Není to pouze tak, že člověk začne volat k Bohu a následně dochází k rozhovoru s Bohem (modlitba). Je to také tak, že je to Bůh, kdo první začne k lidem mluvit. Bůh k nám může mluvit přímo (hlas v hloubi srdce), přes kázání, Boží slovo, události… Bůh k lidem také hovoří skrz své stvoření – přírodu.

„Co se dá o Bohu poznat, je jim zřetelné, neboť jim to Bůh odhalil. Jeho neviditelné znaky – jeho věčnou moc a božství – lze už od stvoření světa rozumem postřehnout v jeho díle. Nemají tedy výmluvu.“
Překlad 21.století, Římanům 1,19-20

Další způsob, jak Bůh k lidem hovoří, jsou Boží soudy. Boží soud byl likvidace Sodomy a Gomory. Bůh tím jasně řekl, že sexuální zvrácenosti dělat lidi nemají.

„Sodomští lidé však byli zlí a velmi hřešili proti Hospodinu.“
Překlad 21.století, Genesis 13,13

„Kde jsou ti muži, co k tobě přišli na noc?“ volali na Lota. „Vyveď je k nám, ať si jich užijeme!“
Překlad 21.století, Genesis 19,5

„A Hospodin dštil na Sodomu a Gomoru síru a oheň; bylo to od Hospodina z nebe. Ona města s celou okolní rovinou, se všemi obyvateli i se vším, co roste ze země, propadla zkáze.“
Překlad 21.století, Genesis 19,24-25

„Všechna zem spálená sírou a solí, nic se neseje, nic neraší, ani stéblo trávy na ní neroste – tak přece byla rozvrácena Sodoma a Gomora, Adma a Cebojim, které Hospodin rozvrátil v zuřivém hněvu!“
Překlad 21.století, Deuteronomium 29,22

Důležité je naslouchat Bohu a poslechnout Boží volání.

„Vírou Abraham poslechl Boží volání, aby šel na místo, jež měl dědičně získat. Přestože nevěděl, kam jde, vydal se na cestu.“
Překlad 21.století, Židům 11,8

„Hospodin se na vaše otce hrozně rozhněval. Proto řekni lidu: Tak praví Hospodin zástupů – Vraťte se ke mně, praví Hospodin zástupů, a já se vrátím k vám, praví Hospodin zástupů. Nebuďte jako vaši otcové, ke kterým volali dávní proroci: ‚Tak praví Hospodin zástupů: Odvraťte se od svých zlých cest, od svého zlého jednání!‘ Vy jste ale neposlouchali, vůbec jste si jich nevšímali, praví Hospodin.
Kde jsou teď vaši otcové? A ti proroci – žijí snad navěky? Ale má slova a mé výnosy, které jsem svěřil svým služebníkům prorokům, ty přece vaše otce dostihly! Tehdy se obrátili a uznali: „Hospodin zástupů se rozhodl s námi naložit, jak si zasloužíme za své cesty a za své jednání.“
Překlad 21.století, Zachariáš 1,2-6

Velmi pozorně poslouchej, pokud k tobě Bůh mluví. Nemusíš pouze naslouchat, můžeš vést rozhovor s Bohem (dotazovat se, odpovídat).

