Jezábel v knize Zjevení:
„Andělu církve v Thyatirech napiš: Toto praví Syn Boží, který má oči jako plamen ohně a jehož nohy jsou jako bronz: Znám tvé skutky – tvou lásku, službu, věrnost a vytrvalost, i to, že tvých posledních skutků je více nežli dřívějších. Mám ale proti tobě, že necháváš ženu Jezábel, která si říká prorokyně, aby učila a sváděla mé služebníky ke smilstvu a k modlářským hodům. Dal jsem jí čas, aby činila pokání ze svého smilstva, ale ona nechce. Hle, uvrhnu ji na lůžko a ty, kteří s ní cizoloží, vydám velikému soužení, nebudou-li činit pokání ze svých skutků. Až zahubím její děti, všechny církve poznají, že já jsem Ten, který zkoumá mysl i srdce, a že každému z vás odplatím podle vašich skutků. Ale vám ostatním Thyatirským, vám, kteří nemáte toto učení a nepoznali jste to, čemu se říká hlubiny satanovy, pravím: Nevložím na vás jiné břemeno. Držte se ale toho, co máte, dokud nepřijdu. Kdo vítězí a zachovává mé skutky až do konce, tomu dám vládu nad národy. Bude je pást železnou holí a rozbíjet je jako hliněné nádobí – jak jsem to i já přijal od svého Otce – a dám mu jitřní hvězdu. Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím.“
Překlad 21. století, Zjevení 2,18-29
Současná křesťanská učení o Jezábel, velmi často spojují Jezábel ze Zjevení se starozákonní ženou Jezábel (historickou osobou), která byla jednou z nejznámějších královen té doby. Manipulátorská Jezábel přiměla svého manžela Achaba (izraelského krále), aby následoval a uctíval pohanskou modlu Baala (démony), což mělo za následek, že Boží lid padl do modlářství.
„Osmatřicátého roku judského krále Asy začal kralovat Achab, syn Omriho. Kraloval v Samaří nad Izraelem dvacet dva let a páchal v Hospodinových očích horší zlo než všichni před ním. Jako by mu nestačilo držet se hříchů Jeroboáma, syna Nebatova, vzal si za ženu Jezábel, dceru sidonského krále Et-baala. Odešel sloužit Baalovi a klanět se mu. V Samaří postavil Baalův chrám a v něm Baalův oltář. Kromě toho také vztyčil Ašeřin posvátný kůl. Takto Achab svými skutky popouzel Hospodina, Boha Izraele, více než všichni izraelští králové před ním.“
Překlad 21. století, 1. Královská 16,29-33„(Vskutku nebyl nikdo jako Achab, kdo by se tak zaprodal, aby páchal, co je v Hospodinových očích zlé, jak ho k tomu ponoukala jeho žena Jezábel. Páchal hrozné ohavnosti. Následoval hnusné modly přesně tak, jako to dělali Emorejci, které Hospodin vyhnal před syny Izraele.)“
Překlad 21. století, 1.Královská 21,25-26
Královna Jezábel ve své mysli stvořila touhu „být jako bůh“. V jistém smyslu se opakoval scénář z Ráje, kde selhal hlavně Adam.
„Bůh ale ví, že jakmile pojíte z toho stromu, otevřou se vám oči a budete jako Bůh: budete znát dobro i zlo.“ Když tedy žena viděla, že onen strom je dobrý k jídlu a lákavý na pohled, strom slibující porozumění, vzala z jeho ovoce a jedla.“
Překlad 21. století, Genesis 3,5-6
Jezábel ze Zjevení odkazuje na politicko-církevní systém
Boží Syn vyčítá církvi v Thyatirech, že se uchýlila k falešnému učení a modloslužbě.
„nemáte toto učení a nepoznali jste to…“
Překlad 21. století, Zjevení 2,24
Z dnešního pohledu lze chápat Jezábel ze Zjevení jako politicko-církevní systém, který svádí Boží služebníky k falešnému učení a otřesné modloslužbě. Pokud se podíváme do 17. kapitoly Zjevení, čteme o mocném politicko-církevním systému poslední doby, který je Biblí prezentován jako žena. Písmo ho nenazývá „veliká nevěstka“.
