Chlubit se (pyšnit se) tím, co bude zítra, není dobré. Pýcha předchází pád! Následující verš nehovoří o tom, že nemáme plánovat vůbec. Jde o to, nechlub se tím, že zítra něco vykonám.
„Nechlub se tím, co bude zítra – netušíš ani, co bude dnes!“
Překlad 21. století, Přísloví 27,1„Nechlub se zítřejším dnem, neboť nevíš, co den přinese.“
ČSP, Přísloví 27,1
Lidstvo má velké plány do budoucna. Ďábel nevěřícím namlouvá lži a vede je k žití pro tento život. Křesťané jsou opak nevěřících (nebo alespoň mají být) – v prvé řadě nežijí pro tento život, ale pro věci budoucí. Křesťané naplno žijí pro Pána Ježíše Krista a věčný život v Nebi.
„my ale máme občanství v nebi, odkud očekáváme Spasitele – Pána Ježíše Krista.“
Překlad 21. století, Filipským 3,20
Vyvrcholením evangelia je návrat Pána Ježíše, který podruhé sestoupí pod nebeskou klenbu v poslední den staré země. Ježíš svým slavným příchodem ukončí historii lidstva. Pánův příchod bude doslovný a bude souviset se zničením stvoření – oheň z Nebe, nebeská klenba se zřítí dolů na zem. Pán Ježíš svým příchodem ukončí čas a všechno další se bude odehrávat mimo čas.
„Pánův den ovšem přijde jako zloděj. Toho dne se nebesa s rachotem zřítí, živly se rozpustí žárem a země se všemi svými skutky bude odhalena.
Má-li být všechno takto zničeno, jak svatě a zbožně tedy musíte žít vy, kteří dychtivě vyhlížíte příchod Božího dne! Nebesa se tehdy rozplynou ohněm a živly se roztaví žárem, my ale vyhlížíme nové nebe a novou zemi – domov spravedlnosti.
Překlad 21. století, 2. Petr 3,10-13„Nikdo ke mně nemůže přijít, pokud ho nepřitáhne můj Otec, který mě poslal; já ho pak vzkřísím v poslední den.“
Překlad 21. století, Jan 6,44
Až Pán podruhé sestoupí pod nebeskou klenbu, vezme si nás do Nebe a zanechaní budou zanecháni k likvidaci („Kde je mrtvola, tam se slétnou supi,“). Pán může přijít právě teď! Je potřeba neustále bdít.
„Jak bylo za dnů Noemových, tak bude i za dnů Syna člověka: Jedli a pili, ženili se a vdávaly se až do dne, kdy Noe vešel do archy. Pak přišla potopa a všechny zahubila. Podobně bylo za dnů Lotových: Jedli a pili, kupovali a prodávali, sázeli a stavěli, ale toho dne, kdy Lot vyšel ze Sodomy, pršel z nebe oheň se sírou a všechny zahubil. Právě tak to bude v den, kdy se objeví Syn člověka. Kdo bude v ten den na střeše a jeho věci v domě, ať nesestupuje, aby je pobral; a také kdo bude na poli, ať se nevrací zpět. Pamatujte na Lotovu ženu! Kdokoli by si chtěl zachránit život, ten jej ztratí. Kdokoli by jej ztratil, ten jej zachová. Říkám vám: V tu noc budou dva na jednom loži; jeden bude vzat a druhý zanechán. Dvě budou spolu mlít; jedna bude vzata a druhá zanechána.“ „Kde, Pane?“ zeptali se ho. „Kde je mrtvola, tam se slétnou supi,“ odpověděl. Vyprávěl jim také podobenství, jak je potřeba stále se modlit a nevzdávat se:“
Překlad 21. století, Lukáš 17,26-37 a 18,1„Ten den a hodinu však nikdo nezná – ani andělé v nebi, ani Syn, jedině Otec. Dávejte pozor, bděte. Nevíte totiž, kdy ten čas přijde. Je to, jako když člověk odešel na cestu: opustil svůj dům a svěřil správu svým služebníkům. Každému určil jeho práci a vrátnému přikázal, aby bděl. Proto bděte. Nevíte totiž, kdy přijde pán domu – zda večer, o půlnoci, za kuropění, nebo za svítání. Aby vás snad, když znenadání přijde, nenalezl spící. Co říkám vám, říkám všem: Bděte.“
Překlad 21. století, Marek 13,32-37
Díky víře v Pána Ježíše jsme nesmrtelní. Víru je samozřejmě potřeba si zachovat až do své pozemské smrti nebo do druhého příchodu Ježíše.
