Bojí se tě ďábel? Má před tebou ďábel respekt? Není to tak, že jsi to ty, kdo se bojí ďábla?

Pokud máš Boha na prvním místě, pokud opravdově žiješ s Bohem, pokud s Ním chodíš, ďábel se tě velmi obává, má před tebou respekt. Pravý křesťan má za sebou Boha Krista, který má ABSOLUTNÍ MOC NA NEBI I NA ZEMI! Ďábel je jako pes uvázaný na vodítku, to vodíte pevně drží Kristus.

„Ježíš k nim přistoupil a řekl: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.“
Překlad 21. století, Matouš 28,18

Když jste přijali Krista Ježíše jako Pána, pak v něm také žijte. (…) V něm je tělesně přítomná veškerá plnost Božství, a tak jste naplněni v Tom, který je hlavou každé vlády a mocnosti. (…) a smazal ten nepřátelský dlužní úpis, jehož předpisy byly proti nám. Navždy jej zrušil, když jej přibil na kříž! V něm odzbrojil vlády a mocnosti, veřejně je odhalil a slavil nad nimi vítězství!“
Překlad 21. století, Koloským 2,6 a 9-10 a 14-15

„Ty věříš, že je jeden Bůh. Dobře činíš. Také démoni tomu věří, avšak chvějí se.“
ČSP, Jakub 2,19

Pokud upřednostňuješ něco nebo někoho před Bohem, ďábel má z tebe radost, neboť se uchyluješ k němu. Pokud miluješ víc nějakého člověka než Boha (např. rodinné příslušníky), nejsi pro Krista hoden.

„Kdo má rád otce nebo matku více než mě, není mě hoden. Kdo má rád syna nebo dceru více než mě, není mě hoden. Kdo nebere svůj kříž a nenásleduje mě, není mě hoden.“
Překlad 21. století, Matouš 10,37-38

Křesťan má kázat evangelium, křtít obrácené lidi, vymítat démony… Nikdy se však z toho nesmí stát modla! Pokud upřednostňuješ službu Bohu před Bohem, máš problém s Bohem. Je potřeba dělat věci, nejen pro Boha, ale také s Bohem. Vždycky a ve všem je potřeba hledat Boží vůli.

„Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?‘ A tehdy jim jasně řeknu: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo!“
Překlad 21. století, Matouš 7,21-23

Každá modla obchází Boha. Každá modla je hřích. Modlou mohou být také peníze, člověk, stát, informace (závislost na informacích), upnutí se na krásu… Vždycky je potřeba v prvé řadě hledat Boha a Jeho vůli, ne vlastní cesty a potřeby.

„Vyvarujte se model, drazí!“
Překlad 21. století, 1. Jan 5,21

Křesťané, kteří milují něco ze světa, těch si ďábel velmi váží, neboť se mu přímo a dobrovolně vydávají. Křesťan by neměl milovat nic, co se váže k světu (k satanovu zločinnému systému). Křesťan by měl milovat Krista! Křesťan je občan Božího království.

„Nemilujte svět ani to, co je v něm. Kdo má v lásce tento svět, nemá v sobě lásku k Otci. Svět je samá touha těla, touha očí, namyšlenost života – nic z toho není z Otce, vše je to ze světa. Svět pomíjí tak jako jeho touhy, ale kdo plní Boží vůli, zůstává navěky.“
Překlad 21. století, 1. Jan 2,15-17

„Mnozí totiž žijí jako nepřátelé Kristova kříže; často jsem vám o nich říkal a nyní vám to s pláčem opakuji. Jejich konec je záhuba, jejich bůh břicho a jejich sláva v jejich hanebnostech. Takoví myslí jen na pozemské věci, my ale máme občanství v nebi, odkud očekáváme Spasitele – Pána Ježíše Krista.“
Překlad 21. století, Filipským 3,18-20

Pěstovaným, nevyznaným hříchem pouštíme ďábla do svého života. Velmi častý lidský hřích je pýcha. Apoštol Pavel byl zdémonizovaný díky své pýše (osten – „satanův anděl“).

Doporučený článek k prostudování: Byl apoštol Pavel zdémonizovaný?

„Povýšené oči a pýcha srdce, lampa ničemů, je hřích.“
ČSP, Přísloví 21, 4

Kdo odmítá vedení Ducha Svatého (dále jen Duch) a tím i pokání (pokání je důsledek působení Ducha), je dítě ďáblovo. Ďábla štve, když člověk poslouchá Ducha a činí pravé pokání. V níže uvedených verších není uvedeno, že pravý křesťan nebude nikdy hřešit. Tyto verše hovoří o tom, že pravý křesťan nečiní hřích (nežije v hříchu, nelibuje si v hříchu) v přítomném čase, neboť na základě usvědčující moci Ducha činí pokání a díky tomu mu jsou jeho hříchy okamžitě odpuštěny. Tyto verše hovoří o tom, že padáme do hříchu, ale nezůstáváme v něm. Tyto verše hovoří o cestě setrvávání v hříchu (cestě ďábla) a cestě víry a pokání (cestě Krista).