„Tehdy přišel jeden z těch sedmi andělů, kteří měli sedm číší, a promluvil ke mně: „Pojď, ukážu ti odsouzení veliké nevěstky, která sedí na mnohých vodách, se kterou smilnili králové země a obyvatelé země se opili vínem jejího smilstva.“ A odnesl mě v Duchu na poušť. Tehdy jsem uviděl ženu sedící na rudé šelmě, jež byla plná jmen rouhání a měla sedm hlav a deset rohů. Ta žena byla oblečena purpurem a šarlatem a pokryta zlatem, drahokamy a perlami. V ruce měla zlatý kalich plný ohavností a nečistoty svého smilstva a na čele měla napsané tajemné jméno: VELIKÝ BABYLON, MATKA NEVĚSTEK A OHAVNOSTÍ ZEMĚ.“
Překlad 21. století, Zjevení 17,1-5
18. kapitola Zjevení hovoří o „Babylonu“ jako o konkrétním místu (papežský Řím), které je spojeno s tímto politicko-církevním systém. Boží slovo toto místo nazývá „doupě démonů“ (místo, kde si démony hýčkají). „Babylon“ lze spojovat s politicko-církevní systém, který je zmíněn ve 2. kapitole Zjevení jako Jezábel.
„Ten vykřikl mocným hlasem: „Padla, padla ta veliká říše Babylon a stala se příbytkem démonů, doupětem všech nečistých duchů, doupětem všech nečistých ptáků, doupětem všech nečistých a ohavných šelem! Z vína jejího vášnivého smilstva totiž pily všechny národy, králové země s ní smilnili a kupci země zbohatli z mohutnosti jejího hýření. Tehdy jsem uslyšel jiný hlas z nebe: „Vyjděte z ní, můj lide, abyste unikli jejím hříchům, abyste nedostali z jejích ran! Vždyť její hříchy dosáhly až k nebi a Bůh si připomenul její zločiny.“
Překlad 21. století, Zjevení 18,2-5
„Jezábel“, „veliká nevěstka“ je obraz falešného náboženského systému. Jde o Římsko-katolickou církev. Všichni víme, že tato církev dlouhodobě hledá světské výhody, spojuje se světem, svět jí uznává a financuje. To je duchovní smilstvo! Můj výklad Písma je takový, že tato církev splňuje všechna biblická proroctví.
„Vy nevěrníci! Nevíte, že přátelství se světem znamená nepřátelství s Bohem? Kdokoli se rozhodne být přítelem světa, stává se Božím nepřítelem.“
Překlad 21. století, Jakub 4,4
Římsko-katolická církev je plná otřesné modloslužby a antikristovského učení. Tento spolek na celosvětové úrovni svádí Boží služebníky k duchovnímu smilstvu a aby jedli modlám obětované. Málokdo si uvědomuje, že kult Marie pochází z pohanství! Pohanská náboženství se často uchylovala k bohyním. „Hle, uvrhnu ji na lůžko (jiný překlad: „sešlu na ni nemoc“) a ty, kteří s ní cizoloží, vydám velikému soužení, nebudou-li činit pokání ze svých skutků“ znamená, že je tato církev nevyléčitelně nemocná, do příchodu Pána bude žít, ale nezmění se. Také to znamená, že ti, kteří se neodvrátí od jejího učení a modlářství, budou vydáni soudu – velikému soužení. Kdo bude činit pokání, toho Pán přijme. Není možné, aby křesťan následoval učení falešné církve, která má obecenství se satanem a jeho démony. Odmítněte učení a modloslužbu Římsko-katolické církve. Nenechte se připravit o plnou odplatu!
„Proto si dejte pozor, abychom neztratili to, oč jsme usilovali; nenechme se připravit o plnou odplatu. Každý, kdo nezůstává v Kristově učení, ale opouští je, ztrácí Boha. Kdo zůstává v jeho učení, ten má Otce i Syna. Pokud k vám někdo přichází s jiným než tímto učením, nepřijímejte ho do domu ani ho nevítejte. Kdo takového vítá, stává se jeho spoluviníkem. “
Překlad 21. století, 2. Jan 1,8-11
Pozor na zotročení falešným křesťanským učením
Učení Římsko-katolické církve slepě následuje a aplikuje do praxe mnoho křesťanů po celém světě. Tito lidé jsou vlastní vinou (díky nerozsuzování, spoléhání se na člověka a vlastní rozumnost) zotročeni falešným učením (učením démonů) a děsným modlářstvím. Toto se neděje pouze v římském katolicismu, ale i v mnoha dalších „křesťanských“ směrech! Obecně řečeno lze říct, že vidíme davy křesťanů, kteří nedokáží rozpoznat zlo, když je vidí. Falešní proroci je oklamali. Falešní proroci pořádají semináře, konference, uzdravovací shromáždění, dělají nebiblické rituály („ohnivé tunely“, „svazování démonů“…) a publikují vlastní křesťanské knihy, z jejichž prodeje mají značný zisk (evangelium prosperity). Falešné křesťany často následují ti, kteří nejsou vyučeni Kristem, ale člověkem. Nad každým křesťanským učením musí být Pán Ježíš Kristus! Máme poslouchat kázání křesťanských kazatelů, ale musíme rozsuzovat. Nemáme slepě následovat člověka a jeho učení. Nemáme slepě následovat člověka jenom proto, že dělá zázraky, že se za ním táhnou davy lidí…
„Nesmíme proto nadále zůstat nemluvňaty zmítanými a unášenými kdejakým poryvem učení, lidskou prohnaností a vychytralým sváděním k bludu. Místo toho máme mluvit pravdu v lásce a v každém ohledu růst v Krista, který je hlavou.“
Překlad 21. století, Efeským 4,14-15“V Božím lidu však bývali i falešní proroci, stejně jako mezi vámi budou falešní učitelé, kteří pokoutně zavedou zhoubné bludy. Budou dokonce zapírat i Pána, který je vykoupil, a tak na sebe přivedou rychlou záhubu. Mnozí je budou v jejich nestydatosti následovat a cesta pravdy se kvůli nim ocitne v opovržení. Budou se s vámi pokoušet chamtivě kupčit vymyšlenými řečmi, ale jejich odsouzení už dávno nezahálí a jejich záhuba nespí.”
