„Věda a Bůh – hluboký a nekompromisní konflikt dvou způsobů myšlení“ – název kázání vyjadřuje zásadní rozpor mezi přístupem, který staví důvěru a autoritu do lidských teorií a poznání (věda), a přístupem, který klade Boha a Jeho Slovo do centra (víra). Každý, kdo upřednostňuje lidské názory před Boží pravdou, se tím staví do přímého konfliktu s Bohem.

Co je věda
Věda je světský (ateistický) nástroj, který se snaží poznat svět prostřednictvím pozorování, měření a experimentů. To, co nelze prokázat, nekompromisně odmítá. Její poznání je vždy dočasné – to, co dnes platí jako „pravda“, může být zítra nahrazeno jiným vysvětlením. Věda dokáže v některých případech popsat, jak věci fungují, ale nedokáže odpovědět na otázky, proč existují, jaký mají smysl ani odkud pocházejí.

Věda a Bůh
Z vědeckého pohledu neexistuje Bůh ani zásah Stvořitele, víra a náboženství jsou považovány za iracionální. Když lidé staví vědu nad Boha, svěřují se systému, který nemůže nabídnout úplnou pravdu, ale pouze omezené modely, domněnky a spekulace. Když se zdůrazňuje náhoda a popírá se Bůh, lidé pak snadno uvěří, že život vznikl sám od sebe. To člověka vzdaluje od smyslu života i od Boží pravdy.

Věda ze své podstaty nepracuje s možností Božího zásahu, protože uznává pouze to, co lze ověřit a dokázat. Tímto způsobem věda metodicky a systematicky šíří falešné představy o světě, ve kterém žijeme. Věda redukuje Boha na neexistujícího a náboženství na pouhý kulturní či společenský fenomén. V tomto smyslu stojí věda v přímém rozporu a konfliktu s Bohem.

Zatímco věda říká: „Nevíme – zkoumejme,“ víra odpovídá: „Nevíme – důvěřujme Bohu a Jeho Slovu.“ Tento rozdíl odhaluje hranice vědeckého poznání: věda dokáže popisovat jevy a procesy, ale nedokáže odpovědět na otázky smyslu, účelu a původu života. Je založena na pochybnosti, proměnlivosti závěrů a autoritě důkazů, zatímco víra stojí na jistotě, neměnných pravdách a Boží autoritě.

Věda požaduje důkaz: „Ukaž.“ Víra zve k důvěře: „Věř.“ Nejde o dvě cesty ke stejnému cíli, ale o dva odlišné směry, které nelze zaměnit ani spojit.

A přesto se někteří, kteří se označují za křesťany, svěřují svou důvěrou vědě místo Bohu. Boží slovo je bez obalu nazývá nepřáteli Boha (Jakub 4,4), protože přesouvají svou víru od Boha k lidským systémům. Tím se vědomě staví proti Boží autoritě a dobrovolně přijímají satanův klam, v němž lidské teorie a domněnky nahrazují Boží pravdu. Nejde jen o nevědomost nebo naivitu, ale o duchovně nebezpečný postoj, který člověka odvádí od Boha a otevírá prostor působení zla. Ve svém důsledku se tak stává uctíváním falešného boha.

„Ó Timoteji, zachovej, co ti bylo svěřeno, vyhýbej se světským prázdným řečem a protikladným tvrzením toho, co se falešně nazývá „poznání“
ČSP, 1. Timoteus 6,20

„Vy nevěrníci! Nevíte, že přátelství se světem znamená nepřátelství s Bohem? Kdokoli se rozhodne být přítelem světa, stává se Božím nepřítelem.“
Překlad 21.století, Jakub 4,4

„Cesta se člověku může zdát správná, nakonec však bývá cestou ke smrti.“
Překlad 21.století, Přísloví 14,12

Ať si to člověk uvědomuje, nebo ne, kdo staví vědu nad Boha, podřizuje se satanovu klamu a slouží mu. Lidské teorie a domněnky tak nahrazují Boží pravdu a přinášejí duchovní zaslepenost, pýchu a nakonec duchovní smrt. Věda se v tomto smyslu stává nástrojem satana, který člověka odvádí do lži, hříchu a odcizení od Stvořitele.

