Kázání našeho společenství

Modlíš se správně?

Modlíš se správně? Modlíš se podle Boží vůle? Máš kvalitní modlitební život?

Modlitba
Modlitba je upřímný rozhovor s Bohem. Hovoř s Bohem jako se svým nejbližším přítelem. Bohu se hnusí nazpaměť naučená modlitba (bezduché odříkávání předepsaného textu). V Písmu nalezneme, jak se máme modlit k Bohu (Matouš 6,9-13), rozhodně to ale NENÍ myšleno tak, že máme tuto modlitbu poslušně odříkávat Bohu. Tato modlitba je dávána křesťanům jako příklad, a také to, že v naší modlitbě k Bohu by neměla chybět chvála a důvěra Bohu, prosby, zpověď a pokora.

„Proto se modlete takto: Otče náš, který jsi v nebesích, ať se posvětí tvé jméno! Ať přijde tvé království! Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi. Dej nám i dnes náš denní chléb a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od Zlého.“
Překlad 21. století, Matouš 6,9-13

Každá modlitba musí vycházet z tvého srdce, jinak je to k ničemu.  K Bohu přicházíme skrz srdce, ne slovy. Když se modlíš, Pán vždycky naslouchá. Nesmíme zapomínat na to, že modlitba je způsob, jak spolupracujeme s Bohem na uskutečňování Jeho vůle/plánu.

Pán Ježíš řekl, že máme prosit v Jeho Jménu, a že je vhodné, modlit se podle Boží vůle. Boží vůle musí být pro každého křesťana priorita. Modleme za to, ať pořád poznáváme, co je Boží vůle (a ať jí také vykonáme).

„Nežijte v nevědomosti, rozumějte Pánově vůli.“
Překlad 21. století, Efeským 5,17

„Neslužte naoko jako ti, kdo se chtějí zalíbit lidem, ale jako Kristovi služebníci konejte Boží vůli celou duší.“
Překlad 21. století, Efeským 6,6

„O cokoli poprosíte v mém jménu, to udělám, aby byl Otec oslaven v Synu.“
Překlad 21. století, Jan 14,13

„Kdo má Syna, má život, kdo nemá Syna Božího, nemá život. Tyto věci píšu vám, kteří věříte ve jméno Božího Syna, abyste věděli, že máte věčný život. Toto je smělá důvěra, kterou k němu máme: Kdykoli o něco prosíme podle jeho vůle, slyší nás. A když víme, že nás slyší, kdykoli o něco prosíme, pak víme, že to, oč jsme jej prosili, dostáváme.“
Překlad 21. století, 1.Jan 5,12-15

Každou modlitbu je vhodné zakončit slovy s Písma: „Ať se však nestane má vůle, ale tvá!“.

„Sám se vzdálil, co by kamenem dohodil, padl na kolena a modlil se: „Otče, pokud chceš, odejmi ode mě tento kalich. Ať se však nestane má vůle, ale tvá!“
Překlad 21. století, Lukáš 22,41-42

Při modlitbě nemáme říkat prázdná slova. Také není vůbec důležité množství slov.  Náš Otec ví, co potřebujeme, ještě předtím, než Ho v modlitbě o to poprosíme.

„Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané, kteří si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. Nebuďte jako oni. Váš Otec ví, co potřebujete, ještě předtím, než ho poprosíte.
Překlad 21. století, Matouš 6,7-8

„Ty mě, Hospodine, zkoumáš, ty mě znáš. Ty víš, jak sedám a jak vstávám zas, už zdálky rozumíš mým myšlenkám! Sleduješ, jak chodím i jak uléhám, všemi mými cestami se zabýváš. Ještě než mi přijde slovo na jazyk, ty už to, Hospodine, všechno víš!“
Překlad 21. století, žalm 139,1-4

Jak přistupovat k modlitbě
Miluj Boha celým svým srdcem, celou svou duší, celou svou myslí a celou svou silou. S tím také přistupuj k modlitbě. K modlitbě (k Bohu) má křesťan přistupovat v klidu, pokoře, úctě, pravdě, poslušnosti, důvěrou a vděčným srdcem. Před každou prosbou k Bohu měj vyznané všechny své hříchy (pokání). K modlitbě nikdy nepřistupuj z donucení člověkem. Něco jiného je, když ti Bůh řekl, že se modlíš málo. V tomto případě, vejdi do „pokojíku“, popros Otce o odpuštění a začni se častěji modlit v „pokojíku“.

