Člověk byl stvořen k Božímu obrazu. Už z toho je patrné, že je to svobodná bytost, která má možnost volby. Člověk má schopnost komunikovat, tvořit, prožívat lásku…

„Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, k obrazu Božímu stvořil jej: jako muže a ženu stvořil“
Překlad 21. století, Genesis 1,27

Stejně jako je Bůh v Trojici (Bůh Otec, syn Ježíš Kristus a Duch Svatý), tak i člověk je trojjediná bytost. Bible hovoří o těle, duši a duchu. I v tom je člověk obrazem biblického Boha.

“Sám Bůh pokoje kéž vás celé posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo zcela bez úhony až do příchodu našeho Pána Ježíše Krista.“
Překlad 21. století, 1. Tesalonickým 5,23

Ať to víme nebo ne, člověk byl stvořen se schopnostmi a možnostmi. Člověk má tedy svobodnou vůli od svého Stvořitele. Svobodná vůle znamená, že člověk má možnost vybrat si něco, co ovlivní jeho jeho další život. Kdyby člověk nebyl vybaven svobodnou vůlí, byl by to jen robot, který plní příkazy svého programátora.

V Deuteronomiu Hospodin hovoří o možnostech: životě a smrti, požehnání a prokletí. Bůh chce, abychom si vybrali život, ale dává na výběr.

„Pohleď, co ti dnes předkládám: Život a blahobyt, nebo smrt a neštěstí.
Proto ti dnes přikazuji: Miluj Hospodina, svého Boha, kráčej po jeho cestách a zachovávej jeho přikázání, pravidla a zákony. Pak budeš žít a růst a Hospodin, tvůj Bůh, ti bude žehnat v zemi, kterou přicházíš obsadit.
Pokud se však v srdci odvrátíš a nebudeš poslušný, ale necháš se strhnout, aby ses klaněl cizím bohům a sloužil jim, pak vám dnes oznamuji, že zcela vyhynete; v zemi za Jordánem, kterou jdete obsadit, dlouho nezůstanete.
Volám si dnes proti vám za svědky nebe a zemi: Dnes jsem vám předložil život a smrt, požehnání a prokletí. Vyber si život, a budeš živ ty i tvé símě. Miluj Hospodina, svého Boha, poslouchej ho a přimkni k němu. Vždyť na tom záleží tvůj život a délka tvých dnů! Pak budeš moci žít v zemi, o níž Hospodin přísahal tvým otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že jim ji dá.“
Překlad 21. století, Deuteronomium 30,15-20

Obecně řečeno lze říct, že člověk má svobodnou vůli. Křesťan není výjimka!

„Když lidé skrze poznání našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista uniknou špíně světa, ale potom se do ní znovu zapletou a podlehnou jí, budou na tom nakonec hůře než na začátku. Bylo by pro ně lepší nepoznat cestu spravedlnosti, než se po jejím poznání odvrátit od svatého přikázání, které dostali. Stalo se jim, co se říká v tom pravdivém přísloví: „Pes se vrátil ke svým zvratkům“ a „Umytá svině se znovu válí v bahně.“
Překlad 21.století, 2.Petr 2,20-22

Může si člověk vybrat víru v Boha?
Je to Bůh, kdo se dává člověku v daný okamžik poznat. To např. čteme v Janově evangeliu šesté kapitole:

„Nikdo ke mně nemůže přijít, pokud ho nepřitáhne můj Otec, který mě poslal; já ho pak vzkřísím v poslední den. Potom dodal: „Proto jsem vám řekl, že ke mně nikdo nemůže přijít, není-li mu to dáno od Otce.“
Překlad 21. století, Jan 6,44 a 65

Věřím, že se Bůh dává člověku poznat několikrát/mnohokrát za život. Člověk může svobodně víru přijmout nebo odmítnout.

“V něm jste i vy (když jste uslyšeli slovo pravdy, totiž evangelium o vaší spáse, a uvěřili mu) byli označeni pečetí zaslíbeného Ducha svatého. Ten je závdavkem našeho dědictví: zaručuje, že Bůh vykoupí své vlastnictví. Chvála a sláva jemu!”
Překlad 21. století, Efeským 1,13-14

Boží dobrotu můžeme svobodně odmítnou i během křesťanského života!