Věda a Velký třesk
Teorie velkého třesku je vědou vnucována jako vysvětlení vzniku Země, aniž by připustila Stvořitele. Tvrdí, že Země a vše na ní vzniklo náhodou, bez cíle, smyslu a Božího vedení. Ve skutečnosti však věda nedokáže vysvětlit ani původ hmoty, energie nebo zákonů, které měly vznik Země „řídit“.

Velký třesk je mimořádný satanův klam. Velký třesk je jen přestrojená víra v náhodu, oblečená do rovnic a odborných termínů. Místo Boha se dosazuje slepá náhoda, místo Stvořitele neosobní proces. Přitom Bible jasně říká: „Na počátku Bůh stvořil zemi“ (Genesis 1,1). Země nevznikla náhodou, ale záměrným Božím aktem!

„Pokud je naše evangelium pro někoho zahalené, je to pro ty, kdo hynou. Těmto nevěřícím zaslepil bůh tohoto světa mysl, aby jim nezazářilo světlo evangelia slávy Kristovy, který je obrazem Božím.“
Překlad 21.století, 2. Korintským 4,3-4

Věda, která vyvyšuje náhodu a nekompromisně popírá Boží zásah, se ukazuje jako omezená a falešná – nástroj satana, který odvádí člověka od pravdy a Boží vůle.

A přesto někteří, kteří se označují za křesťany, svěřují svou víru vědě místo Bohu!

„Běda těm, kdo říkají zlu dobro a dobru zlo, kdo vydávají tmu za světlo a světlo nazývají tmou, kdo vydávají hořkost za sladkost a sladkost za hořkost!“
Překlad 21.století, Izaiáš 5,20

Věda a evoluční teorie
Evoluční teorie tvrdí, že člověk je pouze dalším zvířetem (jakousi „opicí vyššího řádu“) vzniklým náhodnými změnami bez cíle, řádu a smyslu. Tento pohled popírá jedinečné postavení člověka i Boží záměr. Člověk však není produktem náhody, byl stvořen cíleně Bohem (Genesis 2,7). Bůh stvořil člověka jako vědomou a morálně odpovědnou bytost (Ezechiel 18,4).

Věda, která vyvyšuje náhodu a popírá Boží zásah se prezentuje jako falešný nástroj, který odvádí člověka od pravdy.

„Hospodin Bůh pak z prachu země zformoval člověka a do jeho chřípí vdechl dech života. Tak se člověk stal živou bytostí.“
Překlad 21.století, Genesis 2,7

„Životem zaplatí ten, kdo hřeší.“
Překlad 21.století, Ezechiel 18,4

Člověk je výjimečný v říši živých nejen svou inteligencí a schopností rozumového myšlení, ale především schopností poznávat dobro a zlo, hledat Boha a tvořit.

„Když vidím tvá nebesa, dílo prstů tvých, měsíc a hvězdy, kterés tam umístil – co je člověk, ptám se, že na něj pamatuješ, co je lidský tvor, že o něj pečuješ? O málo nižším než Boha jsi jej stvořil, slávou a ctí jsi korunoval jej, nad dílem svých rukou jsi mu vládu svěřil, k jeho nohám jsi složil vše.“
Překlad 21.století, Žalm 8,4-7

„Z jednoho člověka učinil celé lidstvo, aby žilo na celém zemském povrchu. Vyměřil jim určená období a hranice jejich života, aby hledali Boha, zda by se ho snad mohli dotknout a nalézt ho – ačkoli není daleko od žádného z nás. ‚Vždyť jím žijeme, hýbeme se a trváme.‘Jak řekli někteří z vašich básníků: ‚Jsme přece jeho rodina.“
Překlad 21.století, Skutky 17,26-28

Na rozdíl od zvířat není řízen pouze instinkty. Byl stvořen cíleně a nese obraz Boha, což mu dává jedinečné postavení mezi všemi živými bytostmi a odlišuje ho od ostatních druhů, které jsou součástí přírody.

