Bůh Bible, Bůh křesťanů, je Bohem zázraků. Jeho moc není omezená lidskými možnostmi ani přírodními zákony, které sám stvořil. Od počátku Bible vidíme, že Bůh jedná nadpřirozeně, tvoří, zachraňuje, uzdravuje a proměňuje lidské životy. To, co je pro člověka nemožné, pro Boha není problém.

Smyslem zázraků je ukázat na Boží moc, lásku a přítomnost. Zázraky připomínají, že Bůh není vzdálený, ale živý a aktivní. Stejně tak i křesťanská víra není pasivní, ale má být živá a promítat se do každodenního života. Křesťanská víra stojí na přesvědčení, že pro Boha není nic nemožné.

„Co je u lidí nemožné, je možné u Boha,“ odpověděl jim.“
Překlad 21.století, Lukáš 18,27

/Lidské možnosti mají své hranice, ale Bůh je neomezený a dokáže uskutečnit i to, co je pro člověka samo o sobě nemožné/

Boží zázraky:

1. Stvořil Nebe a Zemi
Prvním a největším zázrakem je stvoření Božího království a Země. Bible začíná slovy: „Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi.“ Všechno, co existuje vzniklo Boží mocí. Dokonalý řád přírody a složitost života ukazují na moudrost a dokonalost Stvořitele.

„Vše v nebi i na zemi bylo stvořeno jím – to, co se vidí i co se nevidí, trůny i panství, vlády i mocnosti.
Skrze něj a pro něj bylo stvořeno vše a on je přede vším a jím všechno stojí.“
Překlad 21.století, Koloským 1,16-17

2. Stvořil člověka – jak dokonale funguje
Člověk je jedním z největších důkazů Božího díla. Lidské tělo funguje s neuvěřitelnou přesností a složitostí, kterou člověk nedokáže plně napodobit. Srdce nepřetržitě pumpuje krev, mozek řídí miliardy procesů a imunitní systém každý den chrání organismus. Obdivuhodné je také lidské oko – dokáže rozeznávat barvy, hloubku, pohyb i nejjemnější detaily během okamžiku. Každá část těla má svůj účel a společně vytvářejí jedinečný a dokonale propojený celek. Bible říká, že člověk byl stvořen k Božímu obrazu a svým postavením převyšuje zvířata.

„Mé nitro zformovals ty sám, v lůně mé matky jsi mě tkal. Chválím tě za tvá díla ohromná, za to, jak podivuhodně jsem udělán a že mou duši tak dobře znáš!“
Překlad 21.století, Žalm 13,13-14

„co je člověk, ptám se, že na něj pamatuješ, co je lidský tvor, že o něj pečuješ?
O málo nižším než Boha jsi jej stvořil, slávou a ctí jsi korunoval jej, nad dílem svých rukou jsi mu vládu svěřil, k jeho nohám jsi složil vše.
Ovce a kozy, všechen dobytek i všechnu polní zvěř, ptáky na obloze i mořské ryby, vše, co putuje napříč oceány.“
Překlad 21.století, Žalm 8,5-9

„Adam tedy pojmenoval všechen dobytek, nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř. Pro Adama se ale nenašla rovnocenná opora.“
Překlad 21.století, Genesis 2,20

3. Bůh zastavil pohyb Slunce a Měsíce
Bůh svou mocí zastavil pohyb dvou světelných objektů – Slunce a Měsíce. Bůh tím pomohl Izraeli v boji. Nebeská klenba a vše co je pod ní, je Boží dílo, které lidem každý den ukazuje jeho slávu a řád. Slunce putuje po nebeské klenbě jako světlo určené lidem na Zemi a jeho dráha je součástí Bohem ustanoveného pořádku. Uvedené verše zdůrazňují, že Bůh vládne Zemi i samotnému běhu času.