Překlad 21. století, 2. Petr 2, 1-3
K Božímu slovu si nic nesmíme přidávat. Pokud to někdo dělá, uctívá falešného boha! Dneska vidíme křesťany, kteří mají nutkání si do čistého Kristova učení něco přidávat, např. již zmíněné „svazování démonů“. Tento rituál je čistý okultismus (spolupráce s démony). Tento rituál stovky let dělají okultisté – svazují démony do různých předmětů (sošky, andělíčci, růžence…), výrobních technologií atd.
Z níže uvedeného verše je patrné, že ten, kdo si do Kristova evangelia něco přidává, uctívá falešného boha (démony).
„Každý, kdo zachází dále a nezůstává v učení Kristově, nemá Boha; kdo zůstává v učení Kristově, má i Otce i Syna. Přichází-li někdo k vám a nepřináší toto učení, nepřijímejte ho do domu ani ho nezdravte; kdo ho zdraví, má účast na jeho zlých skutcích.“
Překlad 21. století, 2.Jan 9-11
Kdo dlouhodobě uctívá falešného boha a nečiní z toho pokání, není náš sourozenec v Kristu. Nejedno křesťanské učení říká: „Vždyť jsme všichni bratři a sestry“. Bible říká na mnoha místech něco jiného!
“Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?‘ A tehdy jim jasně řeknu: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo!”
Překlad 21. století, Matouš 7,21-23
„Říkám vám, že mnozí se budou pokoušet vejít, ale nebudou moci“ znamená, že mnoho křesťanů si myslí, že uctívá pravého Krista, ale opak je pravdou. Ti lidé dobrovolně uctívají ďábla a jeho démony. Tito lidé nejsou naši sourozenci v Kristu. S takovými lidmi se nemáme duchovně spojovat, nemáme s nimi na duchovní úrovni spolupracovat.
“Na své pouti do Jeruzaléma procházel města i vesnice a učil. Někdo se ho zeptal: „Pane, bude spasen jen málokdo?“ Tehdy jim řekl: „Snažte se vejít úzkými dveřmi. Říkám vám, že mnozí se budou pokoušet vejít, ale nebudou moci. Když hospodář vstane a zavře dveře, zůstanete venku. Budete tlouci na dveře: ‚Pane, otevři nám,‘ ale on vám odpoví: ‚Neznám vás. Nevím, odkud jste.‘ Budete říkat: ‚Jedli jsme a pili s tebou. Učil jsi na našich ulicích!‘ On však odpoví: ‚Říkám vám, že vás neznám. Nevím, odkud jste. Odejděte ode mě, všichni, kdo pácháte zlo!‘. Bude tam pláč a skřípění zubů, až uvidíte Abrahama, Izáka a Jákoba se všemi proroky v Božím království, ale sami budete vyhnáni ven.”
Překlad 21. století, Lukáš 13,22-28„Prosím vás, bratři, dávejte si pozor na ty, kdo působí roztržky a kladou překážky učení, které jste poznali. Vyhýbejte se jim!“
Překlad 21. století, Římanům 16,17
Na druhou stranu, nikdy si nemyslete, že falešná pozemská církev automaticky znamená, že v ní nejsou žádní zachránění! Pán má svůj lid i ve falešných církvích! Může to být třeba jeden ze sta nebo tisíce, ale ti lidé tam jsou. Pravá Kristova církev je neuchopitelná. Do této Církve patří křesťané, kteří docházejí do různých formálních církví, kteří se scházejí doma nebo na jiných místech.
