Letnice
Letnice (někdy také Padesátnice – označuje 50. den velikonoční slavnosti) vznikly přeznačením židovského svátku Šavuot (svátek týdnů), během kterého se vzpomínalo na darování Zákona na Sinaji (za 7 týdnů došli Izraelité z Egypta na Sinaj). Svátek Šavuot začíná 6. den hebrejského měsíce sivan (podle gregoriánského kalendáře květen až červen). O Letnicích byl podle Skutků druhé kapitoly vylit na učedníky Duch Svatý.

Den Letnic

„Když přišel den Letnic, byli všichni jednomyslně spolu. Náhle se z nebe ozval hukot, jako by se řítil prudký vítr, a naplnil celý dům, kde seděli. Ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, které se rozdělily a spočinuly na každém z nich. Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.
V Jeruzalémě tehdy pobývali zbožní Židé z každého národa na světě. Když se ozval ten hukot, sešla se spousta lidí a byli ohromeni, protože je každý slyšel mluvit svou vlastní řečí. Úžasem bez sebe říkali: „Hleďte, copak ti všichni, kdo tu mluví, nejsou Galilejci? Jak to, že tedy každý slyšíme svou rodnou řeč? Parthové, Médové, Elamité a obyvatelé Mezopotámie, Judeje i Kappadokie, Pontu a Asie, Frygie i Pamfylie, Egypta i krajů Libye vedle Kyrény a příchozí z Říma, jak Židé, tak proselyté, Kréťané i Arabové – slyšíme je mluvit našimi jazyky o velikých Božích věcech!“ Všichni žasli a nevěděli, co si o tom myslet. „Co má tohle znamenat?“ ptali se jeden druhého.
Někteří se ale posmívali a říkali: „Opili se novým vínem!“
Tehdy vstal Petr s ostatními jedenácti a hlasitě k nim promluvil: „Židé a všichni, kdo pobýváte v Jeruzalémě, chci vám něco oznámit. Dobře mě poslouchejte: Tito lidé vůbec nejsou opilí, jak si myslíte – vždyť je teprve devět hodin! Děje se ale, co bylo předpověděno ústy proroka Joele:
‚V posledních dnech, praví Bůh, vyliji svého Ducha na všechny lidi. Vaši synové i vaše dcery budou prorokovat, vaši mladíci uvidí vidění, vaši starci budou mít sny. Jistěže na své služebníky a služebnice v těch dnech vyliji svého Ducha a budou prorokovat. Ukážu zázraky na nebi a znamení na zemi, krev a oheň a oblaka dýmu. Slunce se obrátí v tmu a měsíc v krev, než přijde veliký a zjevný Hospodinův den. Každý, kdo vzývá Hospodinovo jméno, však bude zachráněn.‘
Překlad 21. století, Skutky 2,1-21

„A když přišel den padesátý, byli všickni spolu na jednom místě. I stal se rychle zvuk s nebe, jako přicházejícího větru prudkého, a naplnil všecken dům, kdež seděli. I ukázali se jim rozdělení jazykové jako oheň, kterýžto posadil se na každém z nich. I naplněni jsou všickni Duchem svatým, a počali mluviti jinými jazyky, jakž ten Duch dával jim vymlouvati. Byli pak v Jeruzalémě přebývající Židé, muži nábožní, ze všelikého národu, kterýž pod nebem jest. A když se stal ten hlas, sešlo se množství a užasli se toho, že je slyšel jeden každý, ani mluví přirozeným jazykem jeho. I děsili se všickni a divili se, řkouce jedni k druhým: Aj, zdaliž nejsou tito všickni, kteříž mluví, Galilejští? A kterak my je slyšíme jeden každý z nás mluviti jazykem naším, v kterémž jsme se zrodili? Partští, a Medští, a Elamitští, a kteříž přebýváme v Mezopotamii, v Židovstvu a v Kappadocii, v Pontu a v Azii, V Frygii a v Pamfylii, v Egyptě a v krajinách Libye, kteráž jest vedle Cyrénu, a hosté Římané, Židé, i vnově na víru obrácení, Kretští i Arabští, slyšíme je, ani mluví jazyky našimi veliké věci Boží. I děsili se všickni a divili se, jeden k druhému řkouce: I což toto bude? Jiní pak posmívajíce se, pravili: Mstem se zpili tito. A stoje Petr s jedenácti, pozdvihl hlasu svého a promluvil k nim: Muži Židé a všickni, kteříž bydlíte v Jeruzalémě, toto vám známo buď, a ušima pozorujte slov mých. Jistě nejsouť tito, jakož vy se domníváte, zpilí, poněvadž jest teprv třetí hodina na den. Ale totoť jest, což jest předpovědíno skrze proroka Joele: A budeť v posledních dnech, (dí Bůh,) vyleji z Ducha mého na všeliké tělo, a prorokovati budou synové vaši, i dcery vaše, a mládenci vaši vidění vídati budou, a starci vaši sny míti budou. A zajisté na služebníky své a na služebnice své v těch dnech vyleji z Ducha mého, a budou prorokovati. A ukáži zázraky na nebi svrchu a znamení na zemi dole, krev a oheň a páru dýmovou. Slunce obrátí se v temnost a měsíc v krev, prve než přijde den Páně veliký a zjevný. A staneť se, že každý, kdožkoli vzýval by jméno Páně, spasen bude.“
Kralická, Skutky 2,1-21

