Proč někteří křesťané odmítají navštěvovat církve?
Proč někteří křesťané odmítají navštěvovat církve? Proč někteří křesťané odcházejí z církví?
Křesťanem se člověk nestává tím, že vykoná křest, že vstoupí do nějaké církve, že pravidelně navštěvuje církev… I když jsou tyto skutky důležité, křesťanství spočívá v osobním vztahu s Pánem Ježíšem Kristem. Osobní vztah s Bohem určitě můžete mít i bez církve. Členství v církvi a pravidelné chození do církve rozhodně nemá vliv na naše spasení. Spasení si sice nelze žádným způsobem vysloužit, ale myslet si, že pro to absolutně nic nemusím udělat (pokání, přijmout Krista za Pána a Spasitele, křest), že o spasení nelze za žádných okolností přijít, je blud. Satan takto v některých křesťanech vyvolává falešný pocit bezpečí (sebejistý klid). Písmo nás na mnoha místech upozorňuje, že o spasení je možné přijít, více Jednou spasený – navždy spasený?. Je to stejná situace, jako když si někdo myslí, že žádný znovuzrozený křesťan nemůže mít démona (žádný znovuzrozený křesťan na světě nikdy nebyl démonicky obsazený a ani v budoucnu nebude). Další věc je, že se o víru musím starat, rozvíjet jí. Osobně jsem přesvědčen o tom, že každý křesťan potřebuje společenství křesťanů (církev), aby se jeho víra rozvíjela a rostla. Mimochodem, co je pravá církev? Pravá církev není státem uznaná církev (nebo nějaký spolek, právnická osoba – z.s.), která je zapsaná v nějakém světském rejstříku (která se musí řídit světskými pravidly atd.). Pravá církev je Kristova církev, která je složena z každého, kdo miluje Ježíše Krista a chce Ho následovat. Žádnou církev není potřeba zakládat, protože už je založena – založil ji přibližně před 2000 lety Ježíš Kristus.
I když chození do církve nemá žádný vliv na naše spasení, Písmo nám říká, že křesťané mají navštěvovat církve (pozemské církevní organizace, křesťanské sbory).
„Věnujme se jedni druhým, povzbuzujme se k lásce a k dobrým skutkům a neopouštějme naše společné shromáždění, jak mají někteří ve zvyku. Raději se napomínejme, a to tím více, čím více vidíte, že se blíží ten den. “
Překlad 21. století, Židům 10,24-25„Svým bratrům budu zvěstovat tvé jméno, uprostřed shromáždění tě budu velebit“
Překlad 21. století, Žalm 22,23
Bůh nás nestvořil jako jednotlivce, ale do společenství. Písmo nás učí, že v jednotě je síla.
„Bůh ale dal tělu různé části, každou jednotlivou tak, jak chtěl. Kdyby všichni byli jednou částí, kam by se podělo tělo? A tak je sice mnoho částí, tvoří však jedno tělo. Oko nemůže říci ruce: „Nepotřebuji tě,“ stejně jako hlava nemůže říci nohám: „Nepotřebuji vás.“
Překlad 21. století, 1.Korintským 12,18-21„Lépe je dvěma nežli samotnému; jejich námaha má štědrou odměnu: Padne-li jeden z nich, druhý ho zvedne, padne-li osamělý, běda, kdo zvedne jej?! Dva lidé spolu spící lépe zahřejí se, jak ale zahřeje se ten, kdo spí sám? Je-li napaden jeden, dva spolu odolají; trojitý provázek se těžko přetrhne!“
Překlad 21. století, Kazatel 4,9-12
Písmo nám sice říká, že křesťané mají navštěvovat církev, ale někteří křesťané toto odmítají. Jak je možné, že vzrůstá počet lidí, kteří odmítají navštěvovat církve? Na jaké straně je chyba? Je to chyba těch lidí, nebo je to chyba církevních organizací a jejich představitelů? To jsou otázky, nad kterými by se měl zamyslet nejen každý vedoucí církve, ale i každý křesťan.
Denně vyřizuji emaily od různých lidí (zpravidla křesťanů). Píší mi mj. lidé, kteří hovoří o diktátorství a manipulaci v církevních organizacích. Píší mi lidé, kterým byl odepřen křest na základě nebiblického jednání některých křesťanů (nebo rádoby křesťanů). Všichni tito lidé prožívají velké zklamání z církve. Pojďme se podívat pod drobnohledem, proč křesťané odmítají navštěvovat církve, proč odcházejí z církví.
