Dnešní muži a ženy, kteří mají mezi sebou intimní vztah, ve velkém rozsahu odmítají vstupovat do manželství, raději žijí tzv. na hromádce. Toto je vzpoura vůči Bohu a hříšné jednání! Když už k manželství dojde, lidé berou manželství na lehkou váhu – přibližně polovina manželství končí rozvodem. Co se týče křesťanských párů, i ti čím dál častěji žijí mimo manželství a ve smilstvu, čímž pohrdají manželským svazkem. Kdo pohrdá manželským svazkem pohrdá Bohem! Křesťanská rodina má být místo, kde vládne Kristus. Má to být také místo, kde rodiče vedou děti k Bohu a učí je milovat Boha. Tak je to Bohu milé.

Manželství je Bohem stvořené a požehnané. Bůh dal prvním lidem příkaz plození dětí. Rozmnožování je Boží stvořitelský řád.

“Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, k obrazu Božímu stvořil jej: jako muže a ženu stvořil je. A Bůh jim požehnal. Bůh jim řekl: „Ploďte a množte se, naplňte zem, podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem i nad každým živočichem lezoucím po zemi.”
Překlad 21. století, Genesis, 1,27-28

Věřící by si neměl brát nevěřícího. Pokud věřící vstoupí do manželství s nevěřícím, vystavuje se spoustě problémů. Křesťané mají v prvé řadě hledat Boha a žít pro Něj. To nevěřící těžko chápe. Další zádrhel může být v trávení volného času. Věřící se chce scházet s bratry a sestry v Kristu, kdežto nevěřící hledá společnost u nevěřících. Problém může nastat při výchově dětí. Nevěřící nemusí být nadšen z toho, že se děti vedou k víře.

„Nespřahejte se s nevěřícími. Jaký může být spolek spravedlnosti s nepravostí? Jaký může mít vztah světlo s temnotou?“
Překlad 21. století, 2. Korintským 6,14

Manželství je závazek. Manželství není soukromá záležitost. Bůh je svědkem manželského vztahu a autor manželství. Bůh je svědkem našeho slibu a požaduje naprostou věrnost ženy i muže! Každé křesťanské manželství má mít Boha jako pomocníka, který stráží jejich manželství. Každý z partnerů by měl mít Boha na prvním místě, ne nic stvořeného (manžela, manželku, potomky…).

“Ptáte se: „Proč?“ Protože Hospodin je svědkem mezi tebou a manželkou tvého mládí, které jsi nevěrný. Vždyť je to tvá společnice, tvá manželka podle smlouvy! Neučinil dva jedním? Měl přece ducha nazbyt. Proč tedy jedním? Šlo mu o símě Boží. Chraňte se tedy, abyste nebyli nevěrní manželce svého mládí.”
Překlad 21. století, Malachiáš 2,14-15

„Kdo má rád otce nebo matku více než mě, není mě hoden. Kdo má rád syna nebo dceru více než mě, není mě hoden.“
Překlad 21. století, Matouš 10,37

Manželka je dar od Boha. Manželka není mužovým majetkem. Každý člověk je stvoření Boží, jehož vlastníkem je Bůh.

“Hospodin Bůh také řekl: „Není dobré, aby člověk byl sám; opatřím mu rovnocennou oporu.“ (Hospodin Bůh totiž zformoval ze země všechnu polní zvěř i všechno nebeské ptactvo a přivedl je k Adamovi, aby viděl, jak je pojmenuje. Jakkoli pak Adam nazval kterého živočicha, tak se jmenoval. Adam tedy pojmenoval všechen dobytek, nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř. Pro Adama se ale nenašla rovnocenná opora.) Hospodin Bůh tedy na Adama přivedl hluboký spánek. Když usnul, vzal jedno z jeho žeber a zaplnil to místo tělem. Z onoho žebra, které vzal z Adama, pak Hospodin Bůh vytvořil ženu a přivedl ji k Adamovi.”
Překlad 21. století, Genesis, 2,18-22

Pro člověka je lepší žít bez partnera, pokud ale člověk touží po vztahu, Bůh není proti. Na druhou stranu, Bůh dal příkaz: „Ploďte a množte se, naplňte zem…“

“Pokud jde o to, jak jste psali: „Pro muže je lepší obejít se bez ženy“ – budiž, ale abyste se vyvarovali smilstva, ať má každý muž manželku a každá žena manžela. (…) Svobodným a vdovám říkám, že je pro ně lepší zůstat, jako jsem já. Pokud se však nemohou ovládnout, ať vstoupí do manželství. Je přece lepší vstoupit do manželství než být spalován touhou.”
Překlad 21. století, 1. Korintským 7,1 a 8-9

Manželé se stávají „jedním tělem“ (manželské spojení). To znamená, že muž by měl vše prožívat s ženou, a samozřejmě naopak. Neříkat ona, ale my.

