Jan 15,1-17 – text a výklad.
Text:
„Já jsem ušlechtilá réva a můj Otec je vinař. Každou ratolest, která ve mně nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla více ovoce. Vy jste již čistí díky slovu, které jsem k vám mluvil. Zůstaňte ve mně a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, pokud nezůstane ve kmeni, tak ani vy, pokud nezůstanete ve mně.
Já jsem vinná réva a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce; beze mě nedokážete nic. Jestliže někdo nezůstane ve mně, bude odhozen pryč jako ratolest a uschne. Pak budou posbírány, hozeny na oheň a shoří. Jestliže zůstanete ve mně a má slova zůstanou ve vás, proste, o cokoli chcete, a stane se vám to. Když ponesete hojné ovoce, bude tím oslaven můj Otec a budete moji učedníci.
Jako Otec miloval mě, tak jsem i já miloval vás. Zůstaňte v mé lásce. Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, tak jako jsem já zachoval přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce. Toto jsem vám pověděl, aby má radost byla ve vás a vaše radost aby byla dokonalá. Toto je mé přikázání: Milujte jedni druhé, jako jsem já miloval vás. Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.
Vy jste moji přátelé, děláte-li, co vám přikazuji. Nebudu vás už nazývat služebníky, neboť služebník neví, co dělá jeho pán. Vás jsem ale nazval přáteli, neboť jsem vám předal všechno, co jsem slyšel od svého Otce. Já jsem si vybral vás, ne vy mě. Ustanovil jsem vás, abyste šli a nesli ovoce a vaše ovoce aby zůstalo; aby vám Otec dal, o cokoli ho poprosíte v mém jménu. Toto vám přikazuji: Milujte jedni druhé.“
Překlad 21. století, Jan 15,1-17
Výklad:
1. „Já jsem ušlechtilá réva a můj Otec je vinař. Každou ratolest, která ve mně nenese ovoce, odřezává, a každou, která nese ovoce, čistí, aby nesla více ovoce. Vy jste již čistí díky slovu, které jsem k vám mluvil. Zůstaňte ve mně a já ve vás. Jako ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe, pokud nezůstane ve kmeni, tak ani vy, pokud nezůstanete ve mně.“
Ježíš říká: „Já jsem pravá vinná réva a můj Otec je vinař.“
Tento obraz ukazuje, že správný duchovní život a sílu k růstu máme od Ježíše. On je zdrojem života, z něhož čerpáme vše, co potřebujeme, abychom mohli nést ovoce Ducha (projevy života, které vychází z Ducha). Bez důvěrného vztahu s Kristem nikdo nemůže nést ovoce Ducha.
„Ovocem Ducha je však láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost, sebeovládání.“
ČSP, Galatským 5,22-23
Otec se o nás stará jako dobrý vinař. Odstraňuje to, co není plodné, a čistí to, co přináší ovoce, aby mohlo nést ještě více. Tento proces může být někdy bolestivý, stejně jako prořezávání ratolestí na vinici, které se může zdát tvrdé, ale je nezbytný pro růst a plodnost. Tak nás Bůh formuje, učí a očisťuje od všeho, co by nám bránilo nést duchovní ovoce.
„Vždyť koho miluje Hospodin, toho vychovává a trestá každého, koho přijímá za syna.“
Překlad 21. století, Židům 12,6
Ježíš nazývá své učedníky ratolestmi, které jsou napojené na jeho kmen. Ratolest nemůže nést ovoce sama od sebe – musí zůstat připojená ke kmeni, aby získávala životní sílu. Stejně tak my nemůžeme přinášet duchovní ovoce, pokud nejsme v neustálém spojení s Ježíšem. To znamená, že naše víra a vztah s Bohem musí být aktivní a činná.
„…jako je tělo bez ducha mrtvé, stejně tak je mrtvá i víra bez skutků.“
Překlad 21. století, Jakub 2,26
Je potřeba mít na mysli, že náš život s Bohem závisí na Ježíši. Bůh nás formuje a posiluje, a jen ve spojení s Ním můžeme skutečně růst a přinášet dobré ovoce.
2. „Já jsem vinná réva a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně a já v něm, ten nese mnoho ovoce; beze mě nedokážete nic. Jestliže někdo nezůstane ve mně, bude odhozen pryč jako ratolest a uschne. Pak budou posbírány, hozeny na oheň a shoří. Jestliže zůstanete ve mně a má slova zůstanou ve vás, proste, o cokoli chcete, a stane se vám to. Když ponesete hojné ovoce, bude tím oslaven můj Otec a budete moji učedníci.“
„Beze mě nedokážete nic.“
Bez Krista a Jeho absolutní moci nemůžeme dosáhnout skutečného duchovního ovoce. Bez něj naše skutky nemají duchovní hodnotu a nevedou k Bohu ani k věčnému životu. Mnoho křesťanů se snaží spoléhat jen na svou vlastní sílu nebo tělesné schopnosti, ale taková snaha je marná – například pokusy vyhánět démony jen lidskou silou jsou neúčinné.
