Kázání našeho společenství

Na co jsme v Bibli upozorňováni? – 13. část – démoni

Na co jsme v Bibli upozorňováni? – 13. část – démoni

144. Ježíš Kristus je pro démony velká autorita:

„Uzdravil jich totiž tolik, že všichni, kdo měli nějaká trápení, se na něj tlačili, aby se ho dotkli. A nečistí duchové, jakmile ho uviděli, před ním padali a křičeli: „Ty jsi Boží Syn!“
Překlad 21. století, Marek 3,10-11

„Nebo mnohé uzdravoval, takže naň padali, aby se ho dotýkali, kteřížkoli měli jaké neduhy. A duchové nečistí, jakž ho zazřeli, padali před ním a křičeli, řkouce: Ty jsi Syn Boží.“
Kralická, Marek 3,10-11

„Ty věříš, že je jediný Bůh? Dobře děláš. Tomu ale věří i démoni – a třesou se!“
Překlad 21. století, Jakub 2,19

„Ty věříš, že jest jeden Bůh. Dobře činíš. I ďáblovéť tomu věří, avšak třesou se.“
Kralická, Jakub 2,19

145. Satan a jeho démoni jsou tady na zemi:

„V nebi nastal boj: Michael a jeho andělé bojovali s drakem. A drak bojoval, i jeho andělé, ale nic nezmohli. Na nebi už se pro ně nenašlo místo a ten veliký drak – ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který svádí celý svět – byl svržen. Byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.“
Překlad 21. století, Zjevení 12, 7-9

„I stal se boj na nebi: Michal a andělé jeho bojovali s drakem, a drak bojoval i andělé jeho. Ale nic neobdrželi, aniž jest nalezeno více místo jejich na nebi. I svržen jest drak ten veliký, had starý, jenž slove ďábel a satanáš, kterýž svodí všecken okršlek světa; svržen jest, pravím, na zem, i andělé jeho s ním svrženi jsou.“
Kralická, Zjevení 12, 7-9

146. Nemáme radovat z toho, že se nám démoni poddávají. Máme se radovat z toho, že jsou naše jména jsou zapsána v nebesích:

„Když se těch dvaasedmdesát vrátilo, radostně mu říkali: „Pane, i démoni se nám poddávají ve tvém jménu!“
Odpověděl jim: „Viděl jsem, jak satan spadl z nebe jako blesk. Hle, uděluji vám moc šlapat po hadech a štírech i po veškeré síle nepřítele a vůbec nic vám neublíží. Neradujte se ale z toho, že se vám poddávají duchové; radujte se, že vaše jména jsou zapsána v nebesích.“
Překlad 21. století, Lukáš 10,17-20

„Potom navrátilo se s radostí těch sedmdesáte, řkouce: Pane, také i ďáblové se nám poddávají ve jménu tvém.
I řekl jim: Viděl jsem satana jako blesk padajícího s nebe. Aj, dávámť vám moc šlapati na hady a na štíry i na všelikou moc nepřítele, a nic vám neuškodí. Avšak z toho se neradujte, žeť se vám poddávají duchové, ale raději se radujte, že jména vaše napsána jsou v nebesích.“
Kralická, Lukáš 10,17-20

147. Ježíš nám křesťanům dal moc vyhánět démony:

„Ježíš pak svolal svých Dvanáct, dal jim sílu a moc vyhánět všechny démony a uzdravovat nemoci a poslal je ohlašovat Boží království a uzdravovat nemocné. Řekl jim: „Nic si na tu cestu neberte: ani hůl ani mošnu ani chléb ani peníze; neberte si ani náhradní košile. Do kteréhokoli domu vejdete, zůstaňte tam a odtud zas jděte dál. Kdekoli by vás nepřijali, vyjděte z toho města a setřeste si prach z nohou na svědectví proti nim.“
Překlad 21. století, Lukáš 9,1-5

148. Člověk může být ovládán mnoha démony, nejenom jedním. Z následujícího příkladu též vidíme, že démony můžeme vyhnat daleko – z tohoto kraje:

„Tehdy se přeplavili přes jezero do gerasenského kraje. Jakmile vystoupil z lodi, ihned proti němu z hrobů vyšel člověk posedlý nečistým duchem. Bydlel v hrobech a nikdo ho už nemohl ani svázat řetězem. Předtím býval často spoután okovy a řetězy, ale on ty řetězy vždy roztrhal a okovy rozlámal, takže ho nikdo nemohl zkrotit. Pořád, ve dne i v noci, byl v hrobkách a na horách, křičel a tloukl se kamením.
Jakmile z dálky uviděl Ježíše, přiběhl a padl před ním na kolena. Hlasitě vykřikl: „Co je ti do mě, Ježíši, Synu Nejvyššího Boha? Pro Boha tě zapřísahám, netrýzni mě!“ (Ježíš mu totiž řekl: „Vyjdi z toho člověka, nečistý duchu!“) „Jak se jmenuješ?“ ptal se ho Ježíš.
„Mé jméno je Legie,“ odpověděl. „Je nás totiž hodně.“ A velice ho prosil, ať je nevyhání z toho kraje. Na úbočí hory se tam páslo veliké stádo prasat. Démoni ho proto prosili: „Pusť nás do těch prasat, ať vejdeme do nich!“ Ježíš jim to povolil, a tak ti nečistí duchové vyšli a vstoupili do prasat. Asi dvoutisícové stádo se jich pak rozběhlo ze srázu dolů do jezera, kde utonulo.“
Překlad 21. století, Marek 5,1-13

„Tedy přeplavili se přes moře do krajiny Gadarenských. A jakž vyšel z lodí, hned se s ním potkal člověk z hrobů, maje ducha nečistého. Kterýž bydlil v hrobích, a aniž ho kdo již mohl řetězy svázati, Nebo často jsa pouty a řetězy okován, polámal řetězy a pouta roztrhal, a žádný nemohl ho zkrotiti. A vždycky ve dne i v noci na horách a v hrobích byl, křiče a tepa se kamením. Uzřev pak Ježíše zdaleka, běžel a poklonil se jemu, A křiče hlasem velikým, řekl: Co jest tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Zaklínám tě skrze Boha, abys mne netrápil. (Nebo pravil jemu: Vyjdiž, duchu nečistý, z člověka tohoto.) I otázal se ho: Jakť říkají? A on odpovídaje, řekl: Množství jméno mé jest, neb jest nás mnoho. I prosil ho velmi, aby jich nevyháněl z té krajiny. Bylo pak tu při horách stádo vepřů veliké pasoucích se. I prosili ho všickni ti ďáblové, řkouce: Pusť nás do vepřů, ať do nich vejdeme. I povolil jim hned Ježíš. A vyšedše duchové nečistí, vešli do vepřů. I běželo to stádo s vrchu dolů do moře, (a bylo jich ke dvěma tisícům,) i ztonuli v moři.“
Kralická, Marek 5,1-13

Další biblický příklad, kdy byl člověk obsazen více démony:

„Potom procházel jednotlivá města a vesnice, kázal a ohlašoval Boží království. Bylo s ním jeho Dvanáct a také některé ženy, které byly uzdraveny od zlých duchů a nemocí: Marie zvaná Magdaléna, z níž vyšlo sedm démonů,“
Překlad 21. století, Lukáš 8,1-2

„I stalo se potom, že on chodil po městech a po městečkách, káže a zvěstuje království Boží, a dvanácte s ním, I ženy některé, kteréž byly uzdraveny od duchů zlých a od nemocí: Maria, jenž slove Magdaléna, z nížto bylo sedm ďáblů vyšlo,“
Kralická, Lukáš 8,1-2

149. Démony máme vyhánět z lidí a přikázat jim, ať do člověka už nikdy nevcházejí:

„Když Ježíš uviděl, že se sbíhá zástup, okřikl nečistého ducha: „Němý a hluchý duchu, já ti přikazuji: vyjdi z něj a už do něj nevcházej!“ A tak s křikem a velikým zmítáním vyšel. Chlapec zůstal jako mrtvý, takže mnozí říkali, že zemřel. Když ho ale Ježíš vzal za ruku a zvedl ho, vstal.“
Překlad 21. století, Marek 9,25-27

150. Démony je dobré okřikoval a nenechal je mluvit (jsou to lháři):

„Všichni, kdo měli nemocné různými neduhy, je k němu při západu slunce přiváděli a on na každého z nich vkládal ruce a uzdravoval je. Z mnohých vycházeli démoni s křikem: „Ty jsi Boží Syn!“ On je ale okřikoval a nenechal je mluvit. Věděli totiž, že je Mesiáš.“
Překlad 21. století, Lukáš 4,40-41