Pokořte se před Pánovou tváří a on vás povýší.“
Překlad 21. století, Jakub 4,10

„Milovaní, jestliže nás srdce neodsuzuje, máme k Bohu smělou důvěru a přijímáme od něj vše, oč prosíme, neboť dodržujeme jeho přikázání a děláme, co se mu líbí.“
Překlad 21. století, 1. Jan 3,21-22

Proto přistupme k trůnu milosti se smělou důvěrou, abychom došli milosrdenství a našli milost, když potřebujeme pomoci.“
Překlad 21. století, Židům 4,16

„O nic nemějte starost, ale za všechno se modlete. O své potřeby proste s vděčností Boha
Překlad 21. století, Filipským 4,6

„O nic nemějte starost, ale za všechno se modlete. O své potřeby proste s vděčností Boha, a Boží pokoj přesahující všechno chápání bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.“
Překlad 21. století, Filipským 4,6-7

Dávej důraz na „pokojík“
Své upřímné modlitby od srdce sděluj Bohu v „pokojíku“. Ten svůj „pokojík“ máme každý jinde, někdo ho má v uzavřené místnosti, jiný v lese, někdo zase třeba na rybách. Myslete na to, že je to právě „pokojík“, co je centrum křesťanského života. Všechno ostatní, to jsou plody „pokojíku“. V „pokojíku“ na modlitbě (o samotě) hledej výklad Písma, atd.

„Také když se modlíte, nebuďte jako pokrytci. Ti totiž při modlitbě rádi postávají v synagogách a na nárožích ulic, aby se ukazovali před lidmi. Amen, říkám vám, že už mají svou odměnu. Raději, když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři dveře a modli se ke svému Otci, který je vskrytu. Tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění. Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané, kteří si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. Nebuďte jako oni. Váš Otec ví, co potřebujete, ještě předtím, než ho poprosíte.“
Překlad 21. století, Matouš 6,5-8

Vytrvalost v modlitbě
Abychom mohli očekávat vyslyšení modlitby, která je v souladu s Boží vůlí, potřebujeme vytrvalost v modlitbě.

„Potřebujete však vytrvalost, abyste vykonali Boží vůli, a tak dosáhli zaslíbení.“
Překlad 21. století, Židům 10,36

„Mějte z toho jen radost, bratři moji, kdykoli upadáte do různých zkoušek. Víte přece, že zkoušení vaší víry přináší vytrvalost. Nechte však vytrvalost dozrát, abyste byli dokonalí a úplní a nic vám nescházelo.“
Překlad 21. století, Jakub 1,2-4

Společné modlitby
Společné modlitby jsou dobré a důležité (zcelují nás jako Kristovu církev), ale dalece (minimálně z 90%) musí převažovat modlitby v „pokojíku“ (Matouš 6,5-8). Pokud to tak nemáš, nemáš upřímný vztah s Bohem (chyba je na tvé straně). Společné modlitby na modlitebních shromážděních někdy mohou vést k tomu, že své modlitby přizpůsobujeme okolí – našim sourozencům (chvílemi se nemodlíme k Bohu, ale k lidem, což není vůbec dobré). Společné modlitby jsou příležitostí pro ty křesťany, kteří se rádi modlí na odiv ostatním křesťanům (záměrně mnohomluvně, pokrytecky). Někteří křesťané si mohou brát příklad z toho, jak se modlí jejich bratr nebo sestra v Kristu, což je uhašování Ducha svatého, neboť se máme modlit v Duchu svatém. Rozhodně nikdy nepřebírej modlitbu od svého sourozence v Kristu! To je nejen velké uhašování Ducha, ale i velmi špatný přístup k modlitbě! Z modliteb, které slyšíš, si maximálně vem to, za co se modlit. Modlitba je opravdovým a osobním spojením mezi křesťanem a Bohem, ne s člověkem.

„Za všech okolností se modlete v Duchu; proto vždy vytrvale bděte a v každé své modlitbě a prosbě se modlete za všechny svaté.“
Překlad 21. století, Efeským 6,18

Co se týká společné modlitby manželů, pokud jsou v manželství nedorozumění a neshody (muž neprokazuje ženě úctu, muž není vůdčí osoba v manželství, za stejnou věc se modlíme nejednotně – nejme stoprocentně zajedno…), není dobré se modlit společně, protože je tam modlitební překážka. Společně se modlíme za to, v čem můžeme být stoprocentně zajedno. Nejednotná společná modlitba, není dobrá modlitba (je to špatný přístup k modlitbě).

