Kázání našeho společenství

Mluvení v jazycích

Mluvení v jazycích
Bůh dává křesťanům skrze Ducha Svatého (dále jen Duch) různé dary. To se děje na základě Boží svrchovanosti. Bůh „obdarovává každého jednotlivě, jak sám chce“. Všechny dary Ducha jsou nezasloužené dary (člověk si je ničím nezasloužil). Žádný duchovní dar není znamením spasení, často není ani znamením naší duchovnosti. Mluvení jazyky není ani ovoce Ducha.

„Ovocem Ducha je však láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost, sebeovládání.“
ČSP, Galatským 5,22-23

Jedním z darů Ducha je dar mluvení v jazycích. V Písmu stojí, že jsou různé druhy jazyků. Dar jazyků rozhodně není modlitba ve vytržení, jak špatně překládá ekumenický (nejhorší) překlad Bible. Používání daru jazyků není žádný stav transu, děje se to za plného vědomí a člověk to může ovlivňovat.

„Jsou různé dary, ale tentýž Duch, jsou různé služby, ale tentýž Pán, jsou různá působení, ale všechno ve všech působí tentýž Bůh. Každý ovšem dostává projev Ducha ke společnému užitku: jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, jinému od téhož Ducha slovo poznání, dalšímu víra v tomtéž Duchu, jinému dary uzdravování v tomtéž Duchu, jinému konání zázraků, jinému proroctví, jinému rozlišování duchů, jinému různé druhy jazyků, jinému výklad jazyků. To vše ale působí jeden a tentýž Duch, který obdarovává každého jednotlivě, jak sám chce.
Překlad 21. století, 1. Korintským 12,4-11

„Bůh v církvi ustanovil jedny za apoštoly, druhé za proroky, třetí za učitele, potom zázraky, dary uzdravování, pomocné služby, vedení a různé druhy jazyků.“
Překlad 21. století, 1. Korintským 12,28

Druhy jazyků lze rozdělit do dvou základních skupin:

1. Glosolálie (nové, cizí jazyky). Jde o mluvení v nadpřirozeném (duchovním), pro člověka neznámém a nesrozumitelném jazyce, který neodpovídá jazyku žádné známé národnosti. Glosolálií jsou různé druhy. Někdy jde o osobní rozhovor s Bohem, speciální, soukromou formu modlitby. Jindy o osobní uctívání, chválení Boha. Když mluvíš v glosoláliích, tvá mysl zahálí, nepřemýšlíš, modlí se Duch. Když se modlíš v glosoláliích, satan tomu nerozumí, je zmatený a třese se, bojí se, protože neví, co se bude dít. I proto jsou modlitby v glosoláliích dobré. Glosolálie vyloží pouze křesťan, který má dar Ducha výklad jazyků. Pokud se glosolálie nevykládají vykladačem, nejsou pro budování církve. Kdo mluví v glosoláliích, má žádat Boha o to, aby je mohl vykládat.

Glosolálie v Písmu:

„Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření. Kdo uvěří a pokřtí se, bude spasen, ale kdo neuvěří, bude odsouzen. Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: v mém jménu budou vymítat démony, budou mluvit v nových jazycích, budou brát hady, a kdyby vypili něco jedovatého, nijak jim to neublíží; budou vkládat ruce na nemocné a ti se uzdraví.“
Překlad 21. století, Marek 16,15-18

„A řekl jim: Jdouce po všem světě, kažte evangelium všemu stvoření. Kdož uvěří a pokřtí se, spasen bude; kdož pak neuvěří, budeť zatracen. Znamení pak ti, kteříž uvěří, tato míti budou: Ve jménu mém ďábly budou vymítati, jazyky novými mluviti. Hady bráti; a jestliže by co jedovatého pili, neuškodíť jim; na nemocné ruce vzkládati budou, a dobře se míti budou.“
Kralická, Marek 16,15-18


„Nebo ten, jenž mluví cizím jazykem, ne lidem mluví, ale Bohu; nebo žádný neposlouchá, ale duchem vypravuje tajemství. Kdož pak prorokuje, lidem mluví vzdělání, i napomínání, i potěšení. Kdož mluví cizím jazykem, sám sebe vzdělává, ale kdož prorokuje, tenť církev vzdělává. Chtělť  bych pak, abyste všickni jazyky rozličnými mluvili, ale však raději, abyste prorokovali. (…) A protož, kdož mluví jazykem cizím, modl se, aby mohl vykládati. Nebo budu-li se modliti cizím jazykem, duch můj se toliko modlí, ale mysl má bez užitku jest. (…) Buďto že by kdo jazykem cizím mluvil, ať se to děje skrze dva neb nejvíce tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá. Pakli by nebylo vykladače, nechať  mlčí v shromáždění, než sobě sám nechažť  mluví a Bohu.“
Kralická, 1. Korintským 14,2-5 a 13-14 a 27-28

