Křesťan má žít tak, jako by se mohl s Bohem setkat kdykoli. Není to výzva k životu ve strachu a obavách, ale k bdělosti a pravdivosti. Nevíme, kdy přijde náš čas ani kdy vystoupíme z času.

„Hospodin dává smrt i život, do hrobu i z hrobu uvádí.“
Překlad 21.století, 1. Samuel 2,6

Právě proto záleží na každém dni, na každé myšlence, rozhodnutí, slovu i skrytém úmyslu. Nejde o dokonalost, ale o směr, kterým kráčíme. Buď jdeme úzkou cestou, nebo širokou – žádný střed neexistuje. Každá volba nás zařazuje na jednu z nich a odhaluje, komu skutečně patříme.

Proto neodkládejme dobro. Co můžeš udělat dnes, udělej dnes. Co je správné, neodkládej na jindy. Neobhajuj zlo jen proto, že je pohodlné nebo běžné. Nezlehčuj ho, neobaluj ho slovy a neospravedlňuj ho. A neutíkej před svědomím, když mluví jasně, protože právě v něm k tobě často promlouvá pravda, kterou nechceš slyšet.

„Nepleťte se, Boha nikdo neošálí. Člověk sklidí to, co zasel.“
Překlad 21.století, Galatským 6,7

/Boha neoklameš – tvoje činy mají důsledky a dřív nebo později se ti vrátí to, jak žiješ/

„Kdo je věrný v nejmenším, je věrný i ve velkém. A kdo je nepoctivý v nejmenším, je nepoctivý i ve velkém.“
Překlad 21.století, Lukáš 16,10

/Jak se chováš v maličkostech, takový jsi i ve velkých věcech/

Žij smířeně s Ježíšem – v poslušnosti, v pokání i v důvěře. Odpouštěj dřív, než tě pohltí hořkost a zatvrdíš se. Mluv pravdu dřív, než si zvykneš na lež. Jednej správně i tehdy, když se nikdo nedívá.

„Buďte mezi sebou snášenliví, a má-li někdo k někomu výhrady, odpouštějte si navzájem. Tak jako Pán odpustil vám, odpouštějte i vy.“
Překlad 21.století, Koloským 3,13

„Odhoďme tedy lež a každý „říkejme jeden druhému pravdu“ – jsme přece údy téhož těla!“
Překlad 21.století, Efeským 4,25

„Chovejte se k lidem tak, jak chcete, aby se oni chovali k vám“
Překlad 21.století, Lukáš 6,31

Křesťan má žít tak, aby byl kdykoli připraven setkat se s Bohem. Nejde o strach, ale o jednotu života – aby člověk nežil rozděleně, s jednou tváří pro bohoslužbu jednou týdně a druhou pro světský život. Má také bdít nad tím, čím naplňuje své srdce, protože myšlenky, obrazy, slova i vztahy člověka formují a nic není zcela neutrální. Každé rozhodnutí jej buď přibližuje k Bohu, nebo jej od něj vzdaluje. Buď křesťan ve víře roste, nebo chladne, buď směřuje k Bohu, nebo od Něj ustupuje.

Křesťan, který žije tak, jako by se mohl kdykoli setkat s Bohem, zakouší svobodu, kterou dává Bůh. Nebojí se budoucnosti, protože je připraven už teď. Nežije napůl. Nečeká na lepší okolnosti. Žije naplno, pravdivě a s vědomím, že jeho život má správný směr.

A Ježíš k tomu opakovaně vyzýval: „Bděte“, protože přijde nečekaně, jako zloděj v noci. Když se tě někdo chystá vykrást, oznámí ti snad dopředu, že např. dorazí ve 22:00? Samozřejmě že ne. Stejně tak přijde Ježíš pro své věrné – nečekaně.

Ten den a hodinu však nikdo nezná – ani nebeští andělé, ani Syn – jedině sám můj Otec. Jak ale bylo za dnů Noemových, tak bude i při příchodu Syna člověka. 38Stejně jako ve dnech před potopou jedli a pili, ženili se a vdávaly se až do dne, kdy Noe vešel do archy, a ničeho si nevšimli až do chvíle, kdy přišla potopa a všechny smetla, tak to bude i při příchodu Syna člověka. Tehdy budou dva na poli; jeden bude vzat a druhý zanechán. Dvě budou mlít mlýnským kamenem; jedna bude vzata a druhá zanechána. Proto bděte, neboť nevíte, ve které chvíli přijde váš Pán. Uvažte – kdyby hospodář věděl, ve kterou noční dobu přijde zloděj, bděl by a nenechal by ho vloupat se do jeho domu. Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v nečekanou chvíli.
Překlad 21.století,Matouš 24,36-44

Buďte stále připraveni, protože nevíte dne ani hodiny. Ježíš to neříká proto, aby vzbuzoval strach, ale aby probouzel k životu ve víře. K životu, který žije vírou, ne okolnostmi. K životu, který se neodkládá, který neusíná v pohodlí ani ve výmluvách. Bděte – to znamená žít vědomě, v pravdě a s otevřeným srdcem. Nečekat na „jednou“, ale jednat dnes. Protože právě dnešek je čas, který máme.

