Kázání našeho společenství

„Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi“ (Matouš 6,10)

Modlitba
Pár slov o modlitbě… Modlitba je přirozený a upřímný rozhovor s Pánem Bohem. Modlitba je nejdůležitější rozhovor dne! Rozhodně to není robotické (naučené) odříkávání předepsaného textu. Není důležité, jaká krásná volíš slova, už vůbec není důležitá délka modlitby! Záleží hlavně na tvé upřímnosti, jakým způsobem k modlitbě přistupuješ. K Bohu vždycky přistupuj v pokoře, poslušnosti, pravdě, s díkuvzdáním a maximální důvěrou. Bůh je vždycky rád, když s Ním mluvíme, když se Ho doptáváme, když se na Něj spoléháme, když se zajímáme, jaká je Jeho vůle… Se slovem modlitby se může na Boha obrátit úplně každý člověk. Bůh mezi lidmi nedělá rozdíly – před Bohem jsme si všichni rovni (muž i žena, bohatý nebo chudý…). V modlitbě se otevíráme Bohu, předkládáme Mu své žádosti, starosti i nadšení. V modlitbě určitě Boha chvalte a děkujte Mu, vždyť se o vás stará na každý den. Pokud nevíš, za co se modlit a máš dar jazyků, modli se v jazyku. V tomto případě, Duch Boží prosí podle Boží vůle.

„Právě tak nám také Duch pomáhá v naší slabosti. Když ani nevíme, za co a jak se správně modlit, sám Duch prosí s nevýslovným úpěním za nás. Ten, který zkoumá srdce, ovšem rozumí smyslu Ducha, že podle Boží vůle prosí za svaté.
Překlad 21. století, Římanům 8,26-27

Co nám Písmo doporučuje, jsou v prvé řadě modlitby v „pokojíku“ (tvůj „pokojík“ může být procházka v přírodě, na rybách…). Nikdy se nemodlete se na odiv ostatním (záměrně emotivně, hraní na city, záměrně mnohomluvně, pokrytecky apod.)!

Také když se modlíte, nebuďte jako pokrytci. Ti totiž při modlitbě rádi postávají v synagogách a na nárožích ulic, aby se ukazovali před lidmi. Amen, říkám vám, že už mají svou odměnu. Raději, když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři dveře a modli se ke svému Otci, který je vskrytu. Tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění. Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané, kteří si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. Nebuďte jako oni. Váš Otec ví, co potřebujete, ještě předtím, než ho poprosíte.“
Překlad 21. století, Matouš 6,5-8

„Jeho pán ale přijde v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou nezná, odhalí ho a vykáže ven mezi pokrytce. Tam bude pláč a skřípění zubů.“
Překlad 21. století, Matouš 24,50

Všichni víme, že Bůh nevyslyší každou naší modlitbu (naše představy). Je to o Boží vůli. Nevyslyšená modlitba není důkazem naší slabé osobní víry. Pokud v modlitbě o něco prosíme podle Boží vůle, Bůh vyslyší naše modlitby. Pokud o něco v modlitbách umanutě prosíme, Bůh nám to v některých případech může dát. Pak si ale často neseme následky (zvolíme si obtížnější cestu). Všechno je o Boží svrchovanosti.

„Toto je smělá důvěra, kterou k němu máme: Kdykoli o něco prosíme podle jeho vůle, slyší nás.
Překlad 21.století, 1.Jan 5,14

Problém některých křesťanů je, že chtějí Boha přinutit jednat – Bůh je pro ně automat, který musí vyhovět okamžitě a podle jejich přání. To je pro Boha problém, protože zde chybí pokora, důvěra, podřizování se Bohu, Boží vůle…

Boží vůle
Někteří křesťané se nezajímají o Boží vůli. Písmo nám jasně říká, že se zbytek svého života nemáme věnovat lidským tužbám, ale Boží vůli.

„I Kristus podstoupil tělesné utrpení, a tak se stejným odhodláním vyzbrojte i vy. Kdo trpěl na těle, skoncoval s hříchem, takže zbytek svého života v těle už nevěnuje lidským tužbám, ale Boží vůli.“
Překlad 21. století, 1.Petr 4,1-2

Pro každého křesťana by měla být Boží vůle priorita! Boží vůli poznáváme tehdy, když chodíme v Duchu – necháváme se vést Duchem.

