Na co jsme v Bibli upozorňováni? – 7. část

Na co jsme v Bibli upozorňováni? – 7. část

84. Máme plnit vůli našeho Otce.

„Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?‘ A tehdy jim jasně řeknu: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo!“
Překlad 21.století, Matouš 7,21-23

Boží vůle v Písmu:

„Boží vůle je toto: vaše posvěcení. Vyhýbejte se smilstvu. Každý se naučte zacházet se svým tělem v posvěcení a úctě, nikoli v žádostivé vášni jako pohané, kteří neznají Boha. Nikdo ať v této věci nepřekračuje meze a nepodvádí svého bratra. Jak jsme vám už dříve zdůrazňovali, Pán všechny takové věci přísně trestá. Bůh nás totiž nepovolal k nečistotě, ale k posvěcení. Kdo to odmítá, neodmítá člověka, ale Boha, který vám dává svého svatého Ducha.“
Překlad 21.století, 1. Tesalonickým 4,3-8

Často se rozhodujeme a konáme tak, jak je to pro nás na první pohled nejvýhodnější. Např. z finančního hlediska. Velmi často se rozhodujeme se na základě lidských pocitů, ne faktu, že jen Bůh ví, co opravdu potřebujeme, co je pro nás nejlepší. Jedině u Boha je absolutní pravda. Musíme si uvědomit, že to „nejvýhodnější“ ještě neznamená, že je to pro nás nejlepší – že je to Boží vůle.

Jak poznat Boží vůli?

„Ježíš jim odpověděl: „Mé učení není mé, ale Toho, který mě poslal. Bude-li někdo chtít konat jeho vůli, pozná, je-li to učení z Boha, nebo zda mluvím sám od sebe. Kdo mluví sám od sebe, hledá svou vlastní slávu. Kdo ale hledá slávu Toho, který ho poslal, ten je pravdomluvný a není na něm nic špatného.“
Překlad 21. století, Jan 7,16-18

„Nenechte se formovat tímto světem – raději se nechte proměňovat obnovou své mysli, abyste dokázali poznat, co je Boží vůle – co je dobré, náležité a dokonalé.“
Překlad 21. století, Římanům 12,2

Především musíš chtít nacházet Boží vůli. Když ráno vstaneš, děkuj Bohu, že se o tebe staral v době spánku. Ptej se Boha, co máš ten den dělat. Žádej Ho o to, aby tě celý den vedl. Ve všem důvěřuj Bohu. Svěřuj se Mu se vším (starosti, radosti, tužby…). Odevzdávej Mu VŠECHNY své starosti. Přesťan používat svou vlastní rozumnost, vlastní manipulace… Pokud budeš realizovat své vlastní představy o svém životě (zaměstnání, manželství, rodinném rozpočtu…), nedělním shromáždění, křtech, vymítání démonů… jdeš špatným směrem. Pokud budeš dávat lidem (bezbožným i křesťanům) rady podle vlastního rozumu, představ, jdeš špatným směrem. Pokud budeš řešit životní situace podle svého, jdeš špatným směrem. VŠECHNO odevzdávej Pánu, na VŠECHNO se Ho ptej! Odevzdávej Pánu i věci, které považuješ za drobnosti – účes, stravu, sekání trávníku… Nespoléhej se na to, co máš v hlavě, spoléhej se na to, co máš ve svém srdci, které je obřezané Duchem, ne literou (Římanům 2,29)! V modlitbách měj otevřené srdce a buď upřímný.  Vyvaruj se netrpělivosti, spěchu.

„Já jsem vinná réva a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce; beze mě nedokážete nic.
Překlad 21. století, Jan 15,5

„Všechnu svou starost svěřte jemu, vždyť jemu na vás záleží.“
Překlad 21. století, 1.Petr 5,7

„Celým svým srdcem důvěřuj Hospodinu, nespoléhej se na vlastní rozumnost.“
Překlad 21. století, Přísloví 3,5

85. Máme si dát pozor, abychom neztratili to, oč jsme usilujeme (věčný život s Bohem). Jsme upozorňováni na to, že pokud k nám někdo přichází s nebilickým učením, nemáme ho zvát do domu/na shromáždění. Kdo takového člověka vítá a umožňuje mu kázat falešné evangelium, má účast na jeho hříchu!

