Kázání našeho společenství

Křesťan a sebeklam

Sebeklam je klamání sama sebe, žití ve vědomé nebo nevědomé lži, žití ve svém smyšleném světě (v iluzi). Důsledkem sebeklamu je neklid, duchovní problémy, hřích… Sebeklam je nebezpečný stav, kdy člověk vyvyšuje vlastní rozumnost a otevírá bránu démonům do svého nitra.

„Nespoléhejte na vlastní moudrost.“
Překlad 21. století, Římanům 12,16

„Celým svým srdcem důvěřuj Hospodinu, nespoléhej se na vlastní rozumnost.
Překlad 21. století, Přísloví 3,5

Sebeklam často souvisí s lidskou pýchou, modloslužbou, se sledováním televizních pořadů a internetu (a další manipulativních nástrojů, které nabízí současný ďáblův systém). Sebeklam je často to, když člověk věří tomu, čemu chce věřit. Některé sebeklamy jsou i duševní nemoci: bludy, paranoia, mentální anorexie, bulimie…

Sebeklam často vidíme u lidí s nízkým a vysokým sebevědomím. Lidé s nízkým sebevědomím se často podceňují, myslí si, že nejsou dost dobří apod. Lidé s abnormálně vysokým sebevědomím si myslí, že jsou abnormálně inteligentní, neomylní apod. Nižší sklon se klamat mají lidé, kteří mají zdravé (reálné) sebevědomí, jsou upřímní, otevření (říkají věci, tak jak jsou – nezaobaleně), mají reálný pohled na sebe sama, ostatní lidi a okolnosti.

Sebeklam je často snadné rozpoznat u jiných, ale nikoliv sám u sebe.

Křesťan a sebeklam
Dneska vidíme křesťany žijící v náboženském sebeklamu a pasivní náboženské víře. Pravá křesťanská víra není nikdy pasivní. Víra, poslušnost a skutky víry jsou neoddělitelnou součástí pravé křesťanské víry. V sebeklamu často žijí křesťané, kteří Božímu slovu pouze naslouchají a neuvádějí ho ve skutek.

„Odhoďte proto všechnu špínu a spoustu špatnosti a s krotkostí přijímejte zaseté Slovo, které má moc spasit vaše duše. Tím slovem je ale potřeba se řídit – nenamlouvejte si, že mu stačí naslouchat! Kdo Slovu naslouchá, ale neřídí se jím, podobá se člověku, který se vidí v zrcadle, ale když odejde, hned zapomene, jak vypadal. Kdo však zahlédl dokonalý zákon svobody a drží se jej, blaze jemu ve všem, co dělá! Nezapomíná totiž, co slyšel, ale naplňuje to skutkem.“
Překlad 21. století, Jakub 1,21-25

Pokud křesťan žije v sebeklamu, uhašuje Božího Ducha. Boží Duch sebeklam odhaluje a zjevuje, protože je Duchem Pravdy.

„Až ale přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy. Nebude totiž mluvit sám od sebe, ale řekne vše, co uslyší – oznámí vám i věci budoucí.“
Překlad 21. století, 1. Jan 16,13

Účelové žití ve lži (v sebeklamu), to není z Ducha Božího. Křesťan by měl žít v pravdě, říkat věci tak, jak jsou (Bohu, sobě i ostatním). Křesťané mají žít ve stoprocentní pravdě! To sice není úplně jednoduché, ale nutné.

