Kázání našeho společenství

Upni se k Bohu!

Někteří křesťané se často věnují lidským tužbám, nezajímají se o to, co je Boží vůle. Někteří tak dokonce činí ochotně a ve velkém rozsahu! Co může být lidská tužba? Touha po majetku, penězích, zabezpečit se na důchod, touha po úspěchu (prosadit se), touha po vzdělání, touha po dobrém zaměstnání, touha po sebeřízení… Písmo nám jasně říká, že nás v prvé řadě má zajímat Boží vůle, ne lidské tužby.

„I Kristus podstoupil tělesné utrpení, a tak se stejným odhodláním vyzbrojte i vy. Kdo trpěl na těle, skoncoval s hříchem, takže zbytek svého života v těle už nevěnuje lidským tužbám, ale Boží vůli.“
Překlad 21. století, 1.Petr 4,1-2

Podle některých křesťanů nás Boží vůle nemá zajímat, protože je již absolutně zjevena v Písmu. To je samozřejmě nesmysl a podvodné/falešné učení. Tato skupina křesťanů ignoruje „živost“ Boha.

Neboť on je Bůh živý, on trvá navěky. Jeho království se nezhroutí a jeho vláda nikdy neskončí. On umí vysvobodit a zachránit, on koná divy a zázraky jak na nebi, tak i na zemi.“
Překlad 21. století, Daniel 6,27-28

Upnutí se na svět
Někteří křesťané se až příliš upínají na svět, rádi  a často využívají světské nabídky a výhody. Světských nabídek dnešní svět nabízí opravdu mnoho – daleko víc než v minulosti. Mnoho těchto nabídek je závadných – tetovací salóny, herny, bary… Velkým nebezpečím dnešním doby je elektronika (počítače, mobily, tablety, hry…), která poškozuje naše zdraví (hlavně nervový systém člověka), zotročuje hodně dnešních lidí včetně křesťanů. Elektronika sama o sobě není závadná, dokonce nám může pomáhat, ale nesmí nás to zotročovat – nesmíme pravidelně a často (otrocky) hovořit dlouhé hodiny do plastové krabičky vyrobené někde v Číně… Jak nepochopitelné, ubohé… Pokud je to na úroveň modlářství, tak i hříšné.

„Nemilujte svět ani to, co je v něm. Kdo má v lásce tento svět, nemá v sobě lásku k Otci. Svět je samá touha těla, touha očí, namyšlenost života – nic z toho není z Otce, vše je to ze světa. Svět pomíjí tak jako jeho touhy, ale kdo plní Boží vůli, zůstává navěky.“
Překlad 21. století, 1.Jan 2,15-17

„Takto nám byla darována vzácná a veliká zaslíbení, abyste skrze ně získali účast na Boží povaze a unikli zkáze, do níž se svět ve své žádostivosti řítí.“
Překlad 21. století, 2.Petr 1,4

„Nepleťte se, Boha nikdo neošálí. Člověk sklidí to, co zasel. Kdo zasívá pro své tělo, sklidí z těla záhubu; kdo zasívá pro Ducha, sklidí z Ducha věčný život.“
Překlad 21. století, Galatským 6,7-8

Součástí světa jsou nevěřící lidé. Určitě se s nevěřícími lidmi můžeme stýkat, hovořit s nimi, kázat jim evangelium, modlit se za ně…, ale máme být obezřetní a nemáme se s nimi spřahat, spolčovat v závadných věcech…

„Nespřahejte se s nevěřícími. Jaký může být spolek spravedlnosti s nepravostí? Jaký může mít vztah světlo s temnotou? Jaká je shoda Krista s Beliálem? Co mají věřící a nevěřící společné? Jaká je jednota Božího chrámu s modlami? My jsme přece chrám živého Boha, jak řekl sám Bůh“
Překlad 21. století, 2.Korintským 6,14-16

S kým se ale nemáme stýkat, jsou křesťané, kteří jsou smilníci, pomlouvači, modloslužebníci… Takové křesťany máme v rámci soudu (a upnutí se na Boha) vyloučit z církve (v rámci Písem odsoudit).

