Co je rouhání proti Duchu Svatému?
Strach je oblíbená satanova zbraň proti lidem. Satan s oblibou drží lidi strachem ze smrti. Tolik křesťanů se bojí zemřít!
„Žít – to je pro mě Kristus, a umřít – to je zisk!“
Překlad 21.století, Filipským 1,21
Mocnou satanovou zbraní jsou média, která nepřetržitě prezentují strach. Kdo sleduje televizi apod., ten musí prožívat hrozné strachy. Takový člověk musí mít duchovní problémy. Takovým lidem se satan směje, neboť podléhají jeho manipulaci. Satan velice rád straší nejen nevěřící, ale také křesťany. Velkým takovým „strašákem“ je rouhání proti Duchu Svatému – neodpustitelný hřích. O hříchu proti Duchu Svatému se píše v následujících verších:
„Potom k němu přivedli slepého a němého člověka posedlého démonem a on ho uzdravil, takže mluvil a viděl. Všechny zástupy žasly: „Není snad tohle ten Syn Davidův?“ Když to uslyšeli farizeové, řekli: „Tenhle nevymítá démony jinak než Belzebubem, knížetem démonů!“ Ježíš ale znal jejich myšlenky, a tak jim řekl: „Každé království rozdělené samo proti sobě zpustne a žádné město nebo dům rozdělený proti sobě neobstojí. Vymítá-li satan satana, je rozdělen sám proti sobě. Jak tedy obstojí jeho království? A pokud já vymítám démony Belzebubem, kým je vymítají vaši synové? Oni proto budou vašimi soudci. Vymítám-li však démony Božím Duchem, jistě k vám přišlo Boží království. Jak může někdo vejít do silákova domu a uloupit jeho majetek, pokud toho siláka nejdříve nespoutá? Teprve tehdy vyloupí jeho dům. Kdo není se mnou, je proti mně; kdo neshromažďuje se mnou, rozptyluje.
Proto vám říkám: Každý hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu jim odpuštěno nebude. Kdokoli by řekl slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale kdokoli by mluvil proti Duchu svatému, tomu nebude odpuštěno ani v tomto věku, ani v budoucím.
Překlad 21.století, Matouš 12,22-32„Znalci Písma, kteří přišli z Jeruzaléma, říkali, že má Belzebuba a že vymítá démony knížetem démonů. Zavolal je tedy a mluvil k nim v podobenstvích: „Jak může satan vymítat satana? Pokud se království rozdělí samo proti sobě, nemůže obstát. Také když se dům rozdělí sám proti sobě, nemůže obstát. Jestliže tedy satan povstal sám proti sobě a je rozdělen, nemůže obstát a je s ním konec. Nikdo ale nemůže přijít do domu siláka a uloupit jeho majetek, pokud toho siláka nejdříve nespoutá. Teprve tehdy vyloupí jeho dům.
Amen, říkám vám, že všechny hříchy budou lidským synům odpuštěny, i rouhání, jakkoli by se rouhali. Kdo by se ale rouhal proti Duchu svatému, tomu nebude nikdy odpuštěno; takový se provinil věčným hříchem (Říkali totiž o něm, že má nečistého ducha.)“
Překlad 21.století, Marek 3,22-30„Říkám vám: Kdokoli mě vyzná před lidmi, toho i Syn člověka vyzná před Božími anděly. Kdo mě ale před lidmi zapře, ten bude zapřen před Božími anděly. Každému, kdo řekne slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno, ale tomu, kdo by se rouhal Duchu svatému, odpuštěno nebude.“
Překlad 21.století, Lukáš 12,8-10
Nabízí se, že rouhání proti Duchu Svatému (neodpustitelný hřích) je to, když křesťan vydává Boží moc za démonickou, nebo naopak. Tak to ale není. Rouhání proti Duchu Svatému je vědomé, trvalé (do konce pozemského života) a zatvrzelé (umíněné, tvrdohlavé) odmítání pravého Krista a Jeho úžasné moci. Kdo do konce svého pozemského života odmítá pravého Krista a Jeho učení, ten se rouhá proti Duchu Svatému a nebude mu nikdy odpuštěno. Takový člověk skončí v ohnivém jezeře. Rouhání proti Duchu Svatému úzce souvisí s antikristovským jednáním – se znamením šelmy. Každý antikrist (nevěřící, falešný křesťan) skončí v ohnivém jezeře.
