Co je ovoce Ducha:

„Ovocem Ducha je však láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost, sebeovládání.“
ČSP, Galatským 5,22-23

„Kdysi jste byli tmou, ale teď jste v Pánu světlem. Žijte jako děti světla, neboť ovoce světla spočívá vždy v dobrotě, spravedlnosti a pravdě.“
Překlad 21. století, Efeským 5,8

Důležitost ovoce Ducha
Pouze křesťan může nést dobré ovoce. Boží slovo na několika místech přirovná život křesťana k ovocného stromu nebo vinné révě. Boží království je přirovnáno k zahradě nebo vinici. Bůh je v těchto podobenstvích sadař nebo vinař. Je to sám Bůh, kdo stromy sází, stará se o ně a prořezává. Bůh po určité době očekává, že stromy ponesou dobré ovoce.

Každý, kdo nese ovoce Ducha, činil pravé pokání. To, zda neseme ovoce Ducha, spolehlivě ukazuje na to, zda naše pokání bylo opravdové. Kdo ovoce neponese, skončí v ohnivém jezeře. To je drsné.

Neexistuje evangelium bez pokání. Neexistuje pravá víra bez pravého pokání. Kdo neučinil pravé pokání, nebyl naroubován do Krista (není křesťan). Někteří lidé si myslí, že jsou křesťané, ale nejsou jimi. Tito lidé mají určitou formu zbožnosti, ale nejsou znovuzrození.

Doporučené kázání k prostudování: Co znamená být znovuzrozeným křesťanem?

„Poté, co byl Jan uvězněn, Ježíš přišel do Galileje a kázal Boží evangelium: „Čas se naplnil – Boží království je blízko. Čiňte pokání a věřte evangeliu!“
Překlad 21. století, Marek 1,14-15

„Když ale uviděl, že se k němu přichází pokřtít mnoho farizeů a saduceů, řekl jim: „Plemeno zmijí, kdo vám ukázal, jak utéct před přicházejícím hněvem? Začněte nést ovoce odpovídající vašemu pokání. A nemyslete, že si můžete říkat: ‚Máme otce Abrahama.‘ Říkám vám, že Bůh je schopen Abrahamovi vzbudit potomky z tohoto kamení! Sekera je už napřažena ke kořeni stromů. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a vhozen do ohně.“
Překlad 21. století, Matouš 3,7-10

Křesťan, díky dobrovolné smrti Pána Ježíše Krista, unikl věčnému zatracení. Jsme spaseni milostí skrze víru v našeho Pána. Toto spasení se projevuje v ovoci dobrých skutků (Koloským 1,10). Dobré skutky jsou tedy důsledek naší víry. Bůh, který strom opečovává, bude jednou žádat dobré ovoce (Římanům 7,4)!

„Ode dne, kdy jsme o vás uslyšeli, proto nepřestáváme v modlitbách prosit, abyste byli ve vší moudrosti a duchovním porozumění naplněni poznáním jeho vůle a abyste svým životem vždy dělali Pánu čest a radost: abyste stále nesli ovoce dobrých skutků, rostli v poznání Boha,“
Překlad 21. století, Koloským 1,9-10

„Právě tak je tomu s vámi, bratři moji. Skrze Kristovo tělo jste pro Zákon mrtví a můžete se oddat jinému, totiž Tomu, který byl vzkříšen z mrtvých. Konečně tedy můžeme nést ovoce Bohu.“
Překlad 21. století, Římanům 7,4

Ovoce některých křesťanů může na první pohled vypadat krásně, nicméně ve skutečnosti je nepoživatelné, plané a kyselé. Jsou to plody sebespravedlnosti, ctižádosti, soutěživosti, bezohlednosti, upřednosňování sebe sama, ignorace Boží vůle (o tom později)…, nejsou to ovoce spravedlnosti z Ducha.

U jiných křesťanů je ovoce shnilé už na první pohled. To se může projevit mnoha způsoby, např. nepokojným jednáním, modloslužbou, vlažností, falešnou ekumenou, vírou ve falešné učení….