„V dopisu jsem vám napsal, abyste se nestýkali se smilníky. Nemyslel jsem ale vůbec smilníky tohoto světa ani lakomce, vydřiduchy nebo modláře – vždyť to byste museli ze světa utéci! Teď vám tedy píšu, abyste se nestýkali s někým, kdo si říká bratr, ale je to smilník, lakomec, modlář, pomlouvač, opilec nebo vydřiduch. S takovým ani nejezte. Proč bych měl soudit ještě ty venku? Nemáte snad soudit ty, kdo jsou uvnitř? Ty venku bude soudit Bůh. „Toho zlého vylučte ze svého středu.“
Překlad 21. století, 1.Korintským 5,9-13

Upnutí se na člověka
Problém některých křesťanů je ten, že se až příliš upínají na člověka – upřednostňují člověka před Bohem. Někteří křesťané doslova hltají křesťanská kázání a učení, křesťanské knihy, zkušenosti křesťanů… Dílo zkázy je dokonáno, když se křesťan na toto spoléhá (na své dobré pocity…). Pokud vůbec nesoudíš, dřív nebo později budeš mít problém. Soudit (rozsuzovat) na základě Písma musíme – Nesuď, abys nebyl souzen“. Nemají křesťané soudit vůbec?. Velký problém mohou mít křesťané – muži, kteří se spoléhají vyučování žen. Feminismus se vtěsnal i do křesťanství. Žena nesmí vyučovat ani poučovat muže duchovním věcem (kázání, přes telefon, Skype, email…). Ženy nemohou mít duchovní autoritu nad muži. Pro svou ochranu, bezpečí, milost a pokoj se ženy mají mužům podřizovat. Takto to Bůh ustanovil (autority). Ženy mohou vyučovat duchovním věcem pouze starší ženy a děti. Více kázání Satan si pořád rád používá ženy ke svým účelům.

„Žena ať se učí mlčeci, ve všeliké poddanosti. Nebo ženě nedopouštím učiti, ani vládnouti nad mužem, ale aby byla v mlčení. Adam zajisté prve jest stvořen, potom Eva. A Adam nebyl sveden, ale žena svedena jsuci, příčinou přestoupení byla. Ale však spasena bude v plození dětí, jestliže by zůstala u víře, a v lásce, a v posvěcení svém, s středmostí.
Kralická, 1.Timoteus 2,11-15

„Také starší ženy ať se chovají, jak se sluší na svaté: ať nepomlouvají a nepropadají opilství, ale jsou vzorem dobroty. Ať učí mladé ženy milovat své muže a děti, být zdrženlivé a cudné, pečovat o domácnost, být laskavé a poddané manželům, aby Boží slovo nemělo špatnou pověst.“
Překlad 21.století, Titus 2,3-5

Upnutí se na zvíře
Někteří křesťané se velmi upínají na své zvířecí miláčky. Někteří dokonce očekávají spasení zvířat (že jejich miláčci budou s nimi v Nebi)! To je nejen nebiblické, ale i hříšné. Písmo se nezmiňuje o tom, že by existovalo nebe pro domácí mazlíčky (např. psí nebe). Tady vidíme, jak satan klame a zneužívá zvířata. Zvířata nemohou a nesmí být postavena na úroveň člověka (a už vůbec ne nad nad člověkem). Co dneska poměrně často vidíme, je zvíře, které je na/nad úroveň člověka. Pouze člověk byl stvořen k obrazu Božímu, ne zvíře!

„Tehdy Bůh řekl: Učiňme člověka k našemu obrazu, podle naší podoby! Ať panují nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad dobytkem, nade vší zemí i nad veškerou havětí lezoucí po zemi. Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, k obrazu Božímu stvořil jej: jako muže a ženu stvořil je.“
Bible, překlad 21. století, Genesis 1,26-27

„Člověk tedy pojmenoval všechna zvířata a nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř. Ale pro člověka se nenašla pomoc jemu rovná.
Bible, překlad 21. století, Genesis 2,20

„Tihle se však chovají pudově jako nerozumná zvířata, určená k ulovení a na porážku.“
Bible, překlad 21. století, 2. Petr 2,12

„Podívejte se na ptáky na obloze. Nesejí, nesklízejí, neshromažďují do stodol, ale váš nebeský Otec je živí. Nejste snad vy mnohem dražší?
Bible, překlad 21. století, Matouš 6,26

Upnutí se na uzdravení
Někteří křesťané se nezdravě upínají na své uzdravení, uzdravení jiných lidí… Určitě můžeme chtít uzdravení, ale nesmí nás to zotročovat, nesmíme se na to příliš upínat (nad tím musí být Ježíš). Je potřeba si uvědomit, že všechno má svůj čas, uzdravení může být i na etapy (častečné) atd. Na dary uzdravování, vymítání démonů, na Boží moc a zázraky působící „tady a teď“, se příliš upíná Hnutí Víry.

