Naše rozhodnutí a skutky nesou konkrétní následky. To, co ve svém životě vyhledáváme, podporujeme, čemu věnujeme svůj čas a pozornost, postupně nás formuje, ovlivňuje naše vztahy a často určuje i směr celé naší budoucnosti. Člověk se nestává tím, kým je, ze dne na den. Jeho život je výsledkem mnoha rozhodnutí, která činí každý den.
Právě tuto důležitou pravdu vyjadřují slova z knihy Přísloví:
„Kdo usilovně hledá dobro, hledá oblibu, avšak kdo hledá zlo, na toho zlo přijde.“
ČSP, Přísloví 11,27
/Kdo koná dobro, co je správné, získává Boží přízeň, zatímco ten, kdo vyhledává zlo, přivolává na sebe Boží soud a nakonec sklidí zlé následky svého vlastního jednání/
Tento verš není jen varováním před špatným jednáním, ale také povzbuzením k hledání dobra. Ukazuje, že dobro a zlo nejsou pouze bezvýznamné pojmy. Jsou to cesty, kterými se člověk rozhoduje jít. Každý z nás si totiž denně vybírá, čemu bude naslouchat, v jakém prostředí se budeme pohybovat, jakými myšlenkami se bude zabývat, jak bude jednat s druhými lidmi a jaké hodnoty bude ve svém životě rozvíjet.
Kdo usiluje o dobro, snaží se jednat čestně, spravedlivě a s láskou k druhým. Takový člověk zpravidla nachází přízeň u lidí i u Boha, protože svým jednáním buduje důvěru, pokoj a dobré vztahy. Naproti tomu ten, kdo tvoří zlo, podporuje nepravost nebo škodí druhým, otevírá dveře následkům, které se nakonec mohou obrátit proti němu samotnému.
Co znamená vyhledávat zlo?
Vyhledávat zlo nemusí znamenat pouze páchat zjevné hříchy, jako jsou krádeže, podvody nebo násilí. Zlo často začíná mnohem dříve – v lidském srdci, myšlenkách, postojích. Člověk může navenek působit slušně, a přesto v sobě živit hněv, závist, nenávist, neodpuštění, pýchu nebo touhu po odplatě. Právě tehdy se zlo postupně usazuje v jeho nitru.
„Potom řekl: „Člověka špiní to, co z něj vychází. ²¹Z nitra lidského srdce vycházejí zlé myšlenky, smilnění, krádeže, vraždy, cizoložství, chamtivost, ničemnost, lstivost, nestydatost, závist, urážky, pýcha, potrhlost. Všechny tyto zlé věci vycházejí z nitra a špiní člověka.“
Překlad 21. století, Marek 7,20-23
Vyhledávat zlo tedy znamená vědomě se zabývat tím, co je před Bohem špatné, a místo dobra dávat prostor hříchu. Může jít o neustálé rozdmýchávání starých křivd, přání zla druhým, hledání způsobů, jak někomu ublížit, nebo zálibu ve věcech, které člověka odvádějí od Boha a vedou ho k sobectví, bezohlednosti a duchovní otupělosti.
Konkrétně může vyhledávání zla znamenat například:
- setrvávat v hříchu bez ochoty činit pokání,
- svádět druhé ke hříchu (nosit vyzívané oblečení, flirtování atd.),
- přijímat nebo podporovat falešné učení,
- vyhledávat společenství, kde se hlásá falešné evangelium,
- plánovat podvod, lež, pomstu nebo jinou nespravedlnost,
- těšit se z potíží druhých nebo jim přát zlo,
- záměrně vyvolávat hádky, rozdělení a nenávist,
- podporovat násilí, krutost nebo obsah, který vede člověka ke zlu,
- podporovat bezpráví nebo se na něm vědomě podílet.
Čemu člověk věnuje svou pozornost, to v jeho životě postupně roste a získává nad ním stále větší vliv! Proto Bible nevybízí jen k tomu, abychom se zlu vyhýbali, ale především k tomu, abychom hledali dobro, milovali pravdu a žili podle Boží vůle.
Pán Ježíš upozorňoval, že skutečný problém vychází lidského srdce:
„Ze srdce totiž vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilnění, krádeže, křivá svědectví, urážky.“
Překlad 21. století, Matouš 15,19
Bible také učí, že zlo nezůstává bez následků. Kdo mu dává prostor, ten často dříve či později zakusí jeho ničivou sílu na vlastní kůži. Hřích může zpočátku působit lákavě nebo neškodně, ale jeho konečným výsledkem bývá bolest, rozbité vztahy, neklid svědomí a duchovní zatvrzelost.
Apoštol Jakub tento proces popisuje velmi výstižně:
„Chtíč, jakmile počne, rodí hřích a hřích, když dospěje, plodí smrt.“
Překlad 21. století, Jakub 1,15
Proto Bible vybízí křesťany, aby se od zla nejen odvraceli, ale aktivně usilovali o dobro:
„Odmítej zlo a konej dobro, usiluj o pokoj a nechej se jím vést.“
Překlad 21. století, Žalm 34,15
Zákon setby a sklizně
Apoštol Pavel připomíná jednoduchý princip. Semeno, které zasejeme, určuje budoucí úrodu. Pokud člověk zasévá sobectví, nenávist nebo nepoctivost, nemůže očekávat pokoj a požehnání. Naopak ten, kdo zasévá dobro, lásku a věrnost Bohu, sklízí dobré ovoce.
