Uvažoval jsi někdy o tom, jaký jsi křesťan? Nejsi náhodou vlažný křesťan? Pokud ano, máš velký problém se spasením!
„Andělu církve v Laodikeji napiš: Toto praví Amen, ten věrný a pravý svědek, prvopočátek Božího stvoření: Znám tvé skutky – nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký! Ale že jsi vlažný a ani studený ani horký, vyplivnu tě ze svých úst. Říkáš totiž: Jsem bohatý, zbohatl jsem a nic nepotřebuji – a nevíš, že jsi ubohý a politováníhodný, nuzný, slepý a nahý. Radím ti, aby sis ode mě koupil zlato přetavené v ohni, abys byl bohatý, a bílé roucho, abys byl oblečen a neukazovala se hanba tvé nahoty; a své oči pomaž mastí, abys viděl. Já všechny, které miluji, kárám a vychovávám. Rozhorli se tedy a čiň pokání. Hle, stojím u dveří a tluču. Kdokoli uslyší můj hlas a otevře mi dveře, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou. Kdo vítězí, tomu dám usednout se mnou na mém trůnu, jako jsem i já zvítězil a usedl se svým Otcem na jeho trůnu. Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím.“
Překlad 21. století, Zjevení 3,14-22
Vlažný křesťan
Vlažný křesťan je taková „živá mrtvola“, která žije křesťanský život jen napůl. Je to člověk plný přetvářky, který duchovně umírá. Rozhodně to není křesťan, který má nedostatek činnosti! Vlažný křesťan se může účastnit všech aktivit církve, jeho křesťanské aktivity mohou být dokonce nadprůměrné. Vlažný křesťan může být i křesťanský učitel, který pořádá kázání (pastor). Dříve nebo později, čeká takového člověka Boží soud, protože Bůh vlažnost nesnese. Vlažným křesťanem se může stát úplně každý křesťan! Krůček po krůčku, milimetr po milimetru nás satan může dostat tam, kam chce. Na to velký pozor! Vlažnost křesťana je důkazem démonické aktivity.
Kéž bys byl studený anebo horký!
Studený křesťan je člověk, který byl horký křesťan, ale zchladl. Už tam není zapálení pro Krista. Takový člověk často podléhá „světu“. Zkrátka je v duchovní krizi. Studený křesťan si uvědomuje, že je na špatné cestě. Horký křesťan je plný Ducha svatého, s radostí a horlivostí pracuje pro Pána Ježíše. Ovšem pozor, i horký křesťan se může dostat na špatnou cestu. Horký křesťan někdy pracuje pro církev až příliš – potřeboval by, aby měl den 30 hodin a víc. V některých případech může být ze své nadměrné horlivosti psychicky vyčerpán (někdy zanedbává rodinu, děti, manželku…). Kolik křesťanů horlivě pracovalo pro Pána Ježíše a najedou slyšíme o jejich odpadnutí od víry, psychické (démonické) nemoci nebo dokonce sebevraždě. Určitě máme/musíme pracovat pro Pána Ježíše, ale nejprve musíme mít v pořádku svůj vztah s Bohem. Máme mít Boha na prvním místě, ale také nesmíme zanedbávat rodinu. Pro studené i horké křesťany je pravé pokání (uvědomovat si hřích, vyznávat ho Bohu a nechtít v něm dál pokračovat) běžná součást křesťanského života, což vlažný křesťan postrádá (není tam žádné nebo falešné pokání), proto Bůh vlažným křesťanům vzkazuje: „Kéž bys byl studený anebo horký!“.
Jak se pozná vlažný křesťan?