Pán Ježíš své učedníky učil, jakým způsobem nést ovoce Ducha.

„Já jsem ušlechtilá réva a můj Otec je vinař. Každou ratolest, která ve mně nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla více ovoce. Vy jste již čistí díky slovu, které jsem k vám mluvil. Zůstaňte ve mně a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, pokud nezůstane ve kmeni, tak ani vy, pokud nezůstanete ve mně.
Já jsem vinná réva a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce; beze mě nedokážete nic. Jestliže někdo nezůstane ve mně, bude odhozen pryč jako ratolest a uschne. Pak budou posbírány, hozeny na oheň a shoří. Jestliže zůstanete ve mně a má slova zůstanou ve vás, proste, o cokoli chcete, a stane se vám to. Když ponesete hojné ovoce, bude tím oslaven můj Otec a budete moji učedníci.“
Překlad 21. století, Jan 15,1-8

Pán Ježíš řekl „zůstávejte ve mně“. Co to prakticky znamená?

1. Zůstávat v pravém Kristu. Je potřeba být věrni Pánu Ježíši. Někteří nezůstávají v pravém  Kristu, protože umanutě věří nějakému falešnému učení.

„Každý, kdo zachází dále a nezůstává v učení Kristově, nemá Boha; kdo zůstává v učení Kristově, má i Otce i Syna. Přichází-li někdo k vám a nepřináší toto učení, nepřijímejte ho do domu ani ho nezdravte; kdo ho zdraví, má účast na jeho zlých skutcích.“
Překlad 21. století, 2. Jan 9-11

2. Upnout dnes a denně na Krista (který je Bůh). Chodit s Bohem. Kdo opravdově chodí s Bohem je zaměřen na Boha, ne na nic stvořeného. Kdo opravdově chodí s Bohem, duchovně roste. Duchovně neroste ten, kdo nenese ovoce Ducha, kdo nezemřel sám sobě. U každého křesťana musí být patrný duchovní růst. Někdo je křesťanem roky a je tím stejným kojencem jako byl na začátku. Nejhorší je, když patnáctiletý strom má stejné množství ovoce jako stromek dvouletý. Tady vidíme, že není strom jako strom (křesťan jako křesťan). Vidíš ve svém životě duchovní posun? Pokud ne, tak něco dělej s tvojí vírou!

„Měli bychom o něm ještě mnoho co říci, ale je to těžké vysvětlovat, protože jste líní naslouchat. Po takové době už byste sami měli být učiteli, ale potřebujete, aby vám někdo znovu vysvětloval základní pravdy Božího slova. Jsou z vás kojenci – potřebujete mléko, a ne hutný pokrm. Kdokoli se živí mlékem, protože nepřivykl slovu spravedlnosti, je ještě nemluvně. Hutný pokrm je ale pro dospělé, to jest pro ty, kdo mají smysly zkušeností vycvičené k rozeznání dobrého a zlého.“
Překlad 21. století, Židům 5,11-14

3. Číst Boží Slovo.

Doporučené kázání k prostudování: Ostrost Božího slova

„Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je nanejvýš užitečné. Vyučuje nás a usvědčuje, napravuje a vychovává ve spravedlnosti, aby byl Boží člověk dokonale připraven a vybaven ke každému dobrému dílu.“
Překlad 21. století, 2. Timoteus 3,16-17

4. Modlit se (mluvit s Bohem).

„V modlitbě buďte vytrvalí, zůstávejte v ní bdělí a vděční.“
Překlad 21. století, Koloským 4,2

5. Hledat a plnit Boží vůli. Někteří křesťané mají vlastní touhu a potřebu toho co nejvíc stíhat, kde všude sloužit atd. To je služba Bohu z těla, resp. služba pro satana. Nás musí zajímat Boží vůle! My musíme říct vlastní rozumnosti, vlastním pocitům, vlastním žádostem, aktivitám z těla, jasné NE.