„Když nastal den Letnic, byli všichni spolu na jednom místě. Náhle se ozval zvuk z nebe, jako když se žene prudký vítr, a naplnil celý dům, kde seděli. A ukázaly se jim jazyky jakoby z ohně, které se rozdělovaly, a na každém z nich se usadil jeden. Všichni byli naplněni Duchem Svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.
V Jeruzalémě pobývali Židé, zbožní muži ze všech národů, které jsou pod nebem. A když se ozval ten zvuk, sešlo se mnoho lidí a byli zmateni, protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí. [Všichni] byli ohromeni a udiveně říkali: “Hle, což nejsou všichni ti, kteří tu mluví, Galilejci? Jak to, že každý z nás slyší svůj vlastní jazyk, ve kterém jsme se narodili? Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judska a Kappadokie, Pontu a Asie, Frygie a Pamfylie, Egypta a oblastí Libye u Kyrény a návštěvníci z Říma, Židé i proselyté, Kréťané a Arabové: všichni je slyšíme mluvit našimi jazyky veliké věci Boží.” Všichni z toho byli ohromeni a zmateni a jeden druhému říkali: “Co to má znamenat?” Ale jiní se posmívali a říkali: “Jsou opilí.”
Petr se postavil spolu s jedenácti, pozvedl svůj hlas a přímo k nim promluvil: “Muži judští a všichni obyvatelé Jeruzaléma, toto ať je vám známo, vyslechněte pozorně má slova. Tito lidé nejsou opilí, jak se domníváte. Vždyť je devět hodin ráno. Ale toto je to, co je řečeno skrze proroka [Jóela]: „I stane se v posledních dnech, praví Bůh, že vyleji ze svého Ducha na každé tělo; vaši synové a vaše dcery budou prorokovat, vaši mladíci budou vídat vidění a vaši starci budou mívat sny. I na své otroky a na své otrokyně [v oněch dnech] vyleji ze svého Ducha, [a budou prorokovat]. A dám divy nahoře na nebi a znamení dole na zemi, [krev a oheň a sloupy dýmu]. Slunce se obrátí v temnotu a měsíc v krev, než přijde Pánův den, veliký a skvělý. I stane se, že každý, kdo bude vzývat Pánovo jméno, bude zachráněn.“”
ČSP, Skutky 2,1-21

Boží slovo:
„Když nastal den Letnic, byli všichni spolu na jednom místě. Náhle se ozval zvuk z nebe, jako když se žene prudký vítr, a naplnil celý dům, kde seděli. A ukázaly se jim jazyky jakoby z ohně, které se rozdělovaly, a na každém z nich se usadil jeden. Všichni byli naplněni Duchem Svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.“

Výklad:
Když nastal den Letnic, byli učedníci spolu na jednom místě. V jednu chvíli nastal prudký vítr. Když nastane prudký vítr, není to zas tak nic zvláštního. Zvláštní pravděpodobně bylo to, že to nastalo „z ničeho nic“. Tento „vítr“ je připodobněn k Duchu Svatému, který naplnil celý dům. Ukázaly se něco jakoby (připodobnění) „ohnivé jazyky“ plápolajícího ohně. Na každém učedníkovi se usadil jeden „ohnivý jazyk“. Všichni byli naplněni Duchem Svatým a začali mluvit jinými jazyky. Toto nastalo na základě zaslíbení a Boží svrchovanosti, ne na základě modlitby ani lidského příkazu. Není to tedy tak, že má křesťan přikazovat Duchu Svatému – Bohu (např. příkazem „oheň), aby byl někdo pokřtěn nebo naplněn Duchem Svatým. Pokud se někdo snaží přikazovat Duchu Svatému, jde proti Bohu a vydává se démonům!