„Proto muž opouští otce i matku – aby přilnul ke své manželce, aby se ti dva stali jedním tělem.“
Překlad 21. století, Efeským 5,31

Manžel má milovat manželkou jako sám sebe. Manželka má mít svého manžela v úctě.

„Ať ovšem každý jednotlivý z vás miluje svou manželku jako sám sebe. A žena ať má svého manžela v úctě.“
Překlad 21. století, Efeským 5,33

„A vy, muži, mějte ke svým manželkám porozumění. Prokazujte jim úctu jakožto slabšímu pohlaví a jako spoludědičkám daru života, aby vašim modlitbám nestálo nic v cestě.“
Překlad 21. století, 1. Petr 3,7

Pokud člověk vstoupí do manželství, musí být tomu druhému věrný! Smilníky a cizoložníky čeká Boží soud a žeh! Manželka, pokud by opustila manžela a našla si jiného muže, cizoloží (hřeší). To stejné platí i pro muže. Sex mimo manželství (předmanželský sex, cizoložství, homosexuální sex) je velké znesvěcení Božího daru. Sex je možný pouze ve svazku manželském – muž a žena. Sex mimo manželství je smilstvo, hřích! Bůh je sice láska, také ale je spravedlivý a trestající! Žijte Duchem, a nepodlehnete tělesným sklonům. Pozor, každý, kdo by se chtivě podíval na ženu, už s ní zcizoložil ve svém srdci!

„Jenom šílenec ale cizoloží, kdo činí to, je sebevrah!“
Překlad 21. století, Přísloví 6,32

„Slýchali jste, že bylo řečeno: ‚Necizolož.‘ Já vám však říkám, že každý, kdo by se chtivě podíval na ženu, už s ní zcizoložil ve svém srdci. Svádí-li tě tvé pravé oko, vyloupni je a zahoď pryč. Je pro tebe lepší, aby zahynul jeden tvůj úd, než aby celé tvé tělo bylo uvrženo do pekla. Svádí-li tě tvá pravá ruka, usekni ji a zahoď pryč. Je pro tebe lepší, aby zahynul jeden tvůj úd, než aby celé tvé tělo přišlo do pekla.“
Překlad 21. století, Matouš 5, 27-30

“Manželství ať si všichni váží a manželské lože ať je bez poskvrny, vždyť smilníky a cizoložníky čeká Boží soud.”
Překlad 21. století, Židům 13,4

„Vždyť i manželka je zákonem vázána ke svému muži, jen dokud dotyčný žije. Jakmile manžel zemře, je manželského zákona zproštěna. Oddá-li se jinému muži, dokud její manžel žije, bude označena za cizoložnici. Pokud však její muž zemře, je od toho zákona svobodná a může se oddat jinému muži, aniž by cizoložila.“
Překlad 21. století, Římanům 7, 2-3

„Každý, kdo zapudí svou manželku a vezme si jinou, cizoloží; také ten, kdo si bere zapuzenou, cizoloží.“
Překlad 21. století, Lukáš 16,18

„Říkám vám: Žijte Duchem, a nepodlehnete tělesným sklonům. Tělesné sklony míří proti Duchu a Duch proti tělu; navzájem si odporují, abyste nemohli dělat, co chcete. Když jste však vedeni Duchem, nejste pod Zákonem.
Projevy tělesnosti jsou zřejmé. Patří sem smilstvo, nečistota, nestydatost, modlářství, čarování, nepřátelství, svárlivost, nevraživost, zloba, soupeřivost, roztržky, sekty, závidění, opilství, obžerství a další podobné věci. Varuji vás; jak už jsem vám říkal, ti, kdo tohle dělají, nebudou mít podíl na Božím království.“
Překlad 21. století, Galatským 5,16-21

Za jakých okolností může muž člověk ukončit manželství? Ježíš říká: “Co Bůh spojil, člověče nerozděluj.”. Zároveň dodává, že je možné ukončil manželství z důvodu cizoložství. Pán Ježíš upozorňuje muže, že nemají ukončovat manželství (kromě případu smilstva manželky), jinak svou ženu uvádí do cizoložství. V cizoložství je také muž, kterého si rozvedená žena vezme.

