Křesťanský půst. Vše o půstu
Kázání ze dne 15.10.2017:
Co je to křesťanský půst?
Křesťanský půst znamená vzdát se jídla. Půst je naše dobrovolné rozhodnutí. Křesťanský půst nám Bůh nepřikazuje. Z Písma plyne, že je doporučován. Je několik druhů půstů:
1. Zříct se jídla (jen pít).
2. Zříct se jídla i pití.
3. Zříct se svých oblíbených jídel.
Půst je spojen s modlitbami. Bez modliteb je to pouhá hladovka. To nemá s Bohem nic společného.
Sexuální zdrženlivost není forma půstu. Kralická bible (jen tento překlad zmiňuje půst) hovoří o tom, že sexuální zdrženlivost je způsob, jak si udělat čas na půst a modlitbu.
„Nezbavujte jeden druhého, leč by to bylo z společného svolení na čas, abyste se uprázdnili ku postu a k modlitbě; a potom zase k témuž se navraťte, aby vás nepokoušel satan pro nezdrželivost vaši.“
Kralická,1. Korintským 7,5
Kdy držet půst?
1. Když hledáš pomoc u Boha.
2. Když jsi v ohrožení života.
3. Když chceš nějakou změnu.
4. Při přímluvných modlitbách.
5. Když hledáš Živého Boha…
„A po těch slovech se Nátan vrátil domů. Hospodin pak postihl dítě, které Davidovi porodila Uriášova manželka, a to onemocnělo. David kvůli tomu chlapci hledal Boha. Držel půst a v noci ležel na holé zemi.“
Překlad 21. století, 2.Samuel 12,15-16„Nátan pak odešel do svého domu. I zasáhl Hospodin dítě, které Davidovi porodila Urijášova žena, takže těžce onemocnělo. David kvůli chlapci hledal Boha a tvrdě se postil, pak šel domů a ležel přes noc na zemi.“
Ekumenický překlad, 2.Samuel 12,15-16Jošafat se bál a rozhodl se hledat Hospodina. V celém Judsku proto vyhlásil půst a judský lid se shromáždil, aby hledali pomoc od Hospodina. Přišli hledat Hospodina opravdu ze všech judských měst.
Překlad 21. století, 2.Letopisů 20,3-4„Jóšafat se dotázal s bázní Hospodina. Vyhlásil také po celém Judsku půst. Judejci se shromáždili, aby hledali pomoc od Hospodina. Také ze všech judských měst přišli hledat Hospodina.“
Ekumenický překlad, 2.Paralipomenon 20,3-4
6. Když vymítáme démony. Když vymítáme démony, je potřeba post a s tím spojené modlitby. Z následujícího verše též vidíme, že démoni jsou různí („tento druh démonů“ – překlad 21. století), mají hierarchii (uspořádání nadřazenosti a podřízenosti).
„Uzřev pak Ježíš, že se zástup sbíhá, přimluvil duchu tomu nečistému, řka jemu: Hluchý a němý duše, já tobě přikazuji, vyjdi z něho, a nevcházej více do něho. Tedy křiče a velmi jím lomcuje, vyšel z něho. I učiněn jest člověk ten jako mrtvý, takže mnozí pravili, že umřel. Ale Ježíš ujav jej za ruku, pozdvihl ho, a on vstal. A když všel do domu, učedlníci jeho otázali ho soukromí: Pročež jsme my ho nemohli vyvrci? I řekl jim: Toto pokolení nijakž nemůž vyhnáno býti, jediné modlitbou a postem.“
Kralická, Marek 9,25-29
Při vymítání démonů je také důležitá víra…
„A když přišli k zástupu, přistoupil k němu člověk jeden, a poklekl před ním na kolena, A řekl: Pane, smiluj se nad synem mým, nebo náměsičník jest, a bídně se trápí. Často zajisté padá do ohně a častokrát do vody. I přivedl jsem ho učedlníkům tvým, ale nemohli ho uzdraviti. Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Ó národe nevěrný a převrácený, dokud budu s vámi? Dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej sem ke mně. I pohrozil jemu Ježíš. I vyšlo od něho ďábelství a uzdraven jest mládenec v tu hodinu. Tedy přistoupivše učedlníci k Ježíšovi soukromí, řekli jemu: Proč jsme my ho nemohli vyvrci? Řekl jim Ježíš: Pro nevěru vaši. Amen zajisté pravím vám: Budete-li míti víru, jako jest zrno horčičné, díte hoře této: Jdi odsud tam, a půjde, a nebudeť vám nic nemožného.“
Kralická, Matouš 17,14-20
Nechlub se tím, že se postíš
Nemáme se chlubit (chtít obdiv), že držíme půst. Půst je osobní záležitost mezi námi a Bohem. Když se postíš, postíš se Bohu, ne lidem.