Ať nikdo neklame sám sebe. Jestliže si někdo mezi vámi myslí, že je v tomto věku moudrý, ať se stane bláznem, aby se stal moudrým.“
ČSP, 1. Korintským 3,18

„Udělalo mi nesmírnou radost, když jsem zjistil, jak některé z tvých dětí žijí v pravdě, podle přikázání, které jsme dostali od Otce.“
Překlad 21. století, 2. Jan 1,4

„Nemám větší radost než slyšet, že mé děti žijí v pravdě!“
Překlad 21. století, 3. Jan 1,4

„Tehdy farizeové odešli a radili se, jak by ho chytili za slovo. Pak za ním poslali své učedníky s herodiány. „Mistře,“ řekli, „víme, že jsi pravdomluvný, pravdivě učíš Boží cestě a na nikoho nedbáš, neboť se neohlížíš na to, kdo je kdo. Proto nám řekni, co si myslíš: Je správné dávat císaři daň, nebo ne?“
Ježíš znal jejich podlost, a tak jim řekl: „Proč mě pokoušíte, pokrytci?“
Překlad 21. století, Matouš 22,15-18

Nelžete jedni druhým, když jste již odložili své staré já s jeho skutky a oblékli se do nového člověka, který se poznáním obnovuje k obrazu svého Stvořitele.“
Překlad 21.století, Koloským 3,9-10

„Ale bázliví, nevěrní, ohavní, vrazi, smilníci, čarodějové, modláři i všichni lháři mají svůj díl v jezeře, které hoří ohněm a sírou – to je ta druhá smrt.“
Překlad 21.století, Zjevení 21,8

Žití v sebeklamu je často důsledek pěstovaného, nevyznaného hříchu. Pokud si omlouváme, ospravedlňujeme svůj hřích (lež, evangelium prosperity – vymáhání „desátků“ atd., smilstvo…), dostáváme se do sebeklamu a vystavuje se démonskému útoku.

„Kdo zastírá své viny, nebude úspěšný; kdo je vyznává a opouští, však dojde milosti.“
Překlad 21.století, Přísloví 28,13

Křesťanští sebeklamáři mají často vypálenou „neviditelnou“ značku (cejch, pečeť) ve svém svědomí (v myšlení). Svědomí je vnitřní stav člověka, který vede soudy o tom, co sám vykonal nebo co se chystá vykonat. „Vypálené znamení na vlastním svědomí“ znamená, že došlo k rozhodnutí a přijetí něčeho v lidské mysli. V tomto případě sebeklamu v nějaké podobě.

„Duch pak světle praví, že v posledních časích odvrátí se někteří od víry, poslouchajíce duchů bludných a učení ďábelských, V pokrytství lež mluvících, a cejchované majících svědomí své,“
Kralická, 1. Timoteus 4,1-2

„Duch výslovně praví, že v posledních dobách někteří odstoupí od víry, přidržujíce se bludných duchů a učení démonů, těch, kteří v pokrytectví mluví lež a mají vypálené znamení na vlastním svědomí.“
ČSP, 1. Timoteus 4,1-2

„jsou pokrytci, lháři a mají vypálen cejch na vlastním svědomí
ČEP, 1. Timoteus 4,2

Příklady sebeklamu
1. Falešné křesťanství. Někteří lidé žijí v sebeklamu tím, že si myslí, že jsou křesťané (spasení), ale přitom nejsou. To, že někdo pravidelně nebo nepravidelně navštěvuje kostel nebo nějakou pozemskou církev, že se narodil do křesťanské rodiny, že byl jako miminko „pokřtěn“  v kostele, že praktikuje určité náboženské aktivity…, to samo o sobě z člověka křesťana nedělá. Křesťana mimo jiné poznáte podle toho, že ví, že byl pokřtěn (označen Boží pečetí, cejchem – že má na čele napsáno Boží jméno) Duchem Svatým. Pravý křesťan ví, že je spasený.

„V něm jste i vy (když jste uslyšeli slovo pravdy, totiž evangelium o vaší spáse, a uvěřili mu) byli označeni pečetí zaslíbeného Ducha svatého.“
Překlad 21. století, Efeským 1,13

„A hle, spatřil jsem Beránka, stojícího na hoře Sion, a s ním sto čtyřiačtyřicet tisíc těch, kteří měli na čelech napsané jeho jméno a jméno jeho Otce.“
Překlad 21. století, Zjevení 14,1

Křesťané jsou průběžně pečetěni na čele Boží pečetí. Ostatní jsou průběžně cejchováni na čele a pravé ruce znamením šelmy.