„Vše má svou chvíli, každá věc pod nebem má svůj čas:
Je čas rodit se a čas umírat,
čas sázet a čas sadbu vytrhat,
čas zabíjet a čas uzdravovat,
čas bořit a čas budovat,“
Překlad 21. století, Kazatel 3,1-3

Pozor na klam filosofie
Co dnes můžeme poměrně běžně spatřit, je vtěsnávání filosofie do křesťanství. Vidíme to v kázáních, křesťanské literatuře… Toto je doslova satanská kombinace! Zde se ukazuje chytrost ďábla.  Ať se nám to líbí nebo ne, filosofie je neslučitelná s křesťanstvím. Filosofování je totiž obrovský prostor pro satana a jeho démony. Filosofování totiž vytváří vlastní pravdu – iluzi, klamnou křesťanskou fikci… Ve filosofii jde o tělesný rozum člověka. Určitě ruce pryč od křesťanů (mohou to být i kazatelé!), kteří vtěsnávání filosofii do křesťanství. Odmítej taková kázání a upni se na Boha. Pozor na křesťanky, kteří mají nutkání vyučovat a poučovat duchovním věcem muže křesťany, a do tohoto učení zahrnují filosofii.

„Dejte si pozor, aby vás někdo neunesl prázdným klamem filosofie založené na lidské tradici, na principech světa, a ne na Kristu. V něm je tělesně přítomná veškerá plnost Božství, a tak jste naplněni v Tom, který je hlavou každé vlády a mocnosti.“
Překlad 21. století, Koloským 2,8-10

Upni se k Bohu!
Někteří křesťané se upínají na evangelizace, křty, pomoc ostatním křesťanům… Toto není špatné, dokonce tím plníme příkazy Pána Ježíše, ale toto musí vést Pán Ježíš. Nesnažme se vlastní silou pomáhat ostatním křesťanům, vlastní silou zaplnit církev, vlastní silou sestavovat kázání, podle svého pořádat evangelizace, křty… Svěř to všechno Bohu (ptej se: co, kdy, kde, jak, komu…), choď s Ježíšem… Chodit s Bohem by měl každý křesťan (nejen pastor). Bůh chce totiž hlavně tebe – tebe celého (nejen třetinu, polovinu…). Bůh chce plný vztah s tebou. Bůh touží po tobě celém. Opětuj Mu to! Pokud nejsi plný Boha, tak nemůžeš Boha ani dát. Někteří křesťané dělají mnoho věci pro Boha, ale nedělají ty věci s Bohem (dělají je pro sebe – vlastní pocity, uspokojení, z vypočítavosti…). V tom je obrovský rozdíl! Bůh chce tebe osobně! Ne tebe přes ostatní lidi, křesťanskou literaturu…  Je potřeba hluboké poznání Boha, mít osobní vztah s Bohem. Tápáš, chceš znát odpovědi na tvé otázky? To nejlepší vysvětlení ti může dát Bůh, ne člověk, kniha… Jestli chceš znát pravdu (absolutní pravdu), ptej se Boha. Největší, nejdokonalejší učitel není žádný člověk, ale Bůh. Bůh touží po tobě. Chtěj poznat Boha. Důležité je tvé obecenství s Bohem, trvalé napojení na Boha. Boha musíš poznat, abys ho mohl milovat. Člověka, kterého miluješ, jsi taky musel nejdřív plně poznat. Pokud budeš se svou ženou nebo mužem komunikovat jen minimálně, nebude tam vzájemná důvěra, tvoje manželství nebude fungovat. Pořád se snaž o hluboké poznání Boha. Smýšlejte tak, jak smýšlel Ježíš.

