Satan je duchovní nepřítel člověka. Má k dispozici armádu padlých andělů, kteří s ním bojují proti Božímu záměru a lidem. Je lhář, svůdce a žalobce, jehož cílem je odvést lidi od Boha a narušit jejich vztah s Ježíšem Kristem. Zvláštní pozornost věnuje lidské mysli – místu, kde se rodí myšlenky, kde člověk činí rozhodnutí a kde vzniká i roste víra. Právě tam se často odehrává duchovní boj.
„Váš otec je ďábel a vy chcete plnit touhy svého otce. Od počátku to byl vrah a nestál v pravdě, protože v něm pravda není. Když mluví lež, mluví, jak je mu vlastní, neboť je lhář a otec lži.“
Překlad 21.století, Jan 8,44„…a ten veliký drak – ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který svádí celý svět – byl svržen. Byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.
A uslyšel jsem mocný hlas, jak v nebi říká:
„Teď přišlo vítězství, moc a království našeho Boha a vláda jeho Mesiáše, neboť byl svržen žalobce našich bratrů, který je dnem i nocí obviňoval před Bohem.“
Překlad 21.století, Zjevení 12,9-10
Bible nás opakovaně varuje před duchovními útoky a vyzývá nás k bdělosti, rozlišování a ochraně mysli. Tyto útoky často přicházejí přímo do naší mysli, skrze jiné lidi, média a další způsoby.
Bdělost a odpor vůči duchovnímu útoku:
„Probuďte se, mějte se na pozoru! Váš protivník ďábel chodí kolem jako řvoucí lev a hledá kořist. Postavte se mu jakožto silní ve víře a vězte, že stejné utrpení zakoušejí vaši bratři po celém světě.“
Překlad 21.století, 1. Petr 5,8-9
Duchovní boj a výzva k duchovní ochraně:
„Závěrem, posilněte se v Pánu a v jeho nesmírné moci. Oblečte si celou Boží zbroj, abyste se mohli postavit ďáblovým úkladům. Náš zápas totiž není proti krvi a tělu, ale proti vládám, mocnostem a světovládcům přítomné temnoty, proti duchovním silám zla v nebeských sférách.“
Překlad 21.století, Efeským 6,10-12
Boj o myšlenky, obrana mysli proti lžím a klamům:
„Zbraně našeho boje nejsou tělesné, ale od Boha mají sílu k boření hradeb. Jimi boříme výmysly i každou nadutost, která se staví proti poznání Boha. Jimi podmaňujeme každou myšlenku k poslušnosti Kristu,“
Překlad 21.století, 2. Korintským 10,4-5
Výzva k rozlišování duchů – démoni stojí za falešným učením:
„Milovaní, nevěřte všemu, co je duchovní, ale rozlišujte, zda jsou ti duchové z Boha. Do světa totiž vyšla spousta falešných proroků.“
21, 1. Jan 4,1
Výzva k bdělosti, víře, lásce a naději:
„Nespěme tedy jako ostatní, ale bděme a buďme střízliví. Spáči spí v noci, v noci se opíjejí opilci. My ale patříme dni! Proto buďme střízliví a oblečme si pancíř víry a lásky a přilbu naděje spásy.“
Překlad 21.století, 1. Tesalonickým 5,6-8
Jak satan útočí na mysl?
1. Lež. Satan je lhář, dokonce je nazván „otcem lži“ (Jan 8,44). Vnucuje člověku nepravdivé myšlenky – o Bohu, o druhých lidech, o sobě samém… Proto je pro křesťana kriticky důležité znát Boží slovo, aby uměl rozpoznat lež a správně reagovat na duchovní útoky. Satan chce vytvořit nedůvěru vůči Bohu a pochybnosti o víře.
Například:
„Tak toto ti Bůh určitě neodpustí“
„Když ale své hříchy vyznáváme, Bůh je věrný a spravedlivý – odpustí nám naše hříchy a očistí nás od každé nepravosti.“
Překlad 21.století, 1. Jan 1,9
„Bůh ano, ale nemusíš mu úplně důvěřovat…“
„Nech si nějaký den pro sebe – bez Boha…“
„Celým svým srdcem důvěřuj Hospodinu, nespoléhej se na vlastní rozumnost.“
Překlad 21.století, Přísloví 3,5
2. Zasévání strachu, pochybností. Satan často pracuje s emocemi jako strach, stud, vina nebo zoufalství. Útočí na mysl ve chvílích beznaděje, zklamání nebo osamělosti. Cílem je oslabit víru, aby křesťan vzdal naději.