„Nemilujte svět ani to, co je v něm. Kdo má v lásce tento svět, nemá v sobě lásku k Otci. Svět je samá touha těla, touha očí, namyšlenost života – nic z toho není z Otce, vše je to ze světa. Svět pomíjí tak jako jeho touhy, ale kdo plní Boží vůli, zůstává navěky.“
Překlad 21. století, 1.Jan 2,15-17

Někteří křesťané nebiblicky tvrdí, že absolutní uzdravení z fyzických nemocí v tomto věku je Boží vůlí. Tito lidé vám budou tvrdit, že pokud nedochází k uzdravení, je chyba výhradně na tvé straně – máš malou (slabou) víru ve své uzdravení (připouštíš si nemoc, nežiješ jako uzdravený…). Nemocný křesťan je tak tvrdě sražen, zejména ten, který dlouhodobě užívá nějaké léky (dlouhodobě se léčí na nějakou nemoc, např. alergii). Díky tomuto nebiblickému učení, mohou u některých jedinců nastat psychické problémy. Paradoxní je, že tento nebiblický způsob uzdravování, který můžeme nazvat šarlatánstvím, propagují křesťané, kteří se dlouhodobě léčí na nějakou nemoc, nosí brýle… Více kázání Musí se uzdravení z fyzických nemocí projevit plně v tomto věku?.

„Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi“ (Matouš 6,10)
Někteří křesťané se domnívají, že k modlitbě nemáme dodávat: „Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi“ (nebo něco v tom smyslu). Tito křesťané se mylně domnívají, že by je to mohlo nějak poškodit (je to překážka k vyslyšení modlitby atd.) – že by je mohl Bůh, díky tomuto „konstatování“, nějakým způsobem poškodit. Někteří křesťané toto dokonce veřejně vyučují. Na celosvětové úrovni (přes kázání, knihy…) toto vyučoval Kenneth Hagin, „zakladatel“ křesťanského směru Hnutí Víry:

„Mnozí lidé, když se modlí modlitbu víry (prosebnou modlitbu, modlitbu za nějakou změnu), přidají nakonec: „jestliže je to tvá vůle.“ Tím už do modlitby samé vkládají překážku, protože nemají jistotu o Boží vůli – jeho Slovu.“
Kenneth Hagin, kniha Umění přímluvné modlitby

Když se Ježíš modlil, nejenže odcházel na pustá místa, ale zakončoval modlitby: „ať se stane tvoje vůle!“

„Zpráva o něm se ale šířila stále více a lidé se scházeli v ohromných zástupech, aby ho slyšeli a byli od něj uzdraveni ze svých nemocí. On pak odcházel do pustin a modlil se.
Překlad 21. století, Lukáš 5,15-16

„Proto se modlete takto: Otče náš, který jsi v nebesích, ať se posvětí tvé jméno! Ať přijde tvé království! Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi. Dej nám i dnes náš denní chléb a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od Zlého.“
Překlad 21. století, Matouš 6,9-13

„Když Ježíš s učedníky dorazil na místo zvané Getsemane, řekl jim: „Posaďte se tu. Já se zatím půjdu tamhle modlit.“ Vzal s sebou Petra a oba Zebedeovy syny a vtom na něj začala padat úzkost a tíha. „Je mi úzko až k smrti,“ řekl jim. „Zůstaňte tu a bděte se mnou!“ Kousek poodešel, padl na tvář a modlil se: „Otče můj, je-li to možné, ať mě ten kalich mine! Ať se však nestane má vůle, ale tvá.“ Když se vrátil k učedníkům, zjistil, že spí. „Nemohli jste se mnou bdít ani hodinu?“ řekl Petrovi. „Bděte a modlete se, abyste nepodlehli pokušení. Duch je odhodlaný, ale tělo malátné.“ Odešel podruhé a modlil se: „Otče můj, nemůže-li mě tento kalich minout, ale musím ho vypít, ať se stane tvoje vůle!
Překlad 21.století, Matouš 26,36-42