„Tehdy Bůh řekl: „Učiňme člověka k našemu obrazu, podle naší podoby! Ať panují nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad dobytkem, nade vší zemí i nad veškerou havětí lezoucí po zemi. Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, k obrazu Božímu stvořil jej: jako muže a ženu stvořil je.“
Překlad 21.století, Genesis 1,26–27

„Tihle se však chovají pudově jako nerozumná zvířata, určená k ulovení a na porážku.“
Překlad 21.století, 2. Petr 2,12

„Neprodávají se snad dva vrabci za haléř? Přitom ani jeden z nich nepadne na zem bez vědomí vašeho Otce. Vám jsou ale spočítány i všechny vlasy na hlavě! ³¹Proto se nebojte. Jste dražší než mnoho vrabců.“
Překlad 21.století, Matouš 10,29-31

Moderní věda doporučuje stavět zvířata na/nad úroveň člověka. V praxi to znamená, že zvíře může nahrazovat člověka v jeho přirozených rolích (manžela, manželku, dítě), spát v lidské posteli, dostávat péči a privilegia určená lidem, nebo být považováno za rovnocenné lidské bytosti. Toto je pro Boha ohavnost!

„Člověk tedy pojmenoval všechna zvířata a nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř. Ale pro člověka se nenašla pomoc jemu rovná.“
Překlad 21.století, Genesis 2,20

„Bůh tehdy Noemovi i jeho synům požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se, naplňte zem. Ať  z vás má strach a hrůzu všechna polní zvěř, všechno nebeské ptactvo, všechno, co se hýbe po zemi, i všechny mořské ryby: jsou vám vydáni do rukou. Všechno živé, co se hýbe, vám bude za pokrm; to všechno vám dávám tak jako dříve zelené byliny.“
Překlad 21.století, Genesis 9,1-3

Kdo se nechá svést představou, že zvíře je na stejné úrovni jako člověk (nebo dokonce výše), přímo se staví proti Božímu řádu. Tímto způsobem vede lidi věda do duchovní slepoty a ve finále do ohnivého jezera.

Doporučený článek k prostudování: Nebezpečí modlářství se zvířaty – cesta do ohnivého jezera

Konflikt mezi Bohem a vědou odhaluje střet dvou neslučitelných způsobů myšlení. Bible jasně učí, že člověk je záměrně stvořený, výjimečný a morálně odpovědný, což je v přímém rozporu s evolučním pohledem, který považuje člověka jen za zvíře vzniklé bez plánu a cíle. Stejně tak zvíře nikdy nemůže být postaveno na úroveň člověka – jeho hodnota a postavení jsou odlišné a podřízené Božímu řádu.

A přesto někteří, kteří se označují za křesťany, svěřují svou víru vědě místo Bohu!

Vykopávky jako nástroj evoluční propagandy
Archeologické nálezy a fosilie jsou podle některých názorů vykládány tak, aby podporovaly teorii evoluce a zpochybňovaly víru v Boží stvoření. Kamenné nástroje, kosti i pozůstatky dávných civilizací jsou interpretovány v rámci předem přijatého evolučního pohledu, přestože samotné nálezy mohou připouštět různé výklady.

Historie navíc ukazuje, že se objevily i podvrhy – případy, kdy byly „objevy“ záměrně vytvořeny nebo upraveny, aby vzbudily pozornost či přinesly slávu svým autorům. Takové jednání klamalo veřejnost i vědce. I dnes se setkáváme s falešnými fotografiemi a videi, například se snímky obřích koster vytvořenými pomocí digitálních úprav.