Doporučený článek k prostudování: Antikrist, znamení šelmy

„Neškoďte zemi ani moři ani stromům, dokud neoznačíme služebníky našeho Boha na jejich čelech!“
Překlad 21. století, Zjevení 7,3

2. Náboženský sebeklam. Následující verše hovoří o náboženském sebeklamu:

„Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků? A tehdy jim jasně řeknu: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo!“
Překlad 21. století, Matouš 7,22-23

„Na své pouti do Jeruzaléma procházel města i vesnice a učil. Někdo se ho zeptal: „Pane, bude spasen jen málokdo?“ Tehdy jim řekl: „Snažte se vejít úzkými dveřmi. Říkám vám, že mnozí se budou pokoušet vejít, ale nebudou moci. Když hospodář vstane a zavře dveře, zůstanete venku. Budete tlouci na dveře: ‚Pane, otevři nám,‘ ale on vám odpoví: ‚Neznám vás. Nevím, odkud jste. ‘Budete říkat: ‚Jedli jsme a pili s tebou. Učil jsi na našich ulicích!‘ On však odpoví: ‚Říkám vám, že vás neznám. Nevím, odkud jste. Odejděte ode mě, všichni, kdo pácháte zlo!‘. Bude tam pláč a skřípění zubů, až uvidíte Abrahama, Izáka a Jákoba se všemi proroky v Božím království, ale sami budete vyhnáni ven.“
Překlad 21. století, Lukáš 13,22-28

Boží slovo říká, že mnoho křesťanů si myslí, že v Ježíšově jménu dělá velké věci, ale opak je pravdou. Mnoho křesťanů si myslí, že patří Ježíši, ale není to tak. Velký pozor na falešné křesťanské učitele vyznávající falešného Ježíše!

Doporučený článek k prostudování: Proč mnoho křesťanů skončí v „pekle“?

“Přijde totiž doba, kdy lidé nestrpí zdravé učení, ale budou se podle vlastních chutí obklopovat učiteli, kteří jim budou lechtat sluch. Odvrátí uši od pravdy a uchýlí se k bájím. Ty však buď ve všem střízlivý, snášej útrapy, konej dílo kazatele evangelia, naplň svou službu.”
Překlad 21. století, 2.Timoteus 4,3-5

„A teď ohledně příchodu našeho Pána Ježíše Krista a našeho shromáždění k němu. Bratři, prosíme vás, nenechte se tak snadno vyvádět z míry a lekat, ať už proroctvím, kázáním nebo dopisem (údajně od nás), že prý Pánův den už přišel. Nenechte se od nikoho žádným způsobem oklamat. Než ten den přijde, musí nastat odvrácení od Boha. Musí se objevit ten bezbožník a zatracenec, který se postaví na odpor a povýší se nade všechno, čemu se říká Bůh a co se uctívá. Usadí se dokonce v Božím chrámu a bude se vydávat za Boha!
Nevzpomínáte si, jak jsem vám to říkal, když jsem byl ještě u vás? Víte, co mu dosud brání – smí se totiž objevit až v daný čas. Tajemství této bezbožnosti už ale působí; čeká jen na to, až zmizí ta překážka. Až se pak objeví ten bezbožník, Pán Ježíš ho zahubí dechem svých úst, zničí ho jasem svého příchodu. Za příchodem toho bezbožníka bude stát satanovo působení, všechna jeho lživá moc, znamení a zázraky. Všemi těmi hanebnostmi bude klamat ty, kdo míří do záhuby, protože nechtěli milovat pravdu, která je mohla zachránit. Proto je Bůh vydá napospas bludu, aby uvěřili lži. Tak budou odsouzeni všichni, kdo neuvěřili pravdě, ale našli zálibu v hanebnosti.“
Překlad 21. století, 2. Tesalonickým 2,1-12