Ježíš křesťanům dokonce dal ukázku modlitby, která končila: „Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi.“

„Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané, kteří si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. Nebuďte jako oni. Váš Otec ví, co potřebujete, ještě předtím, než ho poprosíte. Proto se modlete takto: Otče náš, který jsi v nebesích, ať se posvětí tvé jméno! Ať přijde tvé království! Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi.“
Překlad 21.století, Matouš 6,7-10

Pokud k modlitbě na konci přidáme „Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi“, může nás to nějak poškodit? To si opravdu nemyslím. Pokud někdo tvrdí, že by nás to mohlo nějakým způsobem poškodit, má špatný pohled na biblického Boha, který je absolutně svrchovaný, láskyplný… Bůh přece nejlépe ví, co je pro nás nejlepší (vševědoucnost Boha)! Pokud k modlitbě přidáme „Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi“ (což je biblické!), dáváme Bohu plnou důvěru (důvěřujeme Bohu), spoléháme se na Něj… Tímto vyjadřujeme pokoru a důvěru k Bohu, budujeme tím důvěrný vztah s Bohem, odevzdáváme mu tím své starosti, což v nás vytváří okamžitý Boží pokoj (už jsem dal Bohu své starosti a Bůh bude jednat v můj prospěch). Kdo toto nedělá nebo dokonce záměrně odmítá, odmítá Boží pokoj, nechce mít důvěrný, osobní vztah Bohem. Pokud nemáme důvěrný vztah s Bohem, jsme snadná kořist pro ďábla (snadno podlehneme hříchu, falešnému křesťanskému učení, uhašujeme Ducha…).

Kdo záměrně odmítá „Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi“, nepřímo říká „ať se děje vůle má“ (nařizuje Bohu).

Boží vůle
Křesťané si kladou otázku, jaká je Boží vůle. Dá se poznat Boží vůle? Boží vůli nám v mnohém zjevuje Bible. Bible je Boží slovo, je to Boží poselství člověku. Bůh v Bibli lidem sděluje informace o sobě a svých záměrech se stvořením (včetně člověka). Bůh nám skrz Bibli říká, jak máme žít, čemu se máme vyhýbat… Bible nás vyzývá, abychom Boží vůli hledali, respektovali a plnili. Celý náš život se máme snažit uskutečňovat Boží vůli, žít podle Božího plánu. Boží vůli nám sice zjevuje Bible, ale není zde zjevena absolutně (já tam nevidím, kolik mám měsíčně utrácet za telefonování a internet, jaká má být moje útrata v obchodě atd.). Vzhledem k těmto okolnostem, je důležité mluvit s Bohem, chodit v Duchu (abych poznal Boží vůli).

„Jsme přece jeho dílo! Bůh nás v Kristu Ježíši stvořil k dobrým skutkům, které předem připravil, abychom se jim věnovali.“
Překlad 21. století, Efeským 2,10

Pokud se budete doptávat Boha (na místě jsou chvíle ztišení, aby vám mohl Bůh odpovědět), chodit v Duchu (poslouchat Ducha – Boha, nechat se řídit Duchem), neuhašovat Ducha, poznáte Boží vůli (Boží vůle vám bude zjevena). Pak budete zažívat vnitřní klid, Boží pokoj.

„Hospodinu svěř všechny své činy, tvoje úmysly se potom naplní.“
Překlad 21. století, Přísloví 16,3

„Běda umíněným synům, je Hospodinův výrok, kteří provádějí plán, ale ne ode mne, a vylévají úlitbu, ale ne podle mého ducha, jen aby vršili hřích na hřích; těm, kteří zamýšlejí sestoupit do Egypta – avšak mých úst se přitom nedoptávají,“
ČSP, Izaiáš 30,1-2