„A vy, muži, mějte ke svým manželkám porozumění. Prokazujte jim úctu jakožto slabšímu pohlaví a jako spoludědičkám daru života, aby vašim modlitbám nestálo nic v cestě.“
Překlad 21. století, 1. Petr,3,7

Přímluvná modlitba
Přímluvné modlitby jsou nepochybně velmi důležité. Modlit se máme za všechny lidi – naše sourozence v Kristu, příbuzné, známé, politiky, okultisty, satanisty (luciferiány)… Modleme se za uzdravení (sebe i ostatních), ať máš rád děti (Ježíš měl k dětem velmi pěkný vztah a dával je za vzor všem lidem), ať máš absolutní důvěru v Boha, ať máš moc sebeovládání, ať rychle odpouštíš lidem, ať lidé odhalují pasti satana (falešná náboženství, okultismus, vegetariánství, dávání zvířat na/nad úroveň člověka – rouhání se Bohu…), politické systémy atd.

Především prosím, aby se konaly prosby, modlitby, přímluvy a díkůvzdání za všechny lidi, za krále i za všechny vysoko postavené, abychom mohli vést klidný a pokojný život ve vší zbožnosti a počestnosti. Tak je to správné a milé našemu Spasiteli Bohu, který chce, aby všichni lidé byli spaseni a došli k poznání pravdy. Je přece jediný Bůh a jediný prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, který dal sám sebe jako výkupné za všechny lidi. Toto svědectví přišlo v pravý čas,
Překlad 21. století, 1.Timoteus 2,1-6

Máme se modlit za ty, kteří nám ubližují. Těmto lidem máme odpustit, milovat je a žehnat jim.

„Vám, kteří slyšíte, však říkám: Milujte své nepřátele! Buďte dobří k těm, kdo vás nenávidí, žehnejte těm, kdo vás proklínají, a modlete se za ty, kdo vás pomlouvají.“
Překlad 21. století, Lukáš 6,27-28

„Ale vámť pravím, kteříž slyšíte: Milujte nepřátely vaše, dobře čiňte těm, kteříž vás nenávidí, Dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, a modlte se za ty, kteříž vám bezpráví činí.“
Kralická, Lukáš 6,27-28

„Já vám však říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují.“
Překlad 21. století, Matouš 5,44

Modlitební řetězce
Tzv. modlitební řetězec je hromadný modlitební přístup k Bohu (přímluvná modlitba), kdy se křesťané modlí za určitou věc, např. za uzdravení člena sboru. Přímluvné modlitby za lidi určitě závadné nejsou, modleme se za lidi, politické systémy atd.! Co se ale týče mnoha modlitební řetězců, jsou často tyto modlitby ve stylu „nepřestaneme, dokud nás Bůh nevyslyší“. Někteří křesťané si myslí, že čím víc lidí se bude modlit za stejnou věc, tím budou jejich modlitby automaticky zázračně zesíleny (vyslyšeny) – Boha donutí jednat. Pokud je modlitební řetěz v tomto stylu, je ignorována Boží vůle, nebiblicky si vynucujeme vyslyšení modlitby. Tímto způsobem chceme Boha k něčemu donutit, a to je špatně. Křesťan se má podřizovat Bohu a Jeho vůli, mát mít důvěrný vztah s Bohem, má být pokorný… Všechno toto, modlitební řetěz, ve výše uvedeném stylu, postrádá. Pokud se modlíme za sebe nebo někoho jiného, je nutné hledat a také respektovat Boží vůli. Musíme si uvědomit, že Bůh je absolutně svrchovaný.
Ježíš, když se modlil k Otci, zakončil modlitbu slovy: „Ať se však nestane má vůle, ale tvá!“. Boží vůle musí být pro nás priorita! Další věc je, že Bůh nám předem připravil plán (Efeským 2,10), takže pokud se nemodlíme v souladu s Jeho plánem, modlitby vyslyšeny nebudou.