„Chlapec Samuel sloužil pod Elího dohledem Hospodinu. V oněch dnech bývalo Hospodinovo slovo vzácné. Ani vidění nebylo časté.
Elí měl v té době už tak slabý zrak, že neviděl. Jednou v noci spal na svém obvyklém místě. Boží lampa ještě nezhasla. Samuel spal v Hospodinově svatostánku, kde byla Boží truhla. Vtom na Samuele zavolal Hospodin.
„Tady jsem,“ odpověděl Samuel a rozběhl se za Elím. „Tady jsem,“ řekl mu. „Volal jsi mě.“
Elí však odvětil: „Nevolal jsem tě. Jdi zase spát.“ A tak si šel lehnout.
Vtom na něj Hospodin znovu zavolal: „Samueli!“ Vstal tedy a šel za Elím. „Tady jsem, volal jsi mě,“ řekl mu.
„Nevolal jsem tě, synu,“ odpověděl Elí. „Jdi zase spát.“
Samuel totiž ještě Hospodina neznal a Hospodinovo slovo mu ještě nebylo zjeveno.
Hospodin ale Samuele zavolal znovu, potřetí. Vstal tedy a šel za Elím. „Tady jsem, volal jsi mě,“ řekl mu.
Tehdy Elí pochopil, že chlapce volá Hospodin. Proto Samuelovi řekl: „Jdi spát, a když tě zavolá, řekni: ‚Mluv, Hospodine; tvůj služebník poslouchá.‘“ Samuel si tedy šel lehnout na své místo.
Vtom přišel Hospodin, stanul tam a zavolal tak jako předtím: „Samueli! Samueli!“
„Mluv,“ odpověděl Samuel, „tvůj služebník poslouchá.“
Tehdy Hospodin Samuelovi řekl: „Hle, chystám se v Izraeli udělat věc, která nikomu, kdo o ní uslyší, nepřestane znít v uších. Toho dne uvedu na Elího všechno, co jsem vyslovil proti jeho domu, od začátku až do konce. Oznámil jsem mu, že jeho dům navěky odsoudím kvůli provinění, o kterém věděl: Jeho synové se rouhali a on jim v tom nezabránil. Proto o Elího domě přísahám: Vina Elího domu nebude nikdy přikryta žádnou obětí ani darem!“
Samuel zůstal ležet až do rána, kdy měl jít otevřít dveře Hospodinovy svatyně. Bál se totiž vyprávět to vidění Elímu.
Ten si však Samuele zavolal: „Samueli, synu můj!“
„Tady jsem,“ odpověděl Samuel.
„Co ti řekl?“ ptal se ho Elí. „Prosím, nic přede mnou netaj. Ať tě Bůh potrestá a ještě ti přidá, jestliže mi zatajíš jediné slovo z toho, co ti řekl!“
A tak mu to Samuel všechno pověděl a nezatajil mu vůbec nic. Elí na to řekl: „On je Hospodin; ať učiní, co se mu zlíbí.“
Samuel pak rostl a Hospodin byl s ním a nedopustil, aby jediné z jeho slov selhalo. Celý Izrael od Danu až po Beer-šebu tak poznal, že Samuel je skutečně Hospodinův prorok. Hospodin se pak i nadále ukazoval v Šílu, kde se zjevil Samuelovi svým slovem.“
Překlad 21.století, 1. Samuel 3,1-21

Velmi důležité je vědět, že Bůh volá všechny lidi k pokání.

Doporučené kázání k prostudování: Může se člověk svobodně rozhodnout pro Krista?

„Od té doby začal Ježíš kázat: „Čiňte pokání! Nebeské království je blízko!“
Překlad 21.století, Matouš 4,17

„Pán neotálí splnit svůj slib, jak si někteří myslí, ale prokazuje vám svou trpělivost. Nechce totiž, aby někdo zahynul, ale aby všichni došli k pokání.“
Překlad 21.století, 2. Petr 3,9

„Znám tvé skutky – podle jména jsi živý, ale jsi mrtvý. Probuď se a posilni umírající zbytek, neboť jsem shledal, že tvé skutky před mým Bohem zdaleka nejsou naplněné. Vzpomeň si, co jsi slyšel a přijal; drž se toho a čiň pokání. Pokud se neprobudíš, přijdu jako zloděj! Ani se nedozvíš, ve kterou hodinu na tebe přijdu.“
Překlad 21.století, Zjevení 3,1-3

Bůh k lidem může hovořit přes přírodní katastrofy (zemětřesení, hurikány, tajfuny, cyklóny, sesuvy půdy atd.). Pokud k něčemu takovému dojde, lidé zpozorní a zároveň se zamýšlejí nad křehkostí lidského života.