„Při západu pak slunce všickni, kteříž měli nemocné rozličnými neduhy, vodili je k němu, a on na jednoho každého z nich ruce vzkládav, uzdravoval je.
Od mnohých také ďábelství vycházela, křičící a říkající: Ty jsi Kristus, Syn Boží. Ale on přimlouvaje, nedopouštěl jim mluviti; nebo věděli, že jest on Kristus.“
Kralická, Lukáš 4,40-41

151. Démoni stojí za mnohými lidskými nemocemi:

„S těmi sestoupil z hory a stanul na pláni, kde čekalo množství jeho učedníků a veliká spousta lidí z celého Judska, z Jeruzaléma i z přímořského Týru a Sidonu. Ti přišli, aby ho slyšeli a nechali se uzdravit ze svých neduhů. Také ti, kdo byli trápeni nečistými duchy, byli uzdravováni. Každý v davu se ho snažil dotknout, neboť z něj vycházela moc a všechny uzdravovala.
Překlad 21. století, Lukáš 6,17-19

„I sstoupiv s nimi s hory, stál na místě polním, a zástup učedlníků jeho, a množství veliké lidu ze všeho Judstva i z Jeruzaléma, i z Týru i z Sidonu, jenž při moři jsou, kteříž byli přišli, aby jej slyšeli a uzdraveni byli od neduhů svých, I kteříž trápeni byli od duchů nečistých. A byli uzdravováni. 19A všecken zástup hledal se ho dotknouti; nebo moc z něho vycházela, a uzdravovala všecky.“
Kralická, Lukáš 6,17-19

„Sotva odešli, vtom k němu lidé přivedli němého člověka posedlého démonem. Když pak byl ten démon vyhnán a němý začal mluvit, zástupy užasly a říkaly: „Něco takového je v Izraeli nevídáno!“
Překlad 21. století, Matouš 9,32-33

„A když oni vycházeli, aj, přivedli mu člověka němého, majícího ďábelství. A když vyvrhl ďábelství, mluvil jest němý. I divili se zástupové, řkouce: Že nikdy se nic takového neukázalo v lidu Izraelském.“
Kralická, Matouš 9,32-33

152. Démoni se často vydávají za „služebníky spravedlnosti“ (mariánský kult, astrální bytosti, vyvolávání duchů – spiritismus, jóga…):

„Takoví rádoby apoštolové jsou ve skutečnosti podvodníci, kteří se vydávají za apoštoly Kristovy. A není divu, vždyť sám satan se vydává za anděla světla! Není tedy nic zvláštního, když se i jeho služebníci vydávají za služebníky spravedlnosti. Nakonec ale dopadnou, jak si zaslouží.“
Překlad 21. století, 2. Korintským 11,13-15

„Nebo takoví falešní apoštolé jsou dělníci lstiví, proměňujíce se v apoštoly Kristovy. A není div. Nebo i satan proměňuje se v anděla světlosti. Protož neníť to tak veliká věc, jestliže i služebníci jeho proměňují se, aby se zdáli býti služebníci spravedlnosti, jichžto konec bude podle skutků jejich.“
Kralická, 2. Korintským 11,13-15

153. Satan pořád na nás číhá a klade nám pasti. Pokud to dělá satan, tak je logické, že pořád na nás číhají i jeho poskokové – démoni:

„Probuďte se, mějte se na pozoru! Váš protivník ďábel chodí kolem jako řvoucí lev a hledá kořist. Postavte se mu jakožto silní ve víře a vězte, že stejné utrpení zakoušejí vaši bratři po celém světě.“
Překlad 21. století, 1.Petr 5,8-9

„Střízliví buďte, bděte; nebo protivník váš ďábel jako lev řvoucí obchází, hledaje, koho by sežral. Jemužto odpírejte, silní jsouce u víře, vědouce, že tatáž utrpení bratrstvo vaše, kteréž na světě jest, obkličují.“
Kralická, 1.Petr 5,8-9

154. Démoni někdy vycházejí z lidí s velkým křikem, což víme z vlastní zkušenosti:

„Lidé svorně naslouchali Filipovým slovům v celých zástupech, protože slyšeli a viděli zázraky, které dělal. Nečistí duchové s velikým křikem vycházeli z mnoha posedlých a mnozí ochrnutí a chromí byli uzdraveni.“
Překlad 21. století, Skutky 8,6-7

„I pozorovali zástupové s pilností jednomyslně toho, což se pravilo od Filipa, slyšíce a vidouce divy, kteréž činil. Nebo duchové nečistí z mnohých, kteříž je měli, křičíce hlasem velikým, vycházeli, a mnozí šlakem poražení a kulhaví uzdraveni jsou.“
Kralická, Skutky 8,6-7

155. Démoni mohu vycházet i prostřednictvím předmětů (šátky, zástěry). Tyto předměty se nikdy nesmí stát předmětem uctívání!