„Dávejte pozor, bděte. Nevíte totiž, kdy ten čas přijde.“
Překlad 21.století, Marek 13,33

„Nespěme tedy jako ostatní, ale bděme a buďme střízliví.“
Překlad 21.století, 1. Tesalonickým 5,6

Je třeba žít vírou a v bdělosti, protože Ježíš Kristus může přijít v hodinu, kdy to nikdo nečeká. Právě proto Bible znovu a znovu vyzývá: Bděte. Bible nás nevede vyhlížet správný okamžik (ať už si ho lidé představují jakkoli – jako změnu vládních mocí, sjednocení náboženství nebo jiné scénáře vycházející z tělesného smýšlení, ne z Ducha), ale žít v trvalé připravenosti, ne v tzv. křesťanském adrenalinu. Neodkládej pokání, neodkládej změnu, neodkládej život v pravdě a lásce. Každý den očekávej něco nového a jednej tak, aby to mělo hodnotu pro věčnost.

„Pánův den ovšem přijde jako zloděj. Toho dne se nebesa s rachotem zřítí, živly se rozpustí žárem a země se všemi svými skutky bude odhalena. Má-li být všechno takto zničeno, jak svatě a zbožně tedy musíte žít vy, kteří dychtivě vyhlížíte příchod Božího dne! Nebesa se tehdy rozplynou ohněm a živly se roztaví žárem, my ale vyhlížíme nové nebe a novou zemi – domov spravedlnosti.“
Překlad 21.století,2. Petr 3,10-13

Dej si pozor na křesťany, kteří právě teď nečekají na Ježíše Krista. Nejde jen o drobný rozdíl v názoru, ale o nebezpečný postoj, který zásadně ovlivňuje celé jejich chápání víry. Takový přístup vede k tomu, že dotyčný ztratí bdělost i duchovní připravenost. Tento postoj může také přispět k přílišnému připoutání k materiálnímu světu.

Někteří křesťané spojují očekávání příchodu Ježíše a vzkříšení věrných s konkrétní veřejnou událostí nebo objevením určité osoby apod. Z toho pak vyplývá, že v praxi neočekávají Ježíše skutečně „teď a tady“, i když zároveň tvrdí, že na Něj čekají. Tento rozpor je ukázkovým příkladem mimořádného démonického působení a tzv. křesťanské schizofrenie.

Doporučený článek k prostudování: Kdy přijde hlavní a konečný Antikrist?

Pánův den, který z lidského pohledu může přijít kdykoli, je dnem Božího konečného zásahu. Nastane jím ukončení času, soud nad hříchem, odstranění zla, dokonalé uskutečnění spravedlnosti, proměna stvoření ohněm a dovršení dějin, ale zároveň také záchrana Božího lidu. Pánův den je jedinečný, neboť po něm už žádný další den nebude.

„Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má věčný život a já ho vzkřísím v poslední den.“
Překlad 21.století, Jan 6,54

„Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den.“
Kralická, Jan 6,54

Ježíš řekl: „Přijdu jako zloděj v noci“ – neohlášeně, nečekaně, bez varování. Jestli může přijít dnes, pak rozhoduje dnešek: to, jak žiješ teď, ne zítra, ale právě teď.

Pravý křesťan, který bdí, se neschovává za výmluvy, ale ve všem spoléhá na Boha a hledá Jeho vůli.

„Svět je samá touha těla, touha očí, namyšlenost života – nic z toho není z Otce, vše je to ze světa. Svět pomíjí tak jako jeho touhy, ale kdo plní Boží vůli, trvá navěky.“
Překlad 21.století, 1. Jan 2,16-17

„Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích.“
Překlad 21.století, Matouš 7,21

Pravý křesťan se nebojí tělesné smrti, protože ví, komu patří.

„Já jsem vzkříšení i život,“ řekl jí Ježíš. „Kdo věří ve mě, i kdyby zemřel, bude žít.
Překlad 21.století, Jan 11,25

Setkání s Bohem pro pravého křesťana není šok, ale přirozené vyústění života, který žil každý den.

Pečlivě dbejte na to, jak žijete: nechovejte se jako hlupáci, ale jako moudří lidé. 16Využívejte svěřený čas, protože doba je zlá.
Efeským 5,15–16

Ano drazí, zůstávejte v něm, abychom očekávali jeho zjevení se smělou důvěrou a nemuseli se stydět, až přijde.
Překlad 21.století, 1. Jan 2,28

Teď je spásný den!

„čas milosti je tu, ten spásný den je teď!“
Překlad 21.století, 2. Korinstkým 5,2

Teď je čas na služby Bohu jako jsou vodní křty a vymítání démonů. Teď je čas na pokání a důvěrný vztah s Bohem. Teď je čas věřit Bohu a neodkládat to na jindy. Přítomnost je jediné místo, kde člověk skutečně může reagovat na Boží volání. Nevíme, co přinese zítřek, a nemáme nad ním žádnou kontrolu. Proto je dnešek rozhodující. Ne jako tlak k zoufalství, ale jako pozvání k obrácení, víře a důvěře.

Amen.