Křesťané nesmí podlehnout této satanově lsti – vykopávky mohou být zajímavé, ale nikdy nemohou být soudcem pravdy. Tou je Boží slovo. Každý, kdo staví lidské interpretace nad Boží slovo, padá přímo do satanova klamu, který vede k pýše, lži a úplnému odcizení od Boha!

Vědci nejsou zárukou dobra
Historie ukazuje, že i vzdělaní lidé mohou páchat strašlivé zlo. Kdo vymyslel plynovací komory? Nacistističtí vědci a inženýři, kteří je systematicky navrhli a zdokonalili pro hromadné vraždy v koncentračních táborech. A kdo byl Josef Mengele? Lékař a zároveň vědec, jehož experimenty byly promyšlené a metodické – ale naprosto nemorální, sadistické a zločinné.

Tento příklad jasně ukazuje, že samotné vzdělání nebo vědecká metoda nezaručují, že člověk bude jednat správně. Pravá důvěra patří Bohu, ne lidským institucím nebo vědě, které mohou své znalosti zneužít k vlastním a často nebezpečným účelům.

A přesto někteří, kteří se označují za křesťany, svěřují svou víru vědě místo Bohu!

Věda na prodej
Ať si to uvědomujeme, nebo ne, dnešní věda je silně ovlivněná penězi a zájmy korporací a států. Výzkum, který se nevyplatí nebo nepřinese dostatečný zisk, často nikdy nevznikne. Farmaceutické firmy a technologičtí giganti rozhodují, co se bude studovat, co se bude publikovat a co se zatají.

Mnoho studií se dnes prodává jako produkt. Granty, dotace a firemní investice určují, které projekty dostanou prostor, a výsledky, které ohrožují obchodní zájmy, bývají zpožďovány nebo upravovány tak, aby chránily reputaci a zisky.

Věda se často používá k prosazování moci a ekonomických zájmů než k hledání skutečné pravdy. Pravda se pak určuje podle toho, co je výhodné nebo ziskové, místo podle toho, co je opravdu skutečné.

Tvrdě řečeno: dnešní věda je byznys a nástroj satana, kde fakta slouží manipulaci a odvracení lidí od Boha.

A přesto někteří, kteří se označují za křesťany, svěřují svou víru vědě místo Bohu!

Podvody se ve velkém rozsahu šíří přes školský systém
Vědecké ideje a modely se často dostávají k lidem už od raného věku prostřednictvím škol a vzdělávacích programů. Děti se učí přijímat určité představy o světě jako nezpochybnitelná fakta, aniž by jim bylo nabídnuto rozlišování mezi pravdou a spekulací. Takto se vědecké názory, často omezené a bez Boží perspektivy, stávají normou, zatímco víra a Boží pravda jsou postaveny na vedlejší kolej. Školský systém se tímto způsobem stává mocným nástrojem k šíření satanových klamů a ovlivňování budoucích generací.

Satanova strategie zní: Chceš-li porazit nepřítele, vychovej jeho děti – ovládni jejich mysl a zničíš jejich budoucnost.

Doporučený článek k prostudování: Škola, vzdělávací proces a ďábel

Moderní věda na úrovni věštců a okultistů
Věda často vydává spekulace nebo doslovné lži za nepopiratelné pravdy. Předpovědi o náhlé době ledové, globálním oteplování či rychlém vyčerpání nerostných zdrojů ukazují, že „vědecké prognózy“ se mění podle módních trendů, tlaku médií nebo zájmů sponzorů. Lidé jsou učeni přijímat tyto domněnky jako jistotu, aniž by si uvědomili, že jde o spekulace – někdy záměrně zkreslené, aby vyvolaly strach nebo poslušnost.