1. Myslí si, že má svůj vztah s Bohem v pořádku, ale opak je pravdou (nevidí svou vlažnost ve víře – hřích).
2. Má nedostatek lásky k Bohu a bližním. Nemiluje Boha celým srdcem, duší.
„To vás Hospodin, váš Bůh, zkouší, aby se poznalo, zda milujete Hospodina, svého Boha, celým srdcem a celou duší.“
Překlad 21. století, Deuteronomium 13,4
3. Má sebelásku, zakládá si na pozemském životě, jde mu v prvé řadě o uspokojení vlastních potřeb, chtíčů. Takový křesťan se rád cítí dobře, dá na pocity (zrádné srdce). Někdy na první pohled vypadá, že vlažný křesťan dobře pracuje pro Boha, ale takovému člověku jde v prvé řadě o sebe – uspokojení vlastních potřeb.
„Myslete na nebeské věci, ne na pozemské, vždyť jste zemřeli a váš život je s Kristem ukryt v Bohu.“
Překlad 21. století, Koloským 3,2-3
4. Spoléhá se sám na sebe, chce si v prvé řadě zabezpečit/zajistit svůj život, např. penězi, shromažďováním majetku… Peníze, zásoby… vlažného křesťana uspokojují, dávají mu pocit falešné nezávislosti. „Majetný“ křesťan se cítí nezávisle, sebevědomě… Takový postoj může vést k pýše, aroganci (k hříchu)! „Majetným“ křesťanem nemusí být křesťan, kteří mají k dispozici desítky nebo stovky tisíc korun! „Majetně“ se může cítit i křesťan, který k má dispozici jako finanční rezervu třeba jen 5 000 korun! Člověk, jehož bohem jsou peníze, nemá nikdy dost. Začíná to třeba se zmíněnými pěti tisíci, pak je to deset tisíc, patnáct… V dnešních církvích vidíme hříchy v podobě chamtivosti, materialismu, vymáhání „desátků“… Někteří evangelisté jsou evangelisté prosperity. Nezakládají si jen na prosperitě uzdravující, ale i finanční. V dnešních církvích vidíme hromadu knih, kterými se má dát vykládat Bible. Z prodeje těchto knih má značný zisk nějaký křesťan (evangelista prosperity). Bible nás učí, že nemáme zpeněžovat evangelium. Nejhorší je, když začneme hledat výklad Písma v knize nebo někde na Internetu. Uhašujeme tím Ducha svatého. Křesťanům stačí Bible, žádná další kniha není potřeba! Všimněte si, že v církvích se dají pořídit stohy knih, ale chybí tam Bible. To je opravdu smutné – satan se „směje“.
„Dávejte si pozor, aby vaše srdce nebyla obtěžkána hodováním a opilstvím a staráním se o tento život. Ten den by vás pak náhle překvapil jako past, neboť zastihne všechny, kdo žijí na zemi. Proto vždy bděte a modlete se, abyste byli hodni uniknout všemu, co přijde, a mohli stanout před Synem člověka.“
Překlad 21. století, Lukáš 21,34-36„Umrtvěte proto své pozemské sklony – smilstvo, nečistotu, vášeň, zlé choutky a hlavně chamtivost (což je modlářství), neboť kvůli takovým věcem přichází na neposlušné lidi Boží hněv. I vy jste se tak dříve chovali; kdysi jste takto žili. Teď ale to všechno – zuřivost, hněv, zášť, urážky i sprosté řeči – odstraňte ze svých úst. Nelžete jedni druhým, když jste již odložili své staré já s jeho skutky a oblékli se do nového člověka, který se poznáním obnovuje k obrazu svého Stvořitele.
Překlad 21. století, Koloským 3,5-10
5. Přizpůsobuje se lidem (svému okolí), chce se zalíbit lidem, ne Bohu. Tito lidé někdy zkoušejí, jak budete reagovat a podle toho přizpůsobují své jednání k vám. Pozor na takové falešné bratry a sestry v Kristu, kterých může satan použít proti tobě! Rozhodně k takovým lidem neměj nenávist (neodpuštění), soupeření (já jsem lepší). Modlete se a postěte se za všechny vlažné křesťany.
