Zvládáš vlastní jazyk? Krotíš svůj jazyk? Neříkáš někdy něco, co ubližuje tobě nebo ostatním?

„Tak i jazyk je malý úd, ale honosí se velkými věcmi. Hle, jak malý oheň, a jak velký les zapálí! I jazyk je oheň, svět nepravosti; jazyk je mezi našimi údy ten, který poskvrňuje celé tělo, zapaluje běh našeho života a sám je zapalován Gehennou. Každý druh zvířat a ptáků, plazů a mořských živočichů bývá krocen a je zkrocen druhem lidským, ale jazyk neumí zkrotit nikdo z lidí. Je to nepokojné zlo, plné smrtonosného jedu. Jím dobrořečíme Pánu a Otci, a jím také zlořečíme lidem, učiněným podle Boží podoby. Z týchž úst vychází žehnání i zlořečení. Moji bratři, tak to nemá být!“
ČSP, Jakub 3,5-10

Křesťan by měl zvládat svůj jazyk. Víra je mj. o sebeovládání vlastních slov a řeči. Křesťan by měl ovládat myšlenky a slova. Pokud to někdo nezvládá, jedná tělesně. Tělesnost překrýváme Duchem Svatým (dále jen Duch)

„Ovocem Ducha je však láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost, sebeovládání.“
ČSP, Galatským 5,22-23

„Pokud si někdo myslí, že je zbožný, a přitom neumí zvládnout vlastní jazyk, ten klame sám sebe a jeho zbožnost je k ničemu.“
Překlad 21.století, Jakub 1,26

Svůj jazyk nezvládá ten, kdo říká, že mu něco řekl Bůh a Bůh to nebyl. To ukázkový příklad falešného prorokování a braní Božího jména nadarmo. Boží jména nadarmo je podléhání démonské sugesci a nezvládání vlastního jazyka. Svůj jazyk nezvládá ten, kdo lže. Svůj jazyk nezvládá ten, kdo nad někom vyřkne nespravedlivý soud. Nespravedlivý soud je i to, když někdo někomu bezmyšlenkovitě řekne „Nesuď, abys nebyl souzen“.

Neustále si musíme uvědomovat ostrost našeho jazyka. Musíme si uvědomovat, že vlastní jazyk máme krotit. Musíme si uvědomit, že poneseme odpovědnost za každé slovo, které „naprázdno“ vyřkneme.

„Říkám vám ale, že z každého prázdného slova, které lidé řeknou, budou skládat účty v soudný den. Svými vlastními slovy budeš ospravedlněn, svými vlastními slovy budeš odsouzen.“
Překlad 21.století, Matouš 12,36-37

Někteří lidé včetně křesťanů mají problém s mnohým mluvením, s mnohomluvností. Mnohomluvnost sama o sobě je hřích! Člověk, který trpí mnohomluvností, má problémy (trápení, soužení).

„Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.“
Kralická, Přísloví 10,19

„Ten, kdo si hlídá ústa a jazyk, chrání svou duši před trápením.“
Překlad 21. století, Přísloví 21,23

„Kdo si hlídá ústa a jazyk, chrání svou duši před soužením.“
ČSP, Přísloví 21,23

Mnohomluvnost, nezvykle sebehodnocení, sklony k velikášství, mohou být příznaky duševní nemoci (jde o lékařskou diagnózu).

Hypermluvící lidé se často dostává do lží. Polopravda je ve finále lež. Něco navíc si ke svým zážitkům, prožitkům, zkušenostem přidat (aby to vypadalo lépe, např. aby víc lidí uvěřilo v Krista), je lež, podvod a hřích.

„Nelžete jedni druhým, když jste již odložili své staré já s jeho skutky a oblékli se do nového člověka, který se poznáním obnovuje k obrazu svého Stvořitele.“
Překlad 21.století, Koloským 3,9-10

„V mém domě však bydlet nebude nikdo, kdo páchá lest. Nikdo, kdo mluví lži, mi nesmí na oči!“
Překlad 21.století, Žalm 101,7

„Ale bázliví, nevěrní, ohavní, vrazi, smilníci, čarodějové, modláři i všichni lháři mají svůj díl v jezeře, které hoří ohněm a sírou – to je ta druhá smrt.“
Překlad 21.století, Zjevení 21,8

Snaha manipulovat slovy je nezvládnání vlastního jazyka plus otevření brány démonům. Někteří křesťané, díky svému řečnickému umění, „démonicky uhrančivému“ hlasu, dokáží manipulovat masy. Někteří z nich dokáží své výstupy převést do formy strhujících divadelních představení. To je ukázkový příklad tělesného smýšlení plus otevření se démonskému vlivu.

„A cokoli není z víry, je hřích.“
Překlad 21.století,Římanům 14,23

Kázání, evangelizace musí být z Ducha, ne z těla, z pocitů, naučených frází či technik. Dneska vidíme, že někteří křesťané dávají do kázání evangelia techniku. Díky tomu se tito lidé, ač v dobré víře, dostávají do manipulace (k démonům). Manipulace s lidmi je čarodějnictví. Existuje mnoho dobrých věcí, díky kterým lidé skončí v ohnivém jezeře! Mimořádně schopný rétor bývá (není to pravidlo) zároveň schopný manipulátor, který dokáže ovládat lidskou psychiku, manipulací ovlivnit lidi. Toto je démonické.

Velký pozor na unáhlená slova a činy. Někdy je lepší mlčet! Světské přísloví říká: „Mluviti stříbro, mlčeti zlato“. Někdy lepší určitou věc v určité chvíli nevyslovit, protože její vyslovení by mohlo způsobit víc škody než užitku. Je dobré si věci nejdříve pořádně promyslet, modlit se za ně…

„Unáhlené řeči bodají jako meče, jazyk moudrých je ale jako lék.“
Překlad 21. století, Přísloví 12,18

„Vše má svou chvíli, každá věc pod nebem má svůj čas: (…) čas mlčet a čas povídat,“
Překlad 21. století, Kazatel 3,1 a 7

„Viděl jsi člověka, který je ukvapený ve svých slovech? Pro hlupáka je víc naděje než pro něj!“
ČSP, Přísloví 29,20

„Víte, milovaní bratři, že každý člověk má být pohotový k slyšení, ale pomalý k mluvení, pomalý k hněvu. (…) Pokud si někdo myslí, že je zbožný, a přitom neumí zvládnout vlastní jazyk, ten klame sám sebe a jeho zbožnost je k ničemu.“
Překlad 21. století, Jakub 1,19 a 26

Závěr
Naše slova dokáží nejen rozesmát, potěšit, ale také bolestivě zasáhnout, zarmoutit. Každý z nás se určitě mnohokrát v životě přesvědčil o tom, že slovo má obrovskou sílu. Satan nás vede k tomu, aby naše slova byla unáhlená, aby ubližovala nám i ostatním.

Kroťme svůj jazyk a kontrolujme své myšlenkové pochody. Konejme s rozmyslem. Překrývejme vlastní tělesnost Duchem. Amen.

„Říkám vám: Žijte Duchem, a nepodlehnete tělesným sklonům. Tělesné sklony míří proti Duchu a Duch proti tělu; navzájem si odporují, abyste nemohli dělat, co chcete.“
Překlad 21.století, Galatským 5,16-17

„Nuže, bratři, nejsme nikterak povinni žít podle těla. Žijete-li podle těla, zemřete; umrtvujete-li skutky těla Duchem, budete žít. Všichni, kdo se dají vést Božím Duchem, jsou totiž Božími syny.“
Překlad 21. století, Římanům 8,12-14