„Pro ty, kdo byli už jednou osvíceni, kdo okusili ten nebeský dar, získali podíl na Duchu svatém, okusili dobrotu Božího slova i moc budoucího věku, a přesto odpadli, pro ty je nemožné znovu se vrátit k pokání. Znovu by tak pro sebe křižovali Božího Syna, znovu by ho vydávali potupě! Když země vsákne vydatné deště a vydá zemědělcům dobrou úrodu, je na ní Boží požehnání. Pokud však plodí jen bodláčí a trní, je bezcenná a blízká prokletí – nakonec ji čeká spálení.“
Překlad 21. století, Židům 6,4-8

Pokud by se člověk nemohl svobodně rozhodnout pro Krista, nešlo by ze strany Boha o nabídku, ale o diktát, manipulaci. Pokud by si člověk nemohl vybrat, nebylo by potřeba kázat evangelium (což je příkaz Boží). I Židé se musí svobodně rozhodnou pro Krista. Židé jsou dnes roztroušeni po celém světě. Není to tak, že ten, kdo je Žid (Židem se člověk rodí), je automaticky spasený. Pokud by to tak bylo, tak by byl spasený každý židovský okultista (kabala je čarodějnictví, které praktikují hlavně Židé). Například mocný židovský klan Rothschildů jsou okultisté a satanisté. Je snad každý z Rothschildů automaticky spasený?

“Když totiž kážu evangelium, nemám nač být hrdý – je to má povinnost a běda mně, kdybych nekázal!”
Překlad 21. století, 1. Korintským 9,16

Ježíš řekl: „Kdo chce přijít ke mně…“. V tomto verši vidíme lidskou možnost volby.

„Kdo chce přijít ke mně, ale nepřestane lpět na svém otci a matce, ženě a dětech, bratrech a sestrách, a dokonce na vlastním životě, nemůže být mým učedníkem. Kdo není ochoten nést svůj kříž a jít za mnou, nemůže být mým učedníkem.“
Překlad 21. století, Lukáš 14,26-27

Ježíš jasně hovořil o problému nevěřících „Nechcete ale ke mně přijít…“. Nevěřící v danou chvíli mohou, ale nechtějí.

„Zkoumáte Písma, neboť se domníváte, že v nich máte věčný život, a ta svědčí o mně. Nechcete ale ke mně přijít, abyste měli život.“
Překlad 21. století, Jan 5,39-40

Lidé mají činit pokání. Co znamená výzva k pokání? Výběr, můžeme si vybrat.

“Začal jsem zvěstovat nejdříve v Damašku, potom v Jeruzalémě, po celé judské zemi a také pohanům, že mají činit pokání, obrátit se k Bohu a svými skutky prokazovat své pokání.”
Bible, překlad 21.století, Skutky 26,20

Shrnutí tohoto odstavce: Žádný člověk sám o sobě nepřivedl jiného člověka ke Kristu, protože víru v Krista nabízí Bůh. Bůh dává poznání pravdy (víru), člověk na tom nemá sebemenší zásluhu. Je samozřejmě otázka, zda dotyčný víru přijme (víru můžeme dříve nebo později odmítnout). Pokud by někdo tvrdil, že sám o sobě přivedl k víře nějakého člověka, nehovoří pravdu. Křesťané jsou pouhými prostředníky, které si Bůh používá k různým účelům. Pokud by chtěl někdo někoho přivést k Bohu vlastní silou (bez Boha), dává se na úroveň Boha (hřeší – rouhání)!

Doporučené kázání: Kázání evangelia zahrnuje volání lidí k pokání

Možnost uhašovat Ducha Svatého
Duch Svatý pracuje v člověku skrze jeho vůli, aby ho obnovil.

„Ale těm, kteří ho přijali, dal právo být Božími dětmi – všem těm, kdo věří v jeho jméno. Takoví nejsou narozeni z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha.“
Překlad 21.století, Jan 1,12-13

Máme možnost (volbu) bránit Duchu Svatému působit v nás. Duch Svatý (Bůh) není žádný manipulátor!

