Na co jsme v Bibli upozorňováni? – 4. část

Kázání ze dne 10.12.2017:

Na co jsme v Bibli upozorňováni? – 4. část

47. Před Bohem máme mít bázeň (vědomí Jeho nepřetržitého pohledu na nás).

„Všechny ctěte, sourozence milujte, před Bohem mějte bázeň, k císaři úctu.“
Překlad 21. století, 1.Petr 2,17

„Ke všem lidem mějte úctu, bratrstvo milujte, Boha se bojte, krále ctěte.“
Ekumenický překlad, 1.Petr 2,17

„Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou. Raději se bojte Toho, který může duši i tělo zahubit v pekle.“
Překlad 21. století, Matouš 10,28

„A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou; bojte se toho, který může i duši i tělo zahubit v pekle.“
Ekumenický překlad, Matouš 10,28

„Vám, svým přátelům, říkám: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo a potom nemají, co by udělali víc. Ukážu vám, koho se máte bát: Bojte se Toho, který když zabije, má moc uvrhnout do pekla. Ano, říkám vám, Toho se bojte.“
Překlad 21. století, Lukáš 12,4-5

„Říkám to vám, svým přátelům: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale víc už vám udělat nemohou. Ukážu vám, koho se máte bát. Bojte se toho, který má moc vás zabít a ještě uvrhnout do pekla. Ano, pravím vám, toho se bojte!“
Ekumenický překlad, Lukáš 12,4-5

48. Nemáme se vyhýbat placení daní  a dalších povinných poplatků.

„Každému dávejte, co jste povinni: komu daň, tomu daň, komu clo, tomu clo, komu vážnost, tomu vážnost, komu čest, tomu čest.“
Překlad 21. století, Římanům 13,7

„Mistře,“ řekli, „víme, že jsi pravdomluvný, pravdivě učíš Boží cestě a na nikoho nedbáš, neboť se neohlížíš na to, kdo je kdo. Proto nám řekni, co si myslíš: Je správné dávat císaři daň, nebo ne?“
Ježíš znal jejich podlost, a tak jim řekl: „Proč mě pokoušíte, pokrytci? Ukažte mi peníz daně.“ Přinesli mu tedy denár. „Čí je ten obraz a nápis?“ zeptal se jich.
„Císařův,“ odpověděli.
„Dejte tedy císaři, co je císařovo, a Bohu, co je Boží,“ řekl jim.“
Překlad 21. století, Matouš 22,16-21

49. Nemáme nadměrně konzumovat alkohol. Ta ale neznamená, že máme být abstinenti. Vždyť i Ježíš pil víno…

„Říkám vám, že od této chvíle už neokusím plod vinné révy až do dne, kdy ho s vámi budu pít nový v království svého Otce.“
Překlad 21. století, Matouš 26,29

Ježíš dokonce zázračně proměnil vodu ve víno…

„Třetího dne se v Káně Galilejské konala svatba. Byla tam i Ježíšova matka a na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. Když začalo docházet víno, Ježíšova matka mu řekla: „Nemají víno.“
„Ženo, co ode mě chceš?“ odpověděl jí Ježíš. „Má chvíle ještě nepřišla.“
Jeho matka pak řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám řekne.“
Stálo tam šest kamenných nádob na vodu k židovskému očišťování, každá o obsahu dvou nebo tří měr. Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou.“ Když je naplnili až po okraj, řekl jim: „Teď nalévejte a doneste vrchnímu správci svatby.“ A tak to udělali.
Jakmile vrchní správce svatby okusil tu vodu, z níž se stalo víno (a nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří tu vodu nalévali, věděli), zavolal ten vrchní správce ženicha a řekl mu: „Každý člověk podává nejdříve nejlepší víno, a když jsou hosté opilí, podává to horší. Ty jsi zachoval nejlepší víno až do konce.“
Překlad 21. století, Jan 2,1-10

