Hřích
Hřích je stav, ve kterém se člověk rodí. Hřích je člověku vlastní.

„Víme, že Zákon je duchovní, ale já jsem tělesný, zaprodaný hříchu. Sám nerozumím tomu, co dělám; vždyť nedělám to, co chci, ale to, co nenávidím. Jelikož dělám to, co nechci, souhlasím s tím, že Zákon je dobrý. Nedělám to tedy už já, ale spíše hřích, který je ve mně. Vím totiž, že ve mně (to jest v mé tělesnosti) není nic dobrého. Chtít dobro, to umím, ale konat je už ne. Nekonám totiž dobro, které chci, ale zlo, které nechci. Jelikož tedy dělám to, co nechci, nedělám to už já, ale hřích, který je ve mně.“
Překlad 21.století, Římanům 7,14-20

Každý člověk (i nevěřící) má svědomí, takže do určité míry ví, co je dobré a špatné. Křesťané mají Ducha Svatého, který jim ukazuje jejich hříchy a způsobuje pravé pokání. Každý křesťan byl pokřtěn Duchem Svatým. Tento křest přísluší výhradně Bohu! Kdo nebyl pokřtěn Duchem Svatým, není křesťan.

„Kdo nemá Kristova Ducha, ten není jeho.“
Překlad 21.století, Římanům 8,9

„Jistě, já vás křtím vodou k pokání, ale ten, který přichází po mně, je silnější než já. Jemu nejsem hoden ani zout sandály. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm.“
Překlad 21.století, Matouš 3,11

Když mají křesťané Ducha Svatého, proč někdy žijí tělesně a hřeší? Problém je v uhašování Ducha. Uhašovat Ducha znamená: potlačovat Ho, neposlouchat Ho, odmítat Jeho vedení. Duch Svatý není žádný násilnický manipulátor, který by nás manipuloval – vždycky nás nechá rozhodnout. Duch Svatý je: Život, Mocný, Silný, Utěšitel, Zastánce, Učitel, Pomocník, Rádce, působí pokání a znovuzrození (duchovní probuzení), přibližuje ti Boha, skrze tebe volá k Bohu, ujišťuje (vydává vnitřní utvrzení, probouzí důvěru), proměňuje charakter člověka, uvádí do služby (působí obdržení a rozvoj duchovních darů)…

„Ducha neuhašujte.“
Překlad 21.století, 1. Tesalonickým 5,19

„Avšak Utěšitel, ten Duch svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.“
Překlad 21.století, Jan 14,26

„Ale Zastánce, Duch Svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.“
ČSP, Jan 14,26

„Vložím vám do nitra svého Ducha a způsobím, abyste se řídili mými pravidly, dodržovali mé zákony a jednali podle nich.“
Překlad 21. století, Ezechiel 36,27

Pokud máme neosobní (povrchní) vztah s Bohem, milujeme světské požitky, uhašujeme Ducha. Křesťan, který žije  Duchem (spoléhá se na Něj), miluje Boha celým srdcem a nepodléhá tělesným sklonům. Díky působení Ducha má křesťan touhu po Bohu.

„Říkám vám: Žijte Duchem, a nepodlehnete tělesným sklonům. Tělesné sklony míří proti Duchu a Duch proti tělu; navzájem si odporují, abyste nemohli dělat, co chcete.“
Překlad 21.století, Galatským 5,16-17

„Nuže, bratři, nejsme nikterak povinni žít podle těla. Žijete-li podle těla, zemřete; umrtvujete-li skutky těla Duchem, budete žít. Všichni, kdo se dají vést Božím Duchem, jsou totiž Božími syny.“
Překlad 21. století, Římanům 8,12-14

Co je pravé pokání?
Bůh skrze Ducha mění náš charakter. Duch Svatý křesťanům ukazuje jejich hříchy a vede je k pravému pokání. Život křesťana by měl být o spolupráci s Duchem Svatým. Pravé pokání je stvořené Bohem, jde o výsledek práce Ducha Svatého – člověk spolupracuje s Bohem. Pokání je důsledek (ne příčina) našeho důvěrného vztahu s Bohem. Duch Svatý křesťanům sice ukazuje jejich hříchy, jde o to, zda ty hříchy chceme vidět, viz. uhašování Ducha.