„Hospodin činí, cokoli se mu zachce, jak v nebi, tak i na zemi, v mořích i v každé hlubině! On nechá od obzoru stoupat mraky, k lijáku připojuje blesky, vypouští vítr ze svých pokladnic.“
Překlad 21.století, Žalm 135,6-7

„Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Protože jsou vaše slova falešná a vaše věštění je lež, hle – jsem proti vám, praví Panovník Hospodin! Má ruka je proti prorokům, kteří mají falešná vidění a kteří věští lži. Přestanou být rádci pro můj lid, v soupisu domu Izraele nebudou zapsáni a na izraelskou půdu nevkročí. Tehdy poznáte, že já jsem Panovník Hospodin. To všechno proto, že sváděli můj lid, když říkali: ‚Jen klid‘ – jenže klid nebyl! Když lidé postaví chatrnou zídku, tihle ji nahazují omítkou. Řekni těm omítačům: Spadne to! Přijdou dešťové přívaly, budou padat kroupy jako kameny, strhne se větrná bouře, a hle – ta zeď spadne! Tehdy se vás nejspíš zeptají: ‚Co zbylo z té vaší omítky?‘
Nuže, tak praví Panovník Hospodin: Ve své zuřivosti rozpoutám větrnou bouři, ve svém hněvu spustím dešťové přívaly a ve své ničivé zuřivosti sešlu kroupy jako kameny.“
Překlad 21.století, Ezechiel 13,8-13

„Tehdy Hospodin Mojžíšovi řekl: „Časně ráno vstaň, postav se před faraona a řekni mu: ‚Takto praví Hospodin, Bůh Hebrejů: Propusť můj lid, aby mi sloužili. (…) Stále se povyšuješ nad můj lid a odmítáš je propustit? Dávej tedy pozor: Zítra touto dobou způsobím hrozné krupobití, jaké v Egyptě nebylo ode dne jeho založení až doteď. Rychle nech odvést svá stáda a vše, co máš na poli, pod střechu. Kdokoli zůstane venku, ať člověk nebo zvíře, toho to krupobití utluče!‘“
Překlad 21.století, Exodus 9,13 a 17-19

Bůh může hovořit k lidem i přes různá válečná tažení. Příčina tohoto soudu bývá člověk a jeho neposlušnost k Bohu.

Doporučené kázání k prostudování: Bůh využívá války k prosazení své vůle

„Nuže, toto praví Hospodin zástupů: ‚Protože jste neposlouchali má slova, hle, povolám a poberu všechny kmeny ze severu, praví Hospodin, a přivedu je i se svým služebníkem, babylonským králem Nabukadnezarem, na tuto zem, na všechny její obyvatele i na všechny národy v okolí. Vyhladím je jako proklaté, aby vzbuzovali děs a posměch; zbude z nich věčné zbořeniště.“
Překlad 21. století, Jeremiáš 25,8-9

„Nuže, teď všechny tyto země svěřuji do rukou svého služebníka, babylonského krále Nabukadnezara. Svěřuji mu do služeb dokonce i polní zvěř. Všechny národy budou sloužit jemu, jeho synovi i jeho vnukovi, než přijde čas i pro něj a pro jeho zemi – tehdy si ho mocné národy a velicí králové podrobí do služby. Národ a království, které by se nepoddalo babylonskému králi Nabukadnezarovi a nesklonilo by šíji pod jho babylonského krále, takový národ budu trestat mečem, hladem a morem, praví Hospodin, dokud ho jeho rukou úplně nezničím.“
Překlad 21. století, Jeremiáš 27,6-8

Boží volání úzce souvisí s Duchem Svatým, který je součástí Trojice. Duch Svatý je Přímluvce, Utěšovatel, Duch pravdy. Křesťan, pokud poslouchá Ducha, poddává se Mu, je proměňován k obrazu Krista.

„Jestliže mě milujete, zachovávejte má přikázání. Já pak požádám Otce a dá vám jiného Utěšitele, aby s vámi zůstal navěky, totiž Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijmout, neboť ho nevidí a nezná. Vy ho však znáte, neboť žije u vás a bude ve vás.“
Překlad 21.století, Jan 14,15-17

„My všichni s odkrytou tváří jako v zrcadle odrážíme Pánovu slávu a tehdy jsme Pánovým Duchem proměňováni k jeho obrazu, od slávy k slávě.“
Překlad 21.století, 2. Korintským 3,18

Duch Svatý nás usvědčuje z hříchů a vede k pravému pokání. Pokání je výsledek působení Ducha Svatého.