1. Někdy křesťané opouštějí a odmítají církve, kde není dovoleno myslet (nebo myslet výhradně stejně – nesvobodné, řízené myšlení). Některé církve přímo nebo nepřímo zakazují mít vlastní názor, mít vlastní výklad Písma… Pokud by měl někdo odlišný názor, je zavrhován, někdy i dokonce vyhozen z církve. Některé církve mají svého vůdce (pastor, kazatel), kterému se všichni členové musí bez podmínek podřizovat (on má vždycky a ve všem pravdu, o které není možné diskutovat). V takových církvích má velké slovo satan a jeho démoni.
2. Mnohé křesťany také odrazuje závazné a písemné členství v církevní organizaci. Co si budeme povídat, pokud by nastalo plošné pronásledování křesťanů, před kterým nás Písmo varuje, tak taková přihláška by byl určitě pro křesťany problém. Další věc je, že křesťanští manipulátoři mohou použít váš podpis použít k nátlaku, pokud budete chtít organizaci opustit (tady jsi to podepsal, tak nesmíš žádnou jinou církev navštěvovat, tady musíš zůstat). Váš podpis může sloužit také k vymáhání „desátků“ (tady jsi to podepsal, tak plať). To je strašná manipulace, vydírání a nebiblické jednání.
3. Velkým nešvarem dnešních církví (pastorů) je vymáhání „desátků“. Je potřeba si uvědomit, že žádný povinný biblický desátkový systém neexistuje. Pokud někdo vyžaduje, vymáhá „desátky“, hřeší (na místě je pokání). Pokud někdo dává „desátky“ z donucení, podporuje dotyčného v hříchu. Pokud nedáváš ze srdce, je to pro Boha bezcenné. Vymáhání „desátků“ mnoho křesťanů odrazuje, proto někteří křesťané opouštějí a odmítají církve. Křesťané mají dávat dary, almužny…, Ať každý křesťan toto dává (třeba i „desátky“ z hrubé mzdy, jak tak některé církve požadují), ale ať to není z donucení ani doporučení.
„Říkám vám, že kdo skoupě rozsévá, bude skoupě sklízet, ale kdo rozsévá štědře, bude sklízet štědře. Každý ať dává, jak se v srdci rozhodl, ne s lítostí anebo z povinnosti. Vždyť Bůh miluje ochotného dárce.“
Překlad 21.století, 2. Korintským 9,6-7
4. Nekřtění, odpírání křtu je velmi významným prvkem, proč lidé opouštějí a odmítají církve. Dnešní církve odmítají křtít obrácené a poučené lidi, kteří činí pravé pokání. Tyto církve oddalují křest na neurčito (budeme tě rok vyučovat, nejprve si tě prověříme atd.). To je naprosto nebiblický a trestuhodný postup, který mnoho lidí odradí. Pokud během krátké doby (dny, týdny) nepokřtíme obráceného a poučeného člověka, který splňuje biblické požadavky křtu, může tento člověk odpadnout od víry (a satan vyhrál).
„Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, říkám ti: Pokud se někdo nenarodí znovu, nemůže spatřit Boží království. Jak se může člověk narodit, když je starý?“ řekl na to Nikodém. „Může se snad vrátit do matčina lůna a podruhé se narodit? Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, říkám ti: Kdo se nenarodí z vody a z Ducha, nemůže vejít do Božího království.“
Překlad 21. století, Jan 3,3-5„Ti, kdo ochotně přijali jeho slova, se pak dali pokřtít a toho dne se připojilo okolo tří tisíc lidí.“
Překlad 21. století, Skutky 2,41
5. V některých církvích dochází k neúměrnému zasahování do soukromého, osobního a rodinného života. Díky tomu často lidé opouštějí a odmítají církve. V některých církvích dochází k vynucování (nátlaku) si informací o své osobě (jak trávíš volný čas, jaké máš vlastní prožitky…). Můžeme se samozřejmě zeptat jak se kdo má, co je u něj nového atd., ale nesmíme na člověka, pokud nechce sdělit informaci, naléhat, vynucovat si odpověď.
6. Některé lidi odrazuje to, že se křtí do pozemské církevní organizace. Před křtem se zavážete slibem, že budete pravidelně navštěvovat shromáždění (vede se evidence), budete platit „desátky“ atd. Bez tohoto slibu by nedošlo ke křtu. To je neuvěřitelné vydírání! Toto plno lidí odradí. V té souvislosti dochází k přivlastňování si lidí. Některé církve, pokud nějaký křesťan začne navštěvovat jinou církev, hovoří o krádeži lidí. K tomu nutno dodat, že zcizit jde pouze to, co někdo jiný vlastnil! Náš život patří Bohu, ne nějakému člověku.