“Právě jeho Bůh vyvýšil na svou pravici jako Vůdce a Spasitele, aby dal Izraeli pokání a odpuštění hříchů.”
Překlad 21.století, Skutky 5,31

“Po těch slovech se upokojili a začali chválit Boha: Tak tedy i pohanům dal Bůh pokání k životu!“
Překlad 21.století, Skutky 11,18

„Říkám vám ale pravdu: Je pro vás lepší, abych odešel. Když neodejdu, nepřijde k vám Utěšitel; když ale odejdu, pošlu ho k vám. Až přijde, odhalí světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud.“
Překlad 21.století, Jan 16,7-8

„Proto, jak říká Duch svatý: „Dnes, když ho uslyšíte mluvit, nebuďte zatvrzelí jako tehdy při vzpouře, v den pokušení na poušti.“
Překlad 21.století, Židům 3,7-8

Existuje křesťanské učení, které říká, že pokání je změna smýšlení a tečka. Pravé pokání není pouhá změna smýšlení! Pouhá změna smýšlení, to je falešné pokání (to je z člověka, ne z Ducha)! Něco si myslet a něco jiného dělat, to je pokrytectví (tělesnost). V naší tělesnosti není nic dobrého! Jedině skrz Ducha konáme dobro.

„Vím totiž, že ve mně (to jest v mé tělesnosti) není nic dobrého. Chtít dobro, to umím, ale konat je už ne.“
Překlad 21.století, Římanům 7,18

„Projevy tělesnosti jsou zřejmé. Patří sem smilstvo, nečistota, nestydatost, modlářství, čarování, nepřátelství, svárlivost, nevraživost, zloba, soupeřivost, roztržky, sekty, závidění, opilství, obžerství a další podobné věci. Varuji vás; jak už jsem vám říkal, ti, kdo tohle dělají, nebudou mít podíl na Božím království.“
Překlad 21.století, Galatským 5,19-21

„Když ale uviděl, že se k němu přichází pokřtít mnoho farizeů a saduceů, řekl jim: „Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, jak utéct před přicházejícím hněvem? Začněte nést ovoce odpovídající vašemu pokání. A nemyslete, že si můžete říkat: ‚Máme otce Abrahama.‘ Říkám vám, že Bůh je schopen Abrahamovi vzbudit potomky z tohoto kamení! Sekera je už napřažena ke kořeni stromů. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a vhozen do ohně.“
Překlad 21.století, Matouš 3,7-10

Pravé pokání je: změna smýšlení, vyznávání hříchů Bohu v “pokojíku”, změna chování. Zkráceně: hřích rozpoznat, vyznat ho Bohu, nepokračovat v něm. Toto všechno (pravé pokání) je výsledek působení Ducha Svatého. K pravému pokání nás nevede naše tělesnost (v naší tělesnosti není nic dobrého), ale Duch Svatý.

“Začal jsem zvěstovat nejdříve v Damašku, potom v Jeruzalémě, po celé judské zemi a také pohanům, že mají činit pokání, obrátit se k Bohu a svými skutky prokazovat své pokání.”
Překlad 21.století, Skutky 26,20

“Raději neste ovoce odpovídající vašemu pokání, než abyste říkali: ‚Máme otce Abrahama.‘ Říkám vám, že Bůh může Abrahamovi vzbudit potomky z tohoto kamení! Ke kořeni stromů už dopadá sekera. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude poražen a vhozen do ohně!“
„Co máme dělat?“ ptaly se ho zástupy.
„Kdo má dvě košile, ať se rozdělí s tím, kdo nemá žádnou,“ odpověděl jim, „a kdo má jídlo, ať udělá totéž.“
Dokonce i výběrčí daní se přicházeli nechat pokřtít. „Mistře,“ ptali se ho, „co máme dělat?“
„Nevybírejte víc, než máte nařízeno,“ odpověděl jim.
„A co máme dělat my?“ ptali se vojáci.
„Nikoho nezastrašujte ani nevydírejte,“ odpověděl jim. „Spokojte se se svým žoldem.“
Překlad 21.století, Lukáš 3,8-14

“Boží základ však pevně stojí a nese tento nápis: „Hospodin ví, kdo mu patří,“ a „Každý, kdo vyznává Pánovo jméno, ať opustí nepravost.“
Překlad 21.století, 2.Timoteus 2,19