„Jakmile Filištíni uslyšeli, že David byl pomazán za krále nad celým Izraelem, všichni se ho vypravili hledat. David se o tom doslechl a vytáhl jim naproti. Když Filištíni přitáhli a vpadli do údolí Refaim, David se ptal Boha: „Mám na Filištíny zaútočit? Vydáš mi je do rukou?“
„Zaútoč!“ odpověděl mu Hospodin. „Vydám ti je do rukou.“
Vytáhli tedy do Baal-peracimu, kde je David porazil. Potom David řekl: „Jako proráží vodní proud, tak Bůh mou rukou prolomil řady mých nepřátel.“ Proto nazvali to místo Baal-peracim, Pán průlomů. Filištíni tam zanechali své bůžky a David je přikázal naházet do ohně.
Filištíni později znovu vytáhli a vpadli do toho údolí. David se znovu ptal Boha a Bůh mu řekl: „Neútoč. Obejdi je zezadu a vytáhni proti nim od moruší. Až uslyšíš v korunách moruší šelest kroků, vytáhneš do boje, neboť před tebou vytáhl Bůh, aby porazil vojsko Filištínů.“ David učinil, jak mu Bůh přikázal, a tak poráželi filištínské vojsko od Gibeonu až po Gezer.
Davidova pověst se šířila po všech zemích a Hospodin způsobil, že se ho bály všechny národy.“
Překlad 21. století, 1.Letopisů (1.Paralipomenon) 14,8-17

Pokud Boží vůli odmítneme, mohou přijít následky následky. Nejsme žádné loutky v Božích rukou. Bůh nás stvořil se svobodnou vůlí. Díky tomu je mnoho lidí, kteří Boží vůli nenaplňují. Křesťané chtějí plnit Boží vůli, ne proto, že si chtějí vysloužit spasení (což ani není možné), ale proto, že milují Boha, chtějí s Ním budovat vztah…

Není pochyb o tom, že Boží dobrá vůle, Boží přání pro nás a pro tento svět je, aby byl každý člověk spasen skrze osobní víru v Ježíše Krista.

Závěr
Křesťan by měl vědět, že modlitby nejsou o manipulaci s Bohem, že Boha nelze ovládat. Křesťan by neměl mít Boha za automat, ze kterého za patřičné modlitby vypadne odpovídající výsledek (naše představa). Respektujme Boží suverenitu, důvěřujme Bohu. Měj osobní, důvěrný vztah s Bohem. Bůh chce v prvé řadě tebe osobně, ne tebe přes ostatní lidi (ne tebe přes křesťanskou literaturu, tebe přes články na internetu, tebe přes videa na YouTube…)! Určitě se máme scházet, pořádat bohoslužby, ale nad tím vším musí být Bůh Ježíš. Vedení církve musí v prvé řadě ukazovat na Ježíše (že Ježíš je tou nejvyšší autoritou, na kterou se máme spoléhat), ne vlastní výklad Písma, úspěchy atd.

Důležitý je tvůj osobní modlitební život – denní rozhovory s Bohem v „pokojíku“. Modlitby v „pokojíku“ musí být pro tebe mnohem důležitější (první řada), než společné modlitby na skupinkách atd. Modlitby v „pokojíku“, to je to centrum křesťanského života, tam se dějí ty největší věci! Tam roste tvá víra! Všechno ostatní, to jsou plody „pokojíku“. Pokud nemáš v pořádku osobní modlitební život s Bohem, potom nemáš obecenství s Bohem, nastávají ve tvém životě problémy, potažmo hřích. Ještě podotýkám, že tvé modlitby nesmí ani částečně směřovat k žádnému člověku, ale výhradně k Bohu.

Někteří křesťané dělají mnoho věcí pro Boha, ale nedělají ty věci s Bohem. Tito lidé vám budou tvrdit, že na plné obrátky pracují pro Boha, ale ve skutečnosti to dělají pro sebe – pro vlastní dobré pocity, zážitky, z vypočítavosti… Mnoho křesťanů horlivě pracovalo pro Boha, pak najednou slyšíme o jejich odpadnutí nebo sebevraždě. I služba Bohu může být modla (hřích)! Je to o tom, že někteří křesťané vykonávají služby Bohu hlavně pro sebe (pro zážitky atd.). Žádnou službu Bohu nesmíme mít nad Ježíšem! Pokud má nějaký křesťan službu Bohu nad Ježíšem, slouží modle (hřeší). Na toto velký pozor! Ďábel nás chce za každou cenu odpoutat od biblického Boha, modlou se mu to velmi dobře daří. Kdo má službu Bohu nad Ježíšem, nedělá věci s Bohem, nemá důvěrný, osobní vztah s Bohem, obchází Boha, vyřazuje Boha tzv. „na druhou kolej“. Díky tomu ti lidé nepoznávají, co je Boží vůle. Může se jednat o vlažné křesťany (Nejsi vlažný křesťan?), kteří často nechybí na jediné akci, kterou pořádá sbor. Vlažný křesťan má sebelásku, zakládá si na tomto životě (chce se zabezpečit…), spoléhá se v prvé řadě na sebe, přizpůsobuje se lidem a svému okolí, chce se zalíbit lidem… Vlažný křesťan dává Kristu jen část sebe. Vlažný křesťan Kristu nedovolí, aby se stal Pánem jeho života.

