Někteří křesťané se mohou bát přistupovat k Bohu (v modlitbě atd.). Důvody mohou být různé. Někteří křesťané nepřistupují k Bohu v modlitbě, protože se řídí falešným učením. Neboj se přistupovat k Bohu! – to je téma dnešního kázání.
Modlitba
Modlitba je přirozený a upřímný rozhovor s Pánem Bohem. Modlitba rozhodně není robotické odříkávání předepsaného textu. Bůh je vždycky rád, když s Ním mluvíme, když se na Něj spoléháme, když se zajímáme o to, co je Jeho vůle… Se slovem modlitby se můžeme na Boha obrátit úplně každý člověk. K tomu dodávám, že Bůh mezi lidmi nedělá rozdíly – před Bohem jsme si všichni rovni (muž i žena, bohatý nebo chudý…). V modlitbě se otevíráme Bohu, předkládáme Mu své žádosti, starosti i nadšení… V modlitbě určitě Boha chvalte. Neříkejte jen já, já…
„Proto se modlete takto: Otče náš, který jsi v nebesích, ať se posvětí tvé jméno! Ať přijde tvé království! Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi.“
Překlad 21. století, Matouš 6,9-10
Co nám Písmo doporučuje, jsou v prvé řadě modlitby v „pokojíku“. Nemodlete se na odiv ostatním!
„Také když se modlíte, nebuďte jako pokrytci. Ti totiž při modlitbě rádi postávají v synagogách a na nárožích ulic, aby se ukazovali před lidmi. Amen, říkám vám, že už mají svou odměnu. Raději, když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři dveře a modli se ke svému Otci, který je vskrytu. Tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění. Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané, kteří si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. Nebuďte jako oni. Váš Otec ví, co potřebujete, ještě předtím, než ho poprosíte.“
Překlad 21. století, Matouš 6,5-8
Když se Ježíš modlil k Bohu, odcházel na pustá místa.
„Zpráva o něm se ale šířila stále více a lidé se scházeli v ohromných zástupech, aby ho slyšeli a byli od něj uzdraveni ze svých nemocí. On pak odcházel do pustin a modlil se.“
Překlad 21. století, Lukáš 5,15-16
Hřích
Co je hřích? Nechme hovořit Písmo, např.:
„Projevy tělesnosti jsou zřejmé. Patří sem smilstvo, nečistota, nestydatost, modlářství, čarování, nepřátelství, svárlivost, nevraživost, zloba, soupeřivost, roztržky, sekty, závidění, opilství, obžerství a další podobné věci. Varuji vás; jak už jsem vám říkal, ti, kdo tohle dělají, nebudou mít podíl na Božím království.
Překlad 21. století, Galatským 5,19-21„Skutky těla jsou zřejmé, jsou to cizoložstvo, smilstvo, nečistota, bezuzdnost, modloslužba, čarování, nepřátelství, svár, žárlivost, hněvy, soupeření, rozdělení, sekty, závisti, vraždy, opilství, hýření a podobné věci. To vám předpovídám, jak jsem již dříve řekl, že ti, kdo takové věci dělají, neobdrží dědičně Boží království.“
CSP, Galatským 5,19-21
„Copak nevíte, že nespravedliví nebudou mít podíl na Božím království? Nepleťte se: Smilníci, modláři, cizoložníci, rozkošníci, zvrhlíci, zloději, lakomci, opilci, pomlouvači ani vydřiduchové nebudou mít podíl na Božím království.“
Překlad 21. století, 1.Korintským 6,9-11„Což nevíte, že nespravedliví nedostanou do dědictví Boží království? Nemylte se! Ani smilníci ani modláři, cizoložníci, rozkošníci ani lidé praktikující homosexualitu, zloději ani chamtivci, opilci, utrhači ani lupiči nebudou dědici Božího království. Takoví jste někteří byli. Ale dali jste se omýt, byli jste posvěceni, byli jste ospravedlněni ve jménu našeho Pána Ježíše Krista a v Duchu našeho Boha.“
CSP, 1.Korintským 6,9-11
Bůh nemá rád hřích, ale miluje hříšníky. Někteří křesťané toto odmítají. Tito lidé tvrdí, že Bůh nemá rád hříšníky. Opravdu tě Bůh nemá rád? Opravdu Bůh nemá rád své děti? Hříšníci jsme všichni.
„Jak je psáno: „Nikdo není spravedlivý, není ani jediný;“
Překlad 21. století, Římanům 3,10
Vždyť Bůh miluje i svět, který je plný hříšníků:
„Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jednorozeného Syna, aby žádný, kdo v něj věří, nezahynul, ale měl věčný život.“
Překlad 21. století, Jan 3,16„Neboť tak Bůh miluje svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“
CSP, Jan 3,16
Pokání
Někteří křesťané se mylně domnívají, že nemusí činit pokání z „malých“ krádeží (malých hříchů), proto v těchto případech nepřistupují k Bohu s pokáním. Prosím vás, z Božího pohledu je úplně jedno, zda sis půjčil od nějakého křesťana nějakou věc (např. knihu) a záměrně jsi mu jí nevrátil (což je krádež jak vyšitá), nebo zda jsi vytuneloval nějakou firmu. Pokud rozsuzujeme v rámci Písem, tak zjistíme, že obojí je krádež, za kterou bude člověk věčně oddělen od Boha a jeho úžasné moci. Všechno je samozřejmě na Boží milosti. Rozhodně ale vycházejme z toho, co nás učí Písmo, ne z toho, co nám vsugerovává satan a jeho démoni. Žijme z faktů (Písma), ne z našich smyšlenin a spekulací, z toho, co čteme v křesťanských knihách…
„Čiňte pokání! Nebeské království je blízko!“
Překlad 21. století, Matouš 3,2„Copak nevíte, že nespravedliví nebudou mít podíl na Božím království? Nepleťte se: Smilníci, modláři, cizoložníci, rozkošníci, zvrhlíci, zloději, lakomci, opilci, pomlouvači ani vydřiduchové nebudou mít podíl na Božím království.“
Překlad 21. století, 1. Korintským 6, 9-10
Máme si vyznávat hříchy navzájem?
Někteří křesťané nepřistupují k Bohu, protože jsou učeni, že si máme vyznávat všechny hříchy navzájem (např. knězi). Prosím vás, v prvé řadě vyznávejte své hříchy Bohu, vždyť On jediný vám je může plnohodnotně odpustit. Tvé hříchy jsou tvá osobní věc s Bohem. Někdy hřešíme proti sobě (pomluvy, urážky, krádeže…), v těchto případech je na místě omluva, vyznání hříchu. Navzájem si máme vyznávat hříchy pouze za účelem uzdravení (Jakub 5,16). Pokud máš potřebu vyznat hřích člověku, můžeš to udělat, počítej ale s tím, že je to jenom člověk… Ideální bude, když se budeš nechat vést Duchem.
Boží vůle
Někteří křesťané nepřistupují k Bohu v modlitbě, protože tvrdí/vyučují, že nás nemusí zajímat Boží vůle. Podle těchto lidí, je Boží vůle zjevena absolutně v Písmu. To je pochopitelně falešné učení. V Písmu Boží vůle samozřejmě zjevena je, ne ale absolutně. Nebo tam snad vidíte, do jaké církve máte dávat peníze, jaké si máte pořídit auto…? Jako křesťané pořád musíme myslet na to, že Pán Ježíš je naším Pánem a Spasitelem, a nesmíme dopustit, aby mělo cokoli přednost před Jeho vůlí. Nad každou naší činností, člověkem, věcí (společenství křesťanů, pastor, peníze, strava…) vždycky musí být Ježíš.
„Všechno smím“ – budiž, ale ne všechno je prospěšné. Všechno smím, ale ničím z toho se nedám ovládnout.“
Překlad 21. století, 1. Korintským 6,12„Cokoli děláte, ať už ve slovech či skutcích, všechno to čiňte ve jménu Pána Ježíše a děkujte skrze něj Bohu Otci.“
Překlad 21. století, Koloským 3,17
Neboj se přistupovat k Bohu!
Někteří křesťané nepřistupují k Bohu, protože si myslí, že toho nejsou hodni. Ježíš přišel hlavně pro hříšníky! Neboj se přistupovat k Bohu! Strach je vždycky od satana.
„Ježíš jim odpověděl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem volat k pokání spravedlivé, ale hříšné.“
Překlad 21. století, Lukáš 5,31-32
Udělal jsi hřích? Čin pokání okamžitě! Hlavně si hřích neomlouvej, nic neodkládej na druhý den! Na místě je pravé pokání, ne falešné. Pravé pokání je naprostá změna smýšlení a s tím související vyznávání hříchů Bohu Bible (ne božstvu). Každý hřích se nám musí hnusit, nechci v něm dál pokračovat…
„Hněváte-li se, nehřešte;“ zkroťte svůj hněv, než slunce zapadne. Nedávejte místo ďáblu.“
Překlad 21. století, Efeským 4,26-27
Závěr
Žijeme v době, kdy satan křesťanům doporučuje, ať nepřistupují k Bohu. A někteří se tímto doporučením skutečně řídí!
1. Někteří křesťané nepřistupují k Bohu s pokáním, protože podléhají falešné nauce o tom, že křesťan pokání nesmí činit, protože by si tím chtěl vysloužit spasení (pokud by činil pokání přišel by o spasení, protože se snažil pro to něco udělat – činit pokání). Opravdu si myslíte, že je víra v Krista pro spasení dostačující? – Jen věř a můžeš si dělat co chceš… Opravdu si myslíte, že bude pedofilní kněz (který má víru v Krista), který se pravidelně sexuálně zneužívá bezbranné děti, v Nebi? Pokud toto rozsuzujeme v rámci Písem, tak zjistíme, že každý takový člověk, pokud nebude činit pokání, nebudou mu jeho hříchy odpuštěny a ve finále skončí v „pekle“. Vykládejme prosím Písmo Duchem Božím, ne démonickým.
„Boží základ však pevně stojí a nese tento nápis: „Hospodin ví, kdo mu patří,“ a „Každý, kdo vyznává Pánovo jméno, ať opustí nepravost.“
Překlad 21. století, 2.Timoteus 2,19„Jestliže totiž poté, co jsme poznali pravdu, vědomě pokračujeme v hříchu, nezbývá nám už žádná oběť za hříchy, ale jen hrozné očekávání Božího soudu, kdy zuřící oheň pohltí jeho odpůrce.“
Překlad 21. století, Židům 10,26–27„avšak rozhodně do něj nevejde nic znečišťujícího ani působícího ohavnost a lež, ale jen ti, kteří jsou zapsáni v Beránkově knize života.“
Překlad 21. století, Zjevení 21,27„Poslouchejte Boha jako jeho děti; nepoddávejte se choutkám, které vás ovládaly v době vaší nevědomosti. Ten, který vás povolal, je svatý – právě tak buďte svatí v celém svém životě i vy. Je přece psáno: „Buďte svatí, neboť já jsem svatý.“ Bůh nikomu nestraní, ale každého soudí podle jeho skutků. Jestliže jej nazýváte svým Otcem, hleďte, abyste svůj dočasný pobyt zde prožili v posvátné úctě. Víte přece, čím jste byli vykoupeni ze svého marného životního způsobu, zděděného po předcích – nebylo to pomíjivými věcmi, stříbrem ani zlatem, ale vzácnou krví Kristovou!“
Překlad 21. století, 1.Petr 1,14-19„Na své pouti do Jeruzaléma procházel města i vesnice a učil. Někdo se ho zeptal: „Pane, bude spasen jen málokdo?“ Tehdy jim řekl: „Snažte se vejít úzkými dveřmi. Říkám vám, že mnozí se budou pokoušet vejít, ale nebudou moci. Když hospodář vstane a zavře dveře, zůstanete venku. Budete tlouci na dveře: ‚Pane, otevři nám,‘ ale on vám odpoví: ‚Neznám vás. Nevím, odkud jste.‘ Budete říkat: ‚Jedli jsme a pili s tebou. Učil jsi na našich ulicích!‘ On však odpoví: ‚Říkám vám, že vás neznám. Nevím, odkud jste. Odejděte ode mě, všichni, kdo pácháte zlo!‘. Bude tam pláč a skřípění zubů, až uvidíte Abrahama, Izáka a Jákoba se všemi proroky v Božím království, ale sami budete vyhnáni ven.“
Překlad 21. století, Lukáš 13,22-28
Takových veršů je mnoho, více zde.
2. Satan rozšířil falešnou nauku o tom, že žádný křesťan, který má pravého Krista, nemůže být démonicky obsazený. Proč tedy vymítáme démony z křesťanů, kteří mají dary Ducha? Žijeme v době, kdy démonizace dosahuje strašných rozměrů, je to i díky démonickému obsazení křesťanů (mnoha pastorů, křesťanů, kteří publikují křesťanské knihy…), kteří žijí ve falešném pocitu bezpečí. Samotné démonické obsazení sice nemá vliv na spasení, ale může nás dovést k bludnému učení, které nás může dovést na širokou cestu. Pozor na falešné křesťany, kteří vymítají démony ve jménu falešného Krista! Takové „vymítání démonů“ je jen divadlo démonů, často i spolupráce s nimi.
„Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?‘ A tehdy jim jasně řeknu: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo!“
Překlad 21. století, Matouš 7,21-23
Určitě přistupujme k Bohu s modlitbou před vymítáním démonů.
„A odpovídaje jeden z zástupu, řekl: Mistře, přivedl jsem syna svého k tobě, kterýž má ducha němého. Ten kdyžkoli jej pochopí, lomcuje jím, a on se sliní, a škřipí zubami, a svadne. I řekl jsem učedlníkům tvým, aby jej vyvrhli, a nemohli. A on odpovídaje jemu, řekl: Ó národe nevěrný! Ale dokudž s vámi budu? A dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej ke mně. I přivedli ho k němu. A jakž jej uzřel, hned jím duch lomcoval; a padna na zemi, válel se a slinil. I otázal se otce jeho: Dávno-li se jemu to stalo? A on řekl: Hned od dětinství. A často jím metal i na oheň i do vody, aby jej zahubil. Ale můžeš-li co, spomoz nám, slituje se nad námi. A Ježíš řekl jemu: Můžeš-li tomu věřiti; všeckoť jest možné věřícímu. A ihned zvolav otec mládence toho s slzami, řekl: Věřím, Pane, spomoz nedověře mé. Uzřev pak Ježíš, že se zástup sbíhá, přimluvil duchu tomu nečistému, řka jemu: Hluchý a němý duše, já tobě přikazuji, vyjdi z něho, a nevcházej více do něho. Tedy křiče a velmi jím lomcuje, vyšel z něho. I učiněn jest člověk ten jako mrtvý, takže mnozí pravili, že umřel. Ale Ježíš ujav jej za ruku, pozdvihl ho, a on vstal. A když všel do domu, učedlníci jeho otázali ho soukromí: Pročež jsme my ho nemohli vyvrci? I řekl jim: Toto pokolení nijakž nemůž vyhnáno býti, jediné modlitbou a postem.“
Kralická, Marek 9,17-29
Pokud ti Bůh nějakým způsobem zjevil, že jsi démonicky obsazený (což nemusí být na první pohled znatelné), neboj se přistupovat k Bohu s modlitbou o odnětí démona. Na místě nejsou jen modlitby, ale i posty. I apoštol Pavel byl démonicky obsazený. Modlil se k Bohu, aby mu Bůh odňal démona. Vyhověno mu však nebylo. Je o tom záznam v Písmu:
„A abych se vysokostí zjevení nad míru nepozdvihl, dán mi jest osten do těla, totiž anděl satan (překlad 21. století: satanův posel), aby mne poličkoval, abych se nad míru nepovyšoval. Za to třikrát jsem Pána prosil, aby to odstoupilo ode mne. Ale řekl mi: Dosti máš na mé milosti, neboť moc má v nemoci dokonává se. Nejraději tedy chlubiti se budu nemocmi svými, aby ve mně přebývala moc Kristova. Protož libost mám v nemocech svých, v pohaněních, v nedostatcích, v protivenstvích, a v úzkostech, pro Krista. Nebo když mdlím, tedy silen jsem.“
Kralická, 2.Korintským 12,7-10
Neboj se dnes a denně přistupovat k Bohu v modlitbě, s pokáním…! Bůh na to trpělivě čeká! Bůh má rád pracovité, pokorné, upřímné a nesoupeřící křesťany. Nikdy přistupuj k Bohu bez pokory, drze, vzdorovitě… Velkou vzdorovitost vidíme u křesťanů, kteří tvrdí, že se nesmíme modlit za uzdravení k Bohu, protože by uzdravení nepřišlo a nás by to těžce poškodilo na zdraví. Tito lidé svým jednáním a vyučováním velmi významně napadají Boží svrchovanost. Tímto tvrdí, že Bůh není svrchovaný, což znamená, že Bůh není Bohem. Kdo nevěří v Boží svrchovanost (např. tím, že Bůh nemá pod plnou kontrolou naše nemoci, uzdravení), nemá Boha Bible, ale falešného boha (satana).
„Pokrytci, Izaiáš o vás správně prorokoval: Tento lid mě ctí svými rty, srdcem je mi však vzdálený. Nadarmo mě ale uctívají, když učí lidské nauky a příkazy.“
Překlad 21. století, Matouš 15,7-9
Nenechávejte se klamat satanem. Věřte Bohu, spoléhejte se na Boha… Nebojte se k Němu neustále přistupovat v modlitbě! Amen.
„Nenechme se oklamat satanem – jeho úmysly nám přece nejsou neznámé.“
Překlad 21. století, 2.Korintským 2,11