„Chci si teď naklonit lidi, nebo Boha? Copak mi jde o lidskou přízeň? Kdybych se ještě snažil zalíbit lidem, nebyl bych Kristův služebník!“
Překlad 21. století, Galatským 1,10
6. Křesťanství se pro ně stává rutinou. Modlitby a bohoslužby se stávají povinností, zvykem. Jak jsem již říkal, vlažný křesťan nemá nedostatek aktivity. Může pravidelně chodit na shromáždění, na domácí skupinky atd. Někdy dokonce může být nervy z toho, že z nějakých důvodů nebyl na shromáždění nebo skupince. Ptáš se Boha, zda máš být tam a tam? Co když tě Bůh bude chtít jeden den někde jinde? Choďme v Duchu, neuhašujme Ducha.
„Milovaní, jestliže nás srdce neodsuzuje, máme k Bohu smělou důvěru a přijímáme od něj vše, oč prosíme, neboť dodržujeme jeho přikázání a děláme, co se mu líbí. “
Překlad 21.století, 1.Jan 3,21-22
7. Může jít o nekonfliktní lidi, kteří ale žijí falešný život. Jejich život ve společenství křesťanů je „vzorový“, ale mimo církev žijí život jako lidé ze světa (skutky, mluvou…).
8. Zanedbává osobní modlitby s Bohem (modlitby v „pokojíku“) a vyhledává společné modlitby, během kterých se modlí na odiv ostatním, upoutávají na sebe pozornost, je tam mnohomluvnost, nadměrné emoce atd. Vlažný křesťan často porovnává, jak se ten a ten se modlil (ten měl krásnou modlitbu…). S oblibou se soustřeďuje na ostatní lidi (nevidí svůj vlastní problém).
„Také když se modlíte, nebuďte jako pokrytci. Ti totiž při modlitbě rádi postávají v synagogách a na nárožích ulic, aby se ukazovali před lidmi. Amen, říkám vám, že už mají svou odměnu. Raději, když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři dveře a modli se ke svému Otci, který je vskrytu. Tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění. Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané, kteří si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. Nebuďte jako oni. Váš Otec ví, co potřebujete, ještě předtím, než ho poprosíte.“
Překlad 21. století, Matouš 6,5-8
9. Neváží si toho, co má (reptá). Málokdy v soukromí děkuje Bohu (je tam spíš: dej). Upřednostňuje vzdávání díků Bohu před lidmi.
„Vždycky se radujte. Neustále se modlete. Za všech okolností buďte vděční, neboť to je Boží vůle pro vás v Kristu Ježíši. Ducha neuhašujte. Proroctvími nepohrdejte. Všechno prověřujte; dobrého se držte, zla v každé podobě se varujte.“
Překlad 21. století,1. Tesalonickým 5,16-22„Vždycky za všechno děkujte Bohu a Otci ve jménu našeho Pána Ježíše Krista.
Efezkým 5,20
10. Může jít o tiché lidi, kteří neprojevují emoce. Někdy jde ale také o pravý opak – hysteriky. Hysterie je porucha osobnosti, která se projevuje nestabilními emocemi. Hysterik chce být středem pozornosti (žije z pozornosti druhých, má závislost na lidech), proto teatrálně předvádí své emoce, aby upoutal pozornost okolí (smutek, předstírání/zveličování nějaké nemoci, finanční problémy…). Hysterik se často uchyluje k citovému vydírání (já chudák – jsem osamocený, nemám dostatek peněz, vydal jsem se z peněz…). Hysterie je známka démonické aktivity.