„Bůh nám nedal ducha strachu, ale ducha síly, lásky a rozvahy.“
Překlad 21.století, 2. Timoteus 1,7
Například:
„Co když ti Bůh nepomůže?“
„Neboj se – já jsem s tebou, nestrachuj se – já jsem tvůj Bůh. Posilním tě a podpořím, podepřu tě svou spravedlivou pravicí.“
Překlad 21.století, Izaiáš 41,10
„Tuhle nemoc určitě nepřežiješ!“
„Já jsem vzkříšení i život,“ řekl jí Ježíš. „Kdo věří ve mě, i kdyby zemřel, bude žít.“
Překlad 21.století, Jan 11,25
4. Obviňování. Satan je nazván „žalobcem našich bratří“ (Zjevení 12,10). Neustále nám připomíná chyby, hříchy a selhání. Místo pokání vede člověka k omlouvání hříchu a sebevině. Cílem je zlomit člověka psychicky i duchovně a oddělit ho od Boží milosti.
Myšlenky typu: „Nikdy se nezměníš.“, „Jsi k ničemu.“
„Všechnu svou starost svěřte jemu, vždyť jemu na vás záleží.“
Překlad 21.století, 1. Petr 5,7„Neprodávají se snad dva vrabci za haléř? Přitom ani jeden z nich nepadne na zem bez vědomí vašeho Otce. Vám jsou ale spočítány i všechny vlasy na hlavě! Proto se nebojte. Jste dražší než mnoho vrabců.“
Překlad 21.století, Matouš 10,29–31
5. Myslet pozitivně je lidská snaha, ke které nás často vede sám satan — snaha cítit se lépe a věřit, že všechno bude dobré. Bůh nás nevolá k pozitivnímu myšlení, ale k víře. Ne k tomu, abychom si namlouvali, že vše bude dobré, ale abychom důvěřovali, že Bůh je dobrý, i když nevíme, co bude. Nejde o to myslet pozitivně, ale věřit pravdivě. Pozitivní myšlení popírá problémy, bolest nebo negativní realitu. Pravá víra uznává realitu, ale drží se naděje v Bohu. Pozitivní myšlení spoléhá na sílu lidské mysli (Hnutí Víry). Pravá víra se spoléhá na Boží moc.
„Udělalo mi nesmírnou radost, když přišli bratři a vydávali svědectví o tvé opravdovosti a o tom, jak žiješ v pravdě. Nemám větší radost než slyšet, že mé děti žijí v pravdě!“
Překlad 21.století, 3. Jan 1,3-4
Jak se bránit?
1. Modlitba je mocným nástrojem duchovního boje – posiluje víru, chrání mysl před útoky nepřítele a vede nás k Božímu pokoji. Není potřeba se bát „špatných slov“ – Bůh hledí na upřímnost srdce, ne na dokonalost vyjadřování. Když se modlíš, obracíš se na Toho, který tě miluje, slyší tě a jedná.
„O nic nemějte starost, ale za všechno se modlete. O své potřeby proste s vděčností Boha, a Boží pokoj přesahující všechno chápání bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.“
Překlad 21.století, Filipským 4,6
Příčinou nevyslyšených modliteb může být sám člověk – konkrétně vědomě udržovaný hřích. Takové hříchy, které si člověk hýčká, často otevírají dveře mocnému působení satana v životě křesťana.
„Víme přece, že Bůh hříšníky neslyší; slyší jen toho, kdo Boha ctí a koná jeho vůli.“
Překlad 21.století, Jan 9,31
2. Vyznání hříchu a opravdové pokání nejsou jen náboženskými úkony – jsou klíčem k duchovní svobodě. Když člověk s upřímností přizná své viny před Bohem, zlomí tím moc satana a otevře dveře Božímu odpuštění, uzdravení a vnitřní obnově.
„Když ale své hříchy vyznáváme, Bůh je věrný a spravedlivý – odpustí nám naše hříchy a očistí nás od každé nepravosti.“
Překlad 21.století, 1. Jan 1,9
3. Důvěra v Ježíše Krista znamená věřit, že s Ním máme vítězství nad satanem, hříchem a smrtí. Bereme vírou, že i když procházíme těžkostmi, On je s námi a má poslední slovo.