„Bůh konal skrze Pavlovy ruce neobyčejné zázraky. Lidé dokonce odnášeli šátky a zástěry z jeho těla na nemocné; nemoci je opouštěly a zlí duchové vycházeli.“
Překlad 21. století, Skutky 19,11-12

„A divy veliké činil Bůh skrze ruce Pavlovy,  Takže i šátky a fěrtochy od jeho těla na nemocné nosívali, a odstupovaly od nich nemoci, a duchové nečistí vycházeli z nich.“
Kralická, Skutky 19,11-12

156. Z následujících veršů je zřejmé, že je tady hierarchie démonů (tento druh démonů), že je důležitá pevná víra, a že se máme před vymítáním modlit (případně postit – post úzce souvisí s modlitbou, post zmiňuje CSP, SNC, Kralická Bible ):

„Mistře,“ odpověděl mu jeden ze zástupu, „přivedl jsem k tobě svého syna, který má němého ducha. Kdykoli se ho zmocní, trhá jím a on má pěnu u úst, skřípe zuby a celý ztuhne. Řekl jsem tvým učedníkům, ať toho ducha vyženou, ale nedokázali to!“
„Vy nevěřící pokolení!“ zvolal Ježíš. „Jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás budu snášet? Přiveďte ho ke mně.“ A tak ho k němu přivedli. Jakmile ho chlapec uviděl, hned jím ten duch začal zmítat, až upadl a s pěnou u úst se válel po zemi. Ježíš se zeptal jeho otce: „Jak dlouho se mu to děje?“
„Od dětství,“ odpověděl. „Často s ním házel i do ohně a do vody, aby ho zabil. Můžeš-li ale něco udělat, slituj se nad námi a pomoz nám!“
„‚Můžeš-li‘?“ opáčil Ježíš. „Pro věřícího je možné všechno.“
„Já věřím!“ zvolal hned chlapcův otec. „Pomoz mé nevíře!“
Když Ježíš uviděl, že se sbíhá zástup, okřikl nečistého ducha: „Němý a hluchý duchu, já ti přikazuji: vyjdi z něj a už do něj nevcházej!“ A tak s křikem a velikým zmítáním vyšel. Chlapec zůstal jako mrtvý, takže mnozí říkali, že zemřel. Když ho ale Ježíš vzal za ruku a zvedl ho, vstal.
Jakmile přišel domů, učedníci se ho v soukromí ptali: „Proč jsme ho my nemohli vyhnat?“
Nejmenší jsou největší
Odpověděl jim: „Tento druh démonů nemůže vyjít jinak než skrze modlitbu.“
Překlad 21. století, Marek 9,17-29

„A odpovídaje jeden z zástupu, řekl: Mistře, přivedl jsem syna svého k tobě, kterýž má ducha němého. Ten kdyžkoli jej pochopí, lomcuje jím, a on se sliní, a škřipí zubami, a svadne. I řekl jsem učedlníkům tvým, aby jej vyvrhli, a nemohli. A on odpovídaje jemu, řekl: Ó národe nevěrný! Ale dokudž s vámi budu? A dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej ke mně. I přivedli ho k němu. A jakž jej uzřel, hned jím duch lomcoval; a padna na zemi, válel se a slinil. I otázal se otce jeho: Dávno-li se jemu to stalo? A on řekl: Hned od dětinství. A často jím metal i na oheň i do vody, aby jej zahubil. Ale můžeš-li co, spomoz nám, slituje se nad námi. A Ježíš řekl jemu: Můžeš-li tomu věřiti; všeckoť jest možné věřícímu. A ihned zvolav otec mládence toho s slzami, řekl: Věřím, Pane, spomoz nedověře mé. Uzřev pak Ježíš, že se zástup sbíhá, přimluvil duchu tomu nečistému, řka jemu: Hluchý a němý duše, já tobě přikazuji, vyjdi z něho, a nevcházej více do něho. Tedy křiče a velmi jím lomcuje, vyšel z něho. I učiněn jest člověk ten jako mrtvý, takže mnozí pravili, že umřel. Ale Ježíš ujav jej za ruku, pozdvihl ho, a on vstal. A když všel do domu, učedlníci jeho otázali ho soukromí: Pročež jsme my ho nemohli vyvrci? I řekl jim: Toto pokolení nijakž nemůž vyhnáno býti, jediné modlitbou a postem.“
Kralická, Marek 9,17-29