„Kdo činí hřích, je z Ďábla, neboť Ďábel hřeší od počátku. Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil skutky Ďáblovy. Žádný, kdo je narozen z Boha, nečiní hřích, protože v něm zůstává Boží símě; a nemůže hřešit, protože se narodil z Boha. Podle toho se poznají děti Boží a děti Ďáblovy: žádný, kdo nečiní spravedlnost a kdo nemiluje svého bratra, není z Boha.“
ČSP, 1. Jan 3,8-10

Co řekl Ježíš cizoložnici?

„Ani já tě neodsuzuji,“ řekl jí Ježíš. „Jdi a už nehřeš.“
Překlad 21. století, Jan 8,11

Ježíš neodsoudil tu ženu, ale její hřích ano. Pokud by ta žena pokračovala v hříchu, na konci věků by skončila v Gehenně.

Bůh miluje hříšníka, ale nemá rád hřích:

„Neboť tak Bůh miluje svět, že dal [svého] jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal [svého] Syna na svět, aby svět odsoudil, ale aby byl svět skrze něj zachráněn.“
ČSP, Jan 3,16-17

Směle vyznávejte své hříchy Bohu! Pravé pokání, ke kterému je člověk puzen Duchem, vede k úlevě, pokoji, radosti, k posílení víry…

„Když ale své hříchy vyznáváme, Bůh je věrný a spravedlivý – odpustí nám naše hříchy a očistí nás od každé nepravosti.“
Překlad 21. století, 1. Jan 1,9

Pro křesťana je důležité bdít, neboť ďábel pořád čeká na svou příležitost (aby křesťana svedl k hříchu). Ďábel moc dobře ví, že je to právě hřích (resp. žití v hříchu), co odděluje křesťana od Boha a co je příčina posedlosti démonem. Proto máme hřích (na kterých nás upozorňuje Duch), odmítat.

„Probuďte se, mějte se na pozoru! Váš protivník ďábel chodí kolem jako řvoucí lev a hledá kořist.“
Překlad 21. století, 1. Petr 5,8

„Svádíli tě tvá ruka, utni ji. Lépe je pro tebe do života vejít zmrzačený, než mít obě ruce a odejít do Gehenny do neuhasitelného ohně,“
ČSP, Marek 9,43

„Protož mrtvěte údy své zemské, smilstvo, nečistotu, chlípnost, žádost zlou, i lakomství, jenž jest modlám sloužení. Pro kteréžto věci přichází hněv Boží na syny zpurné. V kterýchžto hříších i vy někdy chodili jste, když jste živi byli v nich. Ale již nyní složtež i vy všecko to, hněv, prchlivost, zlobivost, zlořečení i mrzkomluvnost zapuďte od úst vašich.“
Kralická, Koloským 3,5-8

Pro křesťana je kriticky důležité, studovat Písmo, znát Písmo. Kde je neznalost Písma, tam má ďábel velký vliv. Řada dnešních křesťanů odsunuje čtení Písma a nahrazuje ho křesťanskou literaturou, videami na Youtube apod.

Jak Ježíš umlčoval ďábla na poušti? Je psáno… Umlčujte ďábla Božím Slovem!

„Tehdy byl Ježíš veden Duchem na poušť, aby tam byl pokoušen od ďábla. Postil se čtyřicet dní a čtyřicet nocí, až nakonec vyhladověl. Vtom k němu přistoupil Pokušitel a řekl mu: „Jsi-li Boží Syn, řekni tomuto kamení, ať se promění v chleby.“
On však odpověděl: „Je psáno: ‚Nejen chlebem bude člověk živ, ale každým slovem vycházejícím z Božích úst.‘“
Tehdy ho ďábel vzal do svatého města a postavil ho na vrcholek chrámu. „Jsi-li Boží Syn,“ řekl, „vrhni se dolů! Je přece psáno:
‚Svým andělům přikáže o tobě a ponesou tě na rukou, abys nenarazil nohou na kámen.‘“
Ježíš mu řekl: „Také je psáno: ‚Nepokoušej Hospodina, svého Boha…“
Překlad 21. století, Matouš 4,1-7

Závěr
Ďábel se pravého křesťana obává, má před ním respekt. Kdo je pravý křesťan? Je to člověk, který vírou a pokáním přijal ze srdce Ježíše Krista za svého osobního Spasitele a Pána, dnes a denně s Ním žije, má s Ním osobní (důvěrný) vztah, ve všem se na Něj spoléhá, mluví s Ním, dotazuje se Ho na důležité věci…

Kde jsou modly, kde je povrchní „křesťanský“ život, kde jsou msty, neodpuštění, tam má ďábel velké slovo. Ďábel doslova dychtí po tom, aby v životě křesťana bylo neodpuštění. Protože:

„Ale když lidem jejich prohřešky neodpustíte, neodpustí ani váš Otec vaše prohřešky vám.“
Překlad 21. století, Matouš 6,15

Ďábel si velmi váží křesťanů, kteří mají víru ve falešné křesťanské učení a nějakým způsobem ho šíří. Ďábel se v prvé řadě soustředí na vedoucí církví, starší sboru, kazatele, evangelisty. Proto vidíme zdémonizované kazatele. Pro ďábla je ideální ovládat někoho, kdo káže masám.