„Tenkrát mluvil Jozue s Hospodinem. Toho dne, kdy Hospodin synům Izraele vydal Emorejce, Jozue před zraky Izraele řekl:
„Slunce, zastav se v Gibeonu!
Ty, měsíci, v údolí Ajalonu!“
Stanulo slunce, měsíc stál, než národ nepřátele potrestal.
Právě tak se to píše v Knize Upřímného. Slunce se zastavilo uprostřed nebe a nespěchalo k západu skoro celý den.“
Překlad 21.století, Jozue 10,12-13

„Nebesa vyprávějí o Boží slávě, o díle jeho rukou mluví obloha. Jeden den druhému slovo uděluje, jedna noc druhé zjevuje poznání. Není slov a není řeči, kde by jejich hlas zůstal neslyšen; jejich zvuk ozývá se celou zemí, do krajů světa doléhá jejich zvěst. Bůh stan postavil slunci v nebesích a ono jak ženich vychází z komnaty, jak hrdina dychtící na cestu vyrazit. Vychází na jednom konci nebe, k druhému konci míří obloukem, před jeho žárem se nikdo neskryje.“
Překlad 21.století, Žalm 19,2-7

4. Přechod přes Rudého moře
Přechod Rudého moře, aby Izraelité unikli z Egypta, byl velký Boží zázrak, při kterém Mojžíš na Boží příkaz napřáhl ruku nad moře a Bůh rozdělil vody, takže lid mohl projít. Tento zázrak ukázal Boží moc, ochranu a věrnost, protože Bůh zachránil Izraelity z bezvýchodné situace a otevřel jim cestu ke svobodě.

Bůh zázraků dokáže otevřít cestu i tam, kde člověk vidí jen nemožnost a strach. Přechod přes moře je obrazem Boží moci, ochrany a vysvobození pro ty, kteří Mu důvěřují.

„Mojžíš pak napřáhl ruku nad moře a Hospodin se do moře opřel silným východním větrem. Ten vanul celou noc, až se z moře stala souš. Vody se rozestoupily a synové Izraele prošli skrz moře suchou nohou. Vody jim byly stěnou po pravici i levici!“
Překlad 21.století, Exodus 14,21-22

5. Mana padající z Nebe
Mana padající z Nebe na poušti byla dalším velkým zázrakem, kdy Bůh sytil Izraelity během jejich putování pouští po odchodu z Egypta. Každé ráno se objevoval zvláštní pokrm zvaný mana, který lidem připomínal, že Bůh se o svůj lid stará, pečuje o něj a dává mu vše potřebné k životu.

„A když rosa přestala padat, hle, na poušti leželo cosi jako drobné lupínky, cosi jako drobné jíní na zemi. Když to synové Izraele spatřili, říkali jeden druhému: Man-hu („Co je to?“). Opravdu nevěděli, co to je.
Mojžíš jim řekl: „To je ten chléb, který vám Hospodin dal za pokrm. Hospodin přikázal toto: ‚Nasbírejte si, kolik kdo potřebuje k jídlu, omerna osobu (pozn: jednotka objemu pro potraviny a obilí). Vezměte pro každého, koho máte ve stanu.‘“
Synové Izraele tak tedy učinili a nasbírali někdo více, někdo méně. Potom to měřili po omeru. Kdo nasbíral hodně, tomu nepřebylo, a kdo málo, neměl nedostatek. Každý nasbíral, kolik potřeboval k jídlu.
Mojžíš jim řekl: „Ať si z toho nikdo nenechává na zítřek!“ ale oni Mojžíše neposlechli. Někteří si něco nechali na zítřek, a to jim zčervivělo a zasmrádlo. Mojžíš se proto na ně hněval.“
Překlad 21.století, Exodus 16,14-20

6. Proměnění vody ve víno
Proměnění vody ve víno v Káně Galilejské bylo prvním veřejným Ježíšovým zázrakem. Když na svatbě došlo víno, Ježíš proměnil vodu ve víno, čímž ukázal svou Boží moc, péči o lidi a přinesl radost i požehnání.

„Třetího dne se v Káně Galilejské konala svatba. Byla tam i Ježíšova matka a na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedníci. Když začalo docházet víno, Ježíšova matka mu řekla: „Nemají víno.“
„Ženo, co ode mě chceš?“ odpověděl jí Ježíš. „Má chvíle ještě nepřišla.“
Jeho matka pak řekla služebníkům: „Udělejte, cokoli vám řekne.“
Stálo tam šest kamenných nádob na vodu k židovskému očišťování, každá o obsahu dvou nebo tří měr *. Ježíš řekl služebníkům: „Naplňte ty nádoby vodou.“ Když je naplnili až po okraj, řekl jim: „Teď nalévejte a doneste vrchnímu správci svatby.“ A tak to udělali.
Jakmile vrchní správce svatby okusil tu vodu, z níž se stalo víno (a nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří tu vodu nalévali, věděli), zavolal ten vrchní správce ženicha a řekl mu: „Každý člověk podává nejdříve nejlepší víno, a když jsou hosté opilí, podává to horší. Ty jsi zachoval nejlepší víno až do konce.“
Tak Ježíš v Káně Galilejské vykonal první ze svých zázračných znamení.“
Překlad 21.století, Jan 2,1-11