7. Křesťanům často vadí, že se církve neřídí Písmem, překrucují ho, vytváří si vlastní nebiblický systém, který pak uplatňují. Problematické bývají církve, kde se tvrdí (někdy až nezdravě zdůrazňuje), že jedině to jejich učení je to správné, že všechny ostatní církve jsou falešné. Někdy se záměrně vytvářejí nepřátelé církve (konkrétní osoba nebo jiné církve), což je jeden ze znaků sekty. Je potřeba si uvědomit, že všichni máme jen částečné poznání. Určitě si můžeme myslet, že náš výklad Písma je ten správný, je ale potřeba dát prostor pro diskuzi. Není také dobré náš výklad nikomu přehnaně nutit. Také je dobré říkat lidem, že se můžeme mýlit, neboť každý člověk má jen částečné poznání (to stojí v Písmu).
„Láska nikdy neskončí. Avšak proroctví – ta zaniknou, jazyky – ty umlknou, poznání – to pomine. Jen z části totiž poznáváme a jen z části prorokujeme; jakmile však přijde dokonalé, tehdy to částečné zanikne. Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslel jsem jako dítě, měl jsem dětské názory; když jsem však dospěl, s dětinskými věcmi jsem se rozloučil. Teď totiž vidíme jako v zrcadle, nejasně, ale potom tváří v tvář. Teď poznávám částečně, ale potom poznám plně, tak jako Bůh zná mě. Do té doby nám zůstává víra, naděje a láska, tato trojice; ale největší z nich je láska.“
Překlad 21.století, 1.Korintským 13,8-13
Na druhou stranu určitě není dobré přijímat falešné učení, nepřizpůsobovat se falešnému učení.
„Nenechte se unášet všelijakým podivným učením.“
Překlad 21. století, Židům 13,9
8. Některým křesťanům vadí spojování protestantských církví s falešnými církvemi, které dlouhodobě šíří falešné náboženství. Dneska je trend všeobjímající ekumenické lásky – všichni jsme bratři a sestry, tak se spojme (hlavně duchovně). To je satanova past. Opravdu chcete, aby ve vašem sboru kázal katolík a propagoval falešné učení o Marii?. Opravdu chcete, aby ve vašem sboru kázal Adventista a nutil vám Sobotu? Za všechny sourozence v Kristu, kteří provozují falešné náboženství, se určitě budeme modlit a postit, nebudeme mít k nim žádnou nenávist, budeme s nimi diskutovat, ale nebudeme se s nimi duchovně spojovat. Zastánce spojování s Římsko-katolickou církví vidíme v Hnutí Víry (Hnutí Víry – satanovo učení pro dnešní dobu – New Age). Např. Todd White spojování s Římsko-katolickou církví velmi prosazuje, video zde. Pozor na podobné falešné evangelisty. Něco podobného proběhlo na Awakening Europe v Praze (2017), video zde. Na těchto a podobných setkáních lze spatřit mnoho falešných evangelistů, kteří si zakládají na prosperitě (finanční i v uzdravení). Křesťanský kazatel a miliardář Kenneth Copeland dokonce hovoří o tom, že protestantská reformace už skončila, video zde. Toto je velkým znamením brzkého Ježíšova příchodu.
„Nikoho nenechte, aby vás klamal prázdnými řečmi, neboť kvůli těmto věcem přichází na neposlušné lidi Boží hněv. Nemějte s takovými nic společného. Kdysi jste byli tmou, ale teď jste v Pánu světlem. Žijte jako děti světla, neboť ovoce světla spočívá vždy v dobrotě, spravedlnosti a pravdě. Rozlišujte, co se líbí Pánu; neúčastněte se neplodných skutků tmy, ale raději je odhalujte.“
Překlad 21. století, Efeským 5,6-11„Přijde totiž doba, kdy lidé nestrpí zdravé učení, ale budou se podle vlastních chutí obklopovat učiteli, kteří jim budou lechtat sluch. Odvrátí uši od pravdy a uchýlí se k bájím. Ty však buď ve všem střízlivý, snášej útrapy, konej dílo kazatele evangelia, naplň svou službu.“
Překlad 21. století, 2.Timoteus 4,3-5„Žádné jiné evangelium ale není; to se vás jen snaží zmást ti, kdo chtějí převrátit evangelium Kristovo.“
Překlad 21.století, Galatským 1,7
9. V některých dnešních církvích vidíme manipulace a manipulativní způsoby, které vytváří vedení církví. Manipulace je snaha o omezovat svobodnou vůli člověka. V některých církvích dochází k citové manipulaci (citovému ovládání lidí), zneužívání… Manipulativně se vymáhají již zmíněné „desátky“, manipulativně se vynucuje chození do církve, manipulativně se vynucuje výklad Písma… Každý přehnaně manipulativní způsob jednání odrazuje křesťany od chození do církve. Díky manipulaci už mnoho křesťanů opustilo církev.