„Proto si dejte pozor, abychom neztratili to, oč jsme usilovali; nenechme se připravit o plnou odplatu. Každý, kdo nezůstává v Kristově učení, ale opouští je, ztrácí Boha. Kdo zůstává v jeho učení, ten má Otce i Syna. Pokud k vám někdo přichází s jiným než tímto učením, nepřijímejte ho do domu ani ho nevítejte. Kdo takového vítá, stává se jeho spoluviníkem.“
Bible, překlad 21. století, 2.Jan 1,8-11

„Hleďtež sebe, abychom neztratili toho, o čemž jsme pracovali, ale odplatu plnou abychom vzali. Každý, kdož přestupuje a nezůstává v učení Kristovu, nemá Boha; kdož zůstává v učení Kristovu, tenť i Otce i Syna má. Přichází-li kdo k vám, a tohoto učení nepřináší, nepřijímejte ho do domu, aniž ho pozdravujte. Nebo kdož takového pozdravuje, přiúčastňuje se skutkům jeho zlým.“
Kralická, 2.Jan 1,8-11

Pokud nějaká křesťanská organizace pořádá křesťanskou konferenci apod., její vedení by mělo dobře zvážit, koho tam pozvat jako hosta, který bude kázat. Pokud organizátoři pozvou člověka, který vyučuje falešné náboženství (falešného proroka), tito organizátoři mají podíl na tom, že se při této křesťanské akci šíří nebiblické učení.

Na žádné křesťanské konferenci by rozhodně něměl vystupovat Benny Hinn, který vyučuje blud o devíti osobách v Trojici. Aby toho nebylo dost, tak Benny Hinn proklíná lidi. Video zde.

„Proklínám každého muže a každou ženu, kteří se postaví proti tomuto pomazání. Proklínám muže, který se opováží povědět slovo proti této službě.“
Benny Hinn

A samozřejmě mnoho dalších světoznámých kazatelů a evangelistů, kteří se neřídí Písmem.

86. Soužení působí vytrvalost. Bůh nám dává i zkoužky, soužení… Nezapomínej v období soužení chválit Boha. Ptej se Ho, zda je to soužení od Něj. Pokud ano, děkuj Mu za něj! Pořád buduj s Ním vztah.

„A nejen to; chlubíme se i souženími, neboť víme, že soužení působí vytrvalost, vytrvalost spolehlivost a spolehlivost naději. Tato naděje není klamná; vždyť Bůh do našich srdcí vylil svou lásku skrze Ducha svatého, jehož nám daroval.“
Překlad 21.století, Římanům 5,3-5

87. Bůh dává lidem rozdílné dary – dary Ducha svatého. Někdo má dar prorokování, jiný dar uzdravování, jiný zase rozlišování duchů. Atd. Máme tyto dary používat a sloužit tím Bohu. Jak poznám jaké mám dary? Ptej se na to Boha.

„Jsou různé dary, ale tentýž Duch, jsou různé služby, ale tentýž Pán, jsou různá působení, ale všechno ve všech působí tentýž Bůh. Každý ovšem dostává projev Ducha ke společnému užitku: jednomu je skrze Ducha dáno slovo moudrosti, jinému od téhož Ducha slovo poznání, dalšímu víra v tomtéž Duchu, jinému dary uzdravování v tomtéž Duchu, jinému konání zázraků, jinému proroctví, jinému rozlišování duchů, jinému různé druhy jazyků, jinému výklad jazyků.“
Překlad 21.století, 1. Korintským 12,4-10

„Podle milosti, jíž se nám dostalo, máme rozdílné dary: kdo má proroctví, ať je užívá v souladu s vírou; kdo má službu, ať slouží; kdo je učitel, ať učí;kdo umí povzbuzovat, ať povzbuzuje; kdo rozdává, ať je štědrý; kdo pečuje, ať je pilný; kdo pomáhá potřebným, ať to dělá s radostí.“
Překlad 21.století, Římanům 12,6-8

88. Pozor na tělesné smýšlení. Je potřeba si uvědomit, že soustředění na sebe je Bohu nepřátelské. Znovu opakuji: Odmítej lidskou rozumnost, lidské pocity… Pokud budeš žít podle vlastního myšlení, budeš dávat prostor tomu zlému.

„Lidé těla myslí na věci těla, ale lidé Ducha na věci Ducha. Tělesné smýšlení vede ke smrti, ale smýšlení Ducha k životu a pokoji. Tělesné smýšlení je Bohu nepřátelské, neboť není a ani nemůže být poddáno Božímu zákonu. Ti, kdo žijí v těle, se tedy Bohu líbit nemohou.“
Překlad 21.století, Římanům 8,5-8

„Nuže, bratři, nejsme nikterak povinni žít podle těla. Žijete-li podle těla, zemřete; umrtvujete-li skutky těla Duchem, budete žít.“
Překlad 21.století, Římanům 8,12-13

89. Ježíš Kristus za nás prosí u Boha, ne Marie. Římsko-katolická církev učí, že panna Maria se u Boha přimlouvá za lidi. Nic takového ale v Písmu není. V katolické církvi  se modlí ke svatým a panně Marii, tedy k duchům zemřelých – démonům. Máme se modlit k Bohu v Ježíšově jméně.