“Tehdy za ním přišli farizeové a pokoušeli ho: „Smí člověk z jakéhokoli důvodu zapudit manželku?“ „Copak jste nečetli,“ odpověděl jim, „že Stvořitel je od počátku ‚učinil jako muže a ženu‘ a řekl: ‚Proto muž opustí otce i matku, přilne ke své manželce a ti dva budou jedno tělo‘? A tak už nejsou dva, ale jedno tělo. Co Bůh spojil, člověče nerozděluj.“
Namítli mu: „Proč tedy Mojžíš přikázal, že zapuzená manželka má dostat rozlukový list?“
Odpověděl jim: „To kvůli tvrdosti vašeho srdce vám Mojžíš povolil zapudit manželku, ale od počátku to tak nebylo. Proto vám říkám, že kdo zapudí svou manželku z jiného důvodu než kvůli smilstvu a vezme si jinou, cizoloží.“
Překlad 21. století, Matouš 19,3-9

“Také bylo řečeno: ‚Kdo chce zapudit svou manželku, musí jí dát rozlukový list.‘ Já vám však říkám, že každý, kdo zapudí svou manželku (kromě případu smilstva), přivádí ji k cizoložství; a každý, kdo si zapuzenou vezme, cizoloží.”
Překlad 21. století, Matouš 5,31-32

Je přirozené, že ve svazku manželském se vykonává sex. Manželský sex je Bohem požehnaný a jde o povinnost. Muž musí plnit své ženě manželskou povinnost, stejně i žena svému muži. V tomto směru je určitě na místě vzájemná ohleduplnost. Neodpírejte se jeden druhému! Kdo si neplní manželské povinnosti, žije ve vzpouře vůči Bohu! V manželství, kde se neplní manželské povinnosti, má ďábel velké slovo! V těchto domácnostech je zejména nepokoj v mnoha směrech.

“Požehnané ať je tvé zřídlo, v manželce svého mládí potěšení měj! Ta milostná laň, ta přelíbezná srna! Jejími ňadry se stále opájej, v jejím milování se věčně utápěj!”
Překlad 21. století, Přísloví 5,18-19

„Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své. Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.“
Kralická, Přísloví 5,18-19

---

“Muž ať své ženě plní manželskou povinnost, stejně jako žena svému muži. Ženino tělo už nepatří jí, ale manželovi, stejně jako mužovo tělo už nepatří jemu, ale manželce. Neodpírejte se jeden druhému – jedině po vzájemné shodě, že se na čas uvolníte pro modlitbu. Potom zase buďte spolu, aby vás nepokoušel satan, kdybyste se nemohli ovládnout.”
Překlad 21. století, 1. Korintským 7,3-5

„Muž k ženě povinnou přívětivost okazuj, a tak podobně i žena muži. Žena vlastního těla svého v moci nemá, ale muž; též podobně i muž těla svého vlastního v moci nemá, ale žena. Nezbavujte jeden druhého, leč by to bylo z společného svolení na čas, abyste se uprázdnili ku postu a k modlitbě; a potom zase k témuž se navraťte, aby vás nepokoušel satan pro nezdrželivost vaši.“
Kralická, 1. Korintským 7,3-5

Pokud je jeden z partnerů nevěřící a druhý věřící, ten nevěřící je posvěcen tím věřícím. Věřící by neměl být ten, kdo se s nevěřícím rozvede. Výjimka je pouze případ smilstva.

„Ostatním říkám já, nikoli Pán: Má-li některý bratr nevěřící manželku a ta je ochotná s ním zůstat, ať ji neopouští. Stejně tak, má-li některá žena nevěřícího manžela a ten je ochoten s ní zůstat, ať ho neopouští. Nevěřící manžel je totiž posvěcen svou ženou; stejně tak nevěřící manželka je posvěcena svým věřícím manželem. Jinak by totiž vaše děti byly nečisté, jsou ale přece svaté. Pokud však nevěřící chce odejít, ať odejde. Bratr ani sestra nejsou v takových případech vázáni.“
Překlad 21. století, 1. Korintským 7,12-15

Ženy mají svého muže poslouchat a podřizovat se mu. Ženy se mužům podřizují pro svou ochranu, bezpečí, milost a pokoj. Žena nesmí mít duchovní autoritu nad mužem! Muž je hlavou ženy, hlavou muže je Kristus. Muž vede rodinu a je za ni zodpovědný. Ženy mají pečovat o domácnost, mají být laskavé a poddané svým mužům. Muži mají milovat své manželky a mají se k nim chovat hezky.