„Vymítám-li však démony Božím Duchem, jistě k vám přišlo Boží království.“
Překlad 21. století, Matouš 12,28
Následující verše mluví o lidech, kteří nemají Božího Ducha a proto jednají pouze podle tělesné přirozenosti. Navenek mohou působit zbožně, ale jejich život nese jiný druh ovoce, než jaký roste ze života vedeného Duchem:
„Mějte se na pozoru před falešnými proroky, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. Po jejich ovoci je poznáte. Což se sbírají z trní hrozny nebo z bodláčí fíky? Tak každý dobrý strom nese dobré ovoce, ale prohnilý strom nese špatné ovoce. Dobrý strom nemůže nést špatné ovoce ani prohnilý strom dobré ovoce. Každý strom, který nenese dobré ovoce, bývá vyťat a hozen do ohně. Poznáte je tedy po jejich ovoci.”
“Ne každý, kdo mi říká: „Pane, Pane“, vejde do království Nebes, ale ten, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou: „Pane, Pane, což jsme tvým jménem neprorokovali a tvým jménem nevyháněli démony a tvým jménem neučinili mnoho mocných činů?“ A tehdy jim vyznám: „Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti.“
ČSP, Matouš 7,15-23
Ježíš říká: „Mějte se na pozoru před falešnými proroky.“
To znamená: dávejte pozor na ty, kteří se tváří jako Boží služebníci, ale ve skutečnosti jimi nejsou („Nikdy jsem vás neznal.“). Jejich zbožnost je falešná. Objevují se v ovčím rouchu – působí jemně, mírumilovně, někdy až výjimečně duchovně. Ale jejich vnitřní motivy jsou úplně jiné: jsou to draví vlci, lidé vedení sobectvím, pýchou a touhou po vlastním prospěchu.
Doporučené kázání k prostudování: Hadova vychytralost: ďáblova strategie svádění a klamu
„Po jejich ovoci je poznáte.“
Ježíš ukazuje jasné pravidlo. Ne podle toho, jaké mocné činy dělají. Pravým měřítkem je ovoce – tedy charakter a způsob života: pokora, láska, pravdivost, čistota, sebeovládání, poslušnost Bohu. Tělesný člověk toto ovoce nemůže dlouhodobě napodobit. Časem se vždy ukáže pravda.
Ježíš přidává obraz:
Stejně jako z trní nikdy nebudou hrozny a z bodláčí fíky, tak tělesné srdce nikdy nebude produkovat ovoce Ducha. Každý strom dává ovoce podle své přirozenosti.
– Dobrý strom = člověk, jehož život je přetvořen Božím Duchem.
– Špatný strom = člověk bez Ducha, který jedná podle těla.
Takový strom může růst v náboženském prostředí, může vypadat zdravě a přinášet slibné větvičky, ale jeho ovoce to nakonec prozradí. A Ježíš dodává vážné varování: strom, který nenese dobré ovoce, bývá vyťat a hozen do ohně – obraz Božího soudu.
Ježíš pokračuje ještě důrazněji: „Ne každý, kdo mi říká: ‘Pane, Pane,’ vejde do království nebes.“
To znamená: Nestačí správná slova, vnější zbožnost, dojmy nebo náboženská aktivita. Království patří těm, kteří činí Boží vůli – tedy těm, jejichž život ukazuje proměnu od těla k Duchu.
Ježíš popisuje lidi, kteří budou tvrdit, že konali velké duchovní věci: prorokovali, vyháněli démony, činili mocné činy. To znamená, že lze vykonávat náboženskou službu, dokonce i působivou, a přesto nepatřit Kristu. Proč? Protože dílo nebylo děláno v poslušnosti a čistotě, ale z těla – pro vlastní slávu, uznání, moc či vliv.
A Ježíšova odpověď je tvrdá: „Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti.“
Neříká tím, že by je kdysi znal a potom zavrhl. Tím vyjadřuje, že k němu nikdy skutečně nepatřili – nikdy u nich nedošlo k opravdovému znovuzrození (nikdy nebyli skutečnými křesťany) a jejich skutky byly falešné.
Vraťme se zpátky: Jan 15,1-17 – Ježíš dále varuje: „Jestliže někdo nezůstane ve mně, bude odhozen pryč jako ratolest a uschne. Pak budou posbírány, hozeny na oheň a shoří.“
Tím ukazuje, že kdo se odpojí od Krista – ať už falešným učením, povrchní vírou, světským smýšlením, vlažností ve víře, duchovním spojením s bludařem či přátelstvím se světem – ten duchovně vyschne a nakonec uvadne. Taková ratolest ztrácí zdroj života, a proto začne postupně zasychat. Podobně člověk bez trvalého spojení s Kristem postupně přichází o vnitřní sílu, pokoj, radost i duchovní životnost. Když ratolest úplně uschne, nemá už žádné ovoce a je nakonec spálena – to je obraz následku života bez Boha a konečného Božího soudu. Nejde o hrozbu, ale o popis přirozeného následku: Život bez Boha postupně uschne.