“Vždycky se radujte. Neustále se modlete. Za všech okolností buďte vděční, neboť to je Boží vůle pro vás v Kristu Ježíši. Ducha neuhašujte.”
Překlad 21.století, 1. Tesalonickým 5, 16-19

“Nezarmucujte svatého Božího Ducha, jehož pečetí jste byli označeni ke dni vykoupení.”
Překlad 21.století, Efeským 4,30

Může si křesťan vybrat hřích?
Křesťan může odmítnout hřích nebo ho vykonat. Boží slovo o tom hovoří jasně:

“Boží základ však pevně stojí a nese tento nápis: „Hospodin ví, kdo mu patří,“ a „Každý, kdo vyznává Pánovo jméno, ať opustí nepravost.“
Překlad 21.století, 2.Timoteus 2,19

„Jestliže totiž poté, co jsme poznali pravdu, vědomě pokračujeme v hříchu, nezbývá nám už žádná oběť za hříchy, ale jen hrozné očekávání Božího soudu, kdy zuřící oheň pohltí jeho odpůrce.“
Překlad 21. století, Židům 10,26-27

„Nenechte proto ve svých smrtelných tělech vládnout hřích, nepodléhejte jeho žádostem. Své údy už nevydávejte hříchu za nástroje nepravosti, ale jako zmrtvýchvstalí vydejte sami sebe i své údy Bohu za nástroje spravedlnosti! Hřích už nebude vaším pánem, protože nejste pod Zákonem, ale pod milostí.“
Překlad 21. století, Římanům 6,12-14

Boží slovo křesťany nabádá jít úzkou cestou. Křesťané jsou však upozorňováni na to, že mohou (možnost volby) jít i širokou cestou, která vede do „pekla“. V této souvislosti jsme upozorňováni na falešné křesťanské učitele, které následují davy křesťanů. Opět vidíme možnost volby – můžeme následovat falešné učení nebo ho odmítnout.

“Vcházejte těsnou branou. Prostorná brána a široká cesta vede do záhuby a kdekdo tudy kráčí. Těsná brána a úzká cesta však vede k životu a málokdo ji nachází. Dávejte si pozor na falešné proroky, kteří k vám přicházejí v ovčím rouše, ale uvnitř jsou to draví vlci. Poznáte je po jejich ovoci. Sklízejí se snad hrozny z trní a fíky z bodláčí? Tak tedy každý dobrý strom nese dobré ovoce a špatný strom nese zlé ovoce. Dobrý strom nemůže nést zlé ovoce, stejně jako špatný strom nemůže nést dobré ovoce. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bývá vyťat a vhozen do ohně. A tak tedy: poznáte je po jejich ovoci.
Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?‘ A tehdy jim jasně řeknu: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo!‘
Překlad 21. století, Matouš 7,13-23

„Na své pouti do Jeruzaléma procházel města i vesnice a učil. Někdo se ho zeptal: „Pane, bude spasen jen málokdo?“ Tehdy jim řekl: „Snažte se vejít úzkými dveřmi. Říkám vám, že mnozí se budou pokoušet vejít, ale nebudou moci. Když hospodář vstane a zavře dveře, zůstanete venku. Budete tlouci na dveře: ‚Pane, otevři nám,‘ ale on vám odpoví: ‚Neznám vás. Nevím, odkud jste.‘ Budete říkat: ‚Jedli jsme a pili s tebou. Učil jsi na našich ulicích!‘ On však odpoví: ‚Říkám vám, že vás neznám. Nevím, odkud jste. Odejděte ode mě, všichni, kdo pácháte zlo!‘. Bude tam pláč a skřípění zubů, až uvidíte Abrahama, Izáka a Jákoba se všemi proroky v Božím království, ale sami budete vyhnáni ven.“
Překlad 21. století, Lukáš 13,22-28

Někteří křesťané se dobrovolně, podle vlastní volby, obklopují falešnými učiteli.