„A když se postíte, nebuďte zasmušilí jako pokrytci, kteří hyzdí své tváře, aby ukázali lidem, že se postí. Amen, říkám vám, že už mají svou odměnu. Když se postíš, raději si pomaž hlavu olejem a umyj si tvář, aby tvůj půst nebyl zjevný lidem, ale tvému Otci, který je vskrytu. A tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění.“
Překlad 21. století, Matouš 6,16-18„A když se postíte, netvařte se utrápeně jako pokrytci; ti zanedbávají svůj vzhled, aby lidem ukazovali, že se postí; amen, pravím vám, už mají svou odměnu. Když ty se postíš, potři svou hlavu olejem a tvář svou umyj, abys neukazoval lidem, že se postíš, ale svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí.“
Ekumenický překlad, Matouš 6,17-18
Jsou i další věci, kterými se nemáme chlubit…
„Dávejte si pozor, abyste nepředváděli své dobré skutky lidem na odiv. Jinak totiž nemáte odměnu u svého Otce v nebesích. Když dáváš chudým, nevytrubuj před sebou, jako to dělají pokrytci v synagogách a na ulicích, aby sklízeli chválu od lidí. Amen, říkám vám, že už mají svou odměnu. Raději, když dáváš chudým, ať tvá levice neví, co dělá pravice. Tak tvé dobrodiní zůstane vskrytu a tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění. Také když se modlíte, nebuďte jako pokrytci. Ti totiž při modlitbě rádi postávají v synagogách a na nárožích ulic, aby se ukazovali před lidmi. Amen, říkám vám, že už mají svou odměnu. Raději, když se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři dveře a modli se ke svému Otci, který je vskrytu. Tvůj Otec, který vidí vskrytu, tě odmění. Když se tedy modlíte, neříkejte prázdná slova jako pohané, kteří si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. Nebuďte jako oni. Váš Otec ví, co potřebujete, ještě předtím, než ho poprosíte.“
Překlad 21. století, Matouš 6,1-8
Půst je úzce spjat s modlitbou…
„Byla tam také prorokyně Anna, dcera Fanuelova z pokolení Ašer. Byla ve velmi pokročilém věku. Když se jako dívka vdala, žila sedm let se svým mužem a potom byla vdovou až do svých osmdesáti čtyř let. Nevycházela z chrámu a dnem i nocí sloužila Bohu posty a modlitbami.“
Překlad 21. století, Lukáš 2,36-37„Ježíš jim odpověděl: „Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Nepřišel jsem volat k pokání spravedlivé, ale hříšné. Tehdy mu řekli: „Janovi učedníci se často postí a modlí, stejně jako učedníci farizeů, ale tvoji jedí a pijí. Odpověděl jim: „Můžete snad nutit ženichovy přátele k půstu, dokud je ženich ještě s nimi? Přijdou dny, kdy jim bude ženich vzat, a tehdy, v těch dnech, se budou postit.“
Překlad 21. století, Lukáš 5,31-35„Tehdy jsem tam u průplavu Ahava vyhlásil půst. Pokořovali jsme se před naším Bohem a žádali ho, aby na cestě chránil nás, naše děti i všechen náš majetek. Styděl jsem se totiž prosit krále o vojsko a jízdu, aby nás na cestě chránili před nepřáteli. Řekli jsme králi: „Náš Bůh dobrotivě drží svou ruku nade všemi, kdo ho hledají, ale jeho síla a hněv je proti všem, kdo ho opouštějí.“ Postili jsme se tedy a prosili za to svého Boha, a vyslyšel nás.“
Překlad 21. století, Ezdráš 8,21-23„Já přece, když oni churavěli, pytlovinou jsem se odíval, vlastní duši jsem postem trápil – modlitba se mi však vrací do klína!“
Překlad 21. století, Žalm 35,13„Vyhlaste půst, svolejte shromáždění, shromážděte stařešiny i všechny obyvatele země do domu Hospodina, svého Boha, a pojďte volat k Hospodinu!“
Překlad 21. století, Joel 1,14„V antiochijské církvi byli proroci a učitelé: Barnabáš, Šimon zvaný Černý, Lucius Kyrénský, Menachem, vychovaný společně s tetrarchou Herodem, Jednou, když uctívali Pána a postili se, Duch svatý řekl: „Oddělte mi Saula a Barnabáše pro dílo, k němuž jsem je povolal. Po půstu a modlitbě na ně tedy vložili ruce a propustili je.“
Překlad 21. století, Skutky 13,1-3„Jonáš tedy vstal a šel do Ninive, jak mu Hospodin řekl. Ninive bylo nesmírně veliké město; projít jej trvalo tři dny.4Jonáš vešel do města a už prvního dne, kdy jím začal procházet a volat: „Ninive bude za čtyřicet dnů zničeno,“ obyvatelé Ninive uvěřili Bohu. Vyhlásili půst a všichni od nejmenších až po největší oblékli pytlovinu.“
Překlad 21. století, Jonáš 3,3-5„A Kornelius řekl: Přede čtyřmi dny postil jsem se až do této hodiny, a v hodinu devátou modlil jsem se v domu svém. A aj, postavil se přede mnou muž v rouše bělostkvoucím, A řekl: Kornéli, uslyšánať jest modlitba tvá a almužny tvé jsouť v paměti před tváří Boží.“
Kralická, Skutky 10,30-31
Učedníci Jana a farizeové měli ve zvyku se postit…
„Janovi učedníci a farizeové měli ve zvyku se postit. Někteří přišli a ptali se ho: „Proč se Janovi učedníci a učedníci farizeů postí, ale tvoji učedníci se nepostí?“ Ježíš jim odpověděl: „Mohou se ženichovi přátelé postit, dokud je ženich ještě s nimi? Dokud mají ženicha u sebe, nemohou se postit. Přijdou dny, kdy jim bude ženich vzat, a tehdy, v ten den, se budou postit.“
Překlad 21. století, Marek 2,18-20
Bible hovoří i o půst při zármutku, pokání z hříchů…
„Nato synové Izraele odstranili baaly i aštarty a začali sloužit jen Hospodinu. Samuel dále pravil: „Shromážděte celý Izrael do Micpy, abych se za vás modlil k Hospodinu. Shromáždili se tedy do Micpy. Čerpali vodu, vylévali ji před Hospodinem, postili se toho dne a prohlašovali tam: „Zhřešili jsme proti Hospodinu.“ Tak se Samuel v Micpě stal izraelským soudcem.“
Překlad 21. století, 1. Samuel 7,4-6
Ne vždy Bůh vyslyší prosby prostřednictvím postu. Příkladem jsou neposlušní Izraelité…
„Hospodin mi řekl: „Nemodli se za tento lid, za jeho blahobyt. Ani když se budou postit, nevyslyším jejich volání. Ani když přinesou zápalné a moučné oběti, nenajdu v nich zalíbení. Mečem, hladem a morem s nimi skoncuji.“
Překlad 21. století, Jeremiáš 14,11-12
Půst je úzce spjat s dodržováním Božích zákonů…
„Den co den mě prý hledají, mé cesty by rádi poznali! Jako národ, jenž se spravedlivě chová a neopouští zákony svého Boha, tak mě žádají o spravedlivé soudy, rádi by byli v Boží blízkosti! Říkají: „Proč se postíme, když se na to nedíváš? Pokořujeme se hladem, a ty si toho nevšímáš?“ Jen se podívejte – v postní den si děláte, co chcete, všechny své dělníky ale honíte. Vaše půsty působí jen sváry a rozbroje, vaše krutá pěst dopadá na druhé. Nemůžete se postit tak jako dnes, abyste byli vyslyšeni v nebi nahoře! To že je půst, který se líbí mně? Den, kdy má člověk hladovět? Kdy má jak rákos hlavu naklánět a stlát si pytlem a popelem? Jak můžeš tohle nazývat postem, dnem, který má Hospodin v oblibě? Nemáš se raději s hladovým o chléb podělit, ubohým bezdomovcům svůj dům otevřít? Když vidíš nahého, nemáš jej přiodít, přestat být netečný k vlastním příbuzným?“
Překlad 21. století, Izaiáš 58,3–7
Ježíšův půst na poušti. Ježíš se v moci Ducha vrátil do Galileje a pak začal kázat evangelium, uzdravovat nemocné, vymítat démony…
„Ježíš se vrátil od Jordánu plný Ducha svatého a Duch jej vedl na poušť. Čtyřicet dní tam byl pokoušen ďáblem a v těch dnech nic nejedl. Když ty dny uplynuly, vyhladověl. Tehdy mu ďábel řekl: „Jsi-li Boží Syn, řekni tomuto kameni, ať se promění v chleba.“ Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: ‚Nejen chlebem bude člověk živ.‘“ Potom ho ďábel odvedl vzhůru a v jediném okamžiku mu ukázal všechna království světa. „Dám ti všechnu moc a slávu těchto království,“ řekl mu ďábel, „neboť mi byla předána a mohu ji dát, komu chci. Když se mi pokloníš, bude to všechno tvoje.“ Ježíš mu odpověděl: „Je psáno: ‚Hospodinu, svému Bohu, se budeš klanět a jemu jedinému sloužit.‘“ Tehdy ho přivedl do Jeruzaléma, postavil ho na vrcholek chrámu a řekl mu: „Jsi-li Boží Syn, vrhni se odsud dolů. Je přece psáno: ‚Svým andělům přikáže o tobě, aby tě chránili, a ponesou tě na rukou, abys nenarazil nohou na kámen.‘“ Ježíš mu odpověděl: „Je řečeno: ‚Nepokoušej Hospodina, svého Boha. Když ďábel dokončil všechno to pokušení, opustil jej a čekal na další příležitost. Ježíš se v moci Ducha vrátil do Galileje a zpráva o něm se roznesla po celém okolí. Učil v jejich synagogách a všichni ho chválili.“
Překlad 21. století, Lukáš 4,1-15
Bible hovoří o půstu bez jídla i vody…
Pojďme si přečíst příběh Mojžíše, který se přimlouval za Izraelce, aby je Bůh nezlikvidoval pro jejich nevěrnost. Mojžíš držel 40 denní půst (nejedl ani nepil), což je zdraví nebezpečné! Pokud člověk nepije několik málo dnů, zemře! Mojžíš nezemřel díky Bohu. Pokud chceš držet mnohadenní půst, konzultuj to s Bohem. Pokud chceš držet takový půst, že nebudeš jíst ani pít, vždycky to konzultuj s Bohem!
„Když jsem na tu horu vystoupil, abych přijal kamenné desky – desky smlouvy, kterou s vámi Hospodin uzavřel – zůstal jsem na hoře čtyřicet dní a čtyřicet nocí bez chleba a bez vody. Tehdy mi Hospodin dal dvě kamenné desky popsané Božím prstem. Na nich byla všechna slova, která k vám Hospodin promluvil z prostředku ohně na oné hoře v den shromáždění. Když uplynulo těch čtyřicet dní a čtyřicet nocí, Hospodin mi dal dvě kamenné desky – desky smlouvy. Potom mi Hospodin řekl: „Hned sestup dolů! Tvůj lid, který jsi vyvedl z Egypta, spáchal zvrácenost. Brzy sešli z cesty, kterou jsem jim přikázal: odlili si modlu!“ Hospodin mi tehdy řekl: „Pozoruji tento lid – ó, jak je tvrdošíjný! Nech mě, ať je vyhladím a vymažu jejich jméno pod nebem, ale z tebe učiním národ mocnější a početnější, než jsou oni.“ Otočil jsem se tedy a se dvěma deskami smlouvy v obou rukou jsem sestoupil z hory. A hora plála ohněm. Tenkrát jsem uviděl, jak jste zhřešili proti Hospodinu, svému Bohu: odlili jste si sochu telete! Brzy jste sešli z cesty, kterou vám přikázal Hospodin, váš Bůh! Vzal jsem ty dvě desky, oběma rukama je zahodil a před vašima očima je roztříštil. Vrhl jsem se na zem a ležel před Hospodinem tak jako předtím – čtyřicet dní a čtyřicet nocí bez chleba a bez vody. To pro všechen váš hřích, jenž jste spáchali, když jste v Hospodinových očích provedli tuto hanebnost a popudili jej. Děsil jsem se toho zuřivého hněvu! Hospodin se proti vám rozlítil tak, že by vás vyhladil. Ale i tenkrát mě Hospodin vyslyšel. Hospodin se hněval na Árona tak, že jej chtěl zahubit, a proto jsem se tenkrát modlil i za Árona.“
Překlad 21. století, Deuteronomium 9, 9-20
Když byl židovský národ v ohrožení, držela/vyhlásila královna Ester třídenní půst (nejedla ani nepila). Hospodin se nad Židy smiloval.
„Ester na to Mordechajovi odpověděla: Jdi a shromáždi všechny Židy v Súsách. Ať se za mne postí tři dny – ať nejedí ani nepijí ve dne ani v noci. I já a mé dívky se takto budeme postit. Potom půjdu ke králi, ačkoli je to proti zákonu. A zahynu-li, zahynu. Mordechaj tedy šel a udělal přesně, co mu Ester vzkázala.“
Překlad 21. století, Ester 4, 15-17
Půst – zříct se svých oblíbených/“lepších“ jídel, alkoholu…
„Ve třetím roce perského krále Kýra se Danielovi zvanému Baltazar dostalo zjevení a on je pochopil, když mu byl ve vidění vnuknut jeho výklad. To poselství je pravdivé a týká se velikého boje. Já Daniel jsem v té době držel třítýdenní smutek. Nejedl jsem žádné vybrané pokrmy, maso ani víno jsem nevzal do úst a nepotíral jsem se žádnou mastí, dokud ty tři týdny neuplynuly.“
Překlad 21. století, Daniel 10,1-3
Tento (částečný) půst je vhodný pro všechny, kteří se z nějakých důvodů (např. zdravotních) nemohou (nebo nechtějí) postit zcela. Je možné nejíst/nepít svá oblíbená jídla – sladkosti, uzenina, alkohol…
Pozor na satana a jeho démony
Satan dokáže zneužít i naše dobré úmysly. Tedy i křesťanský půst. Bůh ví, že člověk potřebuje jíst. Když nejí, má málo energie, pociťuje slabost, je mu zima… Pozor na nepotřebu jíst. Pokud držíme dlouhodobý křesťanský půst, démoni nás mohou obelhat tím, že vlastně ani nepotřebujeme jíst. Výsledkem může být porucha příjmu potravy (anorexie, bulimie). Démoni též stojí za vegetariánstvím. Znovu opakuji, že každý půst je dobré konzultovat s Bohem.
Závěr
Pokud čteme pozorně Bibli, víme, že půst byl vždy součástí křesťanského života. I mnoho dnešních křesťanů drží půsty. Postem dosahujeme duchovní spojení s Bohem.
Dnešní technická doba přináší mnohá negativa. Jedním z nich je závislost (modloslužba) na technických médiích. Proto je dobré si dávat i půst od internetu, počítače, mobilního telefonu apod.
Musíme si ale uvědomit, že Bůh není stroj na zázraky. Bůh uzdravuje lidi pouze tehdy, je-li to s Jeho vůlí, plánem. Když držíš půst a za něco se modlíš, Bůh nemusí vyslyšet tvoje modlitby. Vše je na Bohu. Bůh nás lidi pořád zkoumá, zkoumá naše srdce, které se odhodlalo k půstu a dalším činům…
„Ty mě, Hospodine, zkoumáš, ty mě znáš. Ty víš, jak sedám a jak vstávám zas, už zdálky rozumíš mým myšlenkám! Sleduješ, jak chodím i jak uléhám, všemi mými cestami se zabýváš. Ještě než mi přijde slovo na jazyk, ty už to, Hospodine, všechno víš!“
Překlad 21. století, Žalm 139,1-4