„Říkám vám ale pravdu: Je pro vás lepší, abych odešel. Když neodejdu, nepřijde k vám Utěšitel; když ale odejdu, pošlu ho k vám. Až přijde, odhalí světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud.“
Překlad 21.století, Jan 16,7-8

„Až ale přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy. Nebude totiž mluvit sám od sebe, ale řekne vše, co uslyší – oznámí vám i věci budoucí.“
Překlad 21.století, 1. Jan 16,13

Pokud na základě usvědčující moci Ducha Svatého a vlastního rozhodnutí činíme pravé pokání, Bůh nám hříchy odpouští a očistí nás od každé nepravosti.

„Toto je poselství, které jsme slyšeli od něj a které vám předáváme: Bůh je světlo a není v něm žádná tma. Říkáme-li, že s ním máme společenství, a přitom žijeme ve tmě, lžeme a nežijeme v pravdě. Žijeme-li však ve světle, jako je on ve světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu.
Říkáme-li, že žádný hřích nemáme, klameme sami sebe a není v nás pravda. Když ale své hříchy vyznáváme, Bůh je věrný a spravedlivý – odpustí nám naše hříchy a očistí nás od každé nepravosti. Říkáme-li, že jsme nehřešili, děláme z něj lháře a jeho slovo v nás není. (…) Toto vám píšu, moji drazí, abyste nehřešili. Kdyby někdo zhřešil, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista, toho Spravedlivého. On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za celý svět.
Překlad 21.století, 1. Jan 1,5-10 a 2,1-2

Pokud na základě vlastního rozhodnutí pokání nečiníme, pokud ignorujeme volání Božího Ducha, očekávejme Boží soudy.

„Mám ale proti tobě, že necháváš ženu Jezábel, která si říká prorokyně, aby učila a sváděla mé služebníky ke smilstvu a k modlářským hodům. Dal jsem jí čas, aby činila pokání ze svého smilstva, ale ona nechce. Hle, uvrhnu ji na lůžko a ty, kteří s ní cizoloží, vydám velikému soužení, nebudou-li činit pokání ze svých skutků. Až zahubím její děti, všechny církve poznají, že já jsem Ten, který zkoumá mysl i srdce, a že každému z vás odplatím podle vašich skutků.“
Překlad 21. století, Zjevení 2,20-23

„Znám tvé skutky – nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký! Ale že jsi vlažný a ani studený ani horký, vyplivnu tě ze svých úst. Říkáš totiž: Jsem bohatý, zbohatl jsem a nic nepotřebuji – a nevíš, že jsi ubohý a politováníhodný, nuzný, slepý a nahý. Radím ti, aby sis ode mě koupil zlato přetavené v ohni, abys byl bohatý, a bílé roucho, abys byl oblečen a neukazovala se hanba tvé nahoty; a své oči pomaž mastí, abys viděl. Já všechny, které miluji, kárám a vychovávám. Rozhorli se tedy a čiň pokání.“
Překlad 21. století, Zjevení 3,15-19

Závěr
Ať to víme nebo ne, Bůh ke všem lidem hovoří. Od Letnic (posledních časů), Bůh vylévá Ducha na všechny lidi (ukazuje se jim), křesťané (ti, kteří jsou pokřtěni Duchem) prorokují, mají vidění, v Kristově jménu vymítají démony… Bůh nechce, aby někdo zahynul – druhá smrt v ohnivém jezeře. Bůh chce, aby se s Ním každý člověk smířil. Problém je, že většina lidí Boha ignoruje, odmítá.