Glosolálie neznamená, že člověk hovoří jazykem, kterým hovoří Boží andělé! Někteří křesťané nesprávně nazývají glosolálie mluvení andělskými jazyky. Tito křesťané tvrdí, že mluvení v jazycích je projev přenesení lidské mluvy do řeči andělů. Toto je naprostý nesmysl! V Božím slovu jasně stojí: “sám Duch prosí s nevýslovným úpěním za nás…”. Glosolálie znamená, že Duch promlouvá lidskými ústy.

„Právě tak nám také Duch pomáhá v naší slabosti. Když ani nevíme, za co a jak se správně modlit, sám Duch prosí s nevýslovným úpěním za nás. Ten, který zkoumá srdce, ovšem rozumí smyslu Ducha, že podle Boží vůle prosí za svaté.“
Překlad 21. století, Římanům 8,26-27

2. Xenolálie (jiné jazyky) je nenaučené mluvení jazykem jiných národností (např. angličtina), který je pro člověka srozumitelný. Jde o schopnost mluvit skutečnými jazyky za účelem porozumění, např. během evangelizace, kdy je potřeba mluvit k lidem jiné národnost. Tento dar může být jednorázová i dlouhodobá záležitost. O xenolálii šlo o Letnicích („každý slyšel mluvit svou vlastní řečí…, slyšíme je mluvit našimi jazyky…“). Učedníci hovořili různými známými jazyky, podle toho, kde se který jejich posluchač zrovna narodil. Více kázání Den Letnic.

Xenolálie v Písmu:

„Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat.“
Překlad 21. století, Skutky 2,4 (Letnice)

„I naplněni jsou všickni Duchem svatým, a počali mluviti jinými jazyky, jakž ten Duch dával jim vymlouvati.“
Kralická, Skutky 2,4


„Když pak na ně Pavel položil ruce, sestoupil na ně Duch svatý, takže začali mluvit v jiných jazycích a prorokovat.“
Překlad 21. století, Skutky 19,6

„A když vzkládal na tyto ruce Pavel, sstoupil Duch svatý na ně, i mluvili jazyky rozličnými, a prorokovali.“
Kralická, Skutky 19,6


„Ještě než to Petr dořekl, Duch svatý sestoupil na všechny, kdo poslouchali jeho řeč. Obřezaní věřící, kteří přišli s Petrem, užasli, že dar Ducha svatého je vylit i na pohany. Slyšeli je totiž, jak mluví v jiných jazycích a velebí Boha.“
Překlad 21. století, Skutky 10,44-46

A když ještě Petr mluvil slova tato, sstoupil Duch svatý na všecky, kteříž poslouchali slova Božího. I užasli se ti, jenž z obřezaných věřící byli, kteříž byli přišli s Petrem, že i na pohany dar Ducha svatého jest vylit. Nebo slyšeli je, ani mluví jazyky rozličnými, a velebí Boha.“
Kralická, Skutky 10,44-46

Je dar jazyků platný i pro dnešní křesťany?
Ano. Stejně jako další dary Ducha, tak i dar jazyků (glosolálie, xenolálie), je plně platný i pro dnešní církev. To vám potvrdí křesťané, kteří tento dar používají. Někteří kazatelé však učí, že dary Ducha pro dnešní církev již platné nejsou (bylo to ukončeno érou prvních apoštolů). Jde především o kazatele, kteří spadají pod tradiční církve. Toto je falešné a antikristovské učení. Někteří křesťané dokonce považují všechny glosolálie od ďábla, za znak démonické posedlosti. Obecně říct, že všechny glosolálie jsou od ďábla, to je velmi odvážné až drzé tvrzení.

Existují falzifikáty
Fazifikáty křesťankých glosolálií existují, to ale neznamená, že všechno jsou falzikáty.  Za falzifikáty může především falešné učení, které říká, že každý křesťan musí mluvit v glosoláliích a glosolálie jsou součástí každého křtu Duchem. Z tohoto učení plyne to, že pokud někdo nehovoří v glosoláliích, nebyl pokřtěn Duchem, tudíž není křesťan a nemůže být spasen. Na základě tohoto falešné učení v některých případech dochází k psychologickým nátlakům, kdy je křesťan nucen k tomu, aby hovořil glosolálií. Díky těmto nátlakům existují případy, kdy křesťan začne imitovat mluvení v novém jazyku (aby se zbavil příznivců falešného učení a manipulátorů).