„Já jsem vás křtil vodou, ale on vás bude křtít Duchem svatým.“
Překlad 21. století, Marek 1,8

„Když se s nimi sešel, přikázal jim: „Neopouštějte Jeruzalém, ale očekávejte Otcovo zaslíbení, o kterém jste mě slyšeli mluvit.“
Překlad 21. století, Skutky 1,4

Boží slovo:
V Jeruzalémě pobývali Židé, zbožní muži ze všech národů, které jsou pod nebem. A když se ozval ten zvuk, sešlo se mnoho lidí a byli zmateni, protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí. [Všichni] byli ohromeni a udiveně říkali: “Hle, což nejsou všichni ti, kteří tu mluví, Galilejci? Jak to, že každý z nás slyší svůj vlastní jazyk, ve kterém jsme se narodili? Parthové, Médové a Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judska a Kappadokie, Pontu a Asie, Frygie a Pamfylie, Egypta a oblastí Libye u Kyrény a návštěvníci z Říma, Židé i proselyté, Kréťané a Arabové: všichni je slyšíme mluvit našimi jazyky veliké věci Boží.” Všichni z toho byli ohromeni a zmateni a jeden druhému říkali: “Co to má znamenat?” Ale jiní se posmívali a říkali: “Jsou opilí.”

Výklad:
V Jeruzalémě byli zbožní Židé z různých zemí. Ten „prudký vítr“ přilákal jejich pozornost, proto naslouchali učedníkům. Učedníci začali mluvit jinými jazyky a každý přihlížející posluchač (rození židé i na židovskou víru obrácení pohané) je slyšel mluvit svou vlastní řečí (rodným jazykem – ve smyslu češtiny, angličtiny…). To přihlížející velice udivilo a vzrušeně o tom hovořili: Copak nejsou všichni ti, kteří tu mluví, Galilejci? Jak možné, že každý z nás slyší svůj rodný jazyk? Ptali se mezi sebou: „Co se to děje?“ Byla tam i část posměvačů, která učedníky označila za opilé.

To, co se událo o Letnicích, nebyla glosolálie (mluvení novým (pro člověka nesrozumitelným) jazykem – promlouvání či modlitba v neznámém, Božím jazyce) – Marek 16,17, nýbrž xenolálie (mluvení jiným (srozumitelným lidským) jazykem – schopnost mluvit skutečnými jazyky za účelem porozumění). Xenolálie je situace, kdy je křesťan naplněn Duchem Svatým a začne mluvit cizím lidským jazykem (např. anglicky). Takže jsou tady „nové jazyky“ (glosolálie, Marek 16,17), které vyloží pouze křesťan, který má dar Ducha výklad jazyků (1. Korintským 12,10), nebo jsou „jiné jazyky“ (xenolálie, Skutky 2,4), které jsou pro člověka srozumitelné.  O Letnicích šlo o xenolálii („každý slyšel mluvit svou vlastní řečí… slyšíme je mluvit našimi jazyky“). Učedníci hovořili různými lidskými jazyky, podle toho, kde se který jejich posluchač zrovna narodil.

„Kdo mluví v jazycích, nemluví totiž k lidem, ale k Bohu. Je puzen Duchem, ale nikdo mu nerozumí; co říká, zůstává tajemstvím.“
Překlad 21. století, 1. Korintským 14,2 (glosolálie)

Glosolálie a xenolálie je dar Ducha, který nemá každý křesťan. V některých křesťanských sborech učí, že pokud křesťan nehovoří „novým jazykem“ (glosolálie), nebyl pokřtěn Duchem Svatým (nemůže být spasen). Toto je falešné učení!  Na základě tohoto falešné učení dochází k psychologickým nátlakům, aby člověk mluvil novým jazykem. Díky těmto nátlakům, existují případy, kdy člověk začne imitovat mluvení v novém jazyku!