Někteří vědci v minulosti varovali před rychlým příchodem nové doby ledové. O pouhých deset let později ti samí odborníci začali strašit globálním oteplováním. Tento příklad jasně ukazuje, že „vědecké pravdy“ jsou často proměnlivé a mohou být zneužity k manipulaci a zastrašování veřejnosti.

Meteorologové, stejně jako okultisté a věštci, se marně snaží předvídat počasí. I přes moderní technologie a obrovské množství dat jsou jejich předpovědi stále nepřesné, často chybné – přesto je lidé sledují každý den a přijímají je jako pravdu. Počasí se tak stává novou modlou a formou novodobého okultismu, před kterou lidé klanějí svou důvěru místo Bohu. Je třeba si uvědomit, že počasí řídí Bůh, a On má vždy poslední slovo (Jeremiáš 10,13 atd.).

V konečném důsledku se vědecké předpovědi počasí a další dlouhodobé prognózy stávají nástrojem manipulace, podobně jako rituály okultních praktik, které slibují odhalení neznámého, ale nikdy nezaručují pravdu.

„Svým hlasem rozezvučí vody na nebi, od obzoru nechá stoupat oblaky; k lijáku připojuje blesky, vypouští vítr ze svých pokladnic.“
Překlad 21.století, Jeremiáš 10,13

„Hospodin činí, cokoli se mu zachce, jak v nebi, tak i na zemi, v mořích i v každé hlubině! On nechá od obzoru stoupat mraky, k lijáku připojuje blesky, vypouští vítr ze svých pokladnic.“
Překlad 21.století, Žalm 135,6-7

„Pod jeho pohledem země třese se, hory dýmají pod jeho dotykem!“
Překlad 21.století, Žalm 104,32

„Tak praví Hospodin zástupů: Ještě jednou, a to brzy, otřesu nebem i zemí, mořem i souší.“
Překlad 21.století, Ageus 2,6

Globální oteplování, změně klimatu = podvod
Nevěřte vědeckým lžím o globálním oteplování či změně klimatu – to je podvod. Bůh řídí počasí, teploty, déšť, vítr i slunce. Kdo staví svou důvěru ve vědu místo v Boží moc, staví se proti Stvořiteli a kráčí po satanově stezce.

Berme vírou, že Bůh stvořil a nadále řídí přírodu včetně větru, deště a bouří. Současná věda popisuje mechanické příčiny počasí, ale biblické texty kladou zdůraznění na Boží moc a autoritu nad vším stvořením.

Další verš popisující Boží suverenitu nad počasím a přírodními jevy:

„Kdo vyryl koryto vodní průtrži a dráhu pro mrak bouřkový, aby zaléval liduprázdnou zemi i poušť, kde nikdo nebydlí, aby zavlažil opuštěné trosky a novou trávu nechal vyrašit?“
Překlad 21.století, Job 38,25‑27

Označení Matka příroda
Křesťan by neměl používat pojem Matka příroda. Tento výraz má své kořeny v pohanském myšlení a je úzce spojen s řeckou mytologií, konkrétně s bohyní Gaiou, prvotní bohyní Země. Gaia byla uctívána jako zdroj a dárce života.

Z biblického pohledu však příroda není živou bytostí ani zdrojem života sama o sobě, ale stvořením. Označení Matka příroda proto představuje formu zbožštění stvoření, která připisuje život a moc přírodě namísto Bohu. Takové chápání je v přímém rozporu s křesťanským učením, které jasně učí, že jediným Stvořitelem a původcem života je Bůh, nikoli příroda.

Věda jako modla
Ve chvíli, kdy křesťan začne důvěřovat více vědě než Bohu, vzniká modla. Opouští Boží slovo a místo něj se spoléhá na lidské teorie, modely a autority. Tím se dopouští modloslužby, protože to, co má patřit Bohu, odevzdává člověku a jeho systému. Bible opakovaně varuje, že modloslužba není neutrální – vždy vede k duchovním potížím.