„Smýšlejte tak, jak smýšlel Kristus Ježíš: Ačkoli sdílel Boží podstatu,na své rovnosti s ním netrval. Místo toho se vzdal sám sebe: přijal podstatu služebníka, vzal na sebe lidskou podobu. Ocitl se v těle jako člověk, ponížil se a byl poslušný, a to až k smrti – k smrti na kříži! Proto jej Bůh povýšil nade všechno, jméno nad každé jméno mu daroval, aby před jménem Ježíš kleklo každé koleno na nebi, na zemi i pod zemí a každý jazyk aby ke slávě Boha Otce vyznal, že Ježíš Kristus je Pán.“
Překlad 21. století, Filipským 2,5-11

Za každých okolností se upínej k Bohu. Něco se ti nepodařilo? Upni se k Bohu! Něco se ti podařilo? Upni k Bohu! Vždy tak čiň v pokoře, mírnosti, s láskou, vděčností…

„Pokořte se tedy pod mocnou Boží ruku, a on vás v pravý čas povýší. Všechnu svou starost svěřte jemu, vždyť jemu na vás záleží.“
Překlad 21. století, 1.Petr 5,6-7

Nechtěj každodenní starosti a problémy dělat sám. Všechno svěřuj Bohu, spoléhej se na Něj….

„Nemějte tedy starosti. Neříkejte: ‚Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si oblečeme?‘ Všechny ty věci vyhledávají pohané, ale váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a toto vše vám bude přidáno. Nemějte starost o zítřek; zítřek bude mít své vlastní starosti. Den má dost svého trápení.“
Překlad 21. století, Matouš 6,31-34

„Hospodinu svěř všechny své činy, tvoje úmysly se potom naplní.“
Překlad 21. století, Přísloví 16,3

Upni se k Bohu i před spaním. Svěř Bohu celou noc…

„Pokojně uléhám, pokojně spím – ty sám, Hospodine, mě chráníš v bezpečí.“
Překlad 21. století, Žalm 4,9

Jako křesťané jsme vybízeni, v souvislosti druhým Ježíšovým příchodem, k bdění:

„Ten den a hodinu však nikdo nezná – ani andělé v nebi, ani Syn, jedině Otec. Dávejte pozor, bděte. Nevíte totiž, kdy ten čas přijde.“
Překlad 21. století, Marek 13,32-33

„Dávejte si pozor, aby vaše srdce nebyla obtěžkána hodováním a opilstvím a staráním se o tento život. Ten den by vás pak náhle překvapil jako past, neboť zastihne všechny, kdo žijí na zemi. Proto vždy bděte a modlete se, abyste byli hodni uniknout všemu, co přijde, a mohli stanout před Synem člověka.“
Překlad 21. století, Lukáš 22,34-36

Pokud se upneš na Boha, budeš připraven na Ježíšův příchod! Máme být připraveni na Armagedon (Harmagedon) a velké soužení. Velkému soužení se křesťané nevyhýbají:

„Jeden z těch starců pak promluvil a zeptal se mě: „Kdo jsou ti oblečení do bílých rouch a odkud přišli?“ Odpověděl jsem: „Pane můj, ty víš.“ Tehdy mi řekl: „To jsou ti, kteří přišli z velikého soužení. Vyprali svá roucha a vybílili je v krvi Beránka.“
Překlad 21. století, Zjevení 7,13-14

„Ježíš k nim přistoupil a řekl: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Proto jděte. Získávejte učedníky ze všech národů, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a učte je zachovávat všechno, co jsem vám přikázal. A hle, já jsem s vámi po všechny dny až do skonání světa.
Překlad 21. století, Matouš 28,18-20

Armagedon je útok na Duchovní Izrael (Kristovu církev), který se uskuteční těsně před Ježíšovým druhým příchodem. Jedná se o duchovní boj, který je/bude veden na celosvětové úrovni proti pravým křesťanům (Antikrist/satan bojuje  proti Kristovým následovníkům). Velké nebezpečí pro křesťany je přijetí falešného náboženství – Římsko-katolická církev, Adventisté, Hnutí Víry… A samozřejmě je důležité, nepřijmout znamení šelmy – Antikrist, znamení šelmy. Abys obstál v Armagedonském boji, musíš žít pro Ježíše, upnout se na Něj.

