Strom života – symbol věčného života v Božím království
Strom života v okultismu
Strom života v okultismu je mystický symbol známý především z kabaly (židovské mystiky), která je předmětem akademického studia a vědeckého výzkumu na izraelských univerzitách. Strom života podle kabaly představuje duchovní strukturu, vztah mezi Bohem a stvořením a cestu člověka k poznání skrytých duchovních sil. Je tvořen deseti sefirotami (duchovními stupni či atributy, které mají představovat údajné projevy Boží moci), propojenými dvaadvaceti cestami. V západním okultismu se tento systém využívá k výkladům domnělých duchovních zákonů, meditacím, magii, astrologii, numerologii a dalším esoterickým praktikám. Symbol stromu života se objevuje také na různých přívěscích a dalších předmětech, které lidé nosí jako talismany. Z biblického pohledu však jde o okultní symboliku spojenou s démonickými vlivy. Křesťan by proto neměl nosit, používat ani propagovat takové symboly či jiné podobné pověrečné a okultní předměty (například čtyřlístky, podkovy, amulety a talismany). Neměl by se uchylovat k pověrám, přisuzovat předmětům nadpřirozenou moc ani hledat ochranu či „štěstí“ v neživých symbolech. Takové jednání nemá nic společného s důvěrou v Boha. Křesťan se má od okultismu, magie, pověr a všech praktik s nimi spojených rozhodně distancovat, nikoli je tolerovat, propagovat nebo si je přinášet do svého života.
Z křesťanského hlediska je důležité rozlišovat mezi biblickým stromem života, který je spojen s Božím životem a věčným životem v Kristu, a kabalistickým stromem života, který představuje mystický a esoterický systém duchovního poznání. Tyto dva symboly nelze ztotožňovat! Biblickou cestou k věčnému životu není okultní poznávání skrytých sil ani duchovní techniky, ale Ježíš Kristus.
Strom života v Bibli
O stromu života čteme na začátku Bible, v knize Genesis:
„Hospodin Bůh nechal ze země vyrůst všelijaké stromy lákavé na pohled a dobré k jídlu, včetně stromu života uprostřed zahrady a stromu poznání dobra i zla.“
Překlad 21. století, Genesis 2,9
V knize Genesis se také dozvídáme, že člověk kvůli hříchu ztratil přístup ke stromu života a byl vyhnán z rajské zahrady.
„Hospodin Bůh si tehdy řekl: „Hle, člověk se stal jakoby jedním z nás, neboť zná dobro i zlo. Aby teď ještě nevztáhl ruku, nevzal také ze stromu života a nežil navěky…“ Proto Hospodin Bůh člověka vyhnal ze zahrady Eden, aby obdělával zemi, z níž byl vzat. Vyhostil člověka a na východní straně zahrady Eden umístil cheruby s míhajícím se plamenným mečem, aby střežili cestu ke stromu života.“
Překlad 21. století, Genesis 3,22–24
O stromu života však čteme také na samotném konci Bible, v knize Zjevení:
„Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: Kdo vítězí, tomu dám jíst ze stromu života v Božím ráji.“
Překlad 21. století, Zjevení 2,7„Potom mi ukázal řeku s vodou života, jasnou jako křišťál, tekoucí z Božího a Beránkova trůnu prostředkem ulice toho města. Po obou stranách řeky je strom života, jenž nese dvanáctero ovoce. Ten strom vydává ovoce každý měsíc a jeho listí je k uzdravení národů.“
Překlad 21. století, Zjevení 22,1-2„Blaze těm, kteří perou svá roucha, aby měli přístup ke stromu života a mohli vejít branami do města. Psi, čarodějové, smilníci, vrahové a modláři však zůstanou venku stejně jako každý, kdo miluje a provozuje lež.“
Překlad 21. století, Zjevení 22,14-15
Ve Zjevení se strom života znovu objevuje jako součást nebeského Jeruzaléma, který představuje konečné Boží království a obnovené společenství Boha se spasenými. Přístup tam není určen všem lidem bez rozdílu! Vstoupí do něj pouze ti, kteří jsou zapsáni v Beránkově knize života a skutečně patří Kristu.
„Přenesou do něj slávu a čest národů, avšak rozhodně do něj nevejde nic znečišťujícího ani působícího ohavnost a lež, ale jen ti, kteří jsou zapsáni v Beránkově knize života.“
Zjevení 21,26-27
Pouze skuteční a věrní křesťané, kteří vytrvají ve víře až do konce, budou mít právo ke stromu života a vstoupí do Božího království.
„Já už totiž začínám být obětován; přišel čas mého odchodu. Bojoval jsem dobrý boj, svůj běh jsem dokončil, víru jsem zachoval. Teď na mne čeká vavřín spravedlnosti, který mi v onen den udělí Pán, ten spravedlivý soudce – a nejen mně, ale všem těm, kdo s láskou vyhlížejí jeho příchod.“
Překlad 21. století, 2. Timoteovi 4,6-8
Bible zároveň důrazně varuje, že cesta vedoucí k životu je úzká a nachází ji jen málokdo (Matouš 7,13–14). Většina lidí kráčí širokou cestou, která vede do záhuby, zatímco cesta do života je těsná a náročná. Ani každý, kdo se vydává za věřícího, nedosáhne cíle. Mnozí se budou snažit vejít, ale nebudou moci (Lukáš 13,24–27). Nestačí se pouze hlásit ke křesťanství, navštěvovat církev, hlásat Ježíšovo jméno nebo se považovat za věřícího. Spasení není automatické ani samozřejmé a nebude zachráněn každý, kdo se označuje za křesťana. Kdo uvěří falešnému evangeliu, následuje falešné učení, přijme falešného krista a odmítne pravdu, nese za své rozhodnutí odpovědnost. Setrvávání v bludu, odmítání pravdy a absence pokání mají fatální důsledky – ohnivé jezero.