V některých případech je alkohol doporučován…

„Umírajícím dejte pít pivo a víno těm, kdo hořkost zakouší. Když se napijí, na bídu zapomenou, přestanou myslet na své trápení.“
21. století, Přísloví 31,6-7

„Dejte opojný nápoj hynoucímu a víno těm, kterým je hořko, ať se napije a zapomene na svou chudobu a na své plahočení již nevzpomíná.“
Ekumenický překlad, Přísloví 31,6-7

To ale neznamená, že se máme opíjet, propadat alkoholismu…

„Víno je drzoun a pivo křikloun; kdo za ním vrávorá, nezmoudří.“
Překlad 21. století, Přísloví 20,1

„Běda hrdinům v pití vína, zdatným v nalévání nápojů.“
Překlad 21. století, Izaiáš 5,22

„Dávejte si pozor, aby vaše srdce nebyla obtěžkána hodováním a opilstvím a staráním se o tento život. Ten den by vás pak náhle překvapil jako past, neboť zastihne všechny, kdo žijí na zemi.“
Překlad 21. století, Lukáš 21,34-35

50. Máme pracovat, nemáme být líní. Zahálka, vypočítavost… vedou k hříchu. Lenoch, povaleč, vypočítavec dává prostor tomu zlému (často otevírá bránu démonům).

„Dychtí, ale nic nemá duše pecivála, pracovitý člověk však jenom pokvete.
Překlad 21. století, Přísloví 13,4

„Kdo při své práci lenoší, od kazisvěta se příliš neliší.“
Překlad 21. století, Přísloví 18,9

„Snažte se žít pokojně, starejte se o své věci a pracujte vlastníma rukama, jak jsme vám uložili.“
Překlad 21. století, 1. Tesalonickým 4,11

„Když jsme ještě byli u vás, dali jsme vám přece toto pravidlo: Kdo nechce pracovat, ať nejí!“
Překlad 21. století, 2. Tesalonickým 3,10

51. Bůh je věrný a nikdy nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, vždycky vám připraví i východisko a dá vám sílu…

„Kdo si tedy myslí, že pevně stojí, ať dává pozor, aby nepadl. Jak vidíte, nezmocnilo se vás pokušení, které by pro lidi nebylo běžné. Ale Bůh je věrný! Nedovolí, abyste byli pokoušeni nad své možnosti; uprostřed zkoušky vám poskytne východisko, abyste mohli obstát.“
Překlad 21. století, 1.Korinstkým 10,12-13

52. Každý člověk hřeší. Římsko-katolická církev tvrdí, že papež je ve svém úřadě bez hříchu.

„Na zemi není jediný spravedlivý, který by konal dobro a nehřešil.“
Překlad 21. století, Kazatel 7,20

„Říkáme-li, že žádný hřích nemáme, klameme sami sebe a není v nás pravda. Když ale své hříchy vyznáváme, Bůh je věrný a spravedlivý – odpustí nám naše hříchy a očistí nás od každé nepravosti. Říkáme-li, že jsme nehřešili, děláme z něj lháře a jeho slovo v nás není.“
Překlad 21. století, 1.Jan 9-10

53. Pokud nějaký křesťan je smilník, modlář, opilec, zloděj, a nečiní z toho pokání (záměrně pokračuje v hříchu), nemáme se s ním stýkat. Samozřejmě se máme za takové křesťany modlit (aby nastala změna), napomínat je, milovat je. A pokud dojde ke změně, můžeme s nimi opět stýkat.