Modlitba za uzdravení
Už jsem zmínil modlitbu za uzdravení (sebe i ostatních). Určitě se vytrvale modleme za uzdravení sebe, našich sourozenců i bezbožných lidí. Rozhodně si ale na modlitbě za uzdravení nemůžeme nic vynucovat (musíme respektovat Boží vůli), jak se to ve velkém rozsahu děje v Hnutí víry (velmi silný satanův nástroj k hříchu). Křesťané spadající pod Hnutí víry si vynucují udravení, dary Ducha svatého atd. Musíme plně respektovat, že Boží vůle je někdy neuzdravit. Nemáme zaslíbené, že tady na budeme plně zdraví. To máme zaslíbené až v Nebi. To si mnoho křesťanů neuvědomuje. Rozhodně nepochybuju o tom, že Bůh dělá velké zázraky v uzdravení, to víme z vlastní zkušenosti. Hnutí víry často argumentuje tímto veršem:

„Proto vám říkám: Věřte, že všechno, o co při modlitbě prosíte, jste dostali, a budete to mít. Když se postavíte k modlitbě, odpouštějte, pokud něco proti někomu máte, aby i váš Otec v nebesích odpustil vaše prohřešky vám.“
Překlad 21. století,Marek 11,24-26

Jako křesťané musíme brát Bibli jako celek a nevytrhávat si jednotlivé verše. Z předchozích veršů víme, že „kdykoli o něco prosíme podle jeho vůle, slyší nás“. Takže pokud v modlitbě za uzdravení vytrváme, máme víru (víru v to, že nás Bůh může uzdravit), naše modlitba je v souladu s vůlí Boží, modlitba bude vyslyšena.

V následujícím verši, který je v souvislosti modlitby za uzdravení, stojí, že si máme vyznávat hříchy navzájem. Pokud chceš, čiň tak, ale nejprve (v prvé řadě) své hříchy vyznávej Bohu v „pokojíku“. Jedině Bůh nám může naše hříchy odpustit, ne člověk! Vyznávejme si navzájem hříchy, které máme mezi sebou (pomluvy apod.), nebo upozorňujme naše sourozence na jejich hříchy, např. na nevědomé (omlouvané, pěstované) hříchy. Pokud budeš vyznávat své hříchy člověku, počítej s tím, že je to jenom člověk, který inklinuje k hříchu.

„Modlitba víry uzdraví nemocného, Pán ho pozdvihne, a pokud spáchal nějaké hříchy, bude mu odpuštěno. Vyznávejte si navzájem své hříchy a modlete se jedni za druhé, abyste byli uzdraveni. Vroucí modlitba spravedlivého dokáže mnoho.“
Překlad 21. století, Jakub 5,15-16

Modlitby v jazyku
Modlitby v jazycích jsou také důležité. Boží Duch prosí za nás v souladu Boží vůlí. Modlitbám v jazyku satan nerozumí.

„Právě tak nám také Duch pomáhá v naší slabosti. Když ani nevíme, za co a jak se správně modlit, sám Duch prosí s nevýslovným úpěním za nás. Ten, který zkoumá srdce, ovšem rozumí smyslu Ducha, že podle Boží vůle prosí za svaté.“
Překlad 21. století, Římanům 8,26-27

„Kdo mluví v jazycích, nemluví totiž k lidem, ale k Bohu. Je puzen Duchem, ale nikdo mu nerozumí; co říká, zůstává tajemstvím.“
Překlad 21.století, 1.Korintským 14,2

„Co s tím, bratři? Když se scházíte, každý něco přináší – někdo píseň, někdo vyučování, někdo zjevení, někdo jazyk a někdo výklad. Ať se to všechno děje k vzájemnému posílení. Chce-li někdo mluvit v jazycích, ať mluví postupně dva nebo nejvýše tři a někdo ať vykládá; když tam ale nebude, kdo by to vykládal, pak ať ve shromáždění mlčí a mluví jen pro sebe a pro Boha. Proroci ať mluví dva nebo tři a ostatní ať to rozsuzují. Dostane-li zjevení někdo jiný z přítomných, pak ať ten první mlčí. Můžete přece jeden po druhém prorokovat všichni, aby se všem dostalo poučení a povzbuzení. Proroci mohou své puzení ovládat; Bůh přece není Bohem zmatku, ale pokoje – tak je tomu všude, kde se shromažďují svatí.“
Překlad 21.století, 1.Korintským 14,26-33

Modlitba k Duchu svatému
Písmo nás neučí, že se máme modlit se k Duchu svatému (v Duchu k Duchu). Duch svatý je bezpochyby Bůh, součást Trojjediného Boha. Duch svatý nás vede, vyučuje nás, utěšuje… Duch svatý nám ukazuje Boha Otce, Ježíše, vede nás k uctívání Boha… Děkujme Duchu svatému, ale nemodleme se k Němu. Velmi důležité je neuhašovat Božího Ducha. Často uhašujeme Ducha na základě našich neřízených emocí (rozhodujeme se na základě pocitů, emocí), což je špatně.