Doporučené kázání k prostudování: Poslední doba (poslední čas) je tady od Ježíše

„Děje se ale, co bylo předpověděno ústy proroka Joele: „V posledních dnech, praví Bůh,
vyliji svého Ducha na všechny lidi. Vaši synové i vaše dcery budou prorokovat, vaši mladíci uvidí vidění, vaši starci budou mít sny.“
Překlad 21.století, Skutky 2,16-17

Nasloucháš pozorně, když k tobě Bůh mluví? Neignoruješ Boží volání – volání Ducha Svatého? Ignorování Božího volání souvisí s uhašovaním (utlačování, neposloucháním) Ducha. Kde je uhašování Ducha, tam má ďábel velké slovo. V naší tělesnosti není nic dobrého!

„Vždycky se radujte. Neustále se modlete. Za všech okolností buďte vděční, neboť to je Boží vůle pro vás v Kristu Ježíši. Ducha neuhašujte.“
Překlad 21.století, 1. Tesalonickým 5, 16-19

„Nezarmucujte svatého Božího Ducha, jehož pečetí jste byli označeni ke dni vykoupení.“
Překlad 21.století, Efeským 4,30

To, že k nám Bůh hovoří a zároveň trpělivá čeká na naší odpověď, to svědčí o vztahu lásky a svobody. Buď pokorný a vděčný, když k tobě Bůh hovoří. Ochotně konej Boží vůli. Život křesťana by měl být o hledání Boha a Jeho vůle. Opakuji verš, který zazněl v minulém kázání:

„Jsme přece jeho dílo! Bůh nás v Kristu Ježíši stvořil k dobrým skutkům, které předem připravil, abychom se jim věnovali.“
Překlad 21.století, Efeským 2,10

Neignoruj Boží volání! Pokud tě Bůh volá k pokání, učiň tak ihned. Pokud činíš pravé pokání, pokud se opravdově odvrátíš od zlého jednání, povede se ti dobře, protože Bůh bude s tebou.

„Jonáš tedy vstal a šel do Ninive, jak mu Hospodin řekl. Ninive bylo nesmírně veliké město; projít jej trvalo tři dny. Jonáš vešel do města a už prvního dne, kdy jím začal procházet a volat: „Ninive bude za čtyřicet dnů zničeno,“ obyvatelé Ninive uvěřili Bohu. Vyhlásili půst a všichni od nejmenších až po největší oblékli pytlovinu.
Když se ta zpráva donesla ninivskému králi, vstal ze svého trůnu, svlékl si plášť, zahalil se pytlovinou, usedl v popelu a nechal v Ninive vyhlásit toto:
Výnosem krále a jeho velmožů se nařizuje:
Lidé ani zvířata, skot ani brav ať neokusí žádnou potravu; ať nejedí ani nepijí. Lidé i zvířata ať se zahalí pytlovinou a volají ze vší síly k Bohu. Každý ať se odvrátí od svých zlých cest a od násilí, které mu lpí na rukou. Kdo ví? Třeba se Bůh rozmyslí, slituje se a upustí od svého planoucího hněvu, takže nezahyneme.
A když Bůh uviděl, jak se zachovali a jak se odvrátili od svých zlých cest, slitoval se a přestože řekl, že s nimi naloží zle, upustil od toho a neprovedl to.“
Překlad 21. století, Jonáš 3,3-10

Možná tě Bůh volá k tomu, abys neupřednostňoval světské záležitosti před Ním. Možná se tak upínáš na něco světského, že máš z toho modlu. Možná máš někomu odpustit. Možná tě Bůh volá k tomu, abys nesloužil strachu, penězům, kariéře… Možná máš opustit některé své dosavadní aktivity a jít odlišnou cestou. Nevím, jak je to s tebou. Možná je tvůj problém v tom, že neděláš službu Bohu s Bohem (podle Boží vůle), ale pouze pro Boha. Konání služby Bohu na základě vlastních představ a tužeb, to nás může zavést k cizímu bohu (ďáblu a jeho démonům)!

„Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?‘ A tehdy jim jasně řeknu: „Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo!“
Překlad 21. století, Matouš 7,21-23

Život každého z nás (hovořím ke křesťanům) je zcela originální. Co nás však všechny spojuje, je Bůh a svobodná vůle. Nejen člověku, ale také Bohu můžeš říci ano, nebo také ne. Rozhodnutí je na tobě. Amen.