„Znám tvé skutky – nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký! Ale že jsi vlažný a ani studený ani horký, vyplivnu tě ze svých úst.“
Překlad 21. století, Zjevení 3,15-16

To, že se modlíme k Bohu, že se Mu se vším svěřujeme, že Mu důvěřujeme, že na konci modlitby řekneme (a z celého srdce to tak i myslíme) „Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi“ (nebo něco v tom smyslu), vyjadřuje naší plnou důvěru, úctu a pokoru k Bohu. Neboj se svěřit neznámou budoucnost známému Bohu. Každý otec chce pro své dítě to nejlepší. Věř, že tvůj Stvořitel chce pro tebe to nejlepší!

Bůh má rád nejen pracovité a láskyplné křesťany, ale i pokorné křesťany. Tito křesťané, ač je okolo nich ďáblovo království, které je plné zla a teroru, žijí v naprostém klidu (Božím klidu).

„Když jsme ještě byli u vás, dali jsme vám přece toto pravidlo: Kdo nechce pracovat, ať nejí! Teď se ale doslýcháme, že někteří z vás žijí v zahálce; na práci nesáhnou, ale do všeho se pletou. Takovým přikazujeme a vyzýváme je v Pánu Ježíši Kristu, aby si vydělávali na živobytí řádnou prací.“
Překlad 21. století, 2.Tesalonickým 3,10-12

„Výsledkem pokory a úcty k Hospodinu je bohatství, sláva a život.“
Překlad 21. století, Přísloví 22,4

„Pýchu následuje ostuda, moudrost je tam, kde pokora.“
Překlad 21. století, Přísloví 11,2

„Pojďte ke mně, všichni upracovaní a obtěžkaní, a já vám dám odpočinout. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mě, neboť jsem mírný a pokorný v srdci, a vaše duše najdou odpočinutí.“
Překlad 21. století,Matouš 11,28-29

Buďte vždy pokorní a mírní, trpělivě se navzájem snášejte v lásce usilujte zachovávat jednotu Ducha, spojeni poutem pokoje.“
Překlad 21. století, Efeským 4,2-3

Mojžíš plnil Boží vůli, měl bázeň před Bohem, byl nejpokornější ze všech lidí, proto měl Boží požehnání.

„Mojžíš byl velmi pokorný člověk, nejpokornější ze všech lidí na zemi.“
Překlad 21. století, Numeri 12,3

Milujte pravdu, buďte pokorní k Bohu, důvěřujte Bohu… Tím, že na konci modlitby řeknete „Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi“, vyjadřujete tím pokoru a důvěru k Bohu, odevzdáváte mu tím své starosti… Díky tomu budete zažívat velký Boží pokoj, který je pro každého křesťana velmi důležitý.

„Bůh přece není Bohem zmatku, ale pokoje – tak je tomu všude, kde se shromažďují svatí.“
Překlad 21. století, 1.Korintským 14,33

Ať máte ve vašich srdcích Boží pokoj. Amen.

Bible

Kazatel

Luboš Černý

Upozornění

Každé zde uvedené kázání je osnova ke kázání (poznámky ke kázání). Během kázání zaznívá mnoho dalšího z Ducha svatého.

Doporučujeme

• Žijte s Kristem každý den.

• Provádíme Biblické křty. I tebe pokřtíme!

• Vše o vymítání démonů.

• Biblická fakta o „vytržení“ církve.

TOPlist

Nejnovější

Archivy

Kázání.křesťanem.cz