10. Rebelové a rozvraceči církve (ničitelé křesťanství a církví). Může se jednat o jedince nebo skupinu křesťanů, kteří v církvích vyvolávají stavy napětí, mohou vyvolávat psychologický teror, překrucují Písmo podle vlastních potřeb… Často to jsou lidé, kteří jsou pomlouvači, kteří se účastní mnoha církevních aktivit, jejich srdce a myšlení a jednání je však zrádné. Tito lidé se vyznačují otevřenou nebo skrytou drzostí, kterou si omlouvají budováním vztahu s Bohem, starostí o pravost učení církve, starostí o své sourozence v Kristu atd. Tito lidé často žijí podle těla, jde jim v prvé řadě o sebe (naplnění vlastních chtíčů a tužeb). Tací lidé mohou jednat otevřeně i skrytě. To, že činí zlo, mohou činit nevědomě (je to o tom, že upřednostňují vlastní chtíče a potřeby). V každém případě je jejich jednání neupřímné, někdy až podlé. Když už je situace neúnosná – církev je rozvrácená, díky těmto lidem někteří křesťané opouštějí církev (satan vyhrává). U rozvracečů církví je patrná démonická aktivita, je možné i démonické obsazení.
„Prosím vás, bratři, dávejte si pozor na ty, kdo působí roztržky a kladou překážky učení, které jste poznali. Vyhýbejte se jim! Takoví lidé neslouží Kristu, našemu Pánu, ale svému břichu. Jde jim jen o to, aby svými lahodnými řečmi a pochlebováním oklamali srdce bezelstných.“
Překlad 21. století, Římanům 16,17-18„Nuže, bratři, nejsme nikterak povinni žít podle těla. Žijete-li podle těla, zemřete; umrtvujete-li skutky těla Duchem, budete žít.“
Překlad 21. století, Římanům 8,12-13
Ještě je dobré dodat, že rozvraceč církve bývá často vlažný křesťan, který se vyznačuje pokrytectvím. Písmo nás vybízí k upřímnosti. Vlažný křesťan – pokrytec může být i vedoucí církve! Bohu se vlažný křesťan hnusí, neboť vlažnost ničí křesťanství, církev, rozkládá křesťanské sbory. Vlažný křesťan je nepřítel Boha a významný pomocník ďábla. Vlažný křesťan má nedostatek lásky k Bohu. Nejsi vlažný křesťan?
„Znám tvé skutky – nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený anebo horký! Ale že jsi vlažný a ani studený ani horký, vyplivnu tě ze svých úst.“
Překlad 21.století, Zjevení 3,15-16„Odhoďte proto všechnu zlobu, každou lest, pokrytectví, závist i všechno pomlouvání“
Překlad 21.století, 1.Petr 2,1„Běda vám, znalci Písma a farizeové! Pokrytci, podobáte se nabíleným hrobům! Navenek sice vypadají krásně, ale uvnitř jsou plné mrtvých kostí a všemožné špíny. Tak se i vy navenek zdáte lidem spravedliví, ale uvnitř jste plní pokrytectví a nemravnosti!“
Překlad 21.století, Matouš 23, 26-27„Také když se modlíte, nebuďte jako pokrytci. Ti totiž při modlitbě rádi postávají v synagogách a na nárožích ulic, aby se ukazovali před lidmi. Amen, říkám vám, že už mají svou odměnu. Raději, když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři dveře a modli se ke svému Otci, který je vskrytu. Tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění. Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané, kteří si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. Nebuďte jako oni. Váš Otec ví, co potřebujete, ještě předtím, než ho poprosíte.“
Překlad 21. století, Matouš 6,5-8
11. Díky duchovní ospalosti církve někteří křesťané opouštějí církve. Duchovní ospalost církve nepoznáš podle nedostatku její činnosti, ale podle její dezorientovanosti, vidíme tam duchovní i morální úpadek, pokrytectví, přetvářku, faleš, neupřímnost… Z duchovně ospalé církve se vytrácí život. Duchovně ospalá bývá plná již zmíněných vlažných křesťanů.