Naopak ten, kdo je Kristu věrný a nechá se vést jeho Duchem, má Boží požehnání a duchovní život plný síly. Tato důvěra vychází z živého a trvalého vztahu s Ježíšem. Když přinášíme hojné duchovní ovoce, oslavujeme tím Boha a ukazujeme, že jsme jeho skuteční učedníci. Ovoce našeho života není jen naše zásluha, ale je projevem života, který pochází z Krista a je napojen na jeho sílu a vedení.
3. „Jako Otec miloval mě, tak jsem i já miloval vás. Zůstaňte v mé lásce. Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, tak jako jsem já zachoval přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce. Toto jsem vám pověděl, aby má radost byla ve vás a vaše radost aby byla dokonalá. Toto je mé přikázání: Milujte jedni druhé, jako jsem já miloval vás. Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.“
Ježíš říká: „Jako Otec miloval mě, tak jsem i já miloval vás. Zůstaňte v mé lásce.“
Tím nám ukazuje, že náš život s ním je založen na lásce, kterou od Něj přijímáme. Zůstat v jeho lásce znamená nejen přijímat ji, ale také podle ní žít a jednat.
Ježíš pokračuje: „Zachováte-li má přikázání, zůstanete v mé lásce, tak jako jsem já zachoval přikázání svého Otce a zůstávám v jeho lásce.“
Poslušnost není jen povinnost, ale způsob, jak zůstat v plném spojení s Bohem. Stejně jako Ježíš plnil vůli svého Otce a tím zůstal v lásce, i my můžeme zůstat v jeho lásce, když následujeme jeho učení.
Ježíš dále říká: „Toto jsem vám pověděl, aby má radost byla ve vás a vaše radost aby byla dokonalá.“
Život podle Ježíše přináší pravou a plnou radost, která není závislá na okolnostech, ale vychází z živého vztahu s Bohem.
Celý úsek Ježíš zakončuje slovy: „Toto je mé přikázání: Milujte jedni druhé, jako jsem já miloval vás. Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.“
Tím nám jasně říká, jak máme jednat s lidmi kolem sebe. Láska, kterou chce Ježíš, není jen o slovech nebo pocitech. Má být jako ta jeho – tedy věrná, obětavá a ochotná něco stát. Pravá láska hledá dobro druhého, i když to něco stojí, a je připravena udělat i velkou oběť. Ježíš tak ukazuje, že největší láska je ta, která je ochotná dát i vlastní život pro ty, které milujeme.
Doporučená kázání k prostudování: Není láska jako láska
Jinými slovy, opravdoví Ježíšovi přátelé se nepoznají jen podle víry, znalostí nebo toho, co dělají. Poznají se hlavně podle lásky, která je vidět v jejich jednání, v ochotě pomáhat a něco obětovat pro druhé.
Je potřeba si uvědomit, co skutečná láska vůbec je. Láska není jen pocit nebo hezká slova. Pravá láska se pozná podle toho, že hledá dobro druhého, umí být věrná, trpělivá a obětavá. Je to rozhodnutí jednat správně, i když to něco stojí. Teprve když pochopíme, co láska opravdu znamená, můžeme žít podle Ježíšova učení.
„Láska je trpělivá, je laskavá, láska nezávidí, láska se nevychloubá ani nepovyšuje; není hrubá, nehledá svůj prospěch, není vznětlivá, nepočítá křivdy, není škodolibá, ale raduje se z pravdy; všechno snáší, všemu věří, vždycky doufá, všechno vydrží.“
Překlad 21. století, 1. Korintským 13,4-7
Závěr
Ježíš používá obraz vinné révy a ratolestí, aby ukázal, že on je zdrojem života a že pravé duchovní ovoce můžeme nést jen tehdy, když Mu zůstaneme věrni. Kdo se od Něj vědomě nebo nevědomě odpojí (například přijetím falešného učení nebo duchovním spojením s bludařem), duchovně vysychá. Takový člověk ztrácí sílu, pokoj a radost, protože je jako ratolest bez kmene (nemá zdroj života).
Naopak ten, kdo zůstává v Kristu a nechává se vést jeho Duchem, nese hojný užitek a tím oslavuje Boha. Takový život je plný skutečné duchovní síly, ne jen lidské námahy.
Dále Ježíš ukazuje, že středem života jeho učedníků je láska. Zůstávat v jeho lásce znamená zachovávat jeho přikázání, protože poslušnost vede k hlubokému společenství s Bohem a přináší skutečnou radost. Skuteční Ježíšovi přátelé se proto nepoznají jen podle víry či znalostí, ale podle konkrétní lásky, která se projevuje jednáním a obětavostí. Abychom takovou lásku žili, musíme pochopit, co láska opravdu je: trpělivá, laskavá, nesobecká, odpouštějící a vytrvalá.
Shrnutí v jedné větě: Ježíš nás zve, abychom s ním zůstávali spojeni jako ratolesti s révou, nesli duchovní ovoce a žili v opravdové lásce, která se projevuje skutky a obětí.
Amen.