Závěr
Pokud hovoříme o starozákonní Jezábel, hovoříme o konkrétní historické osobě, která vnesla do bohoslužby uctívání falešných bohů. Pokud hovoříme o Jezábel ze Zjevení, hovoříme o falešném náboženském systému, který svádí Boží děti k hříchu, vede je do otřesné modloslužby. Toto se nutně nemusí vztahovat pouze k římskému katolicismu, může to být také obraz pro jiné falešné křesťanské směry, např. adventismus.
Mnohá dnešní křesťanská učení absolutně spojují starozákonní Jezábel s Jezábel ze Zjevení. V této souvislosti učí o „duchu Jezábel“ (druhu démona). Tento „speciální“ démon údajně dodnes operuje přes ženy, které vnáší falešné učení do církevních sborů. Lze starozákonní Jezábel absolutně spojovat s Jezábel ze Zjevení? Ne. Lze to pouze porovnávat. Systém římského katolicismu v minulosti fyzicky zlikvidoval mnoho Božích služebníků, počet obětí není znám. V Izraeli byla jen jediná žena, která likvidovala Boží služebníky – královna Jezábel. Odpovědnost za to nesl král Achab.
„(Obadiáš hluboce ctil Hospodina. Když Jezábel vraždila Hospodinovy proroky, Obadiáš jich sto vzal, ukryl je po padesáti ve dvou jeskyních a obstarával jim jídlo a vodu.)“
Překlad 21. století, 1. Královská 18,3-4
V žádném případě nelze hovořit o nějakém „duchu Jezábel“ – speciálním démonu, který operuje přes ženy v církvích. Učení o „duchu Jezábel“ je člověkem smyšlená nauka, protože žádný „duch Jezábel“ neexistuje. Pokud se tímto učením nějaký křesťan zabývá, sklapla satanova past.
„Pokrytci, Izaiáš o vás správně prorokoval: Tento lid mě ctí svými rty, srdcem je mi však vzdálený. Nadarmo mě ale uctívají, když učí lidské nauky a příkazy.“
Překlad 21. století, Matouš 15,7-9
Kdyby se dalo hovořit o „duchu Jezábel“, mohlo by se také hovořit o „duchu Achaba“, „duchu Jidáše“… Nebo také o duchu Noeho, který operuje přes člověka, který se pod vlivem alkoholu svléká. To je samozřejmě nesmysl. Jako křesťané máme odhalovat pasti satana, rozlišovat duchy (od koho jsou), to ale neznamená, že budeme zkoumat postavení démonů, jakou hrají v duchovním světě úlohu apod. Myslete na to, že pokud se křesťan začne nadměrně zabývat démony, dostane se zase jenom k démonům (jejich lžím a učení)! Démoni mají svou hierarchii, nikdy se ale nedopátráte jakou. Proto se tím nemá cenu zabývat. To by bylo jednoznačně k naší škodě.
Pokud máme v církvi manipulátorského člověka, který tam vnáší falešné učení, modloslužbu apod., nazývejme to pravými slovy. Nenazývejme to nějakým smyšleným „duchem“, který má jméno biblické postavy. Rozhodně nad těmi lidmi „nesvazujme démony“. To je silně nebiblické – je to okultismus! Křesťané mají démony okřikovat, vyhánět je z lidí, ne se jimi nadměrně zabývat a „svazovat“. Biblické je, že ty lidi máme napomínat a vést je k pokání. Toto se má dít v pokoře, mírnosti a lásce. V tom je láska – že napomínáme své sourozence v Kristu. Láska je i v tom, že pokud se někdo nechce neodvrátit od svého manipulátorství a šíření zla v církvi, máme ho ze sboru vyloučit. Amen.
„Rozvratníka po prvním a druhém napomenutí vyobcuj. Věz, že takový člověk je zkažený a hřeší, odsouzen sám sebou.“
Překlad 21. století, Titus 3,10-11„Sektáře po jednom a druhém napomenutí odmítni. Víš, že takový člověk je převrácený, hřeší, a sám sebe odsuzuje.“
ČSP, Titus 3,10-11
Může vás zajímat:
Satanovo učení, učení démonů. Nenecháváš se vyučovat satanem? – 1.část
Soustřeď se (upni se) na Ježíše!
Máme svazovat démony? Rozhodně ne!
Jak rozpoznat démonické obsazení?
Římsko-katolická církev je samá satanova symbolika
Věříš v pravého Krista? Věříš v pravé Kristovo evangelium? Zná tě Ježíš?
Co je biblické pokání?