3. Přiznejme si, že celý svět leží ve zlu. Boží slovo říká, že celý svět leží ve zlu.

„Víme, že my jsme z Boha, ale celý svět leží ve Zlu.“
Překlad 21. století, 1. Jan 5,19

O tom se každý z nás přesvědčuje dnes a denně. Kdo se o tom nepřesvědčuje, ať to bere vírou. Tento svět je založen na podvodu a klamu, protože ďábel je (falešným, neprávoplatným) bohem světa. Kdo si myslí, že nějaké světské odvětví je vyloučeno z ďáblova vlivu, klame sám sebe. Přiznejme si, že ďábel mocně působí v politice (mnoho vlád je okultních), ve státní správě, ve vědě, ve školství, ve zdravotnictví… Ďábel si ale nemůže dělat co chce! Je tady svrchovaný Bůh, který určuje pravidla.

„Vtom vyšel duch, stanul před Hospodinem a řekl: ‚Já ho svedu.‘ Hospodin se zeptal: ‚Jak?‘ a on odpověděl: ‚Vyjdu a budu lživým duchem v ústech všech jeho proroků.‘ Na to Hospodin řekl: ‚Ano, podaří se ti to; svedeš ho. Jdi a proveď to.‘ Nuže, pohleď – do úst všech těchto tvých proroků vložil Hospodin lživého ducha. Hospodin ti ale předpovídá neštěstí.“
Překlad 21.století, 1.Královská 22,21-23

„Bůh – ten má moudrost a také moc, patří mu prozřetelnost a rozumnost. Co zboří, se nedá postavit, koho uvězní, nelze propustit. Když zadržuje vody, sucho přichází, a když je vypustí, zemi pustoší. Jemu patří síla i schopnosti, jeho je podvedený i podvodník.“
Překlad 21. století, Job 12,13-16

4. Sebeklam v podobě přátelství se světem. Přátelství se světem znamená nepřátelství s Bohem. Chceš být snad Božím nepřítelem?

„Vy nevěrníci! Nevíte, že přátelství se světem znamená nepřátelství s Bohem? Kdokoli se rozhodne být přítelem světa, stává se Božím nepřítelem.“
Překlad 21. století, Jakub 4,4

„Nemilujte svět ani to, co je v něm. Kdo má v lásce tento svět, nemá v sobě lásku k Otci. Svět je samá touha těla, touha očí, namyšlenost života – nic z toho není z Otce, vše je to ze světa. Svět pomíjí tak jako jeho touhy, ale kdo plní Boží vůli, zůstává navěky.“
Překlad 21. století, 1.Jan 2,15-17

Žijeme sice v tomto světě, ale jsme z tohoto světa odděleni. Naše občanství je v Nebi.

„my ale máme občanství v nebi, odkud očekáváme Spasitele – Pána Ježíše Krista.“
Překlad 21. století, Filipským 3,20

5. Pozitivní myšlení a vyznávání za účelem zhmotnění prosperity (např. uzdravení z fyzických nemocí). Pokud křesťan používá pozitivní myšlení k tomu, aby sám o sobě (bez Boha a sugestivně) něco zhmotnil, změnil způsob svého myšlení tak, že si dostatečně dlouho dobu opakuje nepravdu (svou osobní představu), aby došlo k jejímu zhmotnění, vykonává sebemanipulaci a magii (nazývejme věci pravými jmény). Křesťan nemá účelově žít ve lži, v sebeklamu, mimo realitu. Sám sebou vynucené pozitivní myšlení je neslučitelné s křesťanstvím, neboť  se chce křesťan vlastní silou (bez Boha) ovlivňovat, manipulovat. Pozitivní myšlení a vyznávání za účelem zhmotnění něčeho pochází z okultismu, ne z křesťanství! Je až neuvěřitelné, kolik dnešních křesťanů má sklony k okultismu (ke spolupráci s démony). Je neuvěřitelné, kolik křesťanských mágů, dobrovolně zve do svého života démony.

