Pro každého křesťana je důležité, aby měl osobní, důvěrný vztah s Bohem. Proč? Aby slyšel Boží hlas, aby dokázal poznat Boží vůli, aby dokázal rozlišovat duchy, aby si užíval radosti a pokoje v Duchu Svatém, aby poznal skutky, které pro něj Bůh na každý den připravil…

„Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků? A tehdy jim jasně řeknu: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo!“
Překlad 21. století, Matouš 7,22-23

„Milovaní, nevěřte všemu, co je duchovní, ale rozlišujte, zda jsou ti duchové z Boha. Do světa totiž vyšla spousta falešných proroků.“
Překlad 21. století, 1. Jan 4,1

„Jsme přece jeho dílo! Bůh nás v Kristu Ježíši stvořil k dobrým skutkům, které předem připravil, abychom se jim věnovali.“
Překlad 21. století, Efeským 2,10

„O nic nemějte starost,ale za všechno se modlete. O své potřeby proste s vděčností Boha, a Boží pokoj přesahující všechno chápání bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.“
Překlad 21. století, Filipským 4,6-7

Kdo má osobní, důvěrný vztah s Bohem, touží po Božím slovu, dychtivě studuje Boží slovo, upřednostňuje Boží slovo před křesťanskou literaturou…

„Veškeré Písmo je vdechnuté Bohem a je nanejvýš užitečné. Vyučuje nás a usvědčuje, napravuje a vychovává ve spravedlnosti, aby byl Boží člověk dokonale připraven a vybaven ke každému dobrému dílu.“
Překlad 21. století, 2. Timoteus 3,16-17

Kdo má osobní, důvěrný vztah s Bohem, plně Bohu důvěřuje, žije vírou, nespoléhá se na sebe, ale na Boha. Takový křesťan se nebojí tělesné smrti. Povrchní vztah s Bohem má ten, kdo se bojí lidí, nemocí, tělesné smrti…

„Já jsem vzkříšení i život,“ řekl jí Ježíš. „Kdo věří ve mě, i kdyby zemřel, bude žít. A každý, kdo žije a věří ve mě, nezemře navěky. Věříš tomu?“
Překlad 21. století, Jan 11,25-26

„my ale máme občanství v nebi, odkud očekáváme Spasitele – Pána Ježíše Krista. Ten promění naše ubohé tělo do podoby jeho slavného těla, a to mocí, kterou je schopen podmanit si vše.“
Překlad 21. století, Filipským 3,20-21

„Celým svým srdcem důvěřuj Hospodinu, nespoléhej se na vlastní rozumnost.“
Překlad 21. století, Přísloví 3,5

„Bůh nám nedal ducha strachu, ale ducha síly, lásky a rozvahy.“
Překlad 21. století, 2. Timoteus 1,7

Kdo má osobní, důvěrný vztah s Bohem, zná Boha. Pravý Bůh je láskyplný, zároveň je také spravedlivý a trestající. Bible nezná boha, který je pouze láska. Od Genesis až po Zjevení čteme o Boží lásce a Boží spravedlnosti, která souvisí s Božím trestem.

„Bůh je láska. Kdo zůstává v lásce, zůstává v Bohu a Bůh v něm.“
Překlad 21. století, 1. Jan 4,16

„Vždyť koho miluje Hospodin, toho vychovává a trestá každého, koho přijímá za syna.“
Překlad 21. století, Židům 12,6

„Boží vůle je toto: vaše posvěcení. Vyhýbejte se smilstvu. Každý se naučte zacházet se svým tělem v posvěcení a úctě, nikoli v žádostivé vášni jako pohané, kteří neznají Boha. Nikdo ať v této věci nepřekračuje meze a nepodvádí svého bratra. Jak jsme vám už dříve zdůrazňovali, Pán všechny takové věci přísně trestá. ⁷Bůh nás totiž nepovolal k nečistotě, ale k posvěcení. Kdo to odmítá, neodmítá člověka, ale Boha, který vám dává svého svatého Ducha.“
Překlad 21. století, 1. Tesalonickým 4,3-8

Kde se buduje osobní, důvěrný vztah s Bohem? Na modlitbě, během chození s Bohem. Křesťan má chodit s Bohem, ne s (za) cizími bohy.

„Také když se modlíte, nebuďte jako pokrytci. Ti totiž při modlitbě rádi postávají v synagogách a na nárožích ulic, aby se ukazovali před lidmi. Amen, říkám vám, že už mají svou odměnu. Raději, když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři dveře a modli se ke svému Otci, který je vskrytu. Tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění.
Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané, kteří si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. Nebuďte jako oni. Váš Otec ví, co potřebujete, ještě předtím, než ho poprosíte.“
Překlad 21. století, Matouš 6,5-8

„Když zestárl, odvrátily mu srdce k cizím bohům. Jeho srdce totiž nepatřilo tak cele Hospodinu, jeho Bohu, jako srdce jeho otce Davida. Šalomoun chodil za sidonskou bohyní Aštartou a za amonskou ohavností Molochem. Šalomoun dělal, co bylo v Hospodinových očích zlé, a neoddal se cele Hospodinu jako jeho otec David.“
Překlad 21. století, 1. Královská 11,4-6

Důsledek osobního (zdravého) vztahu s Bohem je vykazování ovoce Ducha. Pro křesťana, který má osobní, důvěrný vztah s Bohem, je samozřejmostí láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost, sebeovládání. Je v tvém životě láska? Máš lásku k hříšníkům, k tvým protivníkům, k politikům? Užíváš si dnes a denně radosti a pokoje v Duchu? Máš trpělivost? Máš trpělivost s těmi, kdo odmítají evangelium? Dokážeš se ovládat? Nejsi hádavý/konfliktní tip? Nehádáš se s kolegy v práci, s manželkou/manželem? Dokážeš krotit svůj jazyk?

„Skutky těla jsou zřejmé, jsou to [cizoložstvo,] smilstvo, nečistota, bezuzdnost, modloslužba, čarování, nepřátelství, svár, žárlivost, hněvy, soupeření, rozdělení, sekty, závisti, [vraždy,] opilství, hýření a podobné věci. To vám předpovídám, jak jsem již dříve řekl, že ti, kdo takové věci dělají, neobdrží dědičně Boží království.
Ovocem Ducha je však láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost, sebeovládání. Proti takovým není žádný zákon. Ti, kdo patří Kristu [Ježíši], ukřižovali tělo s jeho vášněmi a žádostmi.“
ČSP, Galatským 5,19-24

Závěr
Někteří si to neuvědomují, ale mít osobní, důvěrný vztah s Bohem je pro křesťana kriticky důležité. Kde není tento vztah, je tělesnost, nepokoj, ďáblovo vedení…

Osobně se domnívám, že mít osobní vztah s Bohem není tak těžké. Každý křesťan je Boží dítě, které bylo pokřtěno Duchem. Každý křesťan má jako dar Utěšitele, Rádce, který chce dnes a denně pracovat v jeho srdci. Kdo Ducha neuhašuje (nepotlačuje) má osobní, důvěrný vztah s Bohem. To se projevuje modlitebním životem, studováním Božího slova, užíváním si radosti a pokoje v Duchu… Mít důvěrný vztah s Bohem znamená Bohu důvěřovat, věřit, že tě provede každým dalším dnem, a věřit, že se o tebe na každý den postará. Amen.

„Veď mě a uč mě pravdě své, vždyť ty jsi Bůh, můj Zachránce, na tebe spoléhám každý den!“
Překlad 21. století, Žalm 25,5

„Kéž vám sám Pán pokoje vždy a ve všem daruje pokoj. Pán s vámi všemi.“
Překlad 21. století, 2. Tesalonickým 3,16