11. Nechtějí nikoho naštvat, snaží se vypadat dokonale. Takový člověk málokdy kárá své sourozence v Kristu.
12. Jde mu o pozemské úspěchy, proto se spřahává se „světem“, s falešnou církví.
„Vy nevěrníci! Nevíte, že přátelství se světem znamená nepřátelství s Bohem? Kdokoli se rozhodne být přítelem světa, stává se Božím nepřítelem.“
Překlad 21. století, Jakub 4,4„Nemilujte svět ani to, co je v něm. Kdo má v lásce tento svět, nemá v sobě lásku k Otci. Svět je samá touha těla, touha očí, namyšlenost života – nic z toho není z Otce, vše je to ze světa.“
Překlad 21. století, 1 Jan 2,15-16
13. Často má své modly. Bývají to ale modly, které nejsou příliš viditelné – do očí bijící. Modla je věc, činnost, která je postavená nad Boha. Může to být modla, která na první pohled vypadá jako dobro. Dokonce to může být modla v souvislosti s křesťanstvím!
„Což nevíte, že nespravedliví nedostanou do dědictví Boží království? Nemylte se! Ani smilníci ani modláři, cizoložníci, rozkošníci ani lidé praktikující homosexualitu, zloději ani chamtivci, opilci, utrhači ani lupiči nebudou dědici Božího království.“
Překlad 21. století, 1. Korintským 6, 9-10
14. Vlažný křesťan bývá jen naoko trpělivý, ale ve skutečnosti je výbušný, agresivní. Pokud není něco podle jeho lidského plánu, vyštěkne jako rozzuřený pes (je tam skrytá agrese, což je znak démonické aktivity).
15. Vlažný křesťan často hovoří polopravdy, lži, žije v intrikách (čachry, postranní a nečestné jednání). Když je sbírka, často ze sebe dělá chudáka (nemám žádné peníze, přitom má tisíce korun na účtě nebo někde schované doma – lže). Písmo nás učí, že lhář skončí v „pekle“ (a žádná „jistota“ spasení se nekoná)!
„Jeho brány se ve dne nikdy nebudou zavírat, a noc tam nebude. Přenesou do něj slávu a čest národů, avšak rozhodně do něj nevejde nic znečišťujícího ani působícího ohavnost a lež, ale jen ti, kteří jsou zapsáni v Beránkově knize života.“
Překlad 21. století, Zjevení 21,25-27
16. Nemá Boha na prvním místě. Často má na prvním místě svůj život, své potřeby…
„Kdo má rád otce nebo matku více než mě, není mě hoden. Kdo má rád syna nebo dceru více než mě, není mě hoden. Kdo nebere svůj kříž a nenásleduje mě, není mě hoden. Kdo nalezne svou duši, ten ji ztratí, a kdo ztratí svou duši kvůli mně, ten ji nalezne.“
Překlad 21. století, Matouš 10,37-39„Kdo chce přijít ke mně, ale nepřestane lpět na svém otci a matce, ženě a dětech, bratrech a sestrách, a dokonce na vlastním životě, nemůže být mým učedníkem. Kdo není ochoten nést svůj kříž a jít za mnou, nemůže být mým učedníkem.“
Překlad 21. století, Lukáš 14,26-27
17. Dychtivě nevyhlíží příchod Božího dne. Vlažný křesťan ví, že jednou přijde Ježíš, ale jeho očekávání není dychtivé. Vlažný křesťan se tady na zemi zabydluje, neuvědomuje si, že jeho občanství je v Nebi.