„Já už totiž začínám být obětován; přišel čas mého odchodu. Bojoval jsem dobrý boj, svůj běh jsem dokončil, víru jsem zachoval. Teď na mne čeká koruna spravedlnosti, kterou mi v onen den udělí Pán, ten spravedlivý soudce – a nejen mně, ale všem těm, kdo s láskou vyhlížejí jeho příchod.“
Překlad 21. století, 2. Timoteus 4,6-8„Tvůj bratr vstane,“ řekl jí Ježíš.
„Vím, že vstane – při vzkříšení v poslední den,“ odpověděla Marta.
„Já jsem vzkříšení i život,“ řekl jí Ježíš. „Kdo věří ve mě, i kdyby zemřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mě, nezemře navěky. Věříš tomu?“
Překlad 21. století, Jan 11,23-26
Je potřeba si uvědomit, že tady jsme jen na chvíli. Naše pozemská jdou ke zkáze. Důležité je, využívat čas, který nám Bůh dává. Máme žít podle Boží vůle.
„Každý člověk je jako tráva, všechen jeho půvab jako polní květ. Usychá tráva, kvítí uvadá, jak na něj zavane Hospodinův dech. Lidé jsou zajisté ta tráva. Usychá tráva, kvítí uvadá, slovo našeho Boha však věky přetrvá.“
Překlad 21. století, Izaiáš 40,6-8„Celý náš život trvá sedmdesát let anebo osmdesát, jsme-li při síle. Většina z nich jsou dřina a potíže, náhle je konec – a pryč letíme!“
Překlad 21. století, Žalm 90,10„Využívejte svěřený čas, protože doba je zlá.“
Překlad 21. století, Efeským 5,16
To, že jdou pozemská těla ke zkáze, to rozhodně neznamená, že si je budeme vědomě devastovat (fyzicky, duchovně nebo duševně).
„Kdokoli ničí Boží chrám, toho zničí Bůh, neboť Boží chrám je svatý, a to jste vy.“
Překlad 21. století, 1. Korintským 3,17
Netušíme, co bude dneska večer, zítra… Bůh to ví, člověk ne. Proto se ve všem spoléhej na Boha. Hledej Jeho vůli. Plánuj s Bohem. Nežij pro vlastní cíle.
„A teď vy, kdo říkáte: „Dnes nebo zítra se vypravíme do tamtoho města. Strávíme tam rok a vyděláme si obchodem“ – vy přece ani nevíte, co bude zítra! Co je váš život? Nic než pára. Na chvilku se ukáže a pak mizí. Raději máte říci: „Dá-li Pán a budeme živí, uděláme to či ono.“ Vy se ale chlubíte ve své namyšlenosti. Všechno takové chlubení je zlé. Když někdo umí jednat správně, ale nejedná, je to hřích.
Překlad 21. století, Jakub 4,13-17„Ale nuže vy, kteříž říkáte: Dnes nebo zítra vypravíme se do onoho města, a pobudeme tam přes celý rok, a budeme kupčiti, a něco zíštěme; (Ješto nevíte, co zítra bude. Nebo jakýť jest život váš? Pára zajisté jest, kteráž se na maličko ukáže, a potom zmizí.) Místo toho, co byste měli říci: Bude-li Bůh chtíti, a budeme-li živi, i učiníme toto nebo onono. Vy pak chlubíte se v pýše své. Všeliká taková chlouba zlá jest. A protož kdo umí dobře činiti, a nečiní, hřích má.“
Kralická, Jakub 4,13-17
„Dávejte pozor, bratři, aby někdo z vás neměl zlé a nevěrné srdce, které by se odvracelo od živého Boha. Raději se navzájem denně povzbuzujte, dokud ještě platí ono „Dnes“, aby se někdo z vás nedal oklamat hříchem a zatvrdit. Jsme přece Kristovými společníky – pokud si tu počáteční jistotu neochvějně udržíme až do konce. Jak říká: „Dnes, když ho uslyšíte mluvit, nebuďte zatvrzelí jako tehdy při vzpouře.“
Překlad 21. století, Židům 3,12-15„Viztež, bratří, aby snad v někom z vás nebylo srdce zlé, a nevěrné, kteréž by odstupovalo od Boha živého. Ale napomínejte se vespolek po všecky dny, dokavadž se dnes jmenuje, aby někdo nebyl zatvrzen oklamáním hřícha. Účastníci zajisté Krista učiněni jsme, jestliže však ten počátek podstaty až do konce pevný zachováme. Protož dokudž se říká: Dnes, uslyšeli-li byste hlas jeho, nezatvrzujte srdcí svých, jako při onom popouzení Boha.“
Kralická, Židům 3,12-15
Je tady ďábel, který nás vede k tělesnosti, k žití pro tento život…
„Žijete-li podle těla, zemřete; umrtvujete-li skutky těla Duchem, budete žít.“
Překlad 21. století, Římanům 8,13
Odmítej všechny svody ďábla! Nezakládej si na tomto životě! Nezakládej si na tom, kolik toho dokážeš, jaké máš vzdělání, kolik máš peněz a majetku… Tolik křesťanů se snaží zabezpečit vlastní silou, tolik křesťanů má různá spoření apod. Opravdu nikde v Písmu nečtu, aby křesťan shromažďoval majetek, aby si spořil větší částky… Na druhou stranu, vydat se úplně z peněz, to také není dobré. Když se vám v domácnosti porouchá nějaký spotřebič, je potřeba koupit nový…
„Nic jsme na svět nepřinesli a nic si také neodneseme. Máme-li tedy jídlo a oděv, můžeme být spokojeni. Ti, kdo touží zbohatnout, upadají do pasti pokušení a do mnoha pošetilých a škodlivých tužeb stahujících lidi do zkázy a záhuby. Láska k penězům je totiž kořenem všeho zla; v honbě za nimi někteří zbloudili z cesty víry a sami si způsobili nesčetná muka.“
Překlad 21. století, 1. Timoteus 6,7-10„Někdo z davu ho požádal: „Mistře, řekni mému bratrovi, ať se se mnou rozdělí o dědictví!“
„Člověče,“ odpověděl mu Ježíš, „kdo mě ustanovil vaším soudcem nebo rozhodčím?“ Tehdy všem řekl: „Dejte si pozor, varujte se veškeré chamtivosti! Život přece nespočívá v hromadění majetku.“
Potom jim vyprávěl podobenství: „Pole jednoho bohatého člověka přineslo hojnou úrodu. Přemýšlel: ‚Co si počnu? Vždyť nemám kam shromáždit úrodu!‘ Pak si řekl: ‚Udělám tohle – zbořím své stodoly, postavím větší a do nich shromáždím všechno své obilí a své zásoby. Pak si budu moci říci: Podívej, máš spoustu zásob na spoustu let. Oddechni si, jez, pij, užívej!‘
Bůh mu ale řekl: ‚Ty blázne! Dnes v noci umřeš. Čí bude, co sis nachystal?‘
Tak je to, když někdo hromadí pro sebe, ale nebohatne v Bohu.“
Potom se obrátil ke svým učedníkům: „Říkám vám, nemějte starost o svůj život ani o své tělo – co budete jíst a co si oblečete. Život je přece víc než jídlo a tělo víc než oblečení. Podívejte se na havrany. Nesejí ani nežnou, nemají spíže ani stodoly, ale Bůh je živí. Čím větší cenu máte vy než ptáci! Copak si někdo z vás samými starostmi prodlouží život o jediný den? Když nezmůžete ani to nejmenší, proč se staráte o to ostatní?
Podívejte se na lilie, jak rostou. Nepracují ani nepředou, ale říkám vám, že ani Šalomoun ve vší své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich. Když Bůh takto obléká trávu, která je dnes na louce a zítra bude hozena do pece, čím spíše vás, vy malověrní?!
Nezabývejte se tím, co budete jíst a co pít, ani se tím nezneklidňujte. Všechny ty věci vyhledávají pohané tohoto světa, ale váš Otec ví, že je potřebujete. Hledejte raději jeho království a toto vše vám bude přidáno.
Neboj se, malé stádečko. Vašemu Otci se zalíbilo dát vám království. Prodávejte svůj majetek a dávejte chudým. Pořiďte si měšce, které nezpuchřejí, nehynoucí poklad v nebi, kam zloděj nepřijde a kde mol neničí. Vždyť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.“
Překlad 21. století, Lukáš 12,13-34
Závěr
Děkujme Bohu za každý další den! To, že nám Bůh dal další den, to není samozřejmost. Další den v čase už pro nás nemusí být. Dneska každý z nás může zemřít, nebo může přijít Pán Ježíš. Pán Bůh dal, Pán Bůh vzal…
„Hospodin dal, Hospodin vzal. Ať je požehnáno jméno Hospodin!“
Překlad 21. století, Job 1,21„Hospodin dává smrt i život, do hrobu i z hrobu uvádí. Sesílá bídu, dává hojnost, poníží a rovněž povýší.“
Překlad 21. století, 1. Samuel 2,6-7
Pravý křesťan by se neměl bát zemřít. Je to ďábel, kdo nás drží strachem ze smrti a my mu často podléháme.
„Kůži za kůži! Za svůj život člověk dá vše, co má,“ namítl satan Hospodinu.“
Překlad 21. století, Job 2,4
Pokud jsme však tady na Zemi, máme naplno pracovat pro Boha. Dobré skutky jsou důsledek spasení.
„Žít – to je pro mě Kristus, a umřít – to je zisk!“
Překlad 21. století, Filipským 1,21
Nechlubme se tím, co bude zítra (hovořím také k sobě). Nechlubme se tím, že něco máme, když ve skutečnosti je všechno našeho Stvořitele. Žijeme v Božím stvoření, takže všechno co máme, máme od Boha.
Věř Bohu, ne ďáblu. Ďábel nevěřícím namlouvá, že žádný Bůh není, že nebude žádné vzkříšení ani život věčný v Nebi. Ďábel nevěřícím vnucuje, ať si život prožijí a užijí, po smrti nic nebude… Ďábel nevěřící vede pro žití pro tento život. Ďábel je vede k tomu, ať jdou po penězích, ať shromažďují majetek, ať se upnou na informace/dezinformace… Takový by křesťan rozhodně neměl být! Křesťan by si neměl zakládat na tomto životě. Křesťan by měl upřednostňovat Pána Ježíše (věčnost) před vším ostatním. Amen.
„Dávejte si pozor, aby vaše srdce nebyla obtěžkána hodováním a opilstvím a staráním se o tento život. Ten den by vás pak náhle překvapil jako past, neboť zastihne všechny, kdo žijí na zemi. Proto vždy bděte a modlete se, abyste byli hodni uniknout všemu, co přijde, a mohli stanout před Synem člověka.“
Překlad 21. století, Lukáš 21,34-36