12. Nelze nezmínit evangelium prosperity (finanční prosperita, prosperity v uzdravení) a Hnutí Víry. V mnoha dnešních církvích vidíme evangelium prosperity v podobě prodeje křesťanské literatury. Evangelista prosperity často během svého kázání propaguje knihy, které chce prodat. Všimněte si, kolik křesťanských knih lze zakoupit v církvích. Co tam ale chybí, je Bible. To je opravdu velmi smutné. Satan tím říká: „Odsunujte Bibli a vykládejte Písmo knihou“. Já dodám, knihou, kterou napsal omylný člověk (všichni jsme omylní a všichni máme jen částečné poznání). Do evangelia prosperity lze zahrnout i již zmíněné vymáhání „desátků“. V některých církvích vidíme prosperitu v uzdravení. Jde především o církve spadající pod Hnutí Víry. V církvích spadající pod Hnutí Víry vidíme vynucování si uzdravení a naprostou ignoraci Boží vůle. Boží vůle musí být pro křesťana priorita! Ježíš přikázal, že se máme modlit: „Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi“.
„Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané, kteří si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. Nebuďte jako oni. Váš Otec ví, co potřebujete, ještě předtím, než ho poprosíte. Proto se modlete takto: Otče náš, který jsi v nebesích, ať se posvětí tvé jméno! Ať přijde tvé království! Ať se stane tvoje vůle jako v nebi, tak i na zemi.“
Překlad 21.století, Matouš 6,7-10„Odešel podruhé a modlil se: „Otče můj, nemůže-li mě tento kalich minout, ale musím ho vypít, ať se stane tvoje vůle!“
Překlad 21.století, Matouš 26,42„Kdykoli o něco prosíme podle jeho vůle, slyší nás. A když víme, že nás slyší, kdykoli o něco prosíme, pak víme, že to, oč jsme jej prosili, dostáváme.“
Překlad 21. století, 1.Jan 5,14-15
V Hnutí Víry učí (démon Hnutí Víry): „Když máš dostatečně silnou víru, tvůj život bude absolutně vyřešený a nebudeš mít žádný problém a nemoc“. Víra je určitě důležitá, ale biblická víra! Pravá biblická víra je, když hluboce věříme v Trojjediného Boha, když se poddáváme Bohu, když jsme poslušní a pokorní, když máme Boha na prvním místě… Když máme upřímnou víru v Boha, víru v to, že Bůh je Bohem zázraků… Biblická víra je základem pro poznání Živého Boha a budování vztahu s Ním.
Některé církve kladou velký důraz na uzdravení, které se má naprosto nebiblicky přijmout dostatečně silnou (až magickou) lidskou silou (bez Boha). V Hnutí Víry velmi rouhavě učí, že veškeré nemoci máte absolutně ve svých rukou. S tím nelze souhlasit, neboť jedině Bůh má stvořitelskou moc ve svých slovech a ne, že člověk má moc něco stvořit (např. uzdravení). Jen připomínám, že Bůh uzdravuje i bezbožné lidi, kteří nemají vůbec žádnou víru v Boha! Co si budeme povídat, je mnoho modliteb za uzdravení, ale málo uzdravených. Z vlastní zkušenosti vím, že mnoho nemocí je démonického původu. V mnoha sborech se modlí za uzdravení, ale málokde se děje vymítání démonů, což je velká chyba. Pak vidíme démonicky obsazené křesťany včetně pastorů – Může mít křesťan démona? Ano!. V našem sboru se modlíme za uzdravení i vymítáme démony podle Bible (žádné svazování démonů a další nebiblické rituály). Já osobně byl vyléčen Boží mocí z minimálně třech „nevyléčitelných“ nemocí. Bůh, pokud je to Jeho vůle, vyléčí a žehná těm, kteří jsou Mu nejblíž, kteří Ho mají na prvním místě, kteří s Ním mají obecenství, kteří mají čisté srdce zaměřené na Boha… Věř mi, pokud se příliš upneš na své uzdravení a budeš si ho vynucovat vlastní lidskou silou bez Boha (je dokonáno, stačí to jen přijmout), uzdravení nepřijde, dokonce může dojít k prokletí v oblasti zdraví, financí atd. Není pochyb o tom, že evangelium prosperity a Hnutí Víry odrazuje mnoho křesťanů. Někteří křesťané díky tomuto bludnému učení dokonce mohou odpadnout od víry! Například, když nedochází k uzdravení nebo finanční prosperitě pro údajnou slabou lidskou sílu (víru), může např. dojít k psychickým problémům. Nepodléhej učení Hnutí Víry, neboť se jedná o učení démonů, které duchovně devastuje křesťany, zavádí je k hříchu a rouhání Bohu.