/* Velké kamenné nádoby používané k rituálnímu omývání, každá o objemu  80-120 litrů/

7. Bůh nadpřirozeně uzdravuje podle své vůle
Bůh je Ten, kdo uzdravuje – fyzicky i duchovně. V Bibli čteme o mnoha zázracích uzdravení: slepí viděli, chromí chodili, hluší slyšeli a nemocní byli uzdraveni. Ježíš Kristus během svého života uzdravil mnoho lidí a ukázal tak Boží lásku, soucit a moc.

Bůh uzdravuje i dnes, a to i nadpřirozeným způsobem. Ne každé uzdravení však přichází okamžitě nebo podle lidských představ. Bůh jedná podle své vůle, moudrosti a času. Víra proto neznamená nárokovat (Boží vůle se nepřipouští) si uzdravení „hned a tady“ (Hnutí Víry), ale důvěřovat Bohu i tehdy, když se věci neodehrávají podle očekávání člověka. Křesťanská víra tak stojí na poslušnosti a důvěře, ne na nátlaku na okamžité projevy. Kdo používá nátlak, má co dočinění s démony.

Bible proto vede věřící k tomu, aby se modlili za nemocné, vkládali na ně ruce a ve jménu Ježíše Krista vymítali démony.

„Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: v mém jménu budou vymítat démony, budou mluvit v nových jazycích, budou brát hady, a kdyby vypili něco jedovatého, nijak jim to neublíží; budou vkládat ruce na nemocné a ti se uzdraví.“
Překlad 21.století, Marek 16,17-18

8. Henoch – člověk, kterého Bůh vzal k sobě
V Bible čteme o mimořádném Božím zásahu, kdy Henoch není popsán jako člověk, který zemřel běžnou smrtí. Díky svému mimořádnému vztahu k Bohu byl Bohem přenesen do Nebe.

„Enoch žil s Bohem, až jednou zmizel, neboť si ho Bůh vzal.“
Překlad 21.století, Genesis 5,24

9. Bůh zázraků a konec času
Jak Bůh stvořil čas, tak jej také jednou ukončí. Jednou přijde den, kdy skončí dějiny staré Země a nastane vzkříšení mrtvých a uchvácení všech věrných do Nebe. Ti, kdo patří Kristu, budou proměněni a přivedeni do Boží přítomnosti v novém stvoření, kde už nebude smrt, bolest ani hřích. Čas jako jej známe přestane existovat. Všechno bude završeno v Božím dokonalém plánu a Boží království bude naplněno v plnosti.

„Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den.“
Kralická Jan 6,54

/“Nejposlednější den“ znamená konečný okamžik dějin, po kterém už nenásleduje žádný další den ani pokračování času, protože čas jako takový bude ukončen a nastoupí Boží věčnost/

„Prozradím vám teď tajemství: Všichni nezemřeme, ale všichni budeme proměněni – naráz, v okamžiku, za zvuku polnice ohlašující konec. Až zatroubí, mrtví budou vzkříšeni k nesmrtelnosti a my budeme proměněni. Toto pomíjivé musí obléci nepomíjivost, toto smrtelné musí obléci nesmrtelnost. A až toto pomíjivé oblékne nepomíjivost a toto smrtelné oblékne nesmrtelnost, tehdy se naplní, co je psáno: „Smrt je pohlcena, přišlo vítězství!“
Překlad 21.století, 1. Korintským 15,51-54

Závěr
Pro křesťana je důležité mít na paměti, že Bůh je Bohem zázraků, není omezen přírodou ani lidskými možnostmi a může jednat i tam, kde člověk vidí jen bezvýchodnou situaci. Zázraky v Bibli ukazují, že Bůh se stará o lidi, vysvobozuje je a jedná v dějinách.

Zároveň Bible zdůrazňuje, že Bůh od nás očekává aktivní víru. Víra nemá zůstat pouze v rovině slov nebo vnitřního přesvědčení, ale musí se projevovat konkrétními činy. Jinými slovy, pasivní víra, která nijak neproměňuje život člověka, není jen nedostatečná, ale falešná. Skutečná víra se pozná podle činů.

„Právě tak víra bez skutků, víra sama o sobě, je mrtvá.“
Překlad 21.století, Jakub 2,17

Amen.