Doporučený článek k prostudování: Antikrist, znamení šelmy
„Kdo není se mnou, je proti mně“
Překlad 21. století, Matouš 12,30„Dítky, poslední hodina jest, a jakož jste slýchaly, že antikrist přijíti má, i nyníť antikristové jsou mnozí. Odkudž známe, že poslední hodina jest.“
Kralická, 1. Jan 2,18
Duch Svatý, který je od Letnic (posledních časů) vyléván, svědčí o Kristu a ukazuje na hřích nevíry. Je to Duch Svatý, kdo ukazuje na Krista, lidské hříchy a způsobuje pokání.
Doporučená kázání k prostudování: Poslední doba, poslední čas je tady od Ježíše, Duch Svatý přivádí člověka k pokání
„Říkám vám ale pravdu: Je pro vás lepší, abych odešel. Když neodejdu, nepřijde k vám Utěšitel; když ale odejdu, pošlu ho k vám. Až přijde, odhalí světu, v čem je hřích, spravedlnost a soud. Hřích, že nevěří ve mne;“
Překlad 21.století, Jan 16,7-9„Pán neotálí splnit svůj slib, jak si někteří myslí, ale prokazuje vám svou trpělivost. Nechce totiž, aby někdo zahynul, ale aby všichni došli k pokání.“
Překlad 21.století, 2. Petr 3,9„Děje se ale, co bylo předpověděno ústy proroka Joele: V posledních dnech, praví Bůh, vyliji svého Ducha na všechny lidi.“
Překlad 21.století, Skutky 2,16-17
V minulosti bylo mnoho lidí, kteří se posmívali Ježíši a rouhavě mluvili o Bohu. Když činili pokání, bylo jim odpuštěno. Například Saul (Pavel), než se na základě Boží milosti stal apoštolem, byl zločincem a rouhačem, kterému bylo odpuštěno.
„Jsem vděčný Tomu, který mě zmocnil – Kristu Ježíši, našemu Pánu – že mě poctil tou výsadou, abych mu mohl sloužit. Předtím jsem byl rouhač, pronásledovatel a tyran, ale Bůh se nade mnou smiloval, neboť jsem ve své nevíře nevěděl, co dělám. Náš Pán mě pak ve své nesmírné milosti zahrnul vírou a láskou, která je v Kristu Ježíši.“
Překlad 21.století, 1. Timoteus 1,12-14„Jistě jste slyšeli, jak jsem si počínal ještě jako stoupenec judaismu, jak nesmiřitelně jsem pronásledoval Boží církev a snažil se ji vyhladit. Ve svém národě jsem v judaismu předčil většinu svých vrstevníků, patřil jsem k nejhorlivějším stoupencům otcovských tradic. Bůh, který mě oddělil už v matčině lůně a povolal mě svou milostí, se ale rozhodl, že mi zjeví svého Syna, abych ho kázal mezi pohany.“
Překlad 21.století, Galatským 1,13-16
Pokud mají verše o rouhání proti Duchu Svatému časový přesah (já se domnívám, že ano), a netýkají se pouze tehdejších zákoníků, pak se tento hřích týká nevěřících, falešných a odpadlých křesťanů. Nejen nevěřících, ale i falešných a odpadlých křesťanů! Vždyť i tehdejší židovská garnitura, ke které Ježíš hovořil ohledně rouhání proti Duchu Svatému, věřila v Hospodina. Věřit pouze v Boha Otce je od Krista málo! K pravému Bohu (Hospodinu) se lze dostat výhradně přes pravého Krista! Od Krista je nemožné být spasen ze skutků Zákona! V Kristu je Starý a Nový zákon spojen dohromady a všechna zaslíbení jsou a budou nyní naplňována na duchovním Izraeli. Upnutí se na dnešní judaismus, který mimochodem není shodný se starozákonním judaismem (chybí oběti Hospodinu, je tam učení kabaly atd.), to je démonické.
„Zákon nás jako pěstoun vychovával ke Kristu, abychom mohli být ospravedlněni vírou.“
Překlad 21.století, Galatským 3,24„víme, že člověka nemohou ospravedlnit skutky Zákona, ale jen víra v Ježíše Krista. Proto jsme sami uvěřili v Ježíše Krista, abychom byli ospravedlněni Kristovou vírou, a ne skutky Zákona. Skutky Zákona přece nikoho neospravedlní!“ (…) Spočívá-li totiž spravedlnost v plnění Zákona, potom Kristus zemřel zbytečně.“
Překlad 21.století, Galatským 2,16, 21„Všichni, kdo spoléhají na skutky Zákona, jsou ale pod prokletím, neboť je psáno: „Proklet buď každý, kdo neplní a nedodržuje vše, co je zapsáno v knize Zákona.“ Že Zákon před Bohem nikoho neospravedlní, je zřejmé z toho, že „Spravedlivý bude žít z víry.“ V Zákoně ovšem nejde o víru, ale o skutky: „Ten, kdo je plní, z nich bude žít.“ Kristus nás vykoupil z prokletí Zákona, když se stal prokletím za nás (jak je psáno: „Proklet buď každý, kdo visí na dřevě“),“
Překlad 21.století, Galatským 3,10-13“Kdo jiný je lhář než ten, kdo popírá, že Ježíš je Mesiáš? To je ten antikrist, který zapírá Otce i Syna. Žádný, kdo zapírá Syna, nemá ani Otce. Kdo však vyznává Syna, ten má i Otce.”
