Každý křesťan byl pokřtěn Duchem Svatým. Nelze hovořit o křesťanech, kteří nemají Ducha Svatého.
“Kdo nemá Kristova Ducha, ten není jeho.”
Překlad 21. století, Římanům 8,9
Duchem Svatým křtí svrchovaný Bůh. Nepleťme si křest Duchem Svatým s naplnění Duchem, projevy a dary Ducha.
„Lid byl plný očekávání a všichni si o Janovi v srdci říkali, jestli to snad není Mesiáš. Jan ale dal všem tuto odpověď: „Jistě, já vás křtím vodou, ale přichází někdo silnější než já. Jemu nejsem hoden ani rozvázat řemínek sandálu. On vás bude křtít Duchem svatým a ohněm. Už drží v ruce lopatu, aby pročistil svůj mlat. Pšenici shromáždí do své obilnice, ale plevy spálí neuhasitelným ohněm.“ Takto i mnoha jinými slovy napomínal lid a ohlašoval radostnou zprávu.“
Překlad 21. století, Lukáš 3,15-18
Člověk byl pokřtěn Duchem ve chvíli, kdy dostal milost od Boha, činil pokání a na základě svobodné vůle přijal Krista za Pána a Spasitele.
“V něm jste i vy (když jste uslyšeli slovo pravdy, totiž evangelium o vaší spáse, a uvěřili mu) byli označeni pečetí zaslíbeného Ducha svatého. Ten je závdavkem našeho dědictví: zaručuje, že Bůh vykoupí své vlastnictví. Chvála a sláva jemu!”
Překlad 21. století, Efeským 1,13-14“A jen, co jsem k nim začal mluvit, sestoupil na ně Duch svatý stejně jako na počátku na nás. Tehdy jsem si vzpomněl na Pánova slova: ‚Jan křtil vodou, ale vy budete pokřtěni Duchem svatým.‘ Jestliže jim Bůh dal stejný dar jako nám, když uvěřili v Pána Ježíše Krista, kdo jsem byl já, abych bránil Bohu?“ Po těch slovech se upokojili a začali chválit Boha: „Tak tedy i pohanům dal Bůh pokání k životu!”
Překlad 21. století, Skutky 11,15-18„Pro nás je ale jen jediný Bůh – Otec, z něhož je všechno, i my pro něj; a jediný Pán – Ježíš Kristus, skrze něhož je všechno, i my skrze něj. Všichni ale k tomuto poznání nedošli.“
Překlad 21. století, 1. Korintským 8,6-7
Dary Ducha Svatého
Existuje křesťanské učení, které říká, že Duch Svatý v církvi stále působí, ale jeho dary jako mluvení v jazycích, uzdravování a prorokování se už v církvi nevyskytují. Bůh prý konal zázraky jen za výjimečných okolností a používal k tomu jen vyvolené. Prorokování prý bylo od Starého zákona až po apoštoly, pak definitivně skončilo. Toto učení není pouze v tradičních církvích, ale i v některých letničních sborech. Pravda je taková, že toto učení nemá biblický základ, jde o lidský výmysl.
“Pokrytci, Izaiáš o vás správně prorokoval: Tento lid mě ctí svými rty, srdcem je mi však vzdálený. Nadarmo mě ale uctívají, když učí lidské nauky a příkazy.“
Překlad 21. století, Matouš 15,7-9“Žádné jiné evangelium ale není; to se vás jen snaží zmást ti, kdo chtějí převrátit evangelium Kristovo.”
Překlad 21. století, Galatským 1,7
Boží slovo říká, že dary Ducha Svatého (proroctví atd.) budou přítomny v církvích až do druhého Kristova příchodu (až přijde dokonalé poznání):
„Láska nikdy neskončí. Avšak proroctví – ta zaniknou, jazyky – ty umlknou, poznání – to pomine. Jen z části totiž poznáváme a jen z části prorokujeme; jakmile však přijde dokonalé, tehdy to částečné zanikne. Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslel jsem jako dítě, měl jsem dětské názory; když jsem však dospěl, s dětinskými věcmi jsem se rozloučil.“
Překlad 21. století, 1.Korintským 13,8-11
Boží slovo říká, že v posledních dnech budou lidé prorokovat! Prorokování tady bude až do druhého Ježíšova příchodu!
„V posledních dnech, praví Bůh, vyliji svého Ducha na všechny lidi. Vaši synové i vaše dcery budou prorokovat, vaši mladíci uvidí vidění, vaši starci budou mít sny.