„I z vás samotných povstanou lidé, kteří budou překrucovat pravdu, aby strhli učedníky za sebou. Proto bděte a pamatujte, že jsem po tři roky dnem i nocí bez přestání v slzách napomínal jednoho každého z vás.“
Překlad 21.století, Skutky 20,30-31
Ještě musím zmínit a velmi zdůraznit fakt, že Hnutí Víry inklinuje k magii. Mnozí lidé si neuvědomují, že v Hnutí Víry se provozuje neskrývané magické myšlení, což je magie. – Křesťan se snaží vyprodukovat vlastní (lidskou) sílu spojenou s představivostí, která dokáže vyprodukovat nadpřirozenou energii a tím má dojít k uzdravení, finanční prosperitě. Magie je o psychologii, o uvolňování vlastní lidské síly – síly, která je podstatně větší než je ona sama. Mág (např. kouzelník, čaroděj) spolupracuje s inteligentní bytostí (démonem), která mu umožňuje dělat nadpřirozené věci. Co všechno do magie patří? Čarodějnictví, kouzelnictví, hypnóza, magické akty (zaklínání, zaříkávací formule), věštění (kartářky, astrologie atd.), spiritismus (vyvolávání duchů), uhranutí, uřknutí (vyvolání nějakého problému, např. nemoc).
13. Dvojí učení (rozdílnost učení) nebo jednání. Já to nazývám „křesťanská schizofrenie“. Za „křesťanskou schizofrenií“ jednoznačně vidím aktivitu démonů, což nemusí znamenat démonické obsazení člověka. Jde o to, že někteří kazatelé učí o jedné věci 2x jinak, odlišně (i třeba v jenom kázání) a nezmíní dvojí učení. Například jsem viděl dvě kázání od jednoho kazatele, v jednom tento křesťan řekl, že v současnosti existuje prostor (jako fyzické místo), který se nazývá „peklo“, kde jsou mučeni a ponižováni hříšníci. V jiném kázání řekl, že „peklo“ nyní není (duše zemřelých čekají na vzkříšení v „říši ticha“, „říši mrtvých“), že bude až po Ježíšově příchodu. Chápu, že někdo může k něčemu dospět, to je ale potřeba velmi důrazně zmínit (věřil jsem něčemu a teď to mám jinak). Někdy vidím „křesťanskou schizofrenii“ v článcích na internetu, kde je v jednom článku uveden dvojí, naprosto odlišný výklad Písma a přitom v nadpisu a závěru článku je uveden totožný výklad Písma. To bylo dvojí učení. Co se týče dvojího jednání („křesťanská schizofrenie“ v jednání), to je takové jednání (konání), když někdo něco vyučuje a koná pravý opak (kritizuje spojování s katolíky a přitom se s nimi na duchovní úrovni spojuje; kritizuje evangelium prosperity a přitom vyvyšuje/propaguje/dává za příklad evagelisty prosperity; tvrdí, že žadný křesťan nemůže mít démona a přitom z křesťanů démony vymítá atd.). Dvojí učení a jednání vyvolává v křesťanech dezorientovanost, zmatek (neví, čemu mají věřit). Pokud se dvojí učení a jednání stává pravidlem, tak to může odradit některé křesťany od chození do církve (netvrdím že všechny), protože je toto svým způsobem založeno na lži, podvodu. Dvojí učení a jednání si vysvětluji tím, že si křesťané nechtějí nikoho „rozházet“, že se chtějí zalíbit lidem. Nechtějme se zalíbit lidem ale Bohu! Pokud někdo upřednostňuje lidi před Bohem, má s Bohem velký problém! Dvojí učení a jednání může být důsledek démonického obsazení, kdy má člověk „zatemněnou mysl“.