Pak jsou lidé, kteří si říkají křesťané, ale nejsou jimi. Těchto lidí se ďábel vůbec nebojí, neboť věří v boha, přes kterého nikdo nemůže být spasen. Bůh, kterého lze na základě osobní víry manipulovat, to je falešný bůh. Tolik křesťanů chce Boha donutit jednat! Tolik křesťanů chce, aby Bůh respektoval jejich vůli. To je otřesná manipulace s Bohem! – Hnutí Víry. Bůh Bible je naprosto suverénní, svrchovaný.

Pravý Bůh a k tomu nějaký falešný bůh, to je ve finále pouze falešný bůh. Pseudokřesťané spadají pod svět, stejně tak falešné církve, které si říkají křesťanské.

„Každý, kdo nezůstává v Kristově učení, ale opouští je, ztrácí Boha. Kdo zůstává v jeho učení, ten má Otce i Syna.“
Překlad 21. století, 2. Jan 1,9

Boj se ďáblem je duchovní. Křesťan má obléci Boží zbroj. Křesťan má stát v pravdě, říkat pravdu a žít v ní (i když je to pro někdy velmi bolestivé). Pravda je v Božím Slovu. Křesťan má směle označovat pravdu pravdu a lež lží. Ďábel zuří, když křesťan žije v pravdě, neboť on je “otec lži” (Jan 8,44). Křesťan má obléknout pancíř spravedlnosti. Milujme Kristovu spravedlnost, která se přijímá vírou. Křesťan má kázat evangelium pokoje. Ďábel je mistr nepokoje. Náš štít proti tomu zlému je naše víra. Máme se spoléhat na to, co Bůh udělá, co říká. Pokud na nás ďábel „střílí ohnivé šípy“, musíme důvěřovat Bohu, spoléhat se na Něj, na Jeho Slovo. Je psáno… Přilba spasení nám zdůrazňuje naše spasení, které nám zajistil Kristus. Křesťan má vzít meč Ducha – tím mečem je Slovo Boží. Křesťan se má modlit v Duchu, chodit s Bohem… Když se modlíme, čerpáme duchovní sílu od Boha. Bez víry, modlitby a znalosti Písma jsou naše duchovní války s ďáblem předem prohrané!

„Oblečte si celou Boží zbroj, abyste se mohli postavit ďáblovým úkladům. Náš zápas totiž není proti krvi a tělu, ale proti vládám, mocnostem a světovládcům přítomné temnoty, proti duchovním silám zla v nebeských sférách. Vezměte si celou Boží zbroj, abyste ve zlý den mohli odolat, všechno splnit a zůstat stát. Stůjte přepásáni na bedrech pravdou, oblečeni pancířem spravedlnosti a obuti připraveností kázat evangelium pokoje. Nadto vždy třímejte štít víry, jímž budete moci uhasit všechny ohnivé šípy toho Zlého. Vezměte si také přilbu spasení a meč Ducha, jímž je Boží slovo. Za všech okolností se modlete v Duchu; proto vždy vytrvale bděte a v každé své modlitbě a prosbě se modlete za všechny svaté.
Překlad 21. století, Efeským 6,11-18

Žij vírou. Měj Boha ve svém životě na prvním místě. Miluj Ho nadevše. Nežij podle těla, umrtvuj skutky těla Duchem. Ve všem se nech vést Duchem. Poddávej se Duchu. Měj s Bohem důvěrný vztah. Choď s Bohem (jako Noe, Henoch, Eliáš…). Pak se tě ďábel bude obávat a bude mít před tebou respekt. Amen.

„Ježíš mu řekl: „‚Miluj Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.“
Překlad 21. století, Matouš 22,37

„Nuže, bratři, nejsme nikterak povinni žít podle těla. Žijete-li podle těla, zemřete; umrtvujete-li skutky těla Duchem, budete žít. Všichni, kdo se dají vést Božím Duchem, jsou totiž Božími syny.
Překlad 21. století, Římanům 8,12-14

„Říkám však: Duchem choďte a žádost těla nedokonáte. Tělo žádá proti Duchu a Duch proti tělu, neboť stojí navzájem proti sobě, abyste nečinili to, co byste chtěli. Jste-li vedeni Duchem, nejste pod Zákonem. Skutky těla jsou zřejmé, jsou to [cizoložstvo,] smilstvo, nečistota, bezuzdnost, modloslužba, čarování, nepřátelství, svár, žárlivost, hněvy, soupeření, rozdělení, sekty, závisti, [vraždy,] opilství, hýření a podobné věci. To vám předpovídám, jak jsem již dříve řekl, že ti, kdo takové věci dělají, neobdrží dědičně Boží království.
Ovocem Ducha je však láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost, sebeovládání.“
ČSP, Galatským 5,16-23