„Pánův den ovšem přijde jako zloděj. Toho dne se nebesa s rachotem zřítí, živly se rozpustí žárem a země se všemi svými skutky bude odhalena. Má-li být všechno takto zničeno, jak svatě a zbožně tedy musíte žít vy, kteří dychtivě vyhlížíte příchod Božího dne! Nebesa se tehdy rozplynou ohněm a živly se roztaví žárem, my ale vyhlížíme nové nebe a novou zemi – domov spravedlnosti. Nuže, milovaní, vyhlížejte to všechno a snažte se, aby vás Pán zastihl v pokoji, neposkvrněné a bezúhonné.“
Překlad 21. století, 2.Petr 3,10-14„Mnozí totiž žijí jako nepřátelé Kristova kříže; často jsem vám o nich říkal a nyní vám to s pláčem opakuji. Jejich konec je záhuba, jejich bůh břicho a jejich sláva v jejich hanebnostech. Takoví myslí jen na pozemské věci, my ale máme občanství v nebi, odkud očekáváme Spasitele – Pána Ježíše Krista. Ten promění naše ubohé tělo do podoby jeho slavného těla, a to mocí, kterou je schopen podmanit si vše.“
Překlad 21. století,Filipským 3,18-21
Je kriticky důležité, aby křesťan doslova dychtivě vyhlížel příchod Božího dne. Nejsem si úplně jist, zda je Kristova církev (Duchovní Izrael) připravena na Ježíšův příchod právě teď. Co vidím, je velká duchovní ospalost mnoha dnešních křesťanů. Obraz církve před příchodem Krista nám nasťiňuje podobenství o deseti družičkách:
„Tehdy bude nebeské království podobné deseti družičkám, které vzaly své lampy a vyšly naproti ženichovi. Pět z nich bylo rozumných a pět bláhových. Ty bláhové si s sebou vzaly lampy, ale žádný olej. Ty rozumné si kromě lamp vzaly také nádobky s olejem. Když ženich dlouho nešel, začaly všechny podřimovat a usnuly. O půlnoci se strhl křik: ‚Ženich je tu! Jděte mu naproti!‘ Všechny družičky vstaly a připravily si lampy. Tehdy řekly ty bláhové těm rozumným: ‚Dejte nám trochu svého oleje, naše lampy hasnou.‘ Ty rozumné jim ale odpověděly: ‚Nebude ho dost pro nás všechny. Jděte si raději nakoupit k prodavačům.‘ Když odešly kupovat olej, přišel ženich a ty, které byly připravené, s ním šly na svatbu. A dveře se zavřely. Když potom přišly ty zbylé družičky a říkaly: ‚Pane, pane, otevři nám!‘ odpověděl jim: ‚Amen, říkám vám, že vás neznám.‘ Proto bděte, vždyť neznáte den ani hodinu.“
Překlad 21. století, Matouš 25,1-13
Z tohoto podobenství je patrné, že křesťané potřebují „olej do lampy“ – moc Ducha svatého. Je kriticky důležité, aby křesťan chodil v Duchu. Pros Otce o naplnění Duchem svatým. Duch svatý nám pomáhá před činěním nepravostí – nekonat hřích, nebýt vlažný, správně vykládat Písmo…
„Jestliže tedy vy, kteří jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš nebeský Otec dá Ducha svatého těm, kteří ho prosí?“
Překlad 21. století, Lukáš 11,13
18. Vlažné křesťany, v některých případech, oslovuje učení Hnutí Víry, což je satanovo učení pro dnešní dobu. Netvrdím, že všechny vlažné křesťany oslovuje učení Hnutí Víry (vlažný křesťan může být samozřejmě i katolík atd.). V Hnutí Víry se naprosto nebiblicky vynucuje uzdravení:
A. Tvé uzdravení je dokonané, stačí ho přijmout silnou lidskou vírou.
B. Bůh chce vždycky uzdravit, stačí to přijmout osobní (lidskou) silou spojenou s představivostí, která dokáže vyprodukovat nadpřirozenou energii, a která vytváří náš osud podle našich pozitivních představ (pozitivního myšlení).
Hnutí Víry rouhavě hlásá, že křesťané mají moc přetvořit realitu podle nich (bez Boha). V Hnutí Víry je naprostá ignorace Boží vůle. Hnutí Víry si rouhavě hraje na bohy! Každou modlitbu je potřeba zakončit: „Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi“. Je potřeba si uvědomit, že Boží vůle může být i neuzdravit (což je biblické)!
„Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané, kteří si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. Nebuďte jako oni. Váš Otec ví, co potřebujete, ještě předtím, než ho poprosíte. Proto se modlete takto: Otče náš, který jsi v nebesích, ať se posvětí tvé jméno! Ať přijde tvé království! Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi.“
Překlad 21.století, Matouš 6,7-10„Odešel podruhé a modlil se: „Otče můj, nemůže-li mě tento kalich minout, ale musím ho vypít, ať se stane tvoje vůle!“
Překlad 21.století, Matouš 26,42„Kdykoli o něco prosíme podle jeho vůle, slyší nás. A když víme, že nás slyší, kdykoli o něco prosíme, pak víme, že to, oč jsme jej prosili, dostáváme.“
Překlad 21. století, 1.Jan 5,14-15
Jsi vlažný křesťan?
Jestliže jsi vlažný křesťan, upadávající, nebo žijící dvojí život, čiň pokání. Bůh ti vzkazuje:
„Znám tvé skutky – nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký! Ale že jsi vlažný a ani studený ani horký, vyplivnu tě ze svých úst. Říkáš totiž: Jsem bohatý, zbohatl jsem a nic nepotřebuji – a nevíš, že jsi ubohý a politováníhodný, nuzný, slepý a nahý. Radím ti, aby sis ode mě koupil zlato přetavené v ohni, abys byl bohatý, a bílé roucho, abys byl oblečen a neukazovala se hanba tvé nahoty; a své oči pomaž mastí, abys viděl. Já všechny, které miluji, kárám a vychovávám. Rozhorli se tedy a čiň pokání.“
Vlažnost = démonická aktivita
Jak jsem již říkal, vlažnost křesťana je důkazem démonické aktivity. Pokud je křesťan krátkodobě vlažný, nemusí být démonicky obsazený. Pokud je ale křesťan dlouhodobě vlažný, nečiní ze své vlažnosti (hříchu) pokání, dá se očekávat jeho démonické obsazení. Démonicky obsazený křesťan nemusí mít jen duchovní únavu, ale i fyzickou. Z vlastní zkušenosti vím, že démonicky obsazený člověk je často i fyzicky unavený (démoni nás uspávají). Démon nechce, aby ses modlit, četl Bibli apod. Někteří křesťané si myslí, že křesťan nemůže být démonicky obsazený. To je pro satana ideální stav. Mnohokrát jsem se osobně přesvědčil o tom, že křesťan s dary Ducha (mluvení v jazyku atd.), může být démonicky obsazený. Více článek Může mít křesťan démona? Ano!.
Vlažný křesťan = pro církev nebezpečný křesťan
Vlažný křesťan je nejen horší než studený a horký křesťan, ale je také horší než nevěřící! Vlažný křesťan klame ostatní křesťany i Boha. Pozor na podvody vlažných křesťanů! Díky kamuflážovaným podvodům (klamům) vlažných křesťanů, mohou být ostatní křesťané zavedeni na širokou cestu, která vede do „pekla“ (a žádné spasení se nekoná). Všechno je samozřejmě na Boží milosti.