„Teď vám tedy píšu, abyste se nestýkali s někým, kdo si říká bratr, ale je to smilník, lakomec, modlář, pomlouvač, opilec nebo vydřiduch. S takovým ani nejezte.“
Překlad 21. století, 1.Korinstkým 5,11

„Měl jsem však na mysli, abyste se nestýkali s tím, kdo si sice říká bratr, ale přitom je smilník nebo lakomec nebo modlář nebo utrhač nebo opilec nebo lupič; s takovým ani nejezte.“
Ekumenický překlad, 1.Korinstkým 5,11

„Nyní pak psal jsem vám, abyste se nesměšovali s takovými, kdyby kdo, maje jméno bratr, byl smilník, neb lakomec, neb modlář, neb zlolejce, neb opilec, neb dráč. S takovým ani nejezte.“
Kralická, 1.Korinstkým 5,11

54. Nemáme se povyšovat nad lidmi a dělat mezi nimi rozdíly.

„Pýcha předchází pád a namyšlenost zkázu“
Překlad 21. století, Přísloví 16,18

„Kdo zesměšňuje chudáka, uráží jeho Tvůrce; škodolibý člověk trestu neujde.“
Překlad 21. století, Přísloví 17,5

„Člověka poníží jeho povýšenost, kdežto kdo je poníženého ducha, dojde slávy.“
Ekumenický překlad, Přísloví 29,23

S tím souvisí i to, že nemáme dělat rozdíly mezi lidmi:

„Bratři moji, nespojujte víru našeho slavného Pána Ježíše Krista s předpojatostí. Co když do vašeho shromáždění přijde člověk v nádherných šatech a se zlatým prstenem a za ním chudák ve špinavých hadrech? Budete-li se věnovat tomu nádherně oblečenému a řeknete mu: „Posaď se prosím sem,“ ale tomu chudákovi řeknete: „Někde si stoupni nebo si sedni na zem“ – copak tím mezi sebou neděláte rozdíly? Neposuzujete lidi špatným měřítkem?“
Překlad 21. století, Jakub 2,1-4

55. Nemáme důvěřovat porozumění ani pocitům svého srdce. Často se rozhodneme tak, jak je to pro nás na první pohled prospěšné a neptáme se Boha. Často uhašujeme Ducha svatého.

„Celým svým srdcem důvěřuj Hospodinu, nespoléhej se na vlastní rozumnost.“
Překlad 21. století, Přísloví 3,5

„Lidské srdce je ze všeho nejzrádnější, je nenapravitelné – kdo mu rozumí?“
Překlad 21. století, Jeremiáš 17,9

56. Kdo mluví v jazycích, posiluje sám sebe. Proroctví je totiž cennější než mluvení v jazycích.

„Následujte lásku, horlete po duchovních darech, nejvíce však, abyste prorokovali. Kdo mluví v jazycích, nemluví totiž k lidem, ale k Bohu. Je puzen Duchem, ale nikdo mu nerozumí; co říká, zůstává tajemstvím. Ten, kdo prorokuje, však mluví k lidem, aby je posílil, povzbudil a potěšil. Kdo mluví v jazycích, posiluje sám sebe, ale kdo prorokuje, posiluje církev. Chtěl bych, abyste všichni mluvili v jazycích, ale ještě více, abyste prorokovali. Proroctví je totiž cennější než mluvení v jazycích, ledaže by je někdo vykládal pro posílení církve.“
Překlad 21. století, 1. Korintským 14,1-5

57. Nepatříme sami sobě.

„Všechno smím“ – budiž, ale ne všechno je prospěšné. Všechno smím, ale ničím z toho se nedám ovládnout. „Jídlo břichu a břicho jídlu – Bůh jednou zruší obojí.“ Budiž, tělo však nepatří smilstvu, ale Pánu a Pán tělu. Tentýž Bůh, který vzkřísil Pána, vzkřísí svou mocí i nás.
Copak nevíte, že vaše těla jsou Kristovými údy? Mohu snad vzít údy Kristovy a učinit je údy nevěstky? To nikdy! Copak nevíte, že kdo se spojuje s nevěstkou, je s ní jedno tělo? Vždyť Písmo říká: „Ti dva budou jedno tělo.“ Kdo se však spojuje s Pánem, je s ním jeden duch.
Utíkejte před smilstvem! Žádný jiný lidský hřích se netýká těla; kdo ale smilní, hřeší proti vlastnímu tělu. Copak nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který je ve vás a kterého máte od Boha? Už nepatříte sami sobě; byli jste draze vykoupeni! Proto svým tělem vzdávejte čest Bohu.
Překlad 21. století, 1.Korinstkým 6,12-20