„Celým svým srdcem důvěřuj Hospodinu, nespoléhej se na vlastní rozumnost.“
Překlad 21. století, Přísloví 3,5

Pokud děláš věci z těla, věř, že jednou přijde Pán a jeho milující ruka, která začne plané výhony vylamovat. On totiž ví, že se jeho dítě nesmí zbytečně vysilovat. V tu chvíli pocítí ten bratr nebo sestra, že Pánovo „zůstávej ve mně“ není vůbec snadné.

„Nemilujte svět ani to, co je v něm. Kdo má v lásce tento svět, nemá v sobě lásku k Otci. Svět je samá touha těla, touha očí, namyšlenost života – nic z toho není z Otce, vše je to ze světa. Svět pomíjí tak jako jeho touhy, ale kdo plní Boží vůli, zůstává navěky.“
Překlad 21. století, 1. Jan 2,15-17

„Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?‘ A tehdy jim jasně řeknu: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy zločinci!“
Překlad 21. století, Matouš 7,21-23

„Tehdy dorazili jeho bratři a matka. Zůstali venku a vzkázali mu, že ho volají. Kolem něj seděl zástup lidí; řekli mu: „Pohleď, tvá matka a tví bratři jsou venku a hledají tě.“
On jim však odpověděl: „Kdo je má matka? Kdo jsou mí bratři?“
Rozhlédl se po těch, kdo seděli kolem něj, a řekl: „Pohleďte, má matka a mí bratři. Kdokoli plní Boží vůli, ten je můj bratr, sestra a matka.“
Překlad 21. století, Marek 3,31-35

Všiml jsem si, že u některých křesťanů „zůstávejte ve mně“ velmi potlačuje strach, obavy. Bible jasně říká, že křesťané se nemají obávat, např. o budoucnost. Kdo žije ve strachu, má slabou víru. Křesťan nemá hledat vlastní řešení, ale všechny své starosti odevzdat v modlitbě Bohu.

„O nic nemějte starost, ale za všechno se modlete. O své potřeby proste s vděčností Boha, a Boží pokoj přesahující všechno chápání bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.“
Překlad 21. století, Filipským 4,6-7

„Proto vám říkám: Nemějte starost o svůj život ani o své tělo – co budete jíst a pít a co si oblečete. Není snad život víc než jídlo a tělo víc než oblečení? Podívejte se na ptáky na obloze. Nesejí, nesklízejí, neshromažďují do stodol, ale váš nebeský Otec je živí. Nejste snad vy mnohem dražší? Copak si někdo z vás samými starostmi prodlouží život o jediný den? A proč si děláte starosti s oblečením? Pomyslete na polní lilie, jak rostou. Nepracují ani nepředou, ale říkám vám, že ani Šalomoun ve vší své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich. Jestliže tedy Bůh takto obléká polní trávu, která dnes je a zítra bude hozena do pece, neoblékne snad mnohem spíš vás, vy malověrní?
Nemějte tedy starosti. Neříkejte: ‚Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si oblečeme?‘ Všechny ty věci vyhledávají pohané, ale váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a toto vše vám bude přidáno. Nemějte starost o zítřek; zítřek bude mít své vlastní starosti. Den má dost svého trápení.“
Překlad 21. století, Matouš 6,25-34

„Pokořte se tedy pod mocnou Boží ruku, a on vás v pravý čas povýší. Všechnu svou starost svěřte jemu, vždyť jemu na vás záleží.“
Překlad 21. století, 1. Petr 5,7

Závěr
Ovoce Ducha ukazuje na to, jakou kdo má víru. Pravý křesťan nese ovoce Ducha. Křesťan má mít: lásku, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrotu, věrnost, mírnost, sebeovládání. Kdo nese ovoce Ducha, zvládá vlastní jazyk. Kdo nese ovoce Ducha, užívá si pokoj a radost v Duchu. Kdo nese ovoce Ducha, má intenzivní (nepřetržitou) touhu po Bohu. Kdo nese ovoce Ducha, má důvěrný vztah s Bohem. Kdo nese ovoce Ducha, dnes a denně chodí s Bohem. Amen.

„V Božím království přece nejde o jídlo a pití, ale o spravedlnost, pokoj a radost v Duchu svatém.“
Překlad 21. století, Římanům 14,17