“ale teď se raduji – ne z vašeho zármutku, ale z toho, že váš zármutek vedl k pokání. Zarmoutili jste se v souladu s Bohem, takže jste kvůli nám neutrpěli žádnou škodu. Zbožný zármutek totiž působí pokání, jež vede ke spáse, takže není čeho litovat. Světský zármutek však působí smrt.”
Překlad 21. století, 2. Korintským 7,9-10

“Mám ale proti tobě, že necháváš ženu Jezábel, která si říká prorokyně, aby učila a sváděla mé služebníky ke smilstvu a k modlářským hodům. Dal jsem jí čas, aby činila pokání ze svého smilstva, ale ona nechce. Hle, uvrhnu ji na lůžko a ty, kteří s ní cizoloží, vydám velikému soužení, nebudou-li činit pokání ze svých skutků. Až zahubím její děti, všechny církve poznají, že já jsem Ten, který zkoumá mysl i srdce, a že každému z vás odplatím podle vašich skutků.”
Překlad 21. století, Zjevení 2,20-23

“Znám tvé skutky – nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký! Ale že jsi vlažný a ani studený ani horký, vyplivnu tě ze svých úst. Říkáš totiž: Jsem bohatý, zbohatl jsem a nic nepotřebuji – a nevíš, že jsi ubohý a politováníhodný, nuzný, slepý a nahý. Radím ti, aby sis ode mě koupil zlato přetavené v ohni, abys byl bohatý, a bílé roucho, abys byl oblečen a neukazovala se hanba tvé nahoty; a své oči pomaž mastí, abys viděl. Já všechny, které miluji, kárám a vychovávám. Rozhorli se tedy a čiň pokání.”
Překlad 21. století, Zjevení 3,15-19

Pravé pokání není o stresu (že jsem nevyznal všechny hříchy apod.), ale o plném odevzdání se Bohu, o důvěře k Bohu, o radosti a pokoji v Duchu Svatém. Pokud činíme pravé pokání (pod Duchem), Bůh nás očistí od každé nepravosti (od „nevědomých“ hříchů).

„Bůh je světlo a není v něm žádná tma. Říkáme-li, že s ním máme společenství, a přitom žijeme ve tmě, lžeme a nežijeme v pravdě. Žijeme-li však ve světle, jako je on ve světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu. Říkáme-li, že žádný hřích nemáme, klameme sami sebe a není v nás pravda. Když ale své hříchy vyznáváme, Bůh je věrný a spravedlivý – odpustí nám naše hříchy a očistí nás od každé nepravosti. Říkáme-li, že jsme nehřešili, děláme z něj lháře a jeho slovo v nás není.“
Překlad 21.století, 1. Jan 1,5-10

Problém jsou naše vědomé, pěstované hříchy.

„Jestliže totiž poté, co jsme poznali pravdu, vědomě pokračujeme v hříchu, nezbývá nám už žádná oběť za hříchy, ale jen hrozné očekávání Božího soudu, kdy zuřící oheň pohltí jeho odpůrce. Kdokoli pohrdl Mojžíšovým zákonem, na základě výpovědi dvou nebo tří svědků bez milosti umírá. Představte si, čím přísnější trest zasluhuje ten, kdo pošlapal Božího Syna, přestal si cenit krve smlouvy, jíž byl posvěcen, a potupil Ducha milosti! Víme přece, kdo řekl:
„Má je pomsta, já zjednám odplatu,“ a dodal: „Hospodin bude soudit svůj lid.“ Jak hrozné je upadnout do rukou živého Boha
Překlad 21. století, Židům 10,26-31

Co pravé pokání není?
Pravé pokání není odčinění zlých skutků ani vnější skutek. Pravé pokání není lidský výkon, neboť z lidské tělesnosti nelze činit pravé pokání. Pravé pokání není náboženský úkon.

Rozdíl mezi pravým a falešným pokáním
Pravé pokání není obrácení se z hříchu, ale je jedním z následků pokání založeného na víře v Pána Ježíše Krista. Absence pokání nebo falešné pokání je tam, kde je uhašený Duch, kde Duch není. Pravé pokání je tam, kde je osobní, důvěrný vztah s Bohem. Pravé pokání je tam, kde je chudost v duchu (zcela se spoléháme na Boha).

„Blaze chudým v duchu, neboť jim patří nebeské království.“
Překlad 21.století, Matouš 5,3

Falešné pokání je často tam, kde je tělesné smýšlení, přátelství se světem, milování světských požitků, závislost na něčem stvořeném (člověku, světských informacích, penězích…).