Překlad 21.století, 1. Jan 2,22-23“Kdo má Syna, má život, kdo nemá Syna Božího, nemá život.”
Překlad 21.století, 1. Jan 5,12“Kdo věří v Syna, má věčný život; kdo Synu nevěří, nespatří život, ale zůstává na něm Boží hněv.”
Překlad 21.století, Jan 3,36“Neboť do světa vyšli mnozí svůdci, kteří nevyznávají Ježíše Krista přicházejícího v těle; každý takový člověk je svůdce a antikrist. Dávejte si pozor, abyste nepřišli o to, na čem jsme pracovali, ale abyste dostali plnou odměnu. Každý, kdo zachází dále a nezůstává v učení Kristově, nemá Boha; kdo zůstává v učení [Kristově], má i Otce i Syna. Přichází-li někdo k vám a nepřináší toto učení, nepřijímejte ho do domu ani ho nezdravte; kdo ho zdraví, má účast na jeho zlých skutcích.”
ČSP, 2. Jan, 1, 7-11
Křesťan se může vlastní vinou (nerozsuzováním, spoléháním se na člověka apod.) dostat od pravého Krista k falešnému kristu. To je falešný křesťan. Falešný křesťan může dělat ve jménu tohoto krista (démona) falešné zázraky! Z toho lze ale dělat pokání!
Doporučené články k prostudování: Zázraky vykonané ve jménu krista mohou mít démonický původ, Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království
Kdo zachází dále a nezůstává v učení Kristově (kdo odpadl od Kristova učení), nepřistupuje k biblickému Bohu, ale k falešnému bohu (k démonům)!!!
„Každý, kdo zachází dále a nezůstává v učení Kristově, nemá Boha; kdo zůstává v učení Kristově, má i Otce i Syna. Přichází-li někdo k vám a nepřináší toto učení, nepřijímejte ho do domu ani ho nezdravte; kdo ho zdraví, má účast na jeho zlých skutcích.“
Překlad 21. století, 2. Jan 9-11„Pokrytci, Izaiáš o vás správně prorokoval: Tento lid mě ctí svými rty, srdcem je mi však vzdálený. Nadarmo mě ale uctívají, když učí lidské nauky a příkazy.“
Překlad 21. století, Matouš 15,7-9
Falešný křesťan je např. člověk, který věří v nesvrchovaného, omezeného boha, v boha, kterým lze na základě lidské víry manipulovat (učení Hnutí Víry). Falešný křesťan se rouhá proti Duchu Svatému tím, že do konce svého pozemského života věří a uctívá falešného boha. K tomu se lze mimo jiné dostat zaměňováním Boží pravdy v literu, která místo, aby dávala život, tak zabíjí.
„A takovouto důvěru máme skrze Krista k Bohu: Ne že jsme sami o sobě způsobilí (tak abychom si mohli něco myslet sami o sobě), ale naše způsobilost je z Boha, který nás učinil způsobilými služebníky Nové smlouvy – ne litery, ale Ducha. Litera totiž zabíjí, ale Duch oživuje. Litera tesaná do kamene měla svou slávu. Ta se zračila v Mojžíšově tváři, na niž synové Izraele kvůli té pomíjející slávě nemohli ani pohlédnout. Jestliže ta služba byla tak slavná, ačkoli vedla ke smrti, oč slavnější je služba Ducha!“
Překlad 21. století, 2. Korintským 3,4-8
Křesťan, který na základě vlastního rozhodnutí odpadl od víry, ten se rouhá proti Duchu Svatému tím, že Boha odmítl a setrvá v tom do konce svého pozemského života.
Doporučený článek k prostudování: Jednou spasený – navždy spasený?
“Pro ty, kdo byli už jednou osvíceni, kdo okusili ten nebeský dar, získali podíl na Duchu svatém, okusili dobrotu Božího slova i moc budoucího věku, a přesto odpadli, pro ty je nemožné znovu se vrátit k pokání. Znovu by tak pro sebe křižovali Božího Syna, znovu by ho vydávali potupě! Když země vsákne vydatné deště a vydá zemědělcům dobrou úrodu, je na ní Boží požehnání. Pokud však plodí jen bodláčí a trní, je bezcenná a blízká prokletí – nakonec ji čeká spálení.”