„Vcházejte těsnou branou. Prostorná brána a široká cesta vede do záhuby a kdekdo tudy kráčí. Těsná brána a úzká cesta však vede k životu a málokdo ji nachází.“
Překlad 21. století, Matouš 7,13-14
Musíme si přiznat, že satan si s oblibou používá vlažné křesťany, kteří mají nenápadně svádět ostatní křesťany na scestí, rozvracet církev, šířit falešné učení, zasévat pochybnosti… Mějme na mysli, že Písmo nám říká, že každý vlažný křesťan je velký nepřítel Boha. Bůh odmítá vlažné křesťany, proto tyto bratry a sestry napomínej. Já vím, někdy se těžko odhaluje vlažný křesťan. Člověka oklamat můžeme, ale Boha ne. Je potřeba si uvědomit, že vlažnost ničí křesťanství, církev, rozkládá křesťanské sbory. Za touto vlažností vždycky stojí satan a jeho démoni. Satan se nás křesťany pořád snaží stahovat zpátky do „světa“. Nedovol mu to! Včas se prober! Když mu tohle nevychází, snaží se nás něčím zotročit, nejlépe modloslužbou. Když mu to nejde přes nějakého evangelistu (modla může být člověk), tak to vyzkouší přes křesťanskou literaturu, nebo přes postavení v zaměstnání… Pokud často a v prvé řadě hledáš výklad Písma u člověka (kázání, křesťanská literatura), odsunuješ Boha tzv. na druhou kolej – je to modloslužba (hřích). Někteří křesťané pořád hledají nové a nové kazatele (kázání) s tím, že ten a ten jim dá lepší výklad Písma (nebo návod, jak vyřešit jejich nelehkou životní situaci). Když je něco neoslovuje, hledají další a další. To je velká nevěra k Bohu. Bohu se takové jednání hnusí. V prvé řadě se vždycky upni na Boha, ne na člověka! V prvé řadě se vždycky jdi ke zdroji (kde je absolutní pravda) – ke Kristu. Někteří křesťané si neuvědomují, že křesťanský život především spočívá v denním chození s Bohem. Každý člověk na tom musí pracovat sám, aby měl dobrý vztah s Bohem.
Ne každý, kdo mi říká‚ Pane
Vlažný křesťan může u Božího soudu říct: Copak jsem nekázal evangelium? Copak jsem se nemodlil? Copak jsem pravidelně nechodil na shromáždění? Copak jsem se neúčastnil všech domácích skupinek? Copak jsem pravidelně nečetl Písmo? Copak jsem duchovně nepodporoval sourozence v Kristu? Copak jsem sourozencům v Kristu nepomáhal vykládat Písmo? Vlažným křesťanům Ježíš řekne: „Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo!“. A žádné spasení se nekoná.
„Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků? A tehdy jim jasně řeknu: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo!“
Překlad 21. století, Matouš 7,22-23
Církevní organizace
Díky masám dnešních vlažných křesťanů, dnes vidíme vlažné církevní organizace – panuje tam systém, který propaguje/udržuje vlažnost křesťanů. Jde o církve, kde má velké slovo satan. Vlažnou církevní organizaci poznáš podle její dezorientovanosti, ospalosti, vidíme tam duchovní únavu, úpadek… Duchovní ospalost církevní organizace nepoznáš podle nedostatku její činnosti! Vlažná církev může pořádat pravidelná shromáždění, domácí skupinky, modlitební shromáždění, evangelizace, Večeře Páně… Vlažná církev může mít pěkné chvály Bohu (drahou aparaturu atd.). Vlažnou církev poznáš podle toho, že „jede“ podle svých (lidských) pravidel – ignoruje ty Boží. Například se v těchto církvích se neprovádějí okamžité vodní křty (budeme tě rok vyučovat, nejdřív si dej do pořádku svůj život…). V Písmu není jediný záznam o tom, že by se s vodním křtem otálelo! Pokud někdo odmítá pokřtít obráceného a poučeného člověka, který činí pokání, neplní příkaz Pána Ježíše a to je velmi závažné. Vlažnou církev poznáš podle toho, že vymáhá „desátky“. Pokud někdo vymáhá „desátky“, hřeší. Peníze do církve (nebo jinam – konkrétním lidem atd.) dávej vždycky dobrovolně, ze srdce, jinak je to pro Boha bezcenné. Nepodporuj nikoho v hříchu!