„Vy nevěrníci! Nevíte, že přátelství se světem znamená nepřátelství s Bohem? Kdokoli se rozhodne být přítelem světa, stává se Božím nepřítelem.“
Překlad 21.století, Jakub 4,4

„Lidé těla myslí na věci těla, ale lidé Ducha na věci Ducha. Tělesné smýšlení vede ke smrti, ale smýšlení Ducha k životu a pokoji. Tělesné smýšlení je Bohu nepřátelské, neboť není a ani nemůže být poddáno Božímu zákonu. Ti, kdo žijí v těle, se tedy Bohu líbit nemohou.“
Překlad 21.století, Římanům 8,5-8

Pravé pokání je tam, kde lítost nad tím, že jsem jednal špatně (tělesně), čímž jsem zarmoutil Boha a narušil náš krásný vztah, který mi dává a radost a pokoj v Duchu Svatém. Kde není pravé pokání, tam je nepokoj, strach, žití v tzv. křeči.

„Ovocem Ducha je pak láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost a zdrženlivost.“
Překlad 21.století, Galatským 5,22

Během falešného pokání si neuvědomujeme narušení důvěrného vztahu s Bohem. Během falešné pokání litujeme pouze následků hříchu, ne hříchu samotného.

Evangelium bez pokání
Někteří křesťané hlásají falešné evangelium – evangelium bez pokání. Boží slovo jasně a neomylně říká, že se člověk má odevzdat Bohu a činit pravé pokání.

“Bratři, vím, že jste to udělali z nevědomosti stejně jako vaši vůdcové. Bůh to dopustil, aby se naplnilo, co předpověděl ústy všech svých proroků: že Mesiáš bude trpět. Proto čiňte pokání a obraťte se, aby vaše hříchy byly smazány a od Hospodina přišel čas odpočinutí, až k vám pošle ohlášeného Mesiáše – Ježíše,”
Překlad 21.století, Skutky 3,17-20

“Bůh ale přehlédl časy této nevědomosti a nyní ukládá všem lidem všude, aby činili pokání.”
Překlad 21.století, Skutky 17,30

“Čiň pokání ze své špatnosti a modli se – snad ti Bůh ten úmysl tvého srdce odpustí.”
Překlad 21. století, Skutky 8,22

“Jak jsem sloužil Pánu se vší pokorou, v slzách a uprostřed mnoha zkoušek, které mě potkaly kvůli židovským úkladům; jak jsem vám nezamlčel nic užitečného, ale kázal vám a učil veřejně i po domech; jak jsem Židům i Řekům vydával svědectví o pokání k Bohu a o víře v našeho Pána Ježíše.”
Překlad 21.století, Skutky 20,19-21

“Znám tvé skutky – podle jména jsi živý, ale jsi mrtvý. Probuď se a posilni umírající zbytek, neboť jsem shledal, že tvé skutky před mým Bohem zdaleka nejsou naplněné. Vzpomeň si, co jsi slyšel a přijal; drž se toho a čiň pokání. Pokud se neprobudíš, přijdu jako zloděj! Ani se nedozvíš, ve kterou hodinu na tebe přijdu. Máš ale v Sardách několik osob, které neposkvrnily svá roucha. Ti se budou se mnou procházet v bílém rouchu, neboť si to zaslouží. Kdo vítězí, bude se oblékat bílým rouchem a jeho jméno nikdy nevymažu z knihy života, ale vyznám jeho jméno před tváří svého Otce i před jeho anděly.”
Překlad 21.století, Zjevení 3,1-5

Pravé pokání je úzce spojené se spasením a vodním křtem.

“Ať si je všechen lid Izraele jist, že Bůh učinil Pánem a Mesiášem právě Ježíše, kterého jste ukřižovali!
“Ta slova je zasáhla do srdce. Začali se Petra a ostatních apoštolů ptát: „Co máme dělat, bratři?“
„Čiňte pokání,“ odpověděl Petr, „a každý se nechte pokřtít ve jménu Ježíše Krista, aby vám byly odpuštěny hříchy.”
Překlad 21.století, Skutky 2,36-38

Bez pravého pokání (pokání pod Duchem) nemůže být nikdo znovuzrozen! Pravé pokání je důsledek (ne příčina) znovuzrození. Pravé pokání představuje neoddělitelnou součást procesu obrácení, ke kterému dochází na základě usvědčující moci Ducha Svatého.