“Kdo nemá Kristova Ducha, ten není jeho.”
Překlad 21. století, Římanům 8,9

Stejně jako všichni věřící nevymítají démony, tak ani všichni nehovoří v nových jazycích. Křest Duchem Svatým nutně neznamená glosolálii! O křtu Duchem Svatým svrchovaně rozhoduje Bůh, neprovádí se rituálně. Někteří křesťané (hlavně charismatické kruhy) si křest Duchem Svatým pletou se službou, s naplněním, dary a projevy Ducha Svatého.

„Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: v mém jménu budou vymítat démony, budou mluvit v nových jazycích,“
Překlad 21. století, Marek 16,17

„Znamení pak ti, kteříž uvěří, tato míti budou: Ve jménu mém ďábly budou vymítati, jazyky novými mluviti.“
Kralická, Marek 16,17

„Tato znamení budou doprovázet ty, kteří uvěří: V mém jménu budou vyhánět démony, budou mluvit [novými] jazyky,“
ČSP, Marek 16,17

„Vy jste tedy tělo Kristovo a jednotlivě jeho části. Bůh v církvi ustanovil jedny za apoštoly, druhé za proroky, třetí za učitele, potom zázraky, dary uzdravování, pomocné služby, vedení a různé druhy jazyků. Jsou snad všichni apoštolové? Jsou snad všichni proroci? Jsou snad všichni učitelé? Konají všichni zázraky? Mají všichni dary uzdravování? Mluví snad všichni jazyky? Vykládají snad všichni?!“
Překlad 21. století, 1. Korintským 12,27-30

Boží slovo:
„Tehdy vstal Petr s ostatními jedenácti a hlasitě k nim promluvil: „Židé a všichni, kdo pobýváte v Jeruzalémě, chci vám něco oznámit. Dobře mě poslouchejte: Tito lidé vůbec nejsou opilí, jak si myslíte – vždyť je teprve devět hodin! Děje se ale, co bylo předpověděno ústy proroka Joele: ‚V posledních dnech, praví Bůh, vyliji svého Ducha na všechny lidi. Vaši synové i vaše dcery budou prorokovat, vaši mladíci uvidí vidění, vaši starci budou mít sny. Jistěže na své služebníky a služebnice v těch dnech vyliji svého Ducha a budou prorokovat. Ukážu zázraky na nebi a znamení na zemi, krev a oheň a oblaka dýmu. Slunce se obrátí v tmu a měsíc v krev, než přijde veliký a zjevný Hospodinův den. Každý, kdo vzývá Hospodinovo jméno, však bude zachráněn.‘

Proti nařčení z opilosti se Petr hájil ve svém kázání. Poukazoval na přislíbení Ducha skrze proroka Joela.

„Na všechny lidi pak vyliji svého Ducha a vaši synové i dcery budou prorokovat; vaši starci budou mívat sny a vaši mladíci vídat vidění.“
Překlad 21. století, Joel 3,1

Nařčení z „opilosti“ neznamená, že se tam někdo potácel, vydával nějaké nesrozumitelné zvuky apod. (jako během Torontského požehnání)! Jako podnět nařčení z „opilosti“ (po mladém vínu – burčák) bylo mluvení v jiných (srozumitelných) jazycích (xenolálie), ne v nových (nesrozumitelných) jazycích (glosolálie). Mezi shromážděnými byli prostí lidé, od kterých obvinění z „opilosti“ vzešlo. Ti vzdělanější však věděli, že je to křivé nařčení. Ti, kdo rozuměli cizím jazykům, dosvědčovali, že učedníci je ovládají velmi dobře.

Verš „Děje se ale, co bylo předpověděno ústy proroka Joele…“ znamená přítomný čas – děje se to teď, v tuto chvíli se vyplňuje proroctví proroka Joele (a do dalšího času – do druhého Ježíšova příchodu). Bůh od Letnic vylévá Ducha na všechny lidi, synové i dcery prorokují, mladíci mají vidění, starci sny… Bůh od Letnic na své služebníky a služebnice vylévá Ducha Svatého a ti  prorokují (vykládají Písmo Božím pohledem)… Bůh od Letnic lidem ukazuje zázraky na nebi a znamení na zemi. Slunce se obrací v tmu a měsíc v krev… Všechno toto se děje od Letnic. Letnice = poslední dny, poslední čas, poslední doba, poslední hodina. Vylévání Ducha na všechny lidi znamená, že se každý člověk může svobodně rozhodnout pro Krista. Jedině skrz Ducha Svatého člověk může uvěřit v Krista – sám ze sebe to nelze „vymáčknout“. Duch Svatý ukazuje pravdu a vede lidi k pokání, k rozhodnutí. Vylévání Ducha na všechny lidi automaticky neznamená křest Duchem Svatým. Vylévání Ducha na všechny lidi neznamená nějaké mega náboženské probuzení, kdy budou církve „praskat ve švech“. O ničem takovém není v Bibli ani zmínka. V Bibli je pravý opak – mnoho lidí (včetně „křesťanů“) skončí v „pekle“ – Proč mnoho křesťanů skončí v “pekle”?.