Doporučený článek k prostudování: Pravda o pozitivním myšlení, pozitivním vyznávání, Co znamená „Jeho rány vás uzdravily!“

6. Křesťan nemůže mít démona (být démonicky obsazený). Já nemůžu mít démona! Toto je ukázkovým příkladem sebeklamu. Když toto někdo o sobě tvrdí, vždycky zpozorním. Vymítáme snad démony výhradně z nevěřících lidí (z lidí „z ulice“)?

„Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po vyprahlých místech a hledá odpočinek. Když ho nenajde, řekne si: ‚Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.‘ Když přijde a nalezne jej vymetený a ozdobený, jde a přibere sedm jiných duchů, horších, než je sám. Pak vejdou dovnitř, zabydlí se tam a nakonec tomu člověku bude hůře než na začátku.“
Překlad 21. století, Lukáš 11,24-26

Někteří křesťané si myslím, že zdémonizovaný člověk nemá svobodu se rozhodovat apod. Pravda je taková, že démonické obsazení člověka může mít mnoho různých podob, stupní a úrovní – Jak rozpoznat démonické obsazení?. Démoni mohou dát lidem euforické pocity – Démoni rádi poskytují lidem vzrušující euforické pocity. Mnohokrát jsem se přesvědčil o tom, že Duchem naplněný křesťan, který má dary Ducha, může být zdémonizovaný.

Doporučený článek k prostudování: Kdo, co byl Pavlův osten v těle?

7. Sebeklam v modlitbě! V modlitbě má být křesťan maximálně pokorný a absolutně upřímný. Bůh nemá rád neupřímnost, pokrytectví, nečestné jednání, dvojakost… V modlitbě nikdy nepoužívejte sebeklam! Někteří křesťané v modlitbě používají sebeklam k zakrytí vlastních problémů a neposlušnosti. V modlitbě jsou kriticky důležité upřímné myšlenky, otevřené myšlení, nesobeckost, pokora, nízké smýšlení (uvědomit si, že jsem bez Boha ztracen).

„Prosíte, ale nedostáváte, protože prosíte zle, abyste uspokojili své vlastní choutky.“
Překlad 21. století, Jakub 4,3

Závěr
Křesťan má žít v pravdě, ne v sebeklamu. Dej si velký pozor na sebeklam. Křesťan, který se ocitá na půdě sebeklamu, pouští do svého života démony. Tito duchové pak mají legální právo působit v životě křesťana. Choď v Ježíšových stopách a nepoznáš sebeklam. Ježíšova cesta vyžaduje upřímnost, odhodlanost, rozhodnost, sebezapření… Ježíšova cesta není cesta lidských tužeb a plánů. Jednej podle Boží vůle, nejdi vlastní cestou. Nechtěj věci dělat z vlastních sil, dělej je podle Boží vůle. Amen.

„Proto se modlete takto: Otče náš, který jsi v nebesích, ať se posvětí tvé jméno! Ať přijde tvé království! Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi. Dej nám i dnes náš denní chléb a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od Zlého.“
Překlad 21. století, Matouš 6,9-13

Translate

Bible

Kazatel

L. Černý

Upozornění

Každé zde uvedené kázání je osnova ke kázání (poznámky ke kázání). Během kázání zaznívá mnoho dalšího z Ducha svatého.

Doporučujeme

• Žijte s Kristem každý den.

• Provádíme Biblické křty. I tebe pokřtíme!

• Vše o vymítání démonů.

• Biblická fakta o „vytržení“ církve.

TOPlist

Nejnovější

Archivy

Tento web používá pouze technické cookies, která jsou zákonem povolena bez odsouhlasení