„Ženě řekl: „Rozmnožím útrapy tvého těhotenství, své děti budeš rodit v bolestech. Po muži budeš dychtivě toužit, on ti však bude poroučet.“
Překlad 21. století, Genesis 3,16

„Ženě pak řekl: Velice rozmnožím bolesti tvé a počínání tvá, s bolestí roditi budeš děti, a pod mocí muže tvého bude žádost tvá, a on panovati bude nad tebou.“
Kralická, Genesis 3,16

---

“Manželky, poddávejte se svým mužům jako Pánu. Muž je hlavou své ženy, jako je Kristus hlavou církve, která je jeho tělem a on jejím zachráncem. Jako se tedy církev poddává Kristu, tak ať se i manželky vždy poddávají svým mužům.
Muži, milujte své ženy, tak jako Kristus miloval církev. On vydal sám sebe za ni, aby ji posvětil očistnou koupelí svého slova, aby ji před sebou postavil jako slavnou církev bez jakékoli poskvrny a vrásky, aby byla svatá a bez úhony. Stejně tak musí muži milovat své ženy jako svá vlastní těla. Kdo miluje svou ženu, miluje sám sebe.”
Překlad 21. století, Efeským 5,22–28

„Také starší ženy ať se chovají, jak se sluší na svaté: ať nepomlouvají a nepropadají opilství, ale jsou vzorem dobroty. Ať učí mladé ženy milovat své muže a děti, být zdrženlivé a cudné, pečovat o domácnost, být laskavé a poddané manželům, aby Boží slovo nemělo špatnou pověst.
Překlad 21. století, Titus 2,3-5

„Chtěl bych však, abyste si uvědomili, že hlavou každého muže je Kristus, hlavou ženy její muž a hlavou Krista Bůh.“
Překlad 21. století, 1. Korintským 11,3

Manžel (pokud je věřící) nesmí své ženě dovolit, aby vedla kázání v církvi (učila muže)! Ježíš ustanovil 12 apoštolů (mužů). Církev, kde žena káže mužům, se vzpírá Božímu ustanovení. Žena může vyučovat ženy a děti, může evangelizovat, vymítat démony, prorokovat atd.

Doporučené kázání: Postavení a služba žen v Církvi. Může být žena kazatelka/pastorka?

„Žena ať se učí mlčeci, ve všeliké poddanosti. Nebo ženě nedopouštím učiti, ani vládnouti nad mužem, ale aby byla v mlčení. Adam zajisté prve jest stvořen, potom Eva. A Adam nebyl sveden, ale žena svedena jsuci, příčinou přestoupení byla. Ale však spasena bude v plození dětí, jestliže by zůstala u víře, a v lásce, a v posvěcení svém, s středmostí.
Kralická, 1.Timoteus 2,11-15

Muži mají své ženy milovat a nesmí je fyzicky ani slovně napadat.

“Ženy, poddávejte se svým mužům, jak se v Pánu sluší. Muži, milujte své ženy a nebuďte k nim hrubí. Děti, poslouchejte vždy své rodiče – tak se to Pánu líbí. Otcové, nepřivádějte své děti svým hněvem k zoufalství.”
Překlad 21. století, Koloským 3,18-21

Jaká je krásná žena v očích Božích? Krása ženy není v tom, že nosí honosnější nebo vyzývavé oblečení, více šperků, lepší účes… Toto není Boží ideál krásné ženy. Ženy mají nosit, ne drahý, ale upravený oděv. Mají se zdobit počestně.