157. Čím víc se přibližuje druhý Kristův příchod, tím víc křesťanů bude opouštět evangelium a podlehne démonickému učení:

„Duch říká jasně, že v posledních časech někteří lidé opustí víru, aby následovali bludné duchy a démonické nauky.“
Překlad 21. století, 1.Timoteus 4,1

„Duch pak světle praví, že v posledních časích odvrátí se někteří od víry, poslouchajíce duchů bludných a učení ďábelských,“
Kralická, 1.Timoteus 4,1

Démonickému učení podléhá mnoho dnešních pastorů, kteří jsou obsazeni zlými duchy, a kteří odmítají křtít (u obrácených a poučených lidí oddalují křest na neurčito, požadují dlouhodobé vyučování…). To je ukázkový příklad démonického učení. Démonické učení vidíme u Adventistů sedmého dne, Svědků Jehovových, v římském katolicismu atd. To konstatuji s velkou lítostí. Za tyto cíkrve se modlíme a postíme (aby nastala změna). S démonickým učením souvisí démonické projevy v církvích, propagace okultních symbolů v církvích (tzv. vševidoucí/satanovo oko, hexagram…), vymáhání „desátků“, učení: jednou spasený – navždy spasený…) atd.

158. Vymítat démony se má ze znovuzrozených křesťanů, neboť:

„Když nečistý duch vyjde z člověka, bloudí po vyprahlých místech a hledá odpočinek. Když ho nenajde, řekne si: ‚Vrátím se do svého domu, odkud jsem vyšel.‘ Když přijde a nalezne jej vymetený a ozdobený, jde a přibere sedm jiných duchů, horších, než je sám. Pak vejdou dovnitř, zabydlí se tam a nakonec tomu člověku bude hůře než na začátku.“
Překlad 21. století, Lukáš 11,24-26

„Když nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí. A nenalezna, dí: Vrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne jej vymetený a ozdobený. I jde, a přijme k sobě jiných sedm duchů horších sebe, a vejdouce, přebývají tam. I jsou poslední věci člověka toho horší nežli první.“
Kralická, Lukáš 11,24-26

Závěr
Vymítání démonů nedělejme dle vlastního rozhodnutí (stejně jako křesťanský půst atd.). Vždycky se nechme vést Duchem svatým, z koho a kdy máme vymítat démony.

Satana ani démonů se rozhodně nesmíme obávat. Na toto by měl každý křesťan klást velký důraz! Satan a démoni se nás křesťanů musí obávat, třást se před námi! Je potřeba je denně od sebe vykazovat a připomínat jim, že máme nejvyšší autoritu nad vším stvořeným – Ježíše Krista. Také je velmi důležité se nechávat se často kontrolovat na démonské obsazení. Na pastory se démoni zaměřují zejména!

Velmi důležité je posvěcovat se, pořád činit pokání, být maximálně pokorní, mluvit s Bohem… Pak satan a jeho démoni démoni od nás utečou.

„Poddejte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se Bohu a přiblíží se vám.“
Překlad 21. století, Jakub 4,7-8

„Poddejtež se tedy Bohu, a zepřetež se ďáblu, i utečeť od vás. Přibližte se k Bohu, a přiblížíť se k vám. Umejte ruce, hříšníci, a očisťte srdce vy, jenž jste dvojité mysli.“
Kralická, Jakub 4,7-8

Bible

Kazatel

Luboš Černý

Upozornění

Každé zde uvedené kázání je osnova ke kázání (poznámky ke kázání). Během kázání zaznívá mnoho dalšího z Ducha svatého.

Doporučujeme

• Žijte s Kristem každý den.

• Provádíme Biblické křty. I tebe pokřtíme!

• Vše o vymítání démonů.

• Biblická fakta o „vytržení“ církve.

TOPlist

Nejnovější

Archivy

Kázání.křesťanem.cz