“Přijde totiž doba, kdy lidé nestrpí zdravé učení, ale budou se podle vlastních chutí obklopovat učiteli, kteří jim budou lechtat sluch. Odvrátí uši od pravdy a uchýlí se k bájím. Ty však buď ve všem střízlivý, snášej útrapy, konej dílo kazatele evangelia, naplň svou službu.”
Překlad 21. století, 2.Timoteus 4,3-5

Kdyby si křesťan nemohl zvolit hřích, nebylo by potřeba napomínat křesťany v církvi.

„Navzájem se ve vší moudrosti vyučujte a napomínejte.“
Překlad 21. století, kol 3,16

„Věnujme se jedni druhým, povzbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům a neopouštějme naše společné shromáždění, jak mají někteří ve zvyku. Raději se napomínejme, a to tím více, čím více vidíte, že se blíží ten den.“
Překlad 21. století,Židům 10,24-25

„Vyzýváme vás, bratři, napomínejte neukázněné, těšte malomyslné, podporujte slabé a se všemi mějte trpělivost. Dejte pozor, ať nikdo neoplácí zlo zlem; raději vždy následujte, co je dobré – jak pro vás, tak pro všechny.“
Překlad 21.století, 1.Tesalonickým 5,14-15

Kdyby si křesťan nemohl zvolit hřích, nemohl by zbloudit z cesty víry.

„Láska k penězům je totiž kořenem všeho zla; v honbě za nimi někteří zbloudili z cesty víry a sami si způsobili nesčetná muka.“
Překlad 21.století, 1. Timoteus 6,10

Podívejme se i do Starého zákona. Boží služebník David se rozhodl pro smilstvo (hřích) s Batšebou. Podobně byl na tom Samson.

„Jednou pozdě odpoledne, když David vstal z lože a procházel se po střešní terase královského paláce, zahlédl ze střechy nějakou ženu, jak se koupe. Ta žena byla překrásná. David někoho poslal, ať zjistí, kdo to je. Dozvěděl se: „Je to Batšeba, dcera Eliamova, manželka Uriáše Chetejského.“ David si pro ni nechal poslat, a když k němu přišla, vyspal se s ní (právě se totiž očistila od svého krvácení). Potom se vrátila domů. Když ta žena zjistila, že otěhotněla, poslala Davidovi vzkaz: „Jsem těhotná.“
Překlad 21.století, 2. Samuel 11,2-5

Takto bych mohl pokračovat dál a dál.

Lidská svobodná vůle je omezená
Má člověk absolutní svobodnou rozhodování? Může člověk dělat cokoli se mu zachce? Ne. Naše možnosti jsou omezeny – člověk byl stvořen s omezenými schopnostmi a možnostmi. Například máme částečné poznání. Člověk je omezený svou přirozeností.

„Jen z části totiž poznáváme a jen z části prorokujeme; jakmile však přijde dokonalé, tehdy to částečné zanikne.“
Překlad 21.století, 1.Korintským 13,9-10

Každé stvoření (včetně satana a jeho démonů) je něčím omezené. Neomezený je pouze biblický Bůh. To dělá Boha Bohem.

Bůh dal lidem svobodnou vůli a to v sobě zahrnuje možnost páchat zlo. Zlo je v mnoha případech důsledkem svobodné vůle člověka. Hitler páchal genocidu na základě své vůle. Bůh ho nechal (dopustil to). Ač mohl zasáhnout, z nějakých důvodů to neudělal. Bůh samozřejmě může zasahovat do našeho rozhodnutí, do všech událostí. Na základě své vůle to také dělá. Pokud se k něčemu rozhodneme, Bůh nám to může překazit. Bůh je absolutně svrchovaný, všemohoucí. To znamená, že má absolutní moc na Nebi i na zemi. Boží svrchovanost znamená, že není nikdo, kdo by mohl Bohu v čemkoliv zabránit, nic se nemůže stát za jeho zády nebo aniž by o tom Bůh nevěděl.