Vůbec nechápu, kde se vzalo učení, že „vylévání Ducha Svatého na všechny lidi“ má nastat až nějaké krátké období (několik let) před druhým Ježíšovým příchodem pod nebeskou klenbu. Vždyť Letnice, to byl poslední čas! Poslední dny, poslední čas, poslední doba, poslední hodina je tady přibližně 2000 let.

„Dítky, poslední hodina jest, a jakož jste slýchaly, že antikrist přijíti má, i nyníť antikristové jsou mnozí. Odkudž známe, že poslední hodina jest.“
Kralická, 1.Jan 2,18

„Mnohokrát a mnoha způsoby mluvil kdysi Bůh k otcům skrze proroky, ale v těchto posledních dnech mluvil k nám skrze svého Syna, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil celý svět.“
Překlad 21. století, Židům 1,1-2

„Kristus přece nepřišel do svatyně udělané rukama (jež je pouhým zobrazením té pravé), ale do samotného nebe, aby se za nás postavil před Boží tvář. Také tam nepřišel proto, aby se obětoval znovu a znovu, jako když velekněz každoročně vchází do nejsvětější svatyně s cizí krví (to by pak musel od stvoření světa trpět už mnohokrát), ale ukázal se teď na konci věků, aby svou obětí jednou provždy smazal hřích.“
Překlad 21. století, Židům 10,24-26

„Ten byl jako beránek bez vady a poskvrny předem vybrán už před stvořením světa, ale teď na konci časů byl zjeven kvůli vám.“
Překlad 21. století, 1. Petr 1,19-20

„Také nesmilněme, jako někteří z nich smilnili a v jediný den jich padlo třiadvacet tisíc. Také nepokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli a byli zahubeni hady. Také nereptejte, jako někteří z nich reptali a byli zahubeni zhoubcem. To všechno se jim stalo pro výstrahu a bylo to zapsáno pro poučení nám, kdo jsme se octli na konci věků.“
Překlad 21. století, 1. Korintským 10,8-11

Jak se slaví Letnice?
V Bibli nikde nestojí, že mají novosmluvní křesťané slavit Letnice. Křesťané mohou nezávazně na Letnice v modlitbě děkovat Bohu za seslání Ducha, za pokoj, který zažívají skrz Ducha Svatého… Křesťané, když se fyzicky sejdou (takže minimálně dva), si mají Pána Ježíše Krista připomínat Večeří Páně. Připomeňme si památku Pána Ježíše Krista právě dnes. Amen.

„Předal jsem vám to, co jsem sám přijal od Pána: Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazen, vzal chléb, vzdal díky a lámal se slovy: „Toto je mé tělo, které se dává za vás. To čiňte na mou památku.“ Právě tak vzal po večeři kalich se slovy: „Tento kalich je nová smlouva v mé krvi. Kdykoli z něj pijete, čiňte to na mou památku.“ Kdykoli jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete Pánovu smrt, dokud nepřijde. Kdo by tedy jedl tento chléb a pil Pánův kalich nehodným způsobem, takový se proviní proti Pánově tělu a krvi. Ať každý sám sebe prověří, než bude jíst z toho chleba a pít z toho kalichu. Kdo totiž jí a pije, aniž by si uvědomoval, že jde o Pánovo tělo, takový jí a pije své vlastní odsouzení. To proto je mezi vámi tolik slabých a nemocných, a mnozí dokonce umírají.“
Překlad 21. století, 1. Korintským 11,23-30

Může vás zajímat:
Nastane na konci věků velké náboženské probuzení?
Bude spasená celá Afrika?
Zázraky a některé dary Ducha Svatého skončily s érou prvních Ježíšových apoštolů?
Člověk je svobodná bytost, která má možnost volby
Nevládne ve tvém životě hřích?
„Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi“ (Matouš 6,10)
Neboj se přistupovat k Bohu!