„Nepleťte se, Boha nikdo neošálí. Člověk sklidí to, co zasel. Kdo zasívá pro své tělo, sklidí z těla záhubu; kdo zasívá pro Ducha, sklidí z Ducha věčný život.“
Překlad 21. století, Galatským 6,7
Bible učí, že kdo vědomě vyhledává zlo, neotevírá dveře pouze jeho přirozeným následkům, ale také působení ďábla a jeho démonů. Hřích dává těmto zlým duchům větší prostor ke svádění, klamu, pokušení i duchovnímu útisku. Proto je nebezpečné si se zlem zahrávat, protože člověk se může setkat nejen s jeho viditelnými následky, ale i s jeho duchovními důsledky.
„Odhoďme tedy lež a každý „říkejme jeden druhému pravdu“– jsme přece údy téhož těla! „Hněváte-li se, nehřešte; zkroťte svůj hněv, než slunce zapadne. Nedávejte místo ďáblu.“
Překlad 21. století, Efeským 4,25-27
Stejně důležité je však rozlišovat i duchovní klamy. Ďábel nepůsobí pouze prostřednictvím pokušení ke hříchu, ale také skrze falešná učení, která odvádějí lidi od evangelia. Proto Bible opakovaně vyzývá křesťany, aby zkoumali duchy a rozlišovali, co skutečně pochází od Boha.
„Milovaní, nevěřte každému duchu, ale zkoumejte duchy, jsou-li z Boha, protože do světa vyšlo mnoho falešných proroků.“
Překlad 21. století, 1. Jan 4,1
Apoštol Pavel dokonce varuje, že za falešnými naukami stojí démonické působení.
„Duch výslovně praví, že v posledních dobách někteří odstoupí od víry, přidržujíce se bludných duchů a učení démonů“
ČSP, 1 Timoteus 4,1
Bible zároveň ukazuje, jak se věřící mají vůči ďáblu postavit – nikoli strachem, ale poslušností Bohu, vírou a duchovní bdělostí.
„Probuďte se, mějte se na pozoru! Váš protivník ďábel chodí kolem jako řvoucí lev a hledá kořist. Postavte se mu jakožto silní ve víře a vězte, že stejné utrpení zakoušejí vaši bratři po celém světě.“
Překlad 21. století, 1. Petr 5,8-9„Poddejte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se Bohu a přiblíží se vám.“
Překlad 21. století, Jakub 4,7-8
Kdo se podřizuje Bohu, zakládá svůj život na Božím slově a rozlišuje duchy i učení podle Písma, nemusí se bát ďáblovy moci. Satan není Božím rovnocenným protivníkem, ale poraženým nepřítelem, který musí ustoupit před těmi, kdo zůstávají v Kristu a pevně se drží pravdy Božího slova.
Zlo se často vrací ke svému původci
Kniha Přísloví obsahuje ještě jedno výstižné varování:
„Kdo jámu kopá, sám do ní padá; kdo valí balvan, toho zavalí.“
Překlad 21. století, Přísloví 26,27
Člověk může připravovat past pro druhé, ale nakonec se do ní chytí sám. V běžném životě často vidíme, že lež, podvod, pomluva nebo zlomyslnost se dříve či později obrátí proti tomu, kdo je šířil. To, co mělo ublížit druhým, nakonec poškodí samotného původce.
Hledej dobro
Bible nás nevede pouze k tomu, abychom se vyhýbali zlu. Jejím hlavním poselstvím je aktivně hledat dobro, milovat Boha a žít v radosti, pokoji a moci Ducha Svatého. Křesťanský život nemá být zaměřen na neustálé hledání zla ani naplněn strachem z toho, co je špatné. Naopak nás Bible vede k tomu, abychom své myšlenky, slova i skutky zaměřovali na to, co je pravdivé, spravedlivé, čisté a Bohu milé.
Apoštol Pavel vybízí křesťany, aby přemýšleli o tom, co člověka povzbuzuje k dobrému životu a přibližuje ho Bohu:
„Závěrem, bratři, cokoli je pravdivé, ušlechtilé, spravedlivé, čisté, milé, cokoli má dobrou pověst, je-li nějaká ctnost a nějaká chvála – o tom přemýšlejte.“
Překlad 21. století, Filipským 4,8
Stejně tak nás Bible učí, že na zlo nemáme odpovídat dalším zlem. Skutečné vítězství přichází tehdy, když zlo přemáháme dobrem, odpuštěním a láskou.
„Nenech se přemáhat zlem, ale přemáhej zlo dobrem.“
Překlad 21. století, Římanům 12,21
Apoštol Petr pak ukazuje, že dobrý život není jen otázkou slov, ale především každodenních rozhodnutí. Kdo touží po Božím požehnání, má se odvracet od zlého, konat dobro a usilovat o pokoj.
„Neboť: Kdo chce milovat život a vidět dobré dny, ať zdržuje jazyk od zlého a rty od lstivých slov, ať se odvrátí od zlého a činí dobré, ať hledá pokoj a usiluje o něj.“
Překlad 21. století, 1. Petrova 3,10–11
Když člověk hledá pravdu, spravedlnost, milosrdenství a pokoj, postupně se tyto hodnoty stávají součástí jeho života. Dobré skutky posilují charakter, budují důvěru mezi lidmi a přinášejí pokoj do mezilidských vztahů. Dobro má moc inspirovat další dobro a často se šíří podobně jako světlo, které zahání tmu.
Bůh zaslibuje svou přízeň těm, kteří se rozhodnou kráčet cestou dobra. Neznamená to, že se vyhnou všem těžkostem, ale že i uprostřed zkoušek mohou zakoušet jeho vedení, pokoj a požehnání. Proto Bible vybízí, abychom se nezaměřovali na zlo více než je nutné, ale aby naším cílem bylo žít podle Boží vůle, milovat druhé a každý den hledat to, co je Bohu milé.
Amen.