„Vždyť kdo skoupě rozsévá, bude také skoupě sklízet, a kdo štědře rozsévá, bude také štědře sklízet. Každý ať dává podle toho, jak se ve svém srdci předem rozhodl, ne s nechutí ani z donucení; vždyť‚ radostného dárce miluje Bůh Bůh má moc zahrnout vás všemi dary své milosti, abyste vždycky měli dostatek všeho, co potřebujete, a ještě vám přebývalo pro každé dobré dílo, jak je psáno: ‚Rozdělil štědře, obdaroval nuzné, dobrota jeho trvá navěky.“
Překlad 21. století, 2. Korintským 9,6-9
Závěr
Vlažnost ve víře, to je nedostatek lásky k Bohu. Dnešní křesťané nebdí, nesnaží se probrat a vzbudit z duchovního spánku. Ty lidi probudí až Ježíšův příchod, to už ale bude pozdě. Ruku na srdce, jaký jsi křesťan? Jsi křesťan? Nejsi náhodou vlažný, o němž Bůh hovoří jako o něčem odpudivém, odporném. Jdi na kolena a pros Boha, aby ti ukázal, zda nejsi vlažný křesťan. Písmo nám říká, že je lepší být studený, horký než vlažný. Vlažnost je odporná Bohu, uráží Ho! Nikdy nesmíme zapomínat, že jsme všichni plně odkázáni na Boží milost, Boží požehnání. Bez Boha by ses ani nenadechl, nežil bys! Pokud budeš setrvávat ve své vlažnosti, nebudeš činit z toho pokání, přijde zkáza – Bůh tě vyplivne jako něco odporného, nežádoucího a žádné spasení se nekoná. Někteří křesťané jsou přesvědčeni o tom, že stačí mít víru a máš život věčný jistý (homosexuální a pedofilní kněží, kteří nečiní pokání, mají spasení jisté atd.). To je velký blud. Apoštol Pavel hovořil o sebekázni, vyřazení. Více článek Jednou spasený – navždy spasený?.
„Copak nevíte, že všichni závodníci běží, ale jen jeden zvítězí a získá odměnu? Běžte tak, abyste ji získali. Každý závodník má přísnou sebekázeň – oni to dělají pro věnec, který zvadne, my ale pro ten, který nezvadne. Takto tedy běžím, ne jako bych neměl cíl; takto bojuji, ne jako bych rozrážel jen vzduch. Raději své tělo tužím a podmaňuji, abych snad, když kážu druhým, sám nebyl vyřazen.“
Překlad 21. století, 1.Korintským 9,24–27
Měj duchovní hlad a spoléhej se na Boha. Každý křesťan by měl nejen chodit v Duchu (jak stojí v Písmu), ale by mít i „duchovní hlad“. Hlad po tom, být naplněn naplněn Duchem, být hladový po Bohu (chtít Ho víc a víc poznávat…). Tluč, chtěj víc… nedovol, aby tvá víra slábla – prober se ze své duchovní ospalosti včas.
„A tak vám říkám: Proste a bude vám dáno, hledejte a naleznete, tlučte a bude vám otevřeno. Každý, kdo prosí, dostává, kdo hledá, nalézá a tomu, kdo tluče, bude otevřeno.“
Překlad 21. století, Lukáš 11,9-10
Mysleme na to, že Bůh je láska. On nechce, aby někdo zahynul (v „pekle“ – druhá smrt). On nechce, aby zahynul vlažný křesťan ani žádný další hříšník. Spoléhej na Boha, miluj Boha, raduj se s Bohem, žij s Bohem, buduj s Ním vztah, čiň pokání… a nebudeš vlažný křesťan. Amen.
„Pán neotálí splnit svůj slib, jak si někteří myslí, ale prokazuje vám svou trpělivost. Nechce totiž, aby někdo zahynul, ale aby všichni došli k pokání.“
Překlad 21. století, 2. Petr 3,9„Ukaž mi, Hospodine, cesty své, svým stezkám nauč mě. Veď mě a uč mě pravdě své, vždyť ty jsi Bůh, můj Zachránce, na tebe spoléhám každý den!“
Překlad 21. století, Žalm 25,4-5„Spoléhej na Hospodina, buď statečný a on tě posilní. Spoléhej na Hospodina!“
Překlad 21. století, Žalm 27,14