“Čas se naplnil – Boží království je blízko. Čiňte pokání a věřte evangeliu!”
Překlad 21. století, Marek 1,15

“Zbožný zármutek totiž působí pokání, jež vede ke spáse, takže není čeho litovat.”
Překlad 21. století, 2. Korintským 7,10

Závěr
Autorem pokání, víry a spásy je Bůh, ne člověk sám o sobě! Duch Svatý, pokání, víra a spása jsou dary od Boha. Pravé pokání je výsledek práce Ducha Svatého, který křesťany usvědčuje z jejich nepravostí. Pravé pokání rozhodně není lidská zásluha! Duch Svatý přivádí člověka k pravému pokání, člověk se následně na základě svobodné vůle rozhodne, zda Ducha poslechne nebo ne. Člověk sám ze svých vlastních předpokladů, schopností, není schopen činit pravé pokání. Do pokání nelze nikoho nutit, přikázat  mu ho.

„Čiňte pokání,“ odpověděl Petr, „a každý se nechte pokřtít ve jménu Ježíše Krista, aby vám byly odpuštěny hříchy. I vy přijmete dar Ducha svatého,“
Překlad 21. století, Skutky 2,38

„V něm jste i vy (když jste uslyšeli slovo pravdy, totiž evangelium o vaší spáse, a uvěřili mu) byli označeni pečetí zaslíbeného Ducha svatého. Ten je závdavkem našeho dědictví: zaručuje, že Bůh vykoupí své vlastnictví. Chvála a sláva jemu!“
Překlad 21. století, Efeským 1,13-14

“Touto milostí jste skrze víru spaseni. Není to z vás – je to Boží dar; není to ze skutků, aby se nikdo nechlubil. Jsme přece jeho dílo! Bůh nás v Kristu Ježíši stvořil k dobrým skutkům, které předem připravil, abychom se jim věnovali.”
Překlad 21. století, Efeským 2,8-10

Pravé pokání nastává tehdy, když necháme působit Ducha Svatého (když neuhašujeme Ducha). Je to Bůh, kdo se dává lidem poznat. Je to Bůh, který vytváří změny v jejich srdcí. Je to Bůh, kdo nám daroval svého Ducha, který nás vede životem – chození v Duchu. Znáš důvěrně Ducha Svatého? Žiješ pod usvědčující mocí Ducha Svatého? Život pravého křesťana je o spolupráci s Duchem Svatým, ne o manipulaci Duchem (Duch není manipulátor). Na základě svobodné vůle můžeme odmítnout vedení Duchem. Pak ale odmítáme budovat vztah s Bohem, pravé pokání, žít Boží vůli… Bůh nás nestvořil jako naprogramované roboty, proto může křesťan vlastním rozhodnutím odmítnout vedení Duchem, pokání, víru i spásu. Jakýkoliv Boží dar můžeme dříve nebo později odmítnout. Bůh žádný dar nikdy nebude chtít vrátit zpátky, člověk se ho ale může dobrovolně zříct. Bůh nám dal spásu a nikdy jí zpátky chtít nebude, ovšem člověk se jí může dobrovolně zříct. Jednou spasený, navždy spasený, to je nesmysl. Nevěřím, že nás Bůh manipuluje, programuje k víře. Věřím ve svobodnou volbu člověka. Kdo vytrvá až do konce, bude zachráněn… Ne každý, kdo mi říká Pane, Pane, vejde do nebeského království… Každý strom, který nenese dobré ovoce, bývá vyťat a vhozen do ohně…

Doporučené kázání: Může se člověk svobodně rozhodnout pro Krista?

Pravým pokáním se odevzdáváme Bohu, dáváme Mu plnou důvěru a pokoru. Bez pravého pokání není možné opravdově milovat Boha, duchovně růst, být pokorný… Pravé pokání není o stresu, křeči ani hledání vlastní slávy. Pravé pokání, ke kterému jsme puzeni Duchem, křesťanům přináší úlevu, radost a pokoj v Duchu Svatém. Amen.

„Od té doby začal Ježíš kázat: „Čiňte pokání! Nebeské království je blízko!“
Překlad 21. století, Matouš 4,17