„Pokud jde o ženy, ať se zdobí upraveným oděvem, cudně a rozumně, ne nápadnými účesy, zlatem, perlami nebo drahými róbami, ale dobrými skutky, jak se sluší na ženy, které se hlásí ke zbožnosti.“
Překlad 21. století, 1. Timoteus 2,9-10

„Takž také i ženy aby se oděvem slušným s stydlivostí a s středmostí ozdobovaly, ne strojením a křtaltováním sobě vlasů, neb zlatem, anebo perlami, anebo drahým rouchem, Ale (tak, jakž sluší ženám, kteréž dokazují při sobě zbožnosti,) dobrými skutky.“
Kralická, 1. Timoteus 2,9-10

---

„Vy, ženy, se podřizujte svým manželům. Někteří z nich odmítají Slovo, ale mohou být získáni beze slov jednáním svých žen, když uvidí, jak čistý a uctivý život vedete. Vaše krása nespočívá ve vnějších věcech – v okázalých účesech, zlatých špercích a nádherných šatech – ale ve vašem srdci. Ozdobte své nitro nepomíjivou krásou krotkého a pokojného ducha, který je před Bohem velmi vzácný. Tuto krásu mívaly kdysi ony svaté ženy, které doufaly v Boha. Podřizovaly se svým manželům, tak jako Sára poslouchala Abrahama a mluvila o něm jako o svém pánu. I vy jste jejími dcerami, když jednáte dobře a nedáte se ničím zastrašit.
Překlad 21. století, 1. Petr 3,1-6

„Klamný je půvab a krása pomíjí; žena, jež Hospodina ctí, si chválu zaslouží.“
Překlad 21. století, Přísloví 31,30

V každém manželství je přirozená žárlivost, což je obava ze ztráty partnera ve prospěch někoho jiného. Vždyť i Bůh je žárlivě milující. Kdo vůbec nežárlí na svého partnera, ten ho nemiluje. Žárlivost je důkaz toho, že nám na druhém záleží a že ho milujeme. Žárlivost by ovšem měla mít své hranice a neměla by člověka otročit – neměla by se stát modlou, bohem. V manželství je nutná vzájemná důvěra.

„Nesmíte se klanět jinému bohu, protože Hospodin, jehož jméno je Žárlivý, je žárlivě milující Bůh.“
Překlad 21. století, Exodus 34,14

Závěr
Pouze manželství muž a žena je Bohem požehnané. Manželství muž – muž, žena – žena, to není biblické manželství, ale ohavnost, hřích.

„Tenkrát, když Bůh stvořil člověka, učinil jej podle své podoby. Stvořil je jako muže a ženu,“
Překlad 21. století, Genesis 5,1-2

“Což nevíte, že nespravedliví nedostanou do dědictví Boží království? Nemylte se! Ani smilníci ani modláři, cizoložníci, rozkošníci ani lidé praktikující homosexualitu, zloději ani chamtivci, opilci, utrhači ani lupiči nebudou dědici Božího království.”
Překlad 21. století, 1. Korintským 6,9-10

Boží slovo říká, že člověka, který žije ve smilstvu, cizoložství, čeká finální Boží soud. Kdo půjde k soudu, bude odsouzen. Pokud žiješ ve smilstvu nebo cizoložství, hřešíš. Čiň pokání! Smilníky a cizoložníky, pokud nebudou činit pokání, čeká žeh v ohnivém jezeře! Pozor, každý, kdo by se chtivě podíval na ženu, už s ní zcizoložil ve svém srdci! Smilstvo a cizoložství znesvěcuje Boží chrám. Kdo žije ve smilstvu a cizoložství, žije pod Božím hněvem.

„Copak nevíte, že jste Boží chrám? Vždyť ve vás přebývá Boží Duch! Kdokoli ničí Boží chrám, toho zničí Bůh, neboť Boží chrám je svatý, a to jste vy.“
Překlad 21. století, 1. Korintským 3,16

Pokud odpíráš svému protějšku sex, hřešíš. Čiň pokání! Žij Boží slovo. Amen.

„Odhoďte proto všechnu špínu a spoustu špatnosti a s krotkostí přijímejte zaseté Slovo, které má moc spasit vaše duše. Tím slovem je ale potřeba se řídit – nenamlouvejte si, že mu stačí naslouchat!“
Překlad 21. století, Jakub 1,21-22

„Bojím se, aby mě můj Bůh, až přijdu, před vámi znovu neponížil, kdybych musel truchlit nad tolika dřívějšími hříšníky, kteří nečinili pokání z nečistoty, smilstva a nestydatosti, kterou páchali.“
Překlad 21. století, 2. Korintským 12,21