„Vejděte těsnou branou; prostorná je brána a široká cesta, která vede do záhuby; a mnoho je těch, kdo tudy vcházejí. Těsná je brána a úzká cesta, která vede k životu, a málokdo ji nalézá.“
ČEP, Matouš 7,13-14„Snažte se vejít úzkými dveřmi. Říkám vám, že mnozí se budou pokoušet vejít, ale nebudou moci. Když hospodář vstane a zavře dveře, zůstanete venku. Budete tlouci na dveře: ‚Pane, otevři nám,‘ ale on vám odpoví: ‚Neznám vás. Nevím, odkud jste.‘ Budete říkat: ‚Jedli jsme a pili s tebou. Učil jsi na našich ulicích!‘ On však odpoví: ‚Říkám vám, že vás neznám. Nevím, odkud jste. Odejděte ode mě, všichni, kdo pácháte zlo!“
Překlad 21. století, Lukáš 13,24-27
Žádný nevěřící, odpadlík ani falešný křesťan, který pouze předstírá víru, hlásá falešné učení nebo následuje falešného krista, bez pokání nemá právo očekávat, že bude přijat do Božího království. Náboženská příslušnost, členství v církvi, křesťanské označení ani hlasité vyznávání víry nikoho nespasí. Bůh se nenechá oklamat lidskou přetvářkou.
Bible tak na svém konci ukazuje obnovení toho, co člověk kvůli hříchu ztratil – přístupu k věčnému životu v Boží přítomnosti.
Strom života je v Bibli významným symbolem věčného života, Boží přítomnosti a života, který Bůh zaslibuje těm, kdo Mu skutečně patří.
Strom života jako symbol moudrosti
Výraz strom života se v Bibli neobjevuje pouze v souvislosti s rajskou zahradou a nebeským Jeruzalémem. V knize Přísloví je použit také jako obraz Boží moudrosti, která člověka vede ke spravedlnosti, správnému jednání a životu podle Boží vůle.
„Blaze člověku, jenž nalezl moudrost, blaze člověku, jenž získal rozvahu! (…) Stromem života je těm, kdo se jí drží, blaze je těm, kteří ji uchopí!“
Překlad 21. století, Přísloví 3,13 a 18„Ovoce spravedlivého je strom života a moudrý získává duše.“
Pavlíkův studijní překlad, Přísloví 11,30„Mírnost jazyka – strom života, ale převrácenost na něm – zdrcení v duchu.“
Pavlíkův studijní překlad, Přísloví 15,4
Zde nejde o lidskou moudrost, vzdělání nebo pouhou životní zkušenost, ale o moudrost, která pochází od Boha a je v souladu s Jeho vůlí. Člověk, který se jí drží, přináší dobré ovoce a jeho jednání má pozitivní vliv na druhé.
Strom života tak v knize Přísloví představuje obraz požehnání, které vychází z Boží moudrosti a vede k životu podle Boží vůle.
Strom života – Ježíš Kristus
Ježíš Kristus je cestou k věčnému životu a jediným prostředníkem mezi Bohem a lidmi. Strom života nám připomíná zaslíbení věčného života v Boží přítomnosti, které máme skrze Krista. Právě k Němu máme vést lidi, protože mimo Něj není spasení.
„Já jsem ta cesta, pravda a život,“ odpověděl Ježíš. „Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“
Překlad 21. století, Jan 14,6
Mnoho lidí je oklamáno satanem a nechce vidět pravdu. Někteří Krista vůbec neznají, jiní sice tvrdí, že v Něj věří, ale následují Jeho falešné podoby, překroucená evangelia a lidské nauky. Jsme zde proto, abychom jim ukazovali pravého Ježíše Krista a svědčili o pravdě Božího slova.
„Ale vy, milovaní, pamatujte, že to předpovídali apoštolové našeho Pána Ježíše Krista. Řekli vám, že v posledních časech se vyskytnou posměvači vedení svými bezbožnými choutkami. To jsou ti rozvraceči, tělesní lidé bez Ducha.
Ale vy, milovaní, budujte svůj život na své nejsvatější víře, modlete se v Duchu svatém, uchovávejte se v Boží lásce a očekávejte, že vás milosrdenství našeho Pána Ježíše Krista dovede k věčnému životu. S těmi, kdo pochybují, mějte soucit. Jiné zachraňujte jako z ohnivých plamenů. A s dalšími jednejte soucitně, ale zároveň obezřetně – ať se vám oškliví i šaty poskvrněné tělem!“
Překlad 21. století, Juda 1,17-23
Naším úkolem je zachraňovat druhé a současně střežit vlastní víru. Nemáme být lhostejní k lidem, kteří směřují do záhuby, ale nesmíme se kvůli snaze pomoci jim sami nechat strhnout do hříchu a falešného učení. Ukazujme jim Krista, aby také mohli získat právo ke stromu života a vstoupit do Božího království.
Amen.