„Nesnažte se mnozí stát učiteli, bratři moji – vězte, že budeme souzeni přísněji.“
Překlad 21. století, Jakub 3,1„Dále vás, bratři, prosíme a vyzýváme v Pánu Ježíši, abyste stále rostli v tom, co jste od nás přijali a co už děláte – žijte tak, abyste se líbili Bohu.“
Překlad 21. století, 1.Tesalonickým 4,1„Chci si teď naklonit lidi, nebo Boha? Copak mi jde o lidskou přízeň? Kdybych se ještě snažil zalíbit lidem, nebyl bych Kristův služebník! “
Překlad 21. století, Galatským 1,10
Uvedl jsem pouze několik důvodů, proč někteří křesťané odmítají navštěvovat církve a proč z nich odcházejí. Toto není zdaleka vyčerpávající seznam.
Některé církevní organizace používají sektářské praktiky
S velkou lítostí a pokorou musím konstatovat, že v některých církvích dochází k promyšlené psychické manipulaci, perzekuci členů… Pozor si dejte na autoritářské vedení, kde je jeden zpravidla charismatický vůdce, který požaduje absolutní věrnost a oddanost (jeho učení je jediné pravé a není možné o něm diskutovat). Ačkoli přicházím do styku s křesťany, kteří tvrdí, že ta a ta církev je sekta, já osobně neoznačuji žádné křesťanské společenství za sektu, protože nemám rád slovo sekta. Nicméně si pojďme něco říct o sektářských praktikách:
1. Řízené chování. Církev ovlivňuje a kontroluje prostředí, kde člověk žije. Církev si dává absolutní nárok na život členů církve. Řízené chování je určitě i to, když církev vymáhá „desátky“, zakazuje navštěvovat jiné církve atd.
2. Řízení myšlení (myslet stejně). Církev ovlivňuje jak má člověk myslet.
3. Řízené emoce. Církev klade důraz na pocity a emoce. Může docházet k vzbuzování pocitů viny nebo strachu, potřeby štěstí atd. To vše za účelem prohloubit závislosti lidí na společenství, vysávat z nich peníze atd. Někdy jsou lidé nuceni se zpovídat. Někdy k tomu dokonce dochází veřejně!
4. Řízené informace. O učení církve se za žádných okolností nesmí pochybovat ani diskutovat (dogma).
5. Elitářství a výlučnost. Naše církev je ta jediná pravá a Bohem vyvolená, všechny ostatní jsou falešné a nebezpečné (často tam slyšíme slovo „sekta“).
6. Sankce a tresty. Pokud se nepřizpůsobíte církevnímu řádu, charismatickému vůdci, dojde k postihům, trestům a jiným nátlakům. Může dojít psychickému vydírání, psychickému teroru atd.
Jací křesťané odmítají navštěvovat církevní organizace?
Zpravidla se jedná bývalé členy různých církví. Tito lidé zpravidla mají špatné zkušenosti s vedením, učením církve. Tito lidé mohou mít i dost manipulace, která v dnešních církvích určitě je. Může se ale jednat o křesťany, které život bez církve naplňuje. Tací křesťané mohou dát na své zrádné srdce, což je určitě chyba.
„Lidské srdce je ze všeho nejzrádnější, je nenapravitelné – kdo mu rozumí?“
Překlad 21. století, Jeremiáš 17,9
Je potřeba se Boha ptát, zda je opravdu Boží vůle, že nikam do církve nechodím . Určitě si dovedu představit, že Boží vůle může být, aby člověk nenavštěvoval žádnou velkou církevní organizaci a scházel se třeba doma s několika málo křesťany. Nemusíš vyhledávat velké církve a sbory, Kristovu církev už tvoří dva křesťané. Už dva křesťané si mohou dělat Večeři Páně, mohou se modlit, může se tam dít vymítání démonů atd.
„Neboť kdekoli se shromáždí dva nebo tři v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich.“
Překlad 21. století, Matouš 18,19
Je opravdu kriticky důležité, aby se každý křesťan zajímal o to, co je Boží vůle. Je potřeba myslet na to, že při plnění Boží vůle můžeme vykonávat pro nás nepříjemné věci. Nehledej to, co je nejvýhodnější pro tebe, hledej to, co po tobě chce Bůh.