„Všechno je mi dovoleno“ – ano, ale ne všechno prospívá. ‚Všechno je mi dovoleno‘ – ano, ale ničím se nedám zotročit.
Jídlo je pro žaludek a žaludek pro jídlo; Bůh však jednou učiní konec obojímu. Tělo však není pro smilstvo, nýbrž pro Pána, a Pán pro tělo.
Bůh, který vzkřísil Pána, vzkřísí svou mocí i nás.
Nevíte, že vaše těla jsou údy Kristovými? Mám tedy z údů Kristových učinit údy nevěstky? Rozhodně ne!
Což nevíte, že kdo se oddá nevěstce, je s ní jedno tělo? Je přece řečeno ‚budou ti dva jedno tělo‘.
Kdo se oddá Pánu, je s ním jeden duch.
Varujte se smilstva! Žádný jiný hřích, kterého by se člověk dopustil, netýká se jeho těla; kdo se však dopouští smilstva, hřeší proti vlastnímu tělu.
Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte sami sobě!
Bylo za vás zaplaceno výkupné. Proto svým tělem oslavujte Boha.“
Ekumenický překlad, 1.Korinstkým 6,12-20

58. Pokud se budeš stydět za Pánova slova, Pán se bude stydět za tebe při svém návratu na zemi. Jak? Nebudeš „vytržen“.

„Kdokoli by se styděl za mě a za má slova, za toho se bude stydět Syn člověka, až přijde ve své slávě a ve slávě Otce a svatých andělů.“
Překlad 21. století, Lukáš 9,26

„Vytržení“ (7 polnice – druhý příchod Ježíše Krista):

„Ozve se burcující povel, hlas archanděla a Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe a tehdy jako první vstanou mrtví v Kristu. My živí budeme spolu s nimi uchváceni do oblak vstříc Pánu; potom už budeme s Pánem navždycky. Povzbuzujte se navzájem těmito slovy.“
Překlad 21. století, 1. Tesalonickým 4,16-18

„Nebo Pán náš s zvukem ponoukajícím, s hlasem archanděla a s troubou Boží sstoupí s nebe, a mrtví, kteříž jsou v Kristu, vstanou nejprve. Potom my živí pozůstavení spolu s nimi zachváceni budeme do oblaků, vstříc Pánu v povětří, a tak vždycky se Pánem budeme. A protož potěšujtež jedni druhých těmito slovy.“
Kralická, 1. Tesalonickým 4,16-18

59. Boha musíš mít VŽDYCKY na prvním místě. Nesmíš mít na prvním místě své děti, manželku/manžela ani svůj život.

„Šly s ním veliké zástupy lidí. Ježíš se obrátil a řekl jim: „Kdo chce přijít ke mně, ale nepřestane lpět na svém otci a matce, ženě a dětech, bratrech a sestrách, a dokonce na vlastním životě, nemůže být mým učedníkem. Kdo není ochoten nést svůj kříž a jít za mnou, nemůže být mým učedníkem.“
Překlad 21. století, Lukáš 14,25-27

„Kdo má rád otce nebo matku více než mě, není mě hoden. Kdo má rád syna nebo dceru více než mě, není mě hoden. Kdo nebere svůj kříž a nenásleduje mě, není mě hoden.“
Bible, Matouš 10, 37-38

Máš Boha na prvním místě? Odevzdal jsi Mu svůj život? Důvěřuješ Mu? Spoléháš se na Něj? Hovoříš s Ním (dialog)? Věnuješ Mu dostatek svého času?

60. Manželství mají mít všichni v úctě. Muž je hlavou své ženy, jako je Kristus hlavou církve.

„Manželky, poddávejte se svým mužům jako Pánu. Muž je hlavou své ženy, jako je Kristus hlavou církve, která je jeho tělem a on jejím zachráncem. Jako se tedy církev poddává Kristu, tak ať se i manželky vždy poddávají svým mužům.
Muži, milujte své ženy, tak jako Kristus miloval církev. On vydal sám sebe za ni, aby ji posvětil očistnou koupelí svého slova, aby ji před sebou postavil jako slavnou církev bez jakékoli poskvrny a vrásky, aby byla svatá a bez úhony. Stejně tak musí muži milovat své ženy jako svá vlastní těla. Kdo miluje svou ženu, miluje sám sebe. Nikdo nikdy neměl své vlastní tělo v nenávisti, ale každý je živí a opatruje, tak jako Kristus svou církev. Jsme přece údy jeho těla. „Proto muž opouští otce i matku – aby přilnul ke své manželce, aby se ti dva stali jedním tělem.“ Toto je veliké tajemství; já však mluvím o Kristu a o církvi. Ať ovšem každý jednotlivý z vás miluje svou manželku jako sám sebe. A žena ať má svého manžela v úctě.“
Překlad 21. století, Efeským 5,22-33

61. Děti mají ctít své rodiče (vážit si jich). Máme to přímo v Desateru:

„Cti svého otce i matku, ať jsi dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.“
Překlad 21. století, Exodus 20,12

A na dalších místech…

„Děti, poslouchejte své rodiče v Pánu – tak je to správné. „Cti svého otce i matku,“ to je první přikázání se zaslíbením: „aby se ti vedlo dobře a abys žil dlouho na zemi.“
Překlad 21. století, Efeským 6,1-3

„Bůh řekl: ‚Cti otce i matku‘ a ‚Kdokoli by zlořečil otci nebo matce, musí zemřít.“
Překlad 21. století, Matouš 15,4

„Kdo zlořečí otci nebo matce, toho svíce zhasne v temnotě.
Překlad 21. století, Přísloví 20,20

Máme ctít i rodiče, kteří neznají Boha – hřeší? Ano, to neznamená to, že se z nich máme brát příklad, že se máme chovat podle nich. Totéž platí i u křesťanských rodičů, kteří nežijí podle Boha (falešné náboženství apod.) Pokud rodiče nařídí svému dítěti něco, co je proti Bohu, dítě by mělo poslouchat spíše Boha než své rodiče.

62. Otcové mají vyučovat své potomky.

„Vy, otcové, nedrážděte své děti, ale vychovávejte je v kázni a v Pánově učení.“
Překlad 21. století, Efeským 6,4

Shrnutí
Na co jsme v Bibli upozorňováni?

47. Před Bohem máme mít bázeň.
48. Máme platit daně a další povinné poplatky.
49. Alkohol můžeme konzumovat, ale nemáme se opíjet.
50. Máme pracovat, nemáme být líní.
51. Bůh je věrný a nikdy nedopustí, abyste byli podrobeni zkoušce, kterou byste nemohli vydržet, vždycky nám dá východisko.
52. Každý člověk hřeší.
53. Pokud nějaký křesťan záměrně pokračuje v hříchu (modloslužba, opilec), nemáme se sním stýkat.
54. Nemáme se povyšovat na lidmi a dělat rozdíly mezi lidmi.
55. Nemáme důvěřovat porozumění ani pocitům svého srdce.
56. Kdo mluví v jazycích, posiluje sám sebe. Proroctví je cennější než mluvení v jazycích.
57. Nepatříme sami sobě.
58. Pokud se budeš stydět za Pánova slova, Pán se bude stydět za tebe při svém druhém příchodu.
59. Boha musíš mít vždycky na prvním místě.
60. Manželství mají mít všichni v úctě. Muž je hlavou své ženy, jako je Kristus hlavou církve.
61. Děti mají ctít své rodiče.
62. Otcové mají vyučovat své potomky.