Je potřeba myslet na to, že kniha Zjevení je knihou symbolů a obrazů. Proto tuto knihu musíme vykládat Duchem Božím.

„Šestý pak vylil svou číši na tu velikou řeku Eufrat a její voda vyschla, aby byla připravena cesta králům od východu slunce. Tehdy jsem uviděl z úst draka, z úst šelmy a z úst falešného proroka vycházet tři nečisté duchy podobné žabám. Jsou to duchové démonů, kteří konají zázračná znamení a vycházejí ke králům země a celého světa, aby je shromáždili k bitvě toho velikého dne Všemohoucího Boha.
„Hle, přicházím jako zloděj. Blaze tomu, kdo bdí a střeží svá roucha, aby nechodil nahý a nebyla vidět jeho hanba.“ A shromáždil je na místo, které se hebrejsky jmenuje Armagedon. “
Překlad 21. století, Zjevení 16,12-16

„Díval jsem se tedy dál a viděl jsem, jak ten roh vede válku proti svatým a přemáhá je.“
Překlad 21. století, Daniel 7,21

„Povstanou totiž falešní mesiášové a falešní proroci a budou dělat veliké divy a zázraky, takže by svedli (kdyby to bylo možné) i vyvolené.“
Překlad 21. století, Matouš 24,24

Závěr
Křesťan by se měl vyhnout tělesnosti, tělesným touhám, protože tím dává prostor satanu a jeho démonům. Jaké jsou projevy tělesnosti? Obžerství, zloba na něco nebo někoho, sledování pornografie, kouření, modloslužba (např. nutkání pořád telefonovat, telefonovat dlouhé hodiny v době svého volna, nevydržet ani několik dnů bez té předražené plastové krabičky, která tak zotročuje lidi)…

„Říkám vám: Žijte Duchem, a nepodlehnete tělesným sklonům. Tělesné sklony míří proti Duchu a Duch proti tělu; navzájem si odporují, abyste nemohli dělat, co chcete. Když jste však vedeni Duchem, nejste pod Zákonem. Projevy tělesnosti jsou zřejmé. Patří sem smilstvo, nečistota, nestydatost, modlářství, čarování, nepřátelství, svárlivost, nevraživost, zloba, soupeřivost, roztržky, sekty, závidění, opilství, obžerství a další podobné věci. Varuji vás; jak už jsem vám říkal, ti, kdo tohle dělají, nebudou mít podíl na Božím království. “
Překlad 21. století, Galatským 5,16-21

Nemyslím si, že by křesťan měl dlouhodobě žít v hříchu (bez výčitek svědomí). Může se stát, že spadne do hříchu, je ale potřeba, co nejdříve, činit pravé pokání.

„Zdržujte se tělesných žádostí, jež ohrožují duši“
Překlad 21. století, 1.Petr 2,11″

Každý křesťan má Ducha svatého od doby, kdy uvěřil v Krista a přijal Ho za Pána a Spasitele (křest Duchem svatým, který vykonal Ježíš), a tento Duch ho usvědčuje z hříchu. Přijetí Ducha svatého si někteří křesťané pletou s dary a projevy Ducha, naplnění Duchem. Naplnění Duchem je v životě křesťana neustálý a celoživotní proces. Nutno však dodat, pokud se křesťan dlouhodobě vzpírá Bohu, dlouhodobě se nenechá vést a naplňovat Duchem svatým (soustavně uhašuje Ducha, jedná proti Bohu), může o Něj přijít. Z těchto křesťanů se mohou stát vlažní křesťané (pokrytci), kteří mohou páchat v církvích velké škody. Nelze tedy o hovořit o křesťanech, kteří nemají Ducha. Kdo nemá Ducha, není křesťan.