„Kdo nás odsoudí? Vždyť Kristus Ježíš zemřel, ale hlavně byl vzkříšen z mrtvých, je po Boží pravici a prosí za nás!“
Překlad 21.století, Římanům 8,34

90. Nemáme mít strach z toho, čím nás straší.

„I kdybyste však měli pro spravedlnost trpět, blaze vám. „Nemějte strach z toho, čím vás straší, nenechte se tím vylekat. Zasvěťte svá srdce Pánu Kristu a buďte připraveni podat odpověď každému, kdo se vás zeptá na důvod vaší naděje. Vždy ovšem s vlídností a úctou a s dobrým svědomím, aby se ti, kdo vás pomlouvají, zastyděli, že napadali váš poctivý život v Kristu.Je-li však Boží vůlí, abyste trpěli, je lepší trpět za dobré činy nežli za zlé.
Překlad 21.století, 1.Petr 3,14-17

Nenech se vylekat tím, čím tě straší bezbožní lidé a někteří křesťané. Pokud plníš příkazy Pána Ježíše, Boží vůli, odmítáš vlastní rozumnost, nemusíš mít obavy. Nechtěj se zalíbit lidem, ale Bohu!

„Chci si teď naklonit lidi, nebo Boha? Copak mi jde o lidskou přízeň? Kdybych se ještě snažil zalíbit lidem, nebyl bych Kristův služebník!“
Bible, překlad 21. století, Galatským 1,10

91. Máme být svorní, soucitní, plní bratrské lásky, milosrdní a skromní.

„Konečně, buďte všichni svorní, soucitní, plní bratrské lásky, milosrdní a skromní.“
Překlad 21.století, 1.Petr 3,8

„A tak sumou, všickni buďte jednomyslní, jedni druhých bíd čitelní, bratrstva milovníci, milosrdní, dobrotiví,“
Kralická, 1.Petr 3,8

92. Máme být pokorní před Bohem. Odmítej vlastní rozumování, pýchu… a měj v sobě maximální pokoru před Bohem. Nejen pokání, ale i pokory před Bohem se satan bojí.

„Pokořte se tedy pod mocnou Boží ruku, a on vás v pravý čas povýší. Všechnu svou starost svěřte jemu, vždyť jemu na vás záleží.“
Překlad 21.století,1.Petr 5,6-7

93. Jako dospělý křesťané se máme chtít podobat malým dětem (hltat tu jejich upřímnost, nevinnost…). Pokud tak nečiníš (nebo dokonce nemáš rád děti), máš velký problém. Ježíš miloval děti a dával je za příklad…

„V tu dobu přišli učedníci za Ježíšem s otázkou: „Kdo je v nebeském království největší?“ Ježíš k sobě zavolal malé dítě a postavil je doprostřed se slovy: „Amen, říkám vám, pokud se neobrátíte a nebudete jako děti, vůbec do nebeského království nepřijdete. Kdokoli se poníží a bude jako toto dítě, ten je v nebeském království největší. Kdokoli by takové dítě přijal v mém jménu, přijímá mě. Kdokoli by ale svedl jednoho z těchto maličkých, kteří ve mne věří, bylo by pro něj lepší, kdyby mu na krk pověsili veliký mlýnský kámen a utopili ho v mořské hlubině.“
Překlad 21.století, Matouš 18,1-6

„Tehdy k němu přinesli malé děti, aby na ně vkládal ruce a modlil se, ale učedníci je okřikovali. Ježíš však řekl: „Nechte děti a nebraňte jim přicházet ke mně – vždyť právě takovým patří nebeské království!“ Vkládal tedy na ně ruce a pak odtud odešel.“
Překlad 21.století, Matouš 19,13-15

„Když přišel domů do Kafarnaum, ptal se jich: „O čem jste se to cestou dohadovali?“ Oni však mlčeli, neboť se cestou mezi sebou hádali, kdo z nich je největší. Posadil se tedy, zavolal těch Dvanáct k sobě a řekl jim: „Chce-li někdo být první, ať je poslední ze všech a služebník všech.“ Vzal dítě a postavil je uprostřed. Potom je vzal do náručí se slovy: „Kdokoli přijme jedno z takových dětí v mém jménu, přijímá mne, a kdokoli přijme mne, nepřijímá mne, ale Toho, který mě poslal.“
Překlad 21.století, Marek 9,33–37

Shrnutí
Na co jsme v Bibli upozorňováni?

84. Máme plnit vůli našeho Otce.
85. Máme si dát pozor, abychom neztratili to, oč jsme usilujeme (věčný život s Bohem). Jsme upozorňováni na to, že pokud k nám někdo přichází s nebilickým učením, nemáme ho zvát do domu, na křesťanskou konferenci apod. Kdo takového člověka zve/umožní mu kázat na křesťanském skromáždění, stává se jeho spoluviníkem.
86. Soužení působí vytrvalost.
87. Bůh dává lidem rozdílné dary – dary Ducha svatého.
88. Pozor na tělesné smýšlení.
89. Ježíš Kristus za nás prosí u Boha, ne Marie.
90. Nemáme mít strach z toho, čím nás straší.
91. Máme být svorní, soucitní, plní bratrské lásky, milosrdní a skromní.
92. Máme být pokorní před Bohem. Odmítej vlastní rozumování, pýchu…
93. Jako dospělý křesťané se máme chtít podobat malým dětem.