Jakmile je věda postavena nad Boha, člověk ztrácí schopnost duchovního rozlišování. Pokoru nahrazuje pýcha, důvěru v Boha strach a závislost na „odbornících“. Takový postoj otevírá prostor manipulaci, protože Boží autorita je nahrazena lidskými systémy. Nejde už o poznání, ale o podřízení mysli něčemu, co se vydává za pravdu, a přitom jí není.

Křesťan je povolán důvěřovat Bohu bez výhrad. Věda může být užitečným nástrojem pro porozumění světu, ale nesmí se stát nejvyšší autoritou. Pokud je povýšena nad Boha, stává se modlou, která místo skutečného poznání klame a odvádí člověka od pravdy.

„Všechno mohu, ale ne všechno je užitečné; všechno mohu, ale ničím se nedám ovládnout.“
ČSP, 1. Korintským 6,12

Smrtelná důvěra ve vědu
Dejte si pozor na ty, kteří se označují za křesťany, ale staví svou víru na lidské moudrosti a vědeckých teoriích místo na Božím slovu. Taková víra není jen slabá – je smrtelně nebezpečná! Tito lidé jsou v přímém konfliktu s Bohem – bojují s Bohem podobně jako satan. Když spoléháte na lidské teorie místo na Boží autoritu, kladete Boha stranou a svěřujete se do rukou satana. To, co má patřit Bohu, předáváte člověku a Božímu odpůrci, a tím otevřeně uctíváte falešného boha. Pýcha a falešná jistota nahrazují pokoru a víru; strach a závislost na „odbornících“ vás pohltí. Bible jasně říká: kdo odvrací srdce od Hospodina a staví se proti Jeho slovu, kráčí po cestě k zkáze a smrti. Uvědomte si, že vaše víra není hra ani vědecký experiment. Je to otázka života a smrti, věčné pravdy versus klamu a duchovní smrti. Stavte svou víru pevně na Bohu, nebo riskujete odpadnutí od pravého Boha.

„Všechno prověřujte; dobrého se držte, zla v každé podobě se varujte.“
Překlad 21.století, 1. Tesalonickým 5,21-22

„Zlořečený, kdo spoléhá na člověka, kdo se o smrtelníka opírá a v srdci se odvrací od Hospodina.“
Překlad 21.století, Jeremiáš 17,5

Kritické myšlení
Dnešním lidem napříč generacemi (včetně křesťanů!) zoufale chybí kritické myšlení. Díky tomu důvěra ve vědu a další světské nástroje dosahuje obludných rozměrů. Lidé berou každou dodanou informaci automaticky za pravdu. Neptají se „opravdu?“, „proč?“ ani „jak?“ – a většinou si ani nevytvoří vlastní názor.

Kritické myšlení znamená nebrat nic jako samozřejmost, ale objektivně a systematicky hodnotit informace, argumenty a tvrzení. Je to schopnost odlišit pravdu od lži, relevantní fakta od manipulace, zkreslené či nedostatečně podložené informace od pravdivých závěrů. Znamená to posuzovat zdroje, odhalovat manipulace a otevřeně zpochybňovat názory a předpoklady.

Bez kritického myšlení jsme jen stádem, které nechávají cizí slova formovat svůj pohled na svět. Je to stav, který ohrožuje nejen schopnost učit se a rozhodovat, ale i samotnou svobodu myšlení. U křesťanů to znamená, že místo osobního vztahu a důvěry v Boha se nechávají vést lidskými názory a teoriemi. Takový postoj ničí víru, ztěžuje poznání Boží pravdy a vede k duchovní závislosti na tom, co říkají lidé, místo na tom, co učí Bůh.

Čiňte pokání
Křesťan nemůže sloužit dvěma pánům. Nemůže stát na dvou stranách – na straně Boha a zároveň na straně světa, který Ho popírá. Nemůže vyznávat, že Bůh je Stvořitel Nebe (Božího království) i Země, a současně přijímat velký třesk a evoluci jako vysvětlení původu života. Buď je počátkem všeho svrchovaný Bůh, nebo slepý proces bez řídící vůle. Obojí dohromady nejde.