„V něm jste i vy (když jste uslyšeli slovo pravdy, totiž evangelium o vaší spáse, a uvěřili mu) byli označeni pečetí zaslíbeného Ducha svatého. Ten je závdavkem našeho dědictví: zaručuje, že Bůh vykoupí své vlastnictví. Chvála a sláva jemu!“
Překlad 21. století, Efeským 1,13-14

„Přebývá-li však ve vás Boží Duch, pak nežijete v těle, ale v Duchu. Kdo nemá Kristova Ducha, ten není jeho.“
Překlad 21. století, Římanům 8,9

„Ať už jsme totiž Židé či Řekové, otroci nebo svobodní, všichni jsme jedním Duchem pokřtěni do téhož těla a jeden Duch se nám všem stal nápojem.“
Překlad 21. století, 1.Korintským 12,13

Na druhou stranu, tělesný je někdy úplně každý křesťan. Jde o to, že někdy uhašujeme Ducha, nejsme plní Ducha. Křesťan, který tvrdí, že za celý rok nebyl ani jednou tělesný, klame sám sebe, je lhář. Myslet si, že jsem za celý rok nebyl ani v jedné vteřině tělesný (vystaven démonickému vlivu), je lidská pýcha a satanova past. Vždy, když hřešíme, jednáme tělesně. Opravdu jsi byl celý rok bez jediného hříchu?  To si nemyslím… S tělesností je potřeba bojovat. Velký problém nastává, když se tělesnost stává pravidlem, přestanu s tělesností bojovat, např. si omlouvám hřích, nečiním pravé pokání. Křesťan může být za čas tělesný (což samozřejmě není dobré), ale musí s touto tělesností bojovat, ne si jí pěstovat, omlouvat. Pravé pokání a umrtvování tělesných tužeb by mělo být běžnou součástí křesťanského života.

„Vím totiž, že ve mně (to jest v mé tělesnosti) není nic dobrého. Chtít dobro, to umím, ale konat je už ne.“
Překlad 21. století, Římanům 7,18

„Říkáme-li, že žádný hřích nemáme, klameme sami sebe a není v nás pravda. Když ale své hříchy vyznáváme, Bůh je věrný a spravedlivý – odpustí nám naše hříchy a očistí nás od každé nepravosti. Říkáme-li, že jsme nehřešili, děláme z něj lháře a jeho slovo v nás není.“
Překlad 21. století, 1.Jan 1,8-10

„Lidé těla myslí na věci těla, ale lidé Ducha na věci Ducha. Tělesné smýšlení vede ke smrti, ale smýšlení Ducha k životu a pokoji. Tělesné smýšlení je Bohu nepřátelské, neboť není a ani nemůže být poddáno Božímu zákonu. Ti, kdo žijí v těle, se tedy Bohu líbit nemohou.“
Překlad 21. století, Římanům 8,5-8

Tělesnost je překážka mezi námi a Bohem. Díky naší tělesnosti nechodíme v Duchu a tím pádem se neupínáme k Bohu. Pokud nastane problém, chceme ho zpravidla v prvé řadě řešit vlastní silou. To je problém. V pokoře se každý den upínej k Bohu. Nespoléhej se na vlastní síly, myšlení, dovednosti, finance… Neupínej se na stvořené, ale na toho, kdo to stvořil.

„Vše viditelné je totiž dočasné, ale neviditelné je věčné.“
Překlad 21. století, 2.Korintským 4,18

Upni se na svého Pána a Spasitele. Pokoj vám. Amen.

„Bůh nikomu nestraní, ale každého soudí podle jeho skutků. Jestliže jej nazýváte svým Otcem, hleďte, abyste svůj dočasný pobyt zde prožili v posvátné úctě. Víte přece, čím jste byli vykoupeni ze svého marného životního způsobu, zděděného po předcích – nebylo to pomíjivými věcmi, stříbrem ani zlatem, ale vzácnou krví Kristovou! Ten byl jako beránek bez vady a poskvrny předem vybrán už před stvořením světa, ale teď na konci časů byl zjeven kvůli vám. Díky němu věříte v Boha, který ho vzkřísil z mrtvých a oslavil jej, aby tak vaše víra a naděje směřovala k Bohu.“
Překlad 21. století, 1.Petr 1,17-21

Bible

Kazatel

Luboš Černý

Upozornění

Každé zde uvedené kázání je osnova ke kázání (poznámky ke kázání). Během kázání zaznívá mnoho dalšího z Ducha svatého.

Doporučujeme

• Žijte s Kristem každý den.

• Provádíme Biblické křty. I tebe pokřtíme!

• Vše o vymítání démonů.

• Biblická fakta o „vytržení“ církve.

TOPlist

Nejnovější

Archivy

Kázání.křesťanem.cz