„Toto vše jsem vám pověděl, abyste ve mně nalezli pokoj. Na světě zakoušíte soužení, ale buďte stateční – já jsem přemohl svět.“
Překlad 21.století, Jan 16,33„V tom všem ale skvěle vítězíme skrze Toho, který nás miluje! Jsem si jist, že smrt ani život, andělé ani mocnosti, věci přítomné ani budoucí, žádná moc, výšina ani hlubina ani nic jiného v celém stvoření nás nemůže oddělit od Boží lásky v Kristu Ježíši, našem Pánu!“
Překlad 21.století, Římanům 8,37-39
4. Být silný ve víře znamená to mít hluboce zakořeněné přesvědčení, že Bůh je věrný a dobrý, a že Jeho slovo platí bez ohledu na to, co právě prožíváme nebo jak se cítíme. Pravá víra není o tom, že se cítíš silný, ale že víš, komu jsi uvěřil. Skutečná síla víry se neukazuje tehdy, když je všechno snadné. Pravá víra se osvědčuje v těžkostech – když přicházejí otázky bez odpovědí, když čelíme zkouškám, pokušením nebo zklamání. Právě v těchto chvílích se odhaluje, zda je naše víra jen povrchní, nebo hluboká a pevně zakotvená v Bohu.
„Držme se neochvějné naděje, kterou vyznáváme – vždyť Ten, který dal zaslíbení, je věrný.“
Překlad 21.století, Židům 10,23
Biblické příklady silné víry:
Abraham – věřil Božímu zaslíbení navzdory věku a okolnostem.
Job – neztratil víru ani uprostřed ztrát a bolesti.
Daniel – zůstal věrný Bohu i pod hrozbou smrti.
Pavel – sloužil Kristu věrně, i když čelil pronásledování, vězení a utrpení.
5. Poddanost Bohu znamená dobrovolné a vědomé podřízení se Boží vůli – tedy žít podle toho, co Bůh chce. Zahrnuje důvěru v Boha, řízení se Jeho slovem a následování příkladu Ježíše Krista.
„Poddejte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás,“
Překlad 21.století, Jakub 4,7
6. Boží slovo – Čtení Bible je zásadní pro duchovní růst i ochranu. Pomáhá nám rozlišovat pravdu od lži, odhaluje Boží charakter a Jeho záměry a dává nám moc umlčet ďábla – „je psáno…“. Když naplňujeme svou mysl Božím slovem, naše víra sílí, stáváme se odolnějšími vůči duchovnímu klamu a citlivějšími na Boží vedení.
Boží slovo je zde přirovnáno k meči – duchovní zbrani, která slouží k obraně i útoku proti lži a klamu:
„Vezměte si také přilbu spásy a meč Ducha, jímž je Boží slovo.“
Překlad 21.století, Efeským 6,17
Křesťan si má obléci celou Boží zbroj (ochrana pro duchovní boj), aby se mohl postavit ďáblovým úkladům:
„Oblečte si celou Boží zbroj, abyste se mohli postavit ďáblovým úkladům. Náš zápas totiž není proti krvi a tělu, ale proti vládám, mocnostem a světovládcům přítomné temnoty, proti duchovním silám zla v nebeských sférách.
Vezměte si celou Boží zbroj, abyste ve zlý den mohli odolat, všechno splnit a zůstat stát. Stůjte přepásáni na bedrech pravdou, oblečeni pancířem spravedlnosti a obuti připraveností kázat evangelium pokoje. Nadto vždy třímejte štít víry, jímž budete moci uhasit všechny ohnivé šípy toho Zlého. Vezměte si také přilbu spásy a meč Ducha, jímž je Boží slovo. “
Překlad 21.století, Efeským 6,11-17
Apoštol Pavel připomíná, že křesťanský život je duchovní zápas – ne proti lidem, ale proti duchům zla – ďáblu a jeho démonům. Proto máme být duchovně vyzbrojeni:
Pásek pravdy – žít v pravdě a podle Božího slova.
Pancíř spravedlnosti – ochrana srdce skrze víru v Krista.
Boty evangelia – být připraven šířit Boží evangelium vhod i nevhod.
Štít víry – chrání před útoky ďábla.
Přilba spásy – jistota spasení (skrze Ducha, ne autosugescí) chrání mysl.
Meč Ducha – Boží slovo jako naše zbraň v duchovním boji.
Bez Boží zbroje jsme slabí a snadno zasaženi, ale s ní můžeme pevně stát i v těch nejtěžších chvílích.
Závěr
Satan je duchovní nepřítel, který útočí hlavně na lidskou mysl – místo, kde se rodí myšlenky, rozhodnutí i víra. Boj proti němu není proti lidem, ale proti duchovním silám zla. Křesťan má obléci celou Boží zbroj – pravdu, spravedlnost, víru, naději a Boží slovo – aby mohl odolat jeho útokům a zůstat pevný ve víře. Duchovní bdělost, modlitba, vyznání hříchů (pravé pokání), bezpodmínečná poddanost Bohu a plná důvěra v Ježíše Krista jsou klíčem k vítězství v tomto boji.
Amen.