Křesťan nemůže bezvýhradně důvěřovat institucím, které předkládají vlastní výklad „reality“. Mezi tyto instituce patří například NASA, která se často dopouští manipulací a podvodů, aby vnutila lidem verzi světa, jež odpovídá jejím zájmům, a nikoli pravdě. Stavět autoritu takové instituce nad Boží slovo je duchovní zradou.

Křesťan nesmí stavět lékařský systém nad Boží moc, jako by poslední rozhodnutí o životě, zdraví a smrti patřilo lidem. Věda je jen nástroj, omezený a omylný, a nikdy by se neměla stát nejvyšším soudcem pravdy ani zdrojem důvěry.

Doporučený článek k prostudování: Křesťan a zkreslené vnímání pod vlivem léků

Věda se nesmí stát modlou! Jakmile je postavena na Boží místo, stává se z ní falešný bůh. A kdo jí dá přednost před Bohem, dopouští se modlářství. Takový člověk má činit pokání – vyznat svůj hřích Bohu, odvrátit se od něj a vrátit se k plné důvěře k Bohu. Jakmile lidské instituce, věda nebo lidská autorita zaujmou místo Boha, stávají se modlou, a modla, i když se tváří jako pokrok, poznání nebo odborná pravda, zůstává modlou. Pro křesťana je to vážná duchovní věc, která vyžaduje jasné rozhodnutí, komu skutečně slouží.

„Když ale své hříchy vyznáváme, Bůh je věrný a spravedlivý – odpustí nám naše hříchy a očistí nás od každé nepravosti.“
Překlad 21.století, 1. Jan 1,9

„Jestliže totiž poté, co jsme poznali pravdu, vědomě pokračujeme v hříchu, nezbývá nám už žádná oběť za hříchy, ale jen hrozné očekávání Božího soudu, kdy zuřící oheň pohltí jeho odpůrce.“
Překlad 21.století, Židům 10,26-27

Závěr
Věda je ateistický nástroj, který systematicky a metodicky vnucuje lidem falešný obraz světa, ve kterém je Boží zásah tvrdě potlačován. Věda se tváří, že odhaluje pravdu, ale ve skutečnosti nás učí pochybovat tam, kde máme věřit Bohu. Měří, počítá, zkoumá a přitom přehlíží Boží stvoření, smysl života a Jeho řád. Každá „pravda“, kterou nabízí, je jen dočasná domněnka, často řízená penězi, mocí a zájmy světa, nikoli realitou.

A přesto někteří křesťané staví vědu nad Boha! To je modloslužba, hříšné svěřování srdce laboratořím, korporacím a lidským teoriím místo Stvořiteli, který jim dal život. Každý, kdo důvěřuje vědě místo Bohu, se dostává do hlubokého a nekompromisního konfliktu s Bohem. Takový postoj často přerůstá v uctívání falešného boha – a uctívání falešného boha znamená odhození spásy!

Věda jako nástroj poznání má hodnotu pouze tehdy, když směřuje k Bohu a pravdě. Moderní pojetí vědy, které staví lidské důkazy a teorie nad Boží slovo, Bible nepodporuje – popisuje je spíše jako pýchu a klam.

Nenechte se klamat a svádět k hříchu! Pravda, smysl a život nejsou v laboratoři, na papíře ani ve statistikách – pravda je v Bohu. Stavte svou víru výhradně na Něm, ne na lidských domněnkách!

„Vždyť moudrost tohoto věku je před Bohem pošetilostí;“
Pavlíkův studijní překlad, 1. Korintským 3,19

„Dejte si pozor, aby vás někdo neunesl prázdným klamem filosofie založené na lidské tradici, na principech světa, a ne na Kristu.“
Překlad 21.století, Koloským 2,8

Amen.