„Vždycky se radujte. Neustále se modlete. Za všech okolností buďte vděční, neboť to je Boží vůle pro vás v Kristu Ježíši. Ducha neuhašujte. Proroctvími nepohrdejte. Všechno prověřujte; dobrého se držte, zla v každé podobě se varujte.“
Překlad 21. století,1. Tesalonickým 5,16-22

Spoléhej se na Boha
Modlitební život úzce souvisí s tím, zda se ve všem spoléháš na Boha.

„Celým svým srdcem důvěřuj Hospodinu ,nespoléhej se na vlastní rozumnost.“
Překlad 21. století, Přísloví 3,5

Pokud se pořád (nonstop) spoléháš na Boha, jsi na svého Otce trvale napojený – pořád s Ním hovoříš (na všeho se Ho ptáš, děkuješ Mu, že se práce daří atd.), modlíš se pořád. Spoléhej se na Boha, ne na lidi. Pokud ve všem spoléháš na lidi (svého pastora, na křesťanskou literaturu…), máš našlápnuto na širokou cestu (nebo už po ní kráčíš), která vede do „pekla“. Pokud hledáš výklad Písma v prvé řadě u člověka, konáš špatně. Pokud chceš nejprve vyřešit svůj problém s člověkem (nebo vlastními silami), konáš špatně. Tvé myšlenky vždycky musí v prvé řadě směřovat k Bohu, nikdy ne k člověku. Až v druhé řadě by tam měl být člověk.

„Tak praví Hospodin: „Zlořečený, kdo spoléhá na člověka, kdo se o smrtelníka opírá a v srdci se odvrací od Hospodina.“
Překlad 21. století, Jeremiáš 17,5

Modlitba a křesťanský půst
Modlitba velmi úzce souvisí s křesťanským postem, neboť během takového postu se intenzivně modlíme. Každý křesťanský půst nás buduje a posouvá dál. Pokud je to tedy skutečný křesťanský půst (ne pouze hladovění), který byl odsouhlasený Bohem (a který Bůh vedl a ukončil).

Závěr
Znovu zdůrazňuji, že modlitby jsou velmi důležité. Bůh chce, abys s Ním pořád hovořil, aby ses Ho na všechno ptal. Můžeme samozřejmě Bohu předkládat i naše tajná (nereálná) přání (co bys chtěl). Musíme ale počítat s tím, že pokud nejsou tato „tajná přání“, v souladu s Boží vůlí, nebudou vyslyšena. Pro Boha jsou velmi cenné modlitby, které jsou v souladu s Jeho vůlí. Proto pořád mluv s Bohem, abys věděl, co je Jeho vůle. To souvisí s tím, abys chodil v Duchu (tvůj duch komunikuje přímo s Bohem). Nezapomínej ukončit KAŽDOU modlitbu slovy: „Ať se však nestane má vůle, ale tvá!“. Velmi důležité také je, aby ses za všech okolností chtěl zalíbit Bohu, ne lidem.

„Dále vás, bratři, prosíme a vyzýváme v Pánu Ježíši, abyste stále rostli v tom, co jste od nás přijali a co už děláte – žijte tak, abyste se líbili Bohu.“
Překlad 21. století, 1.Tesalonickým 4,1

„Chci si teď naklonit lidi, nebo Boha? Copak mi jde o lidskou přízeň? Kdybych se ještě snažil zalíbit lidem, nebyl bych Kristův služebník! “
Překlad 21. století, Galatským 1,10

Translate

Bible

Kazatel

L. Černý

Upozornění

Každé zde uvedené kázání je osnova ke kázání (poznámky ke kázání). Během kázání zaznívá mnoho dalšího z Ducha svatého.

Doporučujeme

• Žijte s Kristem každý den.

• Provádíme Biblické křty. I tebe pokřtíme!

• Vše o vymítání démonů.

• Biblická fakta o „vytržení“ církve.

TOPlist

Nejnovější

Archivy

Tento web používá pouze technické cookies, která jsou zákonem povolena bez odsouhlasení