Pokud křesťan glosolálie napodobuje lidskou silou, démoni jsou mimořádně potěšeni, neboť  je dotyčný pozval do svého života. Časem může dojít k tomu, že tento člověk začne mluvit démonským jazykem, který bude téměř identický s křesťanskou glosolálií. Jak víme, satan rád kopíruje Boha. Démonským jazykem, který na první pohled vydá jako Boží jazyk, může hovořit „křesťan“, který uctívá falešného krista. Takový „křesťan“ si myslí, že komunikuje s Kristem a Duchem, ale pravda je taková, že komunikuje s démonem nebo celou skupinou démonů. Může jít o „křesťana“, který v kristově jménu dělá mocné činy, který káže masám… Následující verše hovoří o pseudokřesťanech, které Ježíš nikdy neznal (nebyl tam žádný časový úsek křesťanského života):

„Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?‘ A tehdy jim jasně řeknu: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo!“
Překlad 21. století, Matouš 7,21-23

Doporučené články k prostudování: Zázraky vykonané ve jménu krista mohou mít démonický původ, Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského

Je potřeba plně respektovat, že ne každému je dán dar mluvení v jazycích. Pokud křesťan nemluví v jazycích, je plnohodnotný křesťan!

„Jsou snad všichni apoštolové? Jsou snad všichni proroci? Jsou snad všichni učitelé? Konají všichni zázraky? Mají všichni dary uzdravování? Mluví snad všichni jazyky? Vykládají snad všichni?“
Překlad 21.století, 1. Korintským 19,29-30

Na veřejném shromáždění jedině s vykladačem jazyků
Křesťan se nemá bránit mluvit v glosoláliích. Pozor však na mluvení v nových jazycích během veřejného shromáždění – tam musí být výklad, jinak to působí víc škody než užitku. Pyšní křesťané toto nerespektují a upoutávají tak na sebe pozornost. Křesťan má v prvé řadě ukazovat na Krista, ne na sebe.

„A takž, bratří, o to se snažte, abyste prorokovali, a jazyky cizími mluviti nezbraňujte.“
Kralická, 1. Korintským 14,39

„Buďto že by kdo jazykem cizím mluvil, ať  se to děje skrze dva neb nejvíce tři, a to jeden po druhém, a jeden ať  vykládá. Pakli by nebylo vykladače, nechať  mlčí v shromáždění, než sobě sám nechažť  mluví a Bohu.“
Kralická, 1. Korintským 14,27-28

„Bůh přece není Bohem zmatku, ale pokoje – tak je tomu všude, kde se shromažďují svatí.“
Překlad 21. století, 1. Korintským 14,33

Chtěl bys dal jazyků?
Pokud tento dar opravdu chceš, žádej o něj v modlitbách. Modlitby, pokud nejsou manipulativní apod., jsou Bohu milé. Problém je, když si křesťan vynucuje duchovní dary. Někteří křesťané jdou dokonce tak daleko, že Bohu diktují, jaké duchovní dary jim má dát. Vynucování duchovních darů a diktát Bohu ve velkém rozsahu vidíme v „křesťanském“ směru Hnutí Víry, kde se uctívá omezený (falešný) bůh. Pro každého křesťana by měla být priorita Boží vůle! Amen.

„Duch, který obdarovává každého jednotlivě, jak sám chce.“
Překlad 21. století, 1. Korintským 12,11

„Proto se modlete takto: Otče náš, který jsi v nebesích, ať se posvětí tvé jméno! Ať přijde tvé království! Ať  se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi. Dej nám i dnes náš denní chléb a odpusť nám naše viny, jako i my odpouštíme našim viníkům. A neuveď nás do pokušení, ale vysvoboď nás od Zlého.“
Překlad 21. století, Matouš 6,9-13

Bible

Kazatel

L. Černý

Upozornění

Každé zde uvedené kázání je osnova ke kázání (poznámky ke kázání). Během kázání zaznívá mnoho dalšího z Ducha svatého.

Doporučujeme

• Žijte s Kristem každý den.

• Provádíme Biblické křty. I tebe pokřtíme!

• Vše o vymítání démonů.

• Biblická fakta o „vytržení“ církve.

TOPlist

Nejnovější

Archivy

Tento web používá pouze technické cookies, která jsou zákonem povolena bez odsouhlasení