Překlad 21. století, Židům 6,4-8
Nevěřící, falešní a odpadlý křesťané uctívají vlastní bohy a jdou vlastní cestou – cestou démonů. Tito lidé jdou ve své pýše dnes a denně širokou cestou, která vede k žehu v ohnivém jezeře. Z toho lze však v tomto věku ven! Pokáním a vírou v pravého Krista.
Spoutání siláka
„Jak může někdo vejít do silákova domu a uloupit jeho majetek, pokud toho siláka nejdříve nespoutá? Teprve tehdy vyloupí jeho dům.“
Někteří křesťané na základě tohoto verše nebiblicky, rituálně „svazují“ démony. Z křesťanů se tak stávají pro církev nebezpeční OKULTISTÉ! Tyto lidi je potřeba napomínat z jejich hříchu. Zatahování okultismu do křesťanství, to je sektářství spojené se zatahováním démonů do církví.
Doporučený článek k prostudování: Máme svazovat démony?
„Sektáře po jednom a druhém napomenutí odmítni. Víš, že takový člověk je převrácený, hřeší, a sám sebe odsuzuje.“
ČSP, Titus 3,10
Verš o spoutání siláka má úplně jiný význam! Tento verš je v kontextu s Židy, kteří zatvrzele odmítají Mesiáše, který prokazatelně činí mnoho zázraků. Ježíš tyto Židy upozornil, že pokud budou tímto způsobem pokračovat, dopustí se neodpustitelného hříchu a skončí v ohnivém jezeře.
Je to Pán Ježíš, kdo vstoupil do silákova (satanova) domu (království) a uloupil jeho majetek (nevěřící). Pán Ježíš duchovně uzdravuje lidi, vytrhuje je ze spárů satanových, některé nadpřirozeně uzdravuje i fyzicky.
„On nás vysvobodil z nadvlády temnoty a přenesl do království svého milovaného Syna, v němž se nám dostalo vykoupení, totiž odpuštění hříchů. On je obraz neviditelného Boha, prvorozený všeho stvoření.“
Překlad 21.století, Koloským 1,13-14
Pán Ježíš Kristus, svou smrtí na kříži a svým vzkříšením, obral satana o celou moc. Ježíš tímto způsobem satana porazil a spoutal! Je dokonáno! Satan má pouze takovou moc, jakou od Ježíše dostane. Spoutání satana začalo prvním příchodem Krista a skončí v okamžiku druhého a slavného Kristova příchodu. Věk v kterém žijeme, kniha Zjevení (20,1-3) nazývá symbolickým termínem „tisíc let“. Náš věk však není „kralovali s Kristem tisíc let“ (milénium), neboť toto nastane až po prvním vzkříšení. I tady jde opět o symbolických „tisíc let“, neboť druhým Kristovým příchodem končí čas.
„Jednu věc si uvědomte, milovaní: u Pána je jeden den jako tisíc let a tisíc let jako jeden den.“
Překlad 21.století, 2. Petr 3,8
Rozhodně není na místě spoutávat, svazovat satana ani jiného démona, protože to za nás udělal Ježíš. Znovu zdůrazňuji, že satan má pouze takovou moc, jakou od Ježíše dostane. Jak rád by satan zničil Bibli, ale nemůže. Jak rád by satan zničil církev Kristovu, ale nemůže. Satan je omezen Kristovou absolutní mocí! Satan je ubohou a dočasnou figurkou, která se snaží vlákat do ohnivého jezera co nejvíc lidí. Nedej se!
„Ježíš k nim přistoupil a řekl: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.“
Překlad 21.století, Matouš 28,18„Poddejte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás,“
Překlad 21.století, Jakub 4,7
Závěr
Pokud jsi opravdový křesťan, který věří v pravého Boha (Trojjediného, svrchovaného, všemohoucího, láskyplného a zároveň poučujícího a trestajícího) a někdy sis položil otázku, zda jsi nespáchal hřích proti Duchu Svatému, tak si můžeš být jistý, že jsi tento hřích nespáchal. Hříchu proti Duchu Svatému se dopouští nevěřící člověk, falešný a odpadlý křesťan, který do konce svého života bude odmítat pravého Krista.
Pán s vámi.
Amen.
Může vás zajímat:
Kdo je Duch Svatý?
Ježíš Kristus je Bůh, který je nade vším
Duch Svatý přivádí člověka k pokání
Ne silou ani mocí, ale mým Duchem!