„I Kristus podstoupil tělesné utrpení, a tak se stejným odhodláním vyzbrojte i vy. Kdo trpěl na těle, skoncoval s hříchem, takže zbytek svého života v těle už nevěnuje lidským tužbám, ale Boží vůli.“
Překlad 21. století, 1.Petr 4,1-2„“Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků? A tehdy jim jasně řeknu: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo!“
Bible, překlad 21. století, Matouš 7,22-23
Církve se spojují se světem
Dnešní církve hledají světské výhody. V tom vidím velký problém. V katolicismu vidíme spojování se s politickými vládci. Státem uznané církve někdy nahání ovečky, neboť státem uznané církve totiž musí mít minimálně 300 členů. Tyto církve musí splňovat světské podmínky a o jejich vytvoření rozhoduje svět (satanův systém). Státem uznané církve zpravidla využívají světské výhody – dostávají příspěvky od státu, plat kazatele hradí stát. V Písmu stojí, že přátelství se světem je nepřátelství s Bohem!
„Vy nevěrníci! Nevíte, že přátelství se světem znamená nepřátelství s Bohem? Kdokoli se rozhodne být přítelem světa, stává se Božím nepřítelem.“
Překlad 21. století, Jakub 4,4
Není tedy nad Kristovu církev, která je složena z každého, kdo odevzdal život Kristu!
Jak poznám tu pravou církev?
Jak poznáš tu pravou církev, kterou máš navštěvovat? Ptej se na to Boha.
„Všechnu svou starost svěřte jemu, vždyť jemu na vás záleží.“
Překlad 21. století, 1.Petr 5,7
Závěr
Určitě hned nebudeme odcházet z problematické církve, ale budeme modlit za změnu. Určitě nebudeme odcházet z církve, když jsme napomínáni. Pokud nás někdo napomene, je potřeba se modlit a postit za to, zda nemá dotyčný pravdu (zda k nám takto nehovoří Bůh). Určitě hned nebudeme odcházet z církve, když nás neoslovuje kázání. Tebe třeba kázání neoslovuje, ale jiného člověka ano. Je pravda, že někteří kazatelé nekáží Boží slovo, ale vlastní představy a touhy. Někteří kazatelé dokáží v kázání hovořit o svých zkušenostech a zážitcích hodně dlouhou dobu. Určitě není závadné vsunout do kázání své zkušenosti a zážitky, ale nesmí to zabrat většinu kázání. Kázání by mělo obsahovat z větší části Boží slovo a jeho výklad.
Hlavou KAŽDÉ pozemské církve musí být Kristus, ne nějaký člověk! Pozemské církve mají mít své vedoucí, ale nad nimi VŽDY musí být Pán Ježíš Kristus. Žádný vedoucí církve by se neměl rozhodovat na základě vlastních chtíčů a potřeb, na základě vlastních pocitů, ale výhradně tak, jak to po něm žádá Bůh (to může být někdy hodně nepříjemné!). Pokud se bude křesťan rozhodovat na základě vlastních potřeb, dříve nebo později bude mít problém nejen on, ale celý sbor. V každém sboru byla měla být vidět láska, která by měla být měla být spojena se vzájemnou úctou, tolerancí.
„Konečně, buďte všichni svorní, soucitní, plní bratrské lásky, milosrdní a skromní. Neodplácejte zlo zlem ani zlořečení zlořečením, ale naopak žehnejte. K tomu jste přece povoláni a za to máte obdržet požehnání.“
Překlad 21. století, 1.Petr 3,8-9„Ovocem Ducha je pak láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost,mírnost a zdrženlivost. Tomu se žádný zákon nevyrovná. Ti, kdo patří Kristu Ježíši, ukřižovali svou tělesnost s jejími vášněmi a sklony. Žijeme-li Duchem, pak se Duchem také řiďme. Nebuďme ješitní, nesoupeřme spolu a nezáviďme si.“
Překlad 21. století, Galatským 5,22-26
Na jednu stranu se nedivím křesťanům, kteří odmítají navštěvovat církevní organizace. Na druhou stranu nám to Písmo doporučuje, takže je to pro nás důležité. Určitě není dobré měnit církev jako ponožky. Pokud jsou někde ve sboru závažné problémy (vymáhání „desátků“ je určitě velmi závažný problém), není dobré hned odtamtud utíkat, na místě jsou modlitby a posty. Zároveň je dobré se modlit a postit za to, abych věděl, zda mám dotyčnou církev navštěvovat. Pokud ti Bůh nějakým způsobem řekne, že máš chodit do jiné církve, poslechni. Rozhodně ale neměj k nikomu nenávist ani myšlenky na soupeření! I když podle pokynů Boha opustíš církev, pokud je to možné, nepřestávej být v kontaktu se svými sourozenci v Kristu, kteří „starou“ církev navštěvují. Určitě se nepřestávej se modlit za „starou“ církev a její vedení.