„Přestaňte! Vězte, že já jsem Bůh, svrchovaný jsem mezi národy, svrchovaný jsem na zemi!“
Překlad 21. století, Žalm 46,11

„Ježíš k nim přistoupil a řekl: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.“
Překlad 21. století, Matouš 28,18

„Hospodin činí, cokoli se mu zachce, jak v nebi, tak i na zemi, v mořích i v každé hlubině!“
Bible, překlad 21. století, Žalm 135,6

Bůh všechno dozoruje a řídí! Pokud by někdo tvrdil, že Bůh všechno nedozoruje a neřídí, hovoří o falešném bohu. Bůh v rámci událostí, válek atd. nastoluje politické systémy a politiky. Ať to víme nebo ne, Bůh byl, je a vždycky bude nad každým politickým systémem, diktátorem! Bůh si používá i kruté diktátory, např. babylonský král Nabukadnezar byl Hospodinův služebník! Nabukadnezar dobyl Jeruzalém, zbořil Šalamounův chrám a odvlekl lid do babylónského zajetí.

„Nuže, toto praví Hospodin zástupů: ‚Protože jste neposlouchali má slova, hle, povolám a poberu všechny kmeny ze severu, praví Hospodin, a přivedu je i se svým služebníkem, babylonským králem Nabukadnezarem, na tuto zem, na všechny její obyvatele i na všechny národy v okolí. Vyhladím je jako proklaté, aby vzbuzovali děs a posměch; zbude z nich věčné zbořeniště.“
Překlad 21. století, Jeremiáš 25,8-9

„Nuže, teď všechny tyto země svěřuji do rukou svého služebníka, babylonského krále Nabukadnezara. Svěřuji mu do služeb dokonce i polní zvěř. Všechny národy budou sloužit jemu, jeho synovi i jeho vnukovi, než přijde čas i pro něj a pro jeho zemi – tehdy si ho mocné národy a velicí králové podrobí do služby. Národ a království, které by se nepoddalo babylonskému králi Nabukadnezarovi a nesklonilo by šíji pod jho babylonského krále, takový národ budu trestat mečem, hladem a morem, praví Hospodin, dokud ho jeho rukou úplně nezničím.“
Překlad 21. století, Jeremiáš 27,6-8

Bůh v některých případech jedná přes satana a jeho démony. Démoni ovlivňují lidi manipulací, lží, sugescí apod. Ve většině případů to však není tak, že by člověk ztratil svobodnou vůli! Člověk ve většině případů neztrácí svobodnou vůli ani během démonického obsazení. Démonické obsazení člověka se často projevuje vtíravými (obsedantní) myšlenkami, nutkáním něco dělat (nutkání k jednání). Ve většině případech to není tak, že by byl člověk natolik sužován (ovládán) démony, že by neměl svobodu a nemohl se rozhodovat nebo pohybovat!

Doporučený článek k prostudování: Jak rozpoznat démonické obsazení?

„Neprodávají se snad dva vrabci za haléř? Přitom ani jeden z nich nepadne na zem bez vědomí vašeho Otce. Vám jsou ale spočítány i všechny vlasy na hlavě! Proto se nebojte. Jste dražší než mnoho vrabců.“
Překlad 21. století, Matouš 10,29-30

„Kdyby nás odsuzovalo naše vlastní srdce, co teprve Bůh, který je větší než naše srdce a ví všechno!“
Překlad 21. století, 1. Jan 3,20

„Neprodávají se snad dva vrabci za haléř? Přitom ani jeden z nich nepadne na zem bez vědomí vašeho Otce. Vám jsou ale spočítány i všechny vlasy na hlavě! Proto se nebojte. Jste dražší než mnoho vrabců.“
Překlad 21. století, Matouš 10,29-30

„Nic v celém stvoření před ním není skryté; všechno je nahé a obnažené před očima Toho, jemuž musíme složit účet.“
Překlad 21. století, Židům 4,13

„Každý ať se podřizuje vládnoucí moci. Veškerá moc je totiž od Boha, takže současné vlády jsou zřízeny od Boha.“
Překlad 21. století, Římanům 13,1

Rozhodni se správně – pro Boží vůli
Nebuďme jako svévolníci, rozhodujme se správně. Bůh nás stvořil k dobrým skutkům, které předem připravil, abychom se jim věnovali.

„Jsme přece jeho dílo! Bůh nás v Kristu Ježíši stvořil k dobrým skutkům, které předem připravil, abychom se jim věnovali.“
Překlad 21. století, Efeským 2,10

Vzhledem k těmto okolnostem, je důležité, modlit se, mluvit s Bohem, chodit v Duchu (abych poznal Boží vůli). Hledejme Boží vůli u Boha. Vždyť Písmo nám jasně říká, že zbytek svého života nemáme věnovat lidským tužbám, ale Boží vůli. Kdo plní Boží vůli, zůstává navěky!

„Nemilujte svět ani to, co je v něm. Kdo má v lásce tento svět, nemá v sobě lásku k Otci. Svět je samá touha těla, touha očí, namyšlenost života – nic z toho není z Otce, vše je to ze světa. Svět pomíjí tak jako jeho touhy, ale kdo plní Boží vůli, zůstává navěky.“
Překlad 21. století, 1.Jan 2,15-17

„I Kristus podstoupil tělesné utrpení, a tak se stejným odhodláním vyzbrojte i vy. Kdo trpěl na těle, skoncoval s hříchem, takže zbytek svého života v těle už nevěnuje lidským tužbám, ale Boží vůli.“
Překlad 21. století, 1.Petr 4,1-2

Pokud se budete doptávat Boha (na místě jsou chvíle ztišení, aby vám mohl Bůh odpovědět), chodit v Duchu (poslouchat Ducha – Boha, nechat se řídit Duchem), neuhašovat Ducha, poznáte Boží vůli (Boží vůle vám bude v daný čas zjevena). Pak budete zažívat vnitřní klid, Boží pokoj.

„Hospodinu svěř všechny své činy, tvoje úmysly se potom naplní.“
Překlad 21. století, Přísloví 16,3

„Běda umíněným synům, je Hospodinův výrok, kteří provádějí plán, ale ne ode mne, a vylévají úlitbu, ale ne podle mého ducha, jen aby vršili hřích na hřích; těm, kteří zamýšlejí sestoupit do Egypta – avšak mých úst se přitom nedoptávají,“
ČSP, Izaiáš 30,1-2

„Jakmile Filištíni uslyšeli, že David byl pomazán za krále nad celým Izraelem, všichni se ho vypravili hledat. David se o tom doslechl a vytáhl jim naproti. Když Filištíni přitáhli a vpadli do údolí Refaim, David se ptal Boha: „Mám na Filištíny zaútočit? Vydáš mi je do rukou?“
„Zaútoč!“ odpověděl mu Hospodin. „Vydám ti je do rukou.“
Vytáhli tedy do Baal-peracimu, kde je David porazil. Potom David řekl: „Jako proráží vodní proud, tak Bůh mou rukou prolomil řady mých nepřátel.“ Proto nazvali to místo Baal-peracim, Pán průlomů. Filištíni tam zanechali své bůžky a David je přikázal naházet do ohně.
Filištíni později znovu vytáhli a vpadli do toho údolí. David se znovu ptal Boha a Bůh mu řekl: „Neútoč. Obejdi je zezadu a vytáhni proti nim od moruší. Až uslyšíš v korunách moruší šelest kroků, vytáhneš do boje, neboť před tebou vytáhl Bůh, aby porazil vojsko Filištínů.“ David učinil, jak mu Bůh přikázal, a tak poráželi filištínské vojsko od Gibeonu až po Gezer.
Davidova pověst se šířila po všech zemích a Hospodin způsobil, že se ho bály všechny národy.“
Překlad 21. století, 1.Letopisů (1.Paralipomenon) 14,8-17

Pokud Boží vůli odmítneme (špatně se rozhodneme – možnost volby), mohou přijít negativní následky. Nejsme žádné loutky v Božích rukou. Bůh nás stvořil se svobodnou vůlí. Díky tomu je mnoho lidí, kteří Boží vůli nenaplňují. Pravý křesťané chtějí plnit Boží vůli, protože milují Boha, chtějí s Ním budovat vztah…

Není pochyb o tom, že Boží dobrá vůle, Boží přání pro nás a pro tento svět je, aby byl každý člověk spasen skrze osobní víru v Ježíše Krista. Rozhodnutí je na člověku – člověk pro Krista může svobodně rozhodnout. Amen.

„Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život.“
Překlad 21.století, Jan 3,16