Překlad 21.století, Skutky 2,17
Pán Ježíš řekl – vzkázal všem Jeho následovníkům (ne pouze apoštolům):
„Amen, amen, říkám vám: Kdo věří ve mne, bude dělat skutky, které dělám já. A bude dělat ještě větší skutky, neboť odcházím k Otci.“
Překlad 21. století, Jan 14,12
Boží slovo nehovoří pouze o daru prorokování, uzdravování a mluvení v jazycích. Darů Ducha je víc:
„Jsou různé dary, ale tentýž Duch, jsou různé služby, ale tentýž Pán, jsou různá působení, ale všechno ve všech působí tentýž Bůh. Každý ovšem dostává projev Ducha ke společnému užitku: jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, jinému od téhož Ducha slovo poznání, dalšímu víra v tomtéž Duchu, jinému dary uzdravování v tomtéž Duchu, jinému konání zázraků, jinému proroctví, jinému rozlišování duchů, jinému různé druhy jazyků, jinému výklad jazyků. To vše ale působí jeden a tentýž Duch, který obdarovává každého jednotlivě, jak sám chce.“
Překlad 21. století, 1.Korintským 12,4-11„Podle milosti, jíž se nám dostalo, máme rozdílné dary: kdo má proroctví, ať je užívá v souladu s vírou; kdo má službu, ať slouží; kdo je učitel, ať učí; kdo umí povzbuzovat, ať povzbuzuje; kdo rozdává, ať je štědrý; kdo pečuje, ať je pilný; kdo pomáhá potřebným, ať to dělá s radostí.“
Překlad 21. století, Římanům 12,6-8
Z výše uvedených veršů neplyne, že některé dary Ducha už dneska neplatí! Mimochodem, z tohoto textu také neplyne, že existují pouze uvedené dary. Darů Ducha je samozřejmě mnohem víc, možná stovky.
Z následujících veršů je patrné, že dar mluvení v jazycích neplatil pouze pro tehdejší apoštoly, ale pro celou Kristovu Církev. Následující slova řekl Ježíš všem jeho následovníkům (protože apoštolové už nežijí):
„Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření. Kdo uvěří a pokřtí se, bude spasen, ale kdo neuvěří, bude odsouzen. Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: v mém jménu budou vymítat démony, budou mluvit v nových jazycích, budou brát hady, a kdyby vypili něco jedovatého, nijak jim to neublíží; budou vkládat ruce na nemocné a ti se uzdraví.“
Překlad 21. století, Marek 16,15-18
Boží slovo říká, že křesťan má horlit po duchovních darech: prorokování, mluvení v jazycích… Následující vzkaz je opět pro Kristovu Církev obecně:
„Následujte lásku, horlete po duchovních darech, nejvíce však, abyste prorokovali. Kdo mluví v jazycích, nemluví totiž k lidem, ale k Bohu. Je puzen Duchem, ale nikdo mu nerozumí; co říká, zůstává tajemstvím. Ten, kdo prorokuje, však mluví k lidem, aby je posílil, povzbudil a potěšil. Kdo mluví v jazycích, posiluje sám sebe, ale kdo prorokuje, posiluje církev. Chtěl bych, abyste všichni mluvili v jazycích, ale ještě více, abyste prorokovali. Proroctví je totiž cennější než mluvení v jazycích, ledaže by je někdo vykládal pro posílení církve.“
Překlad 21. století, 1.Korintským 14,1-5
Pavel dokonce napsal (vzkaz pro Církev):
“Nuže, bratři moji, horlete po proroctví a nebraňte mluvit v jazycích.”
Překlad 21.století, 1. Korintským 14,39
Další vzkaz k Církvi:
„Vždycky se radujte. Neustále se modlete. Za všech okolností buďte vděční, neboť to je Boží vůle pro vás v Kristu Ježíši. Ducha neuhašujte. Proroctvími nepohrdejte. Všechno prověřujte; dobrého se držte, zla v každé podobě se varujte.“
Překlad 21.století, 1. Tesalonickým 5,16-22
Ježíš upozorňuje na falešné proroky, kteří budou dělat v jeho jménu falešné zázraky (falešná uzdravování atd.). Z toho plyne, že tady budou (jsou) nejen falešní proroci, ale i praví!
„Dávejte si pozor na falešné proroky, kteří k vám přicházejí v ovčím rouše, ale uvnitř jsou to draví vlci. (…) Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?‘ A tehdy jim jasně řeknu: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo!‘“
Překlad 21. století, Matouš 7,15 a 21-23„Povstanou totiž falešní kristové a falešní proroci a budou ukazovat veliká znamení a divy, že by, kdyby to bylo možné, svedli i vyvolené.“
ČSP, Matouš 24,4
Někteří křesťané si myslí, že Boží prorok je člověk, který na Boží popud odhaluje budoucnost, která se následně ukáže jako pravdivá. Tak to samozřejmě může být, to je ale pouze malá část proroctví. Primárním úkolem proroka není předpovídat budoucnost. Boží slovo říká (1. Korintským 14,3), že ten, kdo má prorocký dar, mluví k lidem pro jejich duchovní užitek, napomenutí i povzbuzení. Kdo prorokuje, mluví lidem k budování, povzbuzení a útěše. Pokud se tedy hovoří o proroctví, hovoří se o budování posluchačů, napomínání a potěšování. Boží prorokování může být „běžné“ kázání. Boží prorok může být křesťanský učitel (kazatel).
Pokud si definujeme, co je prorokování, kdo je Boží prorok, tak je nepochybné, že duchovní dar prorokování je platný i dnes!
K duchovním darům je ještě dobré zmínit, že některé dary nejsou platné vždycky a všude! Pokud si někdo myslí, že když má někdo duchovní dar uzdravování, že uzdravuje podle vlastní vůle nebo víry, žije v omylu. Je to svrchovaný Bůh, kdo určuje, kdo a kdy bude uzdraven z fyzické nemoci. Duchovní dar také může mít určitou platnost, může se např. jednat o jednorázovou záležitost.
Mluvení v jazycích – andělské jazyky?
Při této příležitosti bych chtěl upozornit na blud, který šíří někteří křesťané. Někteří křesťané nazývají mluvení v jazycích (glosolálie) andělskými jazyky. Podle těchto křesťanů se má jednat o projev přenesení lidské mluvy do řeči andělů. To je naprostý nesmysl! Písmo říká: “sám Duch prosí s nevýslovným úpěním za nás…”. Mluvení v jazycích znamená mluvit Božím jazykem.
„Právě tak nám také Duch pomáhá v naší slabosti. Když ani nevíme, za co a jak se správně modlit, sám Duch prosí s nevýslovným úpěním za nás. Ten, který zkoumá srdce, ovšem rozumí smyslu Ducha, že podle Boží vůle prosí za svaté.“
Překlad 21. století, Římanům 8,26-27
Proč existuje učení o omezených darech Ducha?
Zamýšlel jsem se nad tím, proč toto falešné učení existuje, kde je jeho původ. Osobně se domnívám, že je to díky některým charismatickým církvím, které se nezdravě upínají na dary a projevy Ducha. V některých těchto církvích se hodnotí pravost křesťana podle toho, zda mluví jazyky, zda uzdravuje… Takové myšlení je nebiblické a scestné. Některé církve jdou do extrému tím, že napadají křesťany – pokud nemáš Boží jazyk, je s tebou něco v nepořádku – nemáš Ducha (nejsi křesťan). Pokud nějaký křesťan nemluví v jazycích, je plnohodnotný křesťan! Bůh dává dary Ducha na základě vlastní svrchovanosti. Nemůžeme diktovat Bohu, jaké dary nám má dát! Pokud chceme nějaký dar Ducha, můžeme o něj v pokoře žádat Boha v modlitbě. V modlitbě Boha prosíme, nediktujeme!
Osobně se domnívám, že za existenci zmíněného falešného učení, z velké části mohou falešní proroci z křesťanského směru Hnutí Víry. V charismatických církvích, které podléhají učení Hnutí Víry, vidíme mnoho falešných proroků, kteří hlásají doslova bludy a jedno falešné proroctví vedle druhého. Jeden bratr mi několikrát do měsíce posílá různá proroctví (údajně poselství od Boha). Tento bratr evidentně podléhá učení Hnutí Víry, protože je tam upnutí se na svazování démonů atd. Ne že bych pohrdal proroctvími, ale pokud pominu četnost jeho proroctví (je to tzv. jako na běžícím pásu), některá jeho proroctví působí značně nevěrohodně. Co se týče Hnutí Víry, nelze nezmínit Reinharda Bonnkeho, který v 70. letech minulého století prorokoval (podle jeho slov nešlo o vizi!), že celá Afrika bude spasena. „Absolutismus“ mi vždycky „smrdí“. Proč ne polovina obyvatel Afriky, proč ne miliarda…? Co vím, tak Bonnke celý svůj život toto „proroctví“ akcentoval. Dodnes to v Africe nevypadá, že by se toto mělo naplnit (migranti z Afriky, rozmach islámu a okultismu…). Vyřčení falešného proroctví není pouze hřích, braní Božího jména nadarmo, falešný prorok také dělá ostudu Pánu Ježíši!
Doporučený článek k prostudování: Bude spasená celá Afrika?
Závěr
Je jasné, že duchovní dary mluvení v jazycích, uzdravování a prorokování neskončily s érou prvních Ježíšových apoštolů. Někteří dnešní křesťané mluví v jazycích, mají výklad jazyků, mají dar uzdravování, prorokují… To víme z praxe.
Je velká odvaha, přímo nebo nepřímo tvrdit, že od dob Ježíšových apoštolů, nebyl jediný člověk na Zemi, který neměl dar mluvení v jazycích, uzdravování a prorokování. Pokud toto někdo tvrdí, drze hovoří za Boha! Je potřeba si uvědomit, že Bůh Stvořitel je absolutně svrchovaný, to znamená, že může úplně všechno! Pokud někdo káže omezeného boha, káže falešného boha!
Popírači duchovního daru prorokování si pravděpodobně uvědomují, že prorokování může znamenat to, že kazatel káže něco, co mu Duch Svatý klade na srdce. Docela by mě zajímalo, jak si popírači některých duchovních darů vysvětlují, když nějaký křesťan má duchovní dar, o kterém jsou přesvědčeni, že už dneska neexistuje. Označují snad tyto křesťany za podvodníky, hříšníky?
To, že nějaký duchovní dar nemám, že se v mé církvi nevyskytuje, nutně nemusí znamenat, že dneska už tento dar neexistuje. To, že něco vyučuje nějaký známý křesťan, nutně nemusí znamenat, že je to pravda. Dejme si pozor na to, co učíme! Křesťanský učitel není pouze člověk, který stojí za kazatelnou. Dneska vidím mnoho křesťanů, kteří publikují své výklady Písma na Youtube, šíří je přes Skype, po Facebooku… Vědomě či nevědomě se z těchto lidí stávají křesťanští učitelé!
„Nesnažte se mnozí stát učiteli, bratři moji – vězte, že budeme souzeni přísněji.“
Překlad 21. století, Jakub 3,1
Víte, jak se dá odhalit falešný učitel? V jednom starším kázání jsem napsal: „Vytržený verš „Nesuď, abys nebyl souzen“ rádi používají a zdůrazňují falešní křesťané, když je jiný křesťan upozorní na jejich falešné učení“.
Doporučený článek k prostudování: „Nesuď, abys nebyl souzen“. Nemají křesťané soudit vůbec?
Myslete na to, že u finálního soudu nikdo nebude moci říct, že byl něčím vyučen, že něco někde četl (v křesťanské knize, na křesťanské stránce…). Boží slovo říká, že se nemáme spoléhat na člověka, ale na Boha, že si máme všechno prověřovat.
„Tak praví Hospodin: Zlořečený, kdo spoléhá na člověka, kdo se o smrtelníka opírá a v srdci se odvrací od Hospodina.“
Překlad 21. století, Jeremiáš 17,5“Všechno prověřujte; dobrého se držte, zla v každé podobě se varujte.”
Překlad 21. století, 1.Tesalonickým 5,21-22
Můžeme se mýlit, co ale nemůžeme, je dlouhodobě setrvávat ve falešném učení. Myslete na to, že ten, kdo setrvává ve falešném učení, ztrácí pravého Boha. Falešné křesťany máme v pokoře napomenout a vést je k pokání. Pokud umanutě chtějí zůstat v bludu, máme se od nich oddělit (toto se má dít v pokoře, ne za dramatických okolností). Samozřejmě máme ty lidi i nadále milovat, modlit se za ně… Amen.
„Každý, kdo nezůstává v Kristově učení, ale opouští je, ztrácí Boha. Kdo zůstává v jeho učení, ten má Otce i Syna. Pokud k vám někdo přichází s jiným než tímto učením, nepřijímejte ho do domu ani ho nevítejte. Kdo takového vítá, stává se jeho spoluviníkem.“
Překlad 21.století, 2.Jan 9-11„Nikoho nenechte, aby vás klamal prázdnými řečmi, neboť kvůli těmto věcem přichází na neposlušné lidi Boží hněv. Nemějte s takovými nic společného. Kdysi jste byli tmou, ale teď jste v Pánu světlem. Žijte jako děti světla, neboť ovoce světla spočívá vždy v dobrotě, spravedlnosti a pravdě. Rozlišujte, co se líbí Pánu; neúčastněte se neplodných skutků tmy, ale raději je odhalujte.“
Překlad 21. století, Efeským 5,6-11„Prosím vás, bratři, dávejte si pozor na ty, kdo působí roztržky a kladou překážky učení, které jste poznali. Vyhýbejte se jim! Takoví lidé neslouží Kristu, našemu Pánu, ale svému břichu. Jde jim jen o to, aby svými lahodnými řečmi a pochlebováním oklamali srdce bezelstných.“
Překlad 21. století, Římanům 16,17-18
Může vás zajímat:
Tím jsem byl vyučen (a tak to je)!
Satan si pořád rád používá ženy ke svým účelům
Nespoléhej se na křesťanskou literaturu
Máme svazovat démony? Rozhodně ne!
